Archiv rubriky: Účinkující 2018

(Zkrá)snění v ulicích a podnicích Brna

Název akce: (Zkrá)snění v ulicích a podnicích Brna
Datum konání akce: 10. 11. 2019 – ?
Hodina začátku konání akce: 10 hodin
Popis programu:

Kdysi jsem v kavárně Mezzanine v Brně dostala ke kávě malou papírovou ruličku omotanou provázkem. Uvnitř se skrývala báseň. Už nevím, jak báseň zněla, kdo byl autorem, při jaké příležitosti byla báseň ke kávě dána, ale zůstává ve mně dodnes pocit příjemné blaženosti. A tento pocit bych velmi ráda rekapitulovala a pokusila se oblažit někoho jiného. Zároveň je mým záměrem pomoci lidem „otevřít oči“, v duchu festivalového motta, tedy pomoci nahlížet jiným způsobem směrem ven i dovnitř sebe.

Má vize je nejen dodávat básně v podobě malých papírových ruliček jako sušenky ke kávě nebo čaji, ale také je zavěsit  na ploty dětských hřišť, na větve stromů v parku apod.  Básněním ve veřejném prostoru (Guerilla Poetring) si tato akce klade za cíl zvyšovat vnímavost a ohleduplnost a činit tak svět krásnějším.

Adresa konání akce: Brno a brněnské podniky, jejichž jména a adresy budou doplněny

www.basnirka.sk (zatím ve vývoji)

 

Paul Ermite

Básník Paul Ermite, alias Poet Bohem, píše ve čtyřech jazycích (česky, švédsky, anglicky a hebrejsky) a forma poezie, kterou píše nejvíce, je haiku. Žil a pracoval v mnoha zemích, nejdéle ve Švédsku, Kanadě, Izraeli a Česku. V současnosti také originálním způsobem vyučuje tvůrčí psaní a organizuje kulturní projekty.

Guillaume Basset

Guillaume Basset (1981, Lyon) je francouzský spisovatel žijící v Praze. V současnosti je dramaturgem Světa Knihy. V minulosti byl zástupcem ředitele Festivalu spisovatelů Praha a pracoval pro Alliance française de Lyon i zkušenosti v oboru získal také při pořádání literárního festivalu v Hongkongu. Básně̌ publikoval ve francouzských časopisech Mercure liquide, Verso, Provisoire a Zone. Jeho prvotina Oheň tvých blízkostí vychází dvojjazyčně, v češtině a francouzském originálu v nakladatelství Dauphin na konci října.

Guillaume Basset (1981, Lyon) est un écrivain français vivant à Prague. Il est actuellement directeur de la programmation du salon du livre de Prague (Svěa Knihy Praha). Auparavant, il a été directeur adjoint du Festival des écrivains de Prague et a travaillé pour l’Alliance française de Lyon, tout en acquérant de l’expérience dans le domaine au Hong Kong Literary Festival. Ses poèmes ont été publiés dans les magazines français Mercure liquide, Verso, Provisoire et Zone, ainsi que dans deux récueils Nuits Neuves et Le feu de tes approches. Ce dernier a été publié en version bilingue (français-tchèque) par la maison d’édition Dauphin en 2017.

Elena Buixaderas

Elena Buixaderas se narodila ve Španělsku v roce 1969. Studovala fyziku v Zaragoze a v roce 1996 přijela do Prahy dělat doktorát v Academii věd ČR, kde pracuje do dnes jako badatelka. Ve Španělsku vydala sbírky básní A través de los senderos infinitos (Po nekonečných cestách), vyznamenána v roce 1995 v literární soutěži poezie “Ciudad de
Miranda”, a Desconcierto para peregrinos (Disharmonie pro poutníky), oceněná literární cenu Gregorio Parra v roce 2004. V roce 2016 byla finalistkou mezinárodni ceny Jovellanos s básně Llanto por Michal Velisek (Žal za Michala Veliska), která byla vydaná v nakladatelství Nobel, Oviedo, Španělsko. V roce 2018 vyšla její první sbírka v Čechách Las estrellas de Copérnico/Koperníkove hvězdy, ve dvoujazyčné vydáni
nakladatelství Literárního salonu.
Překládá do španělštiny současné české autory, napr. Václav Hrabě, Viola Fisherová, Radka Denemarková, Jiří Kratochvil, a další. Od roku 2004 v Praze zorganizuje španělských literárních setkání Luces de Bohemia s podporou Institutem Cervantes a španělskou velvyslanectví.

Věra Dumková

Věra Dumková, pražská básnířka a prozaička, pohybující se na hraně mezi humorem a temnotou, mezi stručným i komplikovaným vyjádřením. Vystudovala učitelství češtiny a hudební výchovy na UK, učitelské práce se však musela vzdát kvůli duševnímu onemocnění. Vystřídala mnoho zaměstnání, dnes pracuje jako peer konzultant. Vydala básnickou sbírku Bojíš se zrcadel ve tmě?, sbírku erotických povídek Lolitky jiné povídky. a dva sešitky komiksů s erotickou tematikou.

Kittchen

Kittchen (*1978, Česká Lípa) – autor komiksů, textař a písničkář. Jako frontman kapely
Obří broskev (alba: Potápěči, Sever aj..) se postupně dopracoval k sólové tvorbě a
v kuchyni uvařil několik řadových alb (Menu, Kontakt aj..). Vytvořil českou alternativní
kapelu Zvíře jménem podzim, s kterou natočil desku a vydal stejnojmennou knihu (2017).
V tomtéž roce vydal knihu: Když Piješ v nakladatelství Plus. Je také autorem hudby k
audioknihám Dívka, která si říkala Tuesday a Anihilace.

Sklad by Walda

SKLAD by WALDA (*1987, Benešov nad Ploučnicí) – básník, muzikant, zpěvák a
kytarista. Svým přístupem k hudbě nezapře vlivy scény české alternativy avšak i
folkového až punkového kořene. Své texty publikoval v almanaších Teplický šlauch
(2012-2016) a revue Sever, západ, východ – Severní Čechy. Vítěz hudební soutěže
Malá alternativa (2014), debutové cd – Korální zpěvy (2015) i scénická hudba v divadle
Komedie.

Petr Stejskal

Petr Stejskal (*1974, Teplice) – středoškolský učitel, jazykový redaktor a překladatel ze
španělštiny. Ex-člen radikálního baletu Vyžvejklá Bambule a zakládající člen divadelního
spolku Kundí frky. Performer a prozaik. Publikoval v antologiích Pátá koróna (2004) a
Kalné vody (Ústí n. L. 2005) a v časopise Dekadent Geniální. Spoluautor filmů Vyžvejklé
Bambule 666 m n. m. (2005), 24,8° Celsia (2007) a Acta Sudetica (2009). Jako herec se
objevil i ve filmu Adolfa Formana Vynalezl jsem ženu, pánové (2015). Od roku 2014
s Patrikem Linhartem pořádá nepravidelné večery autorských čtení a performance Na
ležáka Teplice.

Patrik Linhart


Patrik Linhart (*1975, Duchcov) – básník, esejista, performer a výtvarník. Představitel
drsné severské reality a patafyzik, autor básnických děl a mikropovídek z let 1998-2017
(Měsíční povídky/Opárno, Napsáno v trenýrkách, Šílený Trist , Nonstop amok aj..). Je
bývalým členem radikálního baletu Vyžvejklá bambule, v současnosti působí v souboru
Kundí frky. Zabývá se vexikologií, proslul jako sběratel tzv. pindíků.

J. H. Kalif

J. H. Kalif (*1977, Malá Veleň) – básník a stavbyvedoucí. Zásadně prolnul poezii
s každodenními útrapami svého zaměstnání ve sbírce Ve Sportce je 78 milionů (2017),
jež je unikátním svědectvím z prostředí staveb a ubytoven. Debutoval sbírkou
Norkovna (2005), významné jsou projekty s Františkem Řezníčkem a Danielem
Ruppem (literární spolek Houby s Woctem). Vlastní samizdatové literární
nakladatelství Vesele mrtvý domeček. Dále publikoval v Psím víně, Welesu,
Pandoře, Dobré adrese.

Tereza Brdečková

Česká spisovatelka a scenáristka; vyučuje na katedře scenáristiky FAMU. Řadu let působila jako filmová kritička a kulturní redaktorka v českém tisku, pražské redakci BBC a Radio Suisse Romande. Patnáct let rovněž zastávala pozici ředitelky festivalu nebo programové ředitelky (MFF Karlovy Vary, Febiofest). Je autorkou šesti románů, několika knih z oblasti literatury faktu a scénářů k celovečerním filmům. Od roku 1997 do roku 2012 vedla televizní dokumentární – talk show „Ještě jsem tady“, sérii dialogů se seniory o životě a dějinách. Překládá poezii (Zafer Şenocak, Bernard O’Donoghue) a provozuje také nakladatelství Limonádový Joe, které je částečně věnováno dědictví jejího otce, filmového tvůrce Jiřího Brdečky.

Tereza Brdeckova is the Czech writer and screenwriter, teacher at  FAMU, Prague film school  in the department of screenwriting.

She was active for many years as film critique and cultural editor in Czech press, BBC Prague and  Radio Suisse Romande.  Also, se had a 15 year experience as a festival director and programmer  (Karlovy vary, Febiofest).

She is author  of six  novels, several nonfiction books and  of fiction screenplays.  From  1997  till 2012 she  would run  tv documentary – talk show „I am still here“, the series of dialogues with  seniors about life and history.  She  translates poetry. (Zafe Senocak, Bernard O Donoghue , and  also run publishing house Limonadovy Joe, which is partly dedicated to the legacy of her father, filmmaker Jiri Brdecka.

1977 –  1982  studies on film academy   FAMU in Prague
1982 – 1987 – lecturer  on  FAMU,  department „FAMU special“ for foreigners
1983 – 2013–  film critique   for magazines, public radio, TV
1989 –  starts as journalist and  film critic  for  Lidové noviny, Respekt,  Tvar, Český rozhlas.
1990 – 91 – skript editor    in  Filmové studio  Barrandov
1992 – Programme director of  International film Festival Karlovy Vary
1994- Program director of International Congress of PEN , Prague
1995 –   8- Cultural editor in the weekly  Respekt
1995 – „Stříbrná křepelka“- Czech  annual journalist  prize
1995 –  2007  programme director  for the International  filmfestival  Febiofest
1996  – 2012 documentary  TV series    Ještě jsem tady ( I am still Here). Interviews with Czech seniors, whose lifes were marked by the  history of XX. Century 140 parts)
2002 – 2006 – various courses for American students in Prague
2009 – 1012  leader of a programme of art movies in MPP – CME company
2011 – 2014 – elected Member of the commission of „Státní fond kinematografie“ (Czech film Fund.

 

 

Tereza Brdečková, bibliography and filmography

1988 – Dívej se dolů  (Look down)  book of interviews with leading Czech documentarist Jan Špáta. Československý filmový ústav
1991 – Pod tou starou Lucernou – editor of  memoirs and  other texts by  Jiří Brdečka.
1993 – Publishing poems and stories  in  Lettre Internationale
1996 –  Listy Markétě,  ( Letters to Markéta), stories and short novels,   ERM
1996 – Zrcadla pro Valdštejna (Mirrors for Wallenstein), film script based on her  story  Jan Richard od Stříbra  – Hartley- Merill Prize, USA
2000 –  Šahrazád a  král (Sahrazad and the king) novel,  published by ARGO
2002    Toyen – film script  for Jan  Nemec
2003 –  author – in residence –  in Villa Mont Noir,  France
2004 – Učitel Dějepisu (The History teacher))  novel , Argo
2004 – Muž a stín (The man and his Shadow),   TV film,  Česká televize
2005 – Nebezpečí, jaké je tvé jméno? (Danger, what´s your name?) – essays, Argo
2005 –   Ještě jsem tady/ I am still here interviews  with Czech seniors about history, past and present. NLN
2005 – Toyen,  novel Argo
2006 – Blind Maps ( novel) Odeon
2007 – Women who read are dangerous, preface, (Odeon)
2010 –  Alhambra (novel) Odeon
2011 – Donsajni , (with Jiri Menzel), cooperation  on script
2011 – Mirrors 1600, skript (for Adrian Sarbu, MPP)
2013 – Jiří Brdečka (arbor  vitae)
2014 – Jiri Brdecka – Life, animation, magic,  biography, English version
2014  –  Lucerna,   documentary with Joel Farges, from the cycle Mythical cinemas, Kolam and Česká televize
2015 – Trnka, with Joel Farges,in Česká s televize, in development
2016  – The mirror Serafina. novel
2017 – Anežka, screenplay, in development
2017 – Bohema, miniseries,  fiction,  Česká televize
2018 – This very moment  (Ten okamžik) – documentary series, Česká televize
2018 -. This vet moment –  book (Česká televize)
2018 – Trnka, l ami retrouvé – in production – with Joel farges and Česka televize
2018 . \nigrin, screenplay, work in progress

Anatol Svahilec

Anatol Svahilec, vlastním jménem Václav Šindelář. Do slam poetry vlétnul na jaře 2014 a ve stejném roce vyhrál i mistrovství České republiky v této disciplíně. Autor připravených velmi expresivně a teatrálně zpracovaných textů. Vynálezce a provozovatel kruhového divadla Panoptikon Barikáda. Jako první performer reprezentoval Českou republiku na mistrovství Evropy ve slam poetry.

Igor Malijevský

Igor Malijevský  (*1970 v Praze)

básník, prozaik, umělecký fotograf a spoluzakladatel literárního kabaretu EKG. Je autorem řady básnických a povídkových sbírek, vydal také několik fotografických monografií. V loňském roce vydalo nakladatelství Argo jeho román Otevřený prostor. Pro ČRo Vltava připravuje s Václavem Kahudou existenciální Večerní školu. Žije v širším okolí návsi Družby v Čelechovicích.

Mátyás Sirokai

Mátyás Sirokai (1982, Tapolca) je básník a interpret soudobé hudby.
Na Univerzitě múzických umění Ference Liszta v Budapešti vystudoval obor bicí
nástroje. Mnohokrát vystupoval se světoznámým maďarským souborem Amadinda
Percussion Group (Amadinda Ütőegyüttes), je též členem různých formací world
music a v roce 2009 se na Celostátním utkání divadel v Pécsi představil i jako
hudební skladatel (Maxim Gorkij: Na dně). Od roku 2008 je pedagogem na British
International School Budapest jako učitel hry na perkusní nástroje.
Jako básník publikuje od roku 2004 v různých maďarských časopisech. V roce 2008
vyšla jeho první sbírka básní s názvem Pohárutca (Sklenková ulice, 2008) v rámci
edice JAK-füzetek. Jeho dvě další sbírky vydalo nakladatelství Libri: A beat tanúinak
könyve (Kniha svědků beatu, 2013); A káprázatbeliekhez (Opojeným, 2015).
Překládá z anglické a americké poezie (Ted Hughes, Simon Armitag, Paul Auster).

Renata Bulvová

Básnířka a prozaička. Žije v Praze. V roce 2007 debutovala povídkovou sbírkou O chlupaté Bertě a jiné povídky (Dauphin/Protis 2007). Dále ji vyšly básnické sbírky Nebude válek (Novela bohemica 2011), Zářečí–Řeči–Za řečí (Novela bohemica 2014) a v roce 2018 česko-německá sbírka Jdeš touto známou krajinou a přesto nevíš kudy / Du gehst durch die bekannte Landschft hier und weißt den Weg doch nicht (Novela bohemica 2017) v překladu Mirka Kraetsche. Je zastoupená v různých antologiích a ve sborníku Sto nejlepších českých básní 2012. Poezie je pro ní setkáním se sama sebou ve světě plné stínů. Skutečnost uniká mezi prsty. Hledá osvobození a poezie – její tvorba je jednou z možností. Snaží se ji i jinak zprostředkovat. Pořádá semináře, tvůrčí setkání, zpívá, tančí…

Filip Koryta / Dr. Filipitch

Občanským jménem Filip Koryta, narozen 2.9.1989 v Kraslicích , vyrostl a odmaturoval v Sokolově, vysokoškolský titul získal v Plzni, kde tráví většinu času, a to hromaděním slov, pitím kafe a pojídanim dortíku. Vydal básnické sbírky Chlípnost a S tebou a bez tebe. Je mistrem ČR ve slam poetry za rok 2017, což podpořil vydáním sbírky slamových textů s názvem Test tvoji trpělivosti. Působí jako textař a frontman skupin diCaprio a Glajstr Duo. Ze všech zmrzlin má nejraději pistáciovou.

Natálie Paterová

Natálie Paterová: narozena v malém městě na českopolských hranicích. Je bohemistka a pesimistka. Má ráda poezii Emily Dickinson a oranžovou barvu, to druhé je prý příznakem pomatení mysli. Říká věci narovinu, a proto nemá mnoho přátel. Je vdaná a věří v lásku na první pohled. Vydala debut Uvnitř kosti duha (Protimluv 2012), publikovala časopisecky (Weles, Protimluv, Tvar, Psí víno, Lžička v šuplíku, aj.). Získala několik literárních ocenění. Je zastoupena v básnické antologii Briketa (Větrné mlýny, 2014), dále v almanachu Pulz Vyšehradskej štvorky (2012), či ve sborníku mladých křesťanských autorů Hledání (2014). Její verše byly přeloženy do polštiny (antalogie Przewodnik po zaminowanym terenie, 2016) a němčiny, z polštiny též příležitostně překládá. V příštím roce vyjde její druhá sbírka s názvem Co když v nakladatelství Protimluv, a rovněž bilingvní sbírka Ohne Option v německém nakladatelství Hochroth.

 

Ivana Myšková

Ivana Myšková (1981) vystudovala tvůrčí psaní a mediální komunikaci na Literární akademii v Praze. V letech 2007–2013 působila v Českém rozhlase na stanici Vltava. Debutovala rozhlasovou hrou Odpoledne s liliputem (2007, režie Natalia Deáková). V roce 2012 vydala novelu Nícení (Fra), za niž byla nominována na ceny Česká kniha a Cena Josefa Škvoreckého. Její druhá kniha, povídková sbírka Bílá zvířata jsou velmi často hluchá (Host), která existuje také v polském překladu, byla nominována na cenu Magnesia Litera za rok 2017. Své texty publikovala v časopisech Revolver Revue, Host, Souvislosti, Tvar, Labyrint Revue a dalších. Naposledy přispěla do letní povídkové antologie Město mezi zelenými kopci (Listen, 2018).

FOTO: Ondřej Košík

Ghassan Zaqtan

Ghassan Zaqtan

Palestinský básník a spisovatel. Narodil se v Beit Jala u Betléma a žil v Jordánsku, Libanonu, Sýrii a Tunisku. Jeho básnická sbírka Like a Straw Bird it Follows Me, kterou do angličtiny přeložil Fady Joudah, získala v roce 2013 prestižní kanadskou cenu Griffin Poetry Prize.
Je nositelem ocenění Mahmoud Darwish Excellence Award (společně s libanonským spisovatelem Eliasem Khourym a americkou spisovatelkou Alice Walkerovou). Je dvojnásobným finalistou Mezinárodní ceny za literaturu Neustadt (Neustadt International Prize for Literature, 2014, 2016) udělované University of Oklahoma, jež je považována za americkou Nobelovu cenu.
Na výraz uznání jeho dosažených výsledků a za jeho příspěvek do arabské a palestinské literatury mu byla udělena Národní medaile cti.
Je konzultantem pro kulturní politiku v palestinské organizaci Welfare Association a členem výkonné rady nadace Mahmoud Darwish Foundation.
Ghassan Zaqtan píše týdenní sloupky v palestinských novinách Al-Ayyam. Žije v Ramalláhu.

 

Jaromír Typlt

Jaromír Typlt (1973)
Básník, editor, výtvarný teoretik a kurátor.Autor řady básnických sbírek i textů o výtvarném umění. Ve své tvorbě často experimentuje s přesahy literatury do dalších uměleckých odvětví. Žije v Praze a Nové Pace.

Dinko Telećan

Dinko Telećan

Narodil se v roce 1974 v chorvatském městě Záhřeb. V roce 1999 absolvoval na Záhřebské univerzitě studium oboru filozofie a anglický jazyk a literatura. V současné době studuje na téže univerzitě sinologii.
Publikoval pět knih básní (Střety,1997, Zahrady a rubedo, 2003 Za, 2005, Jehla v kupce sena, 2011 a Dokud ti oči nevyhoří, 2017), metafyzickou studii Svoboda a čas (2003), cestopisy Lotos, prach a vlčí mák (2008) a Asijská suita, (2015), kniha esejí pod názvem Poušť, (2009) a také román Dezertér, (2013). Výběr z jeho děl byl přeložen do více než deseti jazyků. Přeložil přes 70 knih z angličtiny a španělštiny do chorvatštiny. Pracuje také jako literární a rozhlasový redaktor na volné noze.
Je vítězem Evropské ceny poezie na Festivalu poezie v Curtea de Argeş v Rumunsku v roce 2013. Jeho román Dezertér získal cenu Krunoslava Sukiće za knihu roku, která prosazuje pacifismus, nenásilí a lidská práva (Osijek, 2014). V roce 2014 obdržel na festivalu spisovatelů v indickém městě Tiruvanantapuram čestnou cenu Sahitya Shree za přínos v oblasti literatury. V roce 2002 získal výroční ocenění Asociace chorvatských literárních překladatelů za překlad Zlaté ratolesti J. G. Frazera a v roce 2014 sbírky básní Roberta Gravese s názvem Básně vybrané autorem. Na Sarajevském literárním veletrhu získal v roce 2006 Cenu za nejlepší nebeletristický překlad – knihy Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt. V roce 2017 získal výroční národní cenu „Iso Velikanović“ za překlad Gravesovy Bílé bohyně.
Je členem Asociace chorvatských spisovatelů a Asociace chorvatských literárních překladatelů.

Martin Glaz Serup

Martin Glaz Serup
Dánský básník (narozen 1978). Vydal jedenáct knih pro děti, šest chapbooků a sedm básnických sbírek. Většina jeho publikací byla přeložena a vydána také v USA, Německu, Švédsku, Finsku a Mexiku. Vydal rozsáhlý literárněteoretický esej Relationel poesi (Relační poezie) a sbírku osobních miniesejů, které se zabývají vztahem mezi místem, čtením a pamětí pod názvem Básnická místa (Læsesteder). Serup se rovněž účastnil založení a následného redigování dánských kulturně-literárních časopisů Apparatur a Litlive, přítomen byl také u založení literárního kolektivu bloggerů Promenaden. Mezi lety 2005-2007 byl asistentem redakce časopisu pro poezii a umění: Hvedekorn. Působil jako učitel tvůrčího psaní na univerzitě v Odense a Dánské Akademii Talentů v Holstebro, jako hostující učitel je zván na dlouhou řadu míst, mezi která patří také Škola tvůrčího psaní, kterou v letech 2002-2004 sám navštěvoval. V současné době působí jako vyučující na Škole tvůrčího psaní pro dětskou literaturu na univerzitě v Aarhusu, zároveň je externím vyučujícím na univerzitě v Kodani. V roce 2006 obdržel za svou poezii prestižní cenu Michaela Strungeho, v roce 2008 pak získal Zlatou medaili Kodaňské univerzity za své pojednání Kulturel erindring og konceptuel vidnesbyrdlitteratur (Kulturní paměť a konceptuální svědecká literatura). Serup je od roku 2017 předsedou dánské společnosti Gertrudy Stein.

Zofia Bałdyga

Narozena roku 1987 ve Varšavě.Básnířka, bohemistka a překladatelka. Vydala tří básnické sbírky: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010) a Kto kupi tak małe kraje (2017). Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá nejnovější českou a slovenskou poezii do polštiny, soustředí se především na tvorbu autorů narozených v 70. a 80. letech. Její básně v českém překladu Ondřeje Zajace byly publikovány časopisecky (Psí víno, Tvar). Čtyři roky žila v arménském Jerevanu, v lednu 2018 se přestěhovala do Prahy.

Jan Čáp

Jan Čáp (*1966 v Příbrami) je novinář, který pracoval jako knihovník v pražském Klementinu, vystudoval anglistiku na FF UK v Praze, překládal knihy, filmy i TV seriály. Po rozhlasovém angažmá v londýnské BBC působí v českých médiích a vytváří Cesty pro mobilní aplikace. Múzám dlouho nedával nic znát.

Teodor Kravál

Teodor Kravál je fascinován intertextualitou, pročež chtěl od mládí tvořit komiksy. Setkal se však se zlou múzou a v afektu si zlámal všechny pastelky. Dnes mu nezbývá než vymýšlet komiksy bez obrázků. Jeho texty jsou čím dál kratší, poněvadž nedokáže udržet chvíli pozornost. Nedávno přeskočil třicítku, bydlí na Ostrově, není Pátek ani Robinson a věnuje se slamu. Je dvojnásobným vítězem Literární ceny Vladimíra Vokolka z let 2015 a 2016 a držitelem uznání poroty Literární soutěže Františka Halase z roku 2016. Samonákladem vydal v roce 2016 sbírku Přehnaných nadějí 43. Nakladatelství spojené s literárním časopisem H_aluze mu v roce 2017 vydalo sbírku Pavilon Balast. Své texty publikoval také v Hostu, Welesu, Artiklu, Partonymě a dalších. Pořádá putovní festival autorského čtení SAMÝ KECY a hraje na kytaru v obskurní sudetské kapele NOVÁ BÁBA. V roce 2021 vydal u nakladatelství Perplex knihu Řez rybou.

Bronislava Volková

Básnířka, překladatelka, kolážistka, sémiotička, esejistka a emeritní profesorka Indiana University, Bloomington, USA, kde na katedře slavistiky vedla třicet let bohemistiku. Odešla do exilu v r. 1974, učila na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, v Marburku, na Harvardě a na University of Virginia v Charlotesvillu. Od roku 1982 působila v Bloomingtonu. Je členkou českého a amerického PEN klubu. Opublikovala jedenáct knih existenční a metafyzické poezie v češtině (prvních šest v PmD Mnichov), vybrané básně Roztříštěné světy 1995 a sebrané básně Vzpomínky moře  2011 v Čechách. Sedm jejích knih vyšlo rovněž ve dvojjazyčných česko-anglických vydáních s vlastními kolážemi v USA a nejnověji v Čechách. Vybrané básně v angličtině The Courage of the Rainbow byly publikovány v USA 1993. Je rovněž spoluautorkou (s Clarice Cloutier) rozsáhlé dvojjazyčné, česko-anglické antologie české poezieUp The Devil’s Back: A Bilingual Anthology of 20th Century Czech Poetry, 2008. Její poezie byla přeložena do dvanácti jazyků. Vedle poezie Volková psala také rozsáhle o sémantice emotivního jazyka (Emotive Signs in Language, 1987 – pod jménem Volek), o sémiotice implikovaných hodnot a genderu v české literatuře (A Feministst’s Semiotic Odyssey through Czech Literature, 1997) a o exilu. Od roku 2000 je rovněž činná jako výtvarnice a režisérka multimediálních představení poezie. Volková obdržela několik mezinárodních cen za literaturu a kulturu. Její poezie vyšla rovněž knižně v bulharštině, v ukrajinštině, v ruštině a ve slovenštině. Více informací o Volkové je možno nalézt na www.bronislavavolkova.com

Vít Kremlička

Vít Kremlička (nar. 1962 v Praze), básník, prozaik, publicista a překladatel. Po gymnáziu absolvoval dvouletou střední pedagogickou školu a pět semestrů PF UK, poté vystřídal řadu zaměstnání. V letech 1990-1998 studoval bohemistiku a komparatistiku na FF UK, dnes je ve svobodném povolání. Od počátku osmdesátých let publikoval v samizdatových časopisech a sbornících (Violit, Revolver Revue). Tři samizdatové sbírky básní z osmdesátých let vyšly souborně pod názvem Staré zpěvy (Edice RR sv. 7, 1997). Knižně dále publikoval: Lodní deník(NTS/Edice RR sv. 5, 1991), Cizrna (Torst, 1995), Zemský povídky (Hynek, 1997), Prozatím(Petrov, 2001), Amazonia (Knihovna Jana Drdy, 2003). V roce 2010 vyšla v Edici RR jako zvláštní příloha RR č. 79/2010 Jedna věta. Vít Kremlička je držitelem Ceny Jiřího Ortena, nositelem Bronzové a Stříbrné plakety Čestného dárce krve Českého Červeného kříže a laureátem Ceny Revolver Revue za rok 2010 a Ocenění účastníka odboje a odporu proti komunismu. Revolver Revue 

Tomáš Tichák

Tomáš Tichák, narozen v roce 1957 v Olomouci. Fejetonista a publicista, vydavatel, amatérský hudebník. Vystudoval elektrotechnickou fakultu, publikoval v samizdatu, psal divadelní hry pro neoficiální divadlo. Po roce 1989 pracoval v regionálních novinách, spoluvydával také literární časopis Scriptum. Působil v časopise České Charity (1997–2000), v Česko-slovenském týdeníku Mosty (2001) a v Literárních novinách (2002). Od roku 2003 je spoluvydavatelem dvouměsíčníku Listy, založeného původně roku 1971 v Římě Jiřím Pelikánem. Společně s Václavem Burianem (1959–2014) redigoval a podílel se mj. na vydání autobiografie Vlasta Chramostová (1999), zpracovali též knižní rozhovor s Jaroslavem Šabatou Sedmkrát sedm kruhů (1997). V roce 2007 vyšla v nakladatelství Periplum Tichákova sbírka fejetonů a aforismů Podvratné a závratné a jiné fejetony. Žije v Olomouci.

Jana Sovová

Jana Sovová (1966) je absolventkou uničovského gymnázia, olomoucké bohemistiky a olomoucké a brněnské romanistiky. Od r. 1993 žije převážně v italském Udine, kde působí jako lektorka českého jazyka a literatury. Příležitostně překládá z italštiny a je spoluautorkou tří učebnic češtiny pro cizince. V roce 2018 jí v ostravském Protimluvu vyšla sbírka Příběhy.

Lilian Bishara – Mansour

Lilian Bishara-Mansour – básnířka a spisovatelka narozená ve vesnici Tarshiha v Galileji. Na univerzitě v Haifě vystudovala obor anglický jazyk a srovnávací literatura, na univerzitě v Leedsu vystudovala obor výtvarná tvorba. Více než 30 let pracuje v oblasti vzdělávání. Je aktivní v organizování kulturních pořadů různých zaměření. Se svou rodinou žije ve městě Haifa.
Publikovala řadu sbírek poezie a studie:
 Slova na okraji zlatého kruhu (sbírka poezie). Nazaret, 1994.
 Ranní rosa a fíky (sbírka poezie). Nazaret, 2002.
 Když se půda umyje (sbírka poezie). Arabský institut pro studium a publikování, Bejrút, 2006.
 Palestinská paměť v románu „Saraya bint al-Ghoul“ od Emila Habibiho (studie). Palestinské ministerstvo kultury, Ramalláh, 2009.
 Přítel Sami (povídka pro děti). Haifa, 2006.
 Balkón s vodou (sbírka poezie). Dar Raya, Haifa, 2012.
 Když se cesta naklání (sbírka poezie). Arabský institut pro studium a publikování, Bejrút, 2018.

Maarten Inghels

Maarten Inghels – vlámský básník a spisovatel. Debutoval roku 2008 sbírkou Vřava (Tumult). Roku 2011 následovala sbírka Bdělý (Waakzaam). Rok nato vydal Inghels svůj první román Obchod citovým zbožím (De handel in emotionele goederen). V roce 2015 vyšla sbírka Nové rituály (Nieuwe rituelen) a loni rozsáhlá publikace Kontakt (Contact), která mapuje Ingelsovu tvorbu nejen jako básníka, ale též jako performera ve veřejném prostoru. Maarten Inghels byl léta koordinátorem a aktivním tvůrcem projektu Osamělý pohřební průvod (De eenzame utivaart), v jehož rámci přizvaní básníci vyprovázeli zesnulé bez pozůstalých na poslední cestě osobní básní. V roce 2016 plnil také čestnou funkci městského básníka Antverp.

foto zdroj: http://roodnoot.nl/author/admin/page/134/

Marián Hatala

Marián Hatala – narozen v roce 1958 v Holíči. Básník, překladatel a publicista. Učil němčinu na základní škole v Senici, v letech 2001-2003 byl šéfredaktorem Česko-slovenského týdeníku Mosty. Vydal 8 básnických sbírek, naposledy ĽúbOstnato (2013), Nespavosť alebo plus mínus štyri steny (2016). Výber z jeho lyriky Provazochodec (2004) vyšel v pražském nakladatelství Akropolis, výbor Zum Greifen weit – Na dosah ďaleko (2006) vydalo rakouské nakladatelství Lehner Verlag. Je autorom internetového vydavateľstva fixpoetry v Hamburgu – www.fixpoetry.com. Napsal také 3 knihy aforismů a knihy veršů pro děti Kratochvíle a Spoveď záškoláka a knihu povídek Krok od zmierenia. Knižne publikoval překlady poezie R. D. Brinkmanna, E. Frieda, R. Kunzeho, románů I. Schulzeho, S. Gruberové a R. Schamiho. Sestavil a do slovenčtiny přeložil antologii poezie nonsensu Nočný spev sardinky v plechovke (2016). Je členem rakouské spisovatelské organizáce Grazer Autorenversammlung. Žije v Bratislavě.

Rajaa Ghanem

Rajaa Ghanem – palestinská básnířka narozená v Damašku. Vede skupinu zaměřující se na kreativní psaní, problematiku konfliktů a identity.
V r. 2015 vydala v nakladatelství Dar Raya v Haifě básnickou sbírku Paní bělosti. V r.2017 jí vydalo nakladatelství Mirit druhou sbírku, nazvanou Mateřství. Její básně byly publikovány v mnoha básnických sbírkách a antologiích.
Zúčastnila se řady festivalů poezie v Palestině i v zahraničí, například Dnů palestinské poezie v Paříži v r. 2015, literárních festivalů v Belfastu či Haifě v r. 2015, Druhého fóra poezie v Jordánsku v r. 2018 či Dnů poezie v Ramalláhu v r. 2018. Přispívá do palestinských a arabských novin a publikuje online na téma kultury a umění.

Ján Gavura

Ján Gavura – slovenský básník, překladatel, literární vědec a redaktor. Napsal čtyři básnické sbírky Pálenie včiel (2001), Každým ránom si (2006), Besa (2012) a Kráľ hlad (2017) a tři vědecké publikace. Za první sbírku získal Cenu Ivana Krasku za nejlepší debut v slovenském jazyce. Je šéfredaktorem literárního periodika Vertigo – časopis o poézii a básnikoch a řiditelem občanského sdružení odborníků z prostředí vysokých škol a profesionálního umění FACE – Fórum alternatívnej kultúry a vzdelávania. Překladá poezii a prózu z angličtiny.

 

foto zdroj: https://www.unipo.sk/filozoficka-fakulta/jan-gavura

Jakub Čermák

Jakub Čermák (*1986) – básník, písničkář, režisér. Knižně vydal 3 básnické sbírky (Resumé 17; Padavčata; Stroboskopy) a jednu veršovanou dětskou knížku (Do vesmíru!), pod přízviskem Cermaque mu vyšlo 8 autorských hudebních alb (Krajiny bez rytíře; Dům Slzí; Přítel holubů; Divozemí; Démon v Paříži; Rodinné album; Gravitace / nominace Anděl 2016; Neboj). Režíroval mj. cestovní dokument Skok do vody nebo rozhlasový dokument Zrní cesta tmou. Autor asi 40 převážně animovaných videoklipů pro tuzemské i zahraniční interprety (za klip Loďky skupiny Zrní nominace na cenu Anděl 2014). Má dceru Agátu, momentálně pracuje jako copywriter.

autor fotky: Petr Zewlakk Vrabec

Darrell Jónsson

Multiinstrumentalista a básník Darrell Jónsson působil v řadě hudebních projektů včetně Jazz Ensemble Bena Donatella (Aljaška), Bazik Organizim (Španělsko), Perpetual Entropy & Ron George (Los Angeles), Urban Space Epics (Severní Kalifornie / Česká republika), Extraterrestris (ČR), a BBNO (ČR). Jeho nástroji jsou kalimby, slide kytara, akustická kytara, loutna, bull roarer, klávesy a syntezátory. Byl zakládajícím členem kalifornské Outside Music Association, mezi jehož členy patřili Ron George, Horace Tapscott, PFS, Carl Stone a Bonnie Barnett. Jónssonův přístup k improvizaci odráží jeho intenzivní studium domorodého i imigrantského folkloru Severní Ameriky a Afriky. Je rezident MeetFactory v Praze.

Jakub Řehák

Jakub Řehák – básník a esejista, který se také často věnuje kritické reflexi prací svých kolegyň a kolegů, vydal nejprve v roce 2008 sbírku Světla mezi prkny, která si vysloužila nominace na cenu Magnesia Litera a Cenu Jiřího Ortena, kniha Past na Brigitu pak o čtyři roky později Literu za poezii získala. V roce 2016 vydal svou třetí sbírku Dny plné usínání. Spolu s Miloslavem Topinkou byl editorem antologie Nejlepší české básně 2010. Žije v Praze.

Alenka Jensterle-Doležalová

Alenka Jensterle-Doležal

Alenka Jensterle Doležal se je rodila leta 1959 na Jesenicah, zdaj pa že vrsto let živi v tujini. V zadnjih letih se je ustalila v Pragi, kjer predava slovensko književnost in je predstojnica Katedre za južnoslovanske in balkanistične študije na Filozofski fakulteti Karlove univerze. Diplomirala je iz slovenščine, primerjalne književnosti in filozofije ter doktorirala z disertacijo o Antigoni v slovanskih dramatikah. Izdala je več pesniških in proznih del, v zadnjih letih zbirko Pesmi v snegu (2012) in roman Pomen hiše (2015), prav tako je avtorica več monografij: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (2008), Avtor, tekst, kontekst, komunikacija: poglavja iz slovenske moderne (2014) in Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (2017) Redno objavlja znanstvene članke in razprave. Nekatere njene pesmi in deli proze so bili prevedeni v angleščino, češčino, hrvaščino, slovaščino, poljščino in srbščino in izšli v  antologijah. V Pragi organizira vsako leto pesniški festival slovenskih pesnic Mladi mesec. Trenutno je v tisku njena slovenska zbirka Nostalgične pesmi.

 

Alenka Jensterle-Doležalová

Alenka Jensterle Doležal se narodila v roce 1959 ve Slovinsku a už několika let žije v zahraničí. V posledních letech se usadila v Praze, kde přednáší slovinskou literaturu a je vedoucí Katedry jihoslovanských a balkánských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudovala slovinštinu, literární komparatistiku a filozofii a poté získala doktorát s disertační práci o Antigoně v slovanské dramaturgii. Publikovala řadu poezie a prózy, v posledních letech jsou to byly sbírka Pesmi v snegu (Básně ve sněhu, 2012) a román Pomen hiše (Důležitost domu, 2015). Kromě toho je také autorka monografií: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (V kruhu mýtů: O ženě a smrti ve slovinské literatuře, 2008), Poglavja iz slovenske moderne (Kapitoly ze slovinské Moderny, 2014) a Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (Klíčy labyrintu: o slovinské poezii, 2017), pravidelně publikuje i akademické články. Některé z jejích básní a úryvky prózy byly přeloženy do angličtiny, češtiny, chorvatštiny, slovenštiny, polštiny a srbštiny, a publikovány v antologiích. V Praze organizuje každoroční festival Mladi mesec. Její slovinská sbírka Nostalgične pesmi (Nostalgické básně) má zanedlouho vyjít tiskem.

 

Alenka Jensterle-Doležal

Alenka Jensterle Doležal was born in 1959 in Slovenia, and has been living abroad for several years now. In the last few years, she has settled in Prague, where she lectures on Slovene literature and is the head of the Department of South Slavonic and Balkan Studies at the Faculty of Arts at Charles University. She graduated from Slovene studies, comparative literature, and philosophy, and then obtained a PhD with a dissertation on Antigone in Slavic playwriting. She has published a number of poetry and prose works, the latest one being Pesmi v snegu (Poems in the Snow, 2012), the novel Pomen hiše (The Meaning of a House, 2015), and she is also the author of several monographs: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (In the Circle of Myths: On the Woman and Death in Slovene Literature, 2008), Poglavja iz slovenske moderne (Chapters from Slovene Moderna, 2014) and Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (The Keys to the Labyrinth: On Slovene poetry 2017). She regularly publishes academic articles. Some of her poems and excerpts of prose have been translated into English, Czech, Croatian, Slovak, Polish and Serbian, and published in anthologies. In Prague, she organizes the yearly festival of Slovene poetesses Mladi mesec (Young Moon). Her Slovene collection Nostalgične pesmi (Nostalgic poems) is currently in print.

Sylva Fischerová

Narozena v Praze, až do osmnácti let však žila v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Působí v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní (1986), následovaly básnické knihy Velká zrcadla (1990), V podsvětním městě (1994), Šance (1999), Krvavý koleno (2005), Anděl na okně (2007), Tady za rohem to všechno je (2011), Mare (2013), Sestra duše (2015) a Světový orloj (2017). Je autorkou povídkových souborů Zázrak (2005) a Pasáž (2011), poté vydala prózy Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012) a Bizom aneb Služba a mise (2016). Její verše byly přeloženy do řady jazyků, dva knižní básnické výbory vyšly ve Velké Británii, výbor Stomach of the Soul v USA (2014). Píše také knihy pro děti (Júla a Hmýza, 2006; Egbérie a Olténie, 2011). Za knihu rozhovorů s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (2011) obdržela cenu Nadace ČLF. Dvě alba z jejích básnických textů vydala Monika Načeva (Milostný slabiky, 2013; Průvan v hlavě, 2017).

foto (c) Božena Správcová

Marie Šťastná

Marie Šťastná – narozena 6. dubna 1981 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě. V současné době žije v Praze a živí se výrobou šperků a oděvů.

Knižně vydala sbírky básní: Jarním pokrytcům (Unarclub, 1999), Krajina s Ofélií (Knižnice Ortenovy Kutné Hory, 2003, Cena Jiřího Ortena 2004), Akty (Protis, 2006), Interiéry (Host, 2010), Štěstí jistě přijde (2019, Host). Vítězka Drážďanské ceny lyriky 2010. Publikuje též časopisecky.

© foto Radek Radúz Dětinský

Alice Prajzentová

Alice Prajzentová Alice Prajzentová (*1982, Děčín) – editorka a učitelka v mateřské školce. Je spoluzakladatelka a současně šéfredaktorka literárně kulturního časopisu H_aluze. Publikovala v časopisech Psí víno, Dobrá adresa, Host, Tvar, Sborníku literární ceny Vladimíra Vokolka a v revue Sever, západ, východ – Severní Čechy. Spoluorganizuje literární festival Zarafest a autorská čtení. Jako redaktorka se podílela na řadě básnických knih, její texty vyšly v rumunštině. Vydala básnickou sbírku Kotrmelína (2010).

Petr Borkovec

Narodil se v roce 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Pracoval jako redaktor revue Souvislosti, Nakladatelství Lidové noviny, Lidových novin, Literárních novin. V současnosti pracuje jako dramaturg café Fra a redaktor nakladatelství Fra. Od roku 1990 vydal patnáct knih básní, próz a textů pro děti. Zatím posledními knihami jsou sbírka povídek Lido di Dante (2017), básnícká sbírka Herbář k čemusi horšímu (2018) a básně pro děti O čem sní (2016) a Věci našeho života (2017). Jeho sbírky a knižní soubory vyšly v Německu, Rakousku, Anglii, Rumunsku a Itálii. Překládal poezii Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova, Jevgenije Rejna, Josifa Brodského, Jurije Odarčenka aj. S Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa a Aischylovu Oresteiu.
Stipendia: Ottensheim, Krems (2000, 2016), Saint-Nazaire, Graz, Brusel, Vollezelle, Černivci, Bratislava, Lipsko. 2004/5 roční stipendium DAAD v Berlíně („Writer in Rezidence“).
Ceny: Cena Jiřího Ortena (1994, za sb. Ochoz), Norbert-C.- Kaser-Preis (2001, za  sb. Polní práce), Hubert-Burda-Preis (2001, za sb. Polní práce), Prémie Tomáše Hrácha (s M. Havrdou) (2004, za překlad Oresteie), mimořádná tvůrčí odměna v rámci Ceny Josefa Jungmanna (2005, za překlad vybraných básní Vl. Chodaseviče); výroční cena Literárního fondu za cyklus čtení v kavárně Fra (2009), Fedrigoni Card Couture Award (2017, za knihu O čem sní /s. A Tachezy/).

Alan Spence

ALAN SPENCE je velmi oceňovaný skotský básník, autor divadelních her, novel a krátkých próz. Je emeritním profesorem Kreativního psaní na Univerzitě v Aberdeenu, kde též založil každoroční WORD Festival, který trval po dobu 12 let, a na kterém četli autoři jako Margaret Atwood nebo Seamus Heaney. Alan Spence je držitelem několika literárních cen, například Cena McVitie pro skotského spisovatele roku, Glenfiddich Spirit Skotské ceny, a TMA Drama Award. Jeho nedávnými publikacemi jsou básnická sbírka Morning Glory, novela Night Boat a divadelní hra No Nothing. Jedna z jeho novel byla přeložena do dvaceti jazyků, včetně češtiny- bylo publikováno jako Čistá země. S českým významným prozaikem Ivanem Klímou četl na Edinburgh International Book Festival. Společně se svou ženou vede Sri Chinmoy Meditation Centre v Edinburgu.

Adam Borzič

Adam Borzič – básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía (spolu s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem), s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, a Orfické linie (Malvern, 2015). V tomto roce mu vyjde v nakladatelství Malvern básnicko-esejistická kniha Západo-východní zrcadla. Ukázky z jeho poezie byly přeloženy do řady evropských jazyků. Vedle literatury se zabývá psychoterapií a spiritualitou. Spolu s Olgou Pavlovou a Ondřejem Slačálkem je spoluautorem monografie Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018).

Anna Brikciusová

Narodila se v Praze, v rodině s bohatým kulturním zázemím. Na violoncello začala hrát již v raném dětství. Je absolventkou Konzervatoře v Praze, vystupuje jak v České republice, tak i v zahraničí (Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Turecko, Velká Británie).
Anna Brikciusová hraje na violoncello, zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Spolu se svým bratrem Františkem Brikciem je zakládající členkou violoncellového Dua Brikcius.
V současné době se také věnuje spisovatelské činnosti. Viz nominace na Drážďanskou cenu lyriky a každoroční literární pořad, který se koná v rámci festivalu Den Poezie. Její básně byly publikovány v revue Souvislosti a v Revolver Revue. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Tomáš Míka

 

Narodil se roku 1959 v Praze. Básník, prozaik a překladatel. Absolvoval obor angličtina – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutoval sbírkou básní Nucený výsek (Argo, 2003). Publikuje časopisecky (Tvar, Orientace (LN), Salón Práva, Intelektuál, Souvislosti, H_aluze, Weles, Psí víno, Dobrá adresa). Překládá z angličtiny (James Hogg – Vyznání ospravedlněného hříšníka, John Bunyan – Poutníkova cesta, Samuel Beckett – Tso, Jack Black – Nemáte šanci a další). V září 2005 mu vyšla kniha povídek Und (Argo). V prosinci 2007 vydal básnickou sbírku Deník rychlého člověka (Argo), v říjnu 2016 sbírku Textové zprávy (Novela bohemica). Žije v Praze.

Vít Janota

Vít Janota (* 1970) vystudoval v rodné Praze Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (obor fyzika molekulárních struktur), kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Vystřídal různá zaměstnání, nyní pracuje jako programátor. Vydal tyto básnické sbírky (všechny v nakladatelství Dauphin): K ránu proti nebi (2002), Fasování košťat (2004), Praha zničená deštěm (2006), Miniová pole (2008), Jen třídit odpad nestačí (2011), Noc a déšť (2013) a Víkend v jakémsi Švýcarsku (2016, nominace na Magnesii Literu), Uličnice (rovněž 2016), Poslední zpráva z obleženého města (2021). Je zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích. Občas překládá a příležitostně hraje na saxofony a klarinet. Žije v Praze.

Josef Straka

Narozen roku 1972 v Jablonci nad Nisou, autor dvou básnických sbírek z devadesátých let a…jiné časy ( G Tisk, Liberec) a Proč. ( edice Tvary, TVAR, Praha ) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008), Malé exily (2014) a Cizí země (2018) (všechny nakladatelství Cherm). Publikoval v literárních a kulturních, domácích i zahraničních, časopisech a antologiích, a jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyků, například do angličtiny, němčiny, španělštiny nebo arabštiny. Vystoupil na mnoha domácích a několika zahraničních básnických festivalech (Německo, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Mexiko aj.). V srpnu tohoto roku byl hostem mezinárodního básnického festivalu Struga Poetry Evenings v Makedonii. V Rumunsku vyjde antologie jeho textů pod názvem Hotel Bristol v překladu Mircea Dana Duty. Redakčně spolupracuje s literární revue Weles, s literárně-kulturním časopisem H_aluze a jako dramaturg, organizátor a moderátor večerů poezie pak s Domem čtení Městské knihovny v Praze, AVOID Floating Gallery a kavárnou Liberál, též v Praze, dále Knihkupectvím a antikvariátem Fryč v Liberci, Světem knihy Praha ad. Žije v Praze.

Radana Šatánková

Novinářka, básnířka, narozená r. 1980 ve Frýdku-Místku, od r. 1999 žijící v Praze. Vydala 6 básnických knih – dosud poslední sb. z roku 2014 s názvem Domovní schůze. Vyšel jí i prozaický debut Babi, ukaž zuby – autorka se přiznává, že na prózu bohužel nemá čas, poněvadž se „musí vysedět“. Za poezii sklidila i řadu ocenění. Publikovala v almanaších, časopisech i na internetu; v rozhlasovém archivu ČRo je k poslechu představení její tvorby v rámci pořadu Zelené peří od Miroslava Kováříka (2008). Některé básně jí též byly zhudebněny, spolupracuje s muzikanty. V létě 2015 jí vyšlo CD scénického čtení Trychtýřem do hlavy. Radana mapuje současnou literární scénu, organizuje autorská čtení zejména v Praze, Ostravě a rodném Frýdku-Místku. Miluje retrívry a bernardýny…, krade lžičky a je hrdá na svůj lašský původ. O svém údělu říká: „Býti básnířkou je permanentní stav!“

Simona Martinková Racková

Simona Martinková Racková * 1976 v Praze, básnířka, redaktorka, editorka a literární kritička. Z posledních básnických sbírek: Tance (2015), Zatímco hlídací psi spí (2017) a Noční převádění mláďat (2021). Její básně byly přeloženy do devíti jazyků. Od roku 2013 vede recenzní rubriku literárního obtýdeníku Tvar. V roce 2016 Racková zvítězila v Drážďanské ceně lyriky společně s Guy Helmingerem. 

 

 

Jarmila Hannah Čermáková

Vstoupila do předrevoluční literatury výhradně jako autorka pro děti. Až po politickém  převratu roku 1989 vycházejí její básnické sbírky pro dospělého čtenáře. Do dnešních dnů je to více než deset titulů, nepočítaje účast ve společných sbornících poezie. Zároveň pokračuje v tvorbě dramatické, která je rovněž určena dospělým i dětem. Např. pohádka na romské motivy Jablka mládí navštívila řadu divadel doma i v zahraničí. Roku 2006 uvedla scéna ND / Stavovské divadlo v rámci projektu Bušení do železné opony i operu BENG!, kde autorka ztvárnila základní libreto. Básnířka žije a tvoří v Praze, nebo v rodinném útočišti jižního cípu Českomoravské vysočiny.
V současné knižní nabídce jsou autorčiny sbírky Toulky po rtech (Dauphin) a Drsné tresti (Kampe).

Petr Hruška

Napsat komentář

Petr Hruška – český básník, narozený v Ostravě, kde žije dosud, pracuje však v Praze v Akademii věd jako odborník na českou literaturu 20. století, zejména poezii. Toto téma také vyučuje na českých univerzitách. Je autorem řady sbírek poezie (Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí), za předposlední sbírku Darmata obdržel Státní cenu za literaturu. Podílel se na řadě literárněhistorických prací, napsal monografii o básníku Karlu Šiktancovi, jako editor připravil dílo např. souborné dílo Jana Balabána nebo některé sbírky Ivana Martina Jirouse. Píše též krátké prózy (Jedna věta), eseje, časopisecké sloupky pro Respekt či Revolver Revue. Jeho verše bývají čas od času zhudebňovány a knižní výbory poezie vyšly v Německu, Itálii, Polsku, Maďarsku či Slovinsku.

Jiří Dědeček

Narozen 13. února 1953 v Karlových Varech. Český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem.
Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009.

Diskografie: Ozvěny malých scén, 1982 – LP sampler, Jan Burian, Jiří Dědeček, 1984 – EP, Drobné skladby mistrů, EP sampler, 1988 – píseň Adélka, Špatná pověst, 1989 – EP, 5 písniček Georgese Brassense v Dědečkově překladu, Zabili trafikantku, 1990 – LP + MC, živá nahrávka z března 1989,Už jde rudoch od válu, 1990 – SP, Vraťte nám nepřítele, 1990 – SP, Večírek rozpadlých dvojic, 1990 – LP + MC, dvojalbum: Jan Vodňanský + Petr Skoumal, Jan Burian + Jiří Dědeček, Reprezentant lůzy, 1992 – MC jako příloha ke stejnojmenné knížce poezie, Reprezentant lůzy, 1995 – CD + MC, Nebylo by špatné, 1995 – videokazeta se 13 klipy, Kouzlo noční samoty, 1996 – CD + MC, Žalozpěv pro lehký holky, 1998 – CD, písně Georgese Brassense, Romance postmoderní, 2001 – CD, Kdyby smrtka měla mladý, 2003 – CD, Musíme vidět dál, 2004 – CD, písně Jacquese Brela, Řekněte to mýmu psovi, 2006 – CD, Prší nám do Campari, 2010 – CD s kapelou Úterý, Kočky z Letný, 2014 – CD

Bibliografie: Texty – s Janem Burianem (Český fonoklub Jonáš, 1983), Co se stalo v ZOO (Albatros, 1987) – omalovánky s ilustracemi Miroslava Bartáka, Měsíc nad sídlištěm (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1987), Oběžník (PmD, Mnichov 1989; Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990), Znělky (Čs. spisovatel, Praha 1990), Defilé (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1991), Tři hry, vydáno Pantonem roku 1991, jedna z her má SF motivy, Reprezentant lůzy (Sixty-Eight Publishers, Toronto 1992; Orbis, Praha 1994), poezie, Projevy, stati a jiné kydy (Aurum, 1993), Tři hry – s Janem Burianem (Panton, 1993), jedna z her na motivy SF, Jiří Dědeček — Písničky (nakl. Konvoj, Brno 1994), zpěvník, Můj vůz (Maťa, Praha 1999), Věci po mrtvých (Torst, 2001), Šli červotoči do houslí (Albatros, 2001), Český jazyk pro 9. ročník (Alter, 2001) – učební texty, Blues pro slušný lidi (Academia, Praha 2002), Veselé diktáty (Albatros, 2002), Uže tridcať let dělaju gadosti (Už třicet let škodím, nakladatelství O. Krylova, 2005), Uleželé želé (Albatros, 2005), Bát se a krást (Galén, 2005) – fejetony, Snídaně se psem (Torst, 2008) – roman, Poklony a pošklebky (Rispetti e dispetti) (Galén, 2009) – básnická sbírka vydaná pod jménem skutečného renesančního básníka Angiola Poliziana (Jiří Dědeček uveden jako překladatel), Pohádky o Malé tlusté víle, 2012, Život a cesta hrocha Obludvíka, 2013

Překlady: Georges Brassens: Klejme píseň dokola (Panton, 1988) – písňové texty, Jean-Claude Carrière: Vyprávět příběh (Národní filmový archiv 1993), spolu s Terezou Brdečkovou, Bernard Émond: Ulice Darling ve 20.17 (Garamond, 2006)

http://www.dedecek.cz

Tomáš Čada

Narozen roku 1985 v Jihlavě. Redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze a knižní edice H_aluze, občasný žurnalista, glosátor, recenzent, moderátor a (spolu)pořadatel kulturních akcí. Po tři roky se společně s básníkem Josefem Strakou podílel na programu Domu čtení v Praze. Od roku 2011 spolupracuje s mezinárodním festivalem Den poezie.
Vydal sbírky Spodní patra (Perplex, 2013, ilustrace Antonín Handl) a Vše o lásce (JT’s nakladatelství, 2019).

Irina Silecká

Ruská a ceská básnířka, spisovatelka, překladatelka, členka Svazu spisovatelů Ruska a PEN-clubu Ruska, organizátorka festivalu Slovanské tradice, předsedkyně představenstva Evropského kongresu literátů, zpěvačka, zasloužilá umělkyně Ruské federace, skladatelka, šéfredaktorka almanachu LitEra, maliřka. Autorka básnických sbírek Chci lásku, Střiháš zlatou nit, Tvoje Iriša, Klíče od města lásky, Poezie a barvy, Filozofie pocitů, Pocity a osudy, Viviančiný pohádky, Láska a život, sbírky povídek Rozvzpomeň se na jména svých dětí, tří zvukových nahrávek Noc – přítelkyně, Tvoje Iriša, Další láska, čtyř videoklipů Noc – přítelkyně, Noc novoroční, Ženy oficírů a Kdo jsi. Nositelka literárních ocenění A. S. Gribojedova, V. Majakovského, M. Matusovského, J. G. Kaplana, V. Dalja, Slovanské tradice, Pražska múza a dalši.
Vystudovala Chabarovskou státní zdravotní fakultu, fakultu současného umění (Moskva), Literarni institut jm. A. M. Gorkého (seminář Vladimíra Kostrova) a aspirovala v Akademii humanitních studií (Moskva). Nositelka doktorátu v oboru sociologie, lékařka.