Archiv rubriky: Účinkující 2017

Jitka N. Srbová

Vlastním jménem Jitka Bret Srbová. Básnířka, redaktorka. Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 2006-2011 byla šéfredaktorkou literárního on-line almanachu Wagon. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně byly mj. zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2012, 2015 a 2017) a přeloženy do němčiny, polštiny, lužické srbštiny a angličtiny. Žije v Hořovicích.

Darrell Jónsson

Multiinstrumentalista a básník Darrell Jónsson působil v řadě hudebních projektů včetně Jazz Ensemble Bena Donatella (Aljaška), Bazik Organizim (Španělsko), Perpetual Entropy & Ron George (Los Angeles), Urban Space Epics (Severní Kalifornie / Česká republika), Extraterrestris (ČR), a BBNO (ČR). Jeho nástroji jsou kalimby, slide kytara, akustická kytara, loutna, bull roarer, klávesy a syntezátory. Byl zakládajícím členem kalifornské Outside Music Association, mezi jehož členy patřili Ron George, Horace Tapscott, PFS, Carl Stone a Bonnie Barnett. Jónssonův přístup k improvizaci odráží jeho intenzivní studium domorodého i imigrantského folkloru Severní Ameriky a Afriky. Je rezident MeetFactory v Praze.

Justin Quinn

quinn8JUSTIN QUINN (nar. 1968 v Dublinu), kritik, básník a překladatel. Vystudoval anglistiku a filosofii na Trinity College v Dublinu. Od roku 1995 žije v Praze a učí na Ústavu anglofonních literatur a kultur FF UK a na Katedře angličtiny na FP ZČU. Do angličtiny přeložil poezii Ivana Blatného, J. H. Krchovského, K. J. Erbena, Bohuslava Reynka, Petra Borkovce a Jana Zábrany.

Sylva Fischerová

Narozena v Praze, až do osmnácti let však žila v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Působí v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní (1986), následovaly básnické knihy Velká zrcadla (1990), V podsvětním městě (1994), Šance (1999), Krvavý koleno (2005), Anděl na okně (2007), Tady za rohem to všechno je (2011), Mare (2013), Sestra duše (2015) a Světový orloj (2017). Je autorkou povídkových souborů Zázrak (2005) a Pasáž (2011), poté vydala prózy Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012) a Bizom aneb Služba a mise (2016). Její verše byly přeloženy do řady jazyků, dva knižní básnické výbory vyšly ve Velké Británii, výbor Stomach of the Soul v USA (2014). Píše také knihy pro děti (Júla a Hmýza, 2006; Egbérie a Olténie, 2011). Za knihu rozhovorů s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (2011) obdržela cenu Nadace ČLF. Dvě alba z jejích básnických textů vydala Monika Načeva (Milostný slabiky, 2013; Průvan v hlavě, 2017).

foto (c) Božena Správcová

Marie Šťastná

Marie Šťastná – narozena 6. dubna 1981 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě. V současné době žije v Praze a živí se výrobou šperků a oděvů.

Knižně vydala sbírky básní: Jarním pokrytcům (Unarclub, 1999), Krajina s Ofélií (Knižnice Ortenovy Kutné Hory, 2003, Cena Jiřího Ortena 2004), Akty (Protis, 2006), Interiéry (Host, 2010), Štěstí jistě přijde (2019, Host). Vítězka Drážďanské ceny lyriky 2010. Publikuje též časopisecky.

© foto Radek Radúz Dětinský

František Brikcius

brikcius-frČeský violoncellista František Brikcius se narodil v Praze v rodině s bohatým kulturním zázemím. Je absolventem Konzervatoře v Praze a JAMU v Brně. Dále studia ve Velké Británii a Japonsku. Věnuje se interpretaci violoncellových skladeb 17., 18., 19., 20. a 21. století. Zejména pak skladbám pro violoncello sólo. Dále se soustředí na díla českých, tzv. terezínských a současných skladatelů.
František Brikcius hraje na mistrovské violoncello “George Kriwalski” zhotovené roku 1904. Je spolu se svou sestrou Annou Brikciusovou zakládajícím členem violoncellového dua “Duo Brikcius”.Hudební spolupráce s Talichovým komorním orchestrem, klavíristou Tomášem Víškem, violoncellistkou Annou Brikciusovou, skladatelkou Irenou Kosíkovouca dirigentem Janem Talichem. Koncertní turné po České republice, Alžírsku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Rakousku, Rusku, Slovensku, Švédsku, Turecku a Velké Británii. Více informací o Františku Brikciovi a jeho projektech (např. “Praha – Brno: 6 soudobých skladatelů pro violoncello sólo v interpretaci Františka Brikcia”, “Tartiniho L’Arte dell’Arco v interpretaci Františka Brikcia”, “7 Svící”, “Weinberger Tour”, “Duo Brikcius – 2 Cellos Tour”, “MAKANNA”, “eSACHERe”, “Festival Brikcius”) je k dispozici na webových stránkách www.Brikcius.com

Petr Borkovec

Narodil se v roce 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Pracoval jako redaktor revue Souvislosti, Nakladatelství Lidové noviny, Lidových novin, Literárních novin. V současnosti pracuje jako dramaturg café Fra a redaktor nakladatelství Fra. Od roku 1990 vydal patnáct knih básní, próz a textů pro děti. Zatím posledními knihami jsou sbírka povídek Lido di Dante (2017), básnícká sbírka Herbář k čemusi horšímu (2018) a básně pro děti O čem sní (2016) a Věci našeho života (2017). Jeho sbírky a knižní soubory vyšly v Německu, Rakousku, Anglii, Rumunsku a Itálii. Překládal poezii Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova, Jevgenije Rejna, Josifa Brodského, Jurije Odarčenka aj. S Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa a Aischylovu Oresteiu.
Stipendia: Ottensheim, Krems (2000, 2016), Saint-Nazaire, Graz, Brusel, Vollezelle, Černivci, Bratislava, Lipsko. 2004/5 roční stipendium DAAD v Berlíně („Writer in Rezidence“).
Ceny: Cena Jiřího Ortena (1994, za sb. Ochoz), Norbert-C.- Kaser-Preis (2001, za  sb. Polní práce), Hubert-Burda-Preis (2001, za sb. Polní práce), Prémie Tomáše Hrácha (s M. Havrdou) (2004, za překlad Oresteie), mimořádná tvůrčí odměna v rámci Ceny Josefa Jungmanna (2005, za překlad vybraných básní Vl. Chodaseviče); výroční cena Literárního fondu za cyklus čtení v kavárně Fra (2009), Fedrigoni Card Couture Award (2017, za knihu O čem sní /s. A Tachezy/).

Adam Borzič

Adam Borzič – básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía (spolu s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem), s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, a Orfické linie (Malvern, 2015). V tomto roce mu vyjde v nakladatelství Malvern básnicko-esejistická kniha Západo-východní zrcadla. Ukázky z jeho poezie byly přeloženy do řady evropských jazyků. Vedle literatury se zabývá psychoterapií a spiritualitou. Spolu s Olgou Pavlovou a Ondřejem Slačálkem je spoluautorem monografie Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018).

Anna Brikciusová

Narodila se v Praze, v rodině s bohatým kulturním zázemím. Na violoncello začala hrát již v raném dětství. Je absolventkou Konzervatoře v Praze, vystupuje jak v České republice, tak i v zahraničí (Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Turecko, Velká Británie).
Anna Brikciusová hraje na violoncello, zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Spolu se svým bratrem Františkem Brikciem je zakládající členkou violoncellového Dua Brikcius.
V současné době se také věnuje spisovatelské činnosti. Viz nominace na Drážďanskou cenu lyriky a každoroční literární pořad, který se koná v rámci festivalu Den Poezie. Její básně byly publikovány v revue Souvislosti a v Revolver Revue. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Tomáš Míka

 

Narodil se roku 1959 v Praze. Básník, prozaik a překladatel. Absolvoval obor angličtina – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutoval sbírkou básní Nucený výsek (Argo, 2003). Publikuje časopisecky (Tvar, Orientace (LN), Salón Práva, Intelektuál, Souvislosti, H_aluze, Weles, Psí víno, Dobrá adresa). Překládá z angličtiny (James Hogg – Vyznání ospravedlněného hříšníka, John Bunyan – Poutníkova cesta, Samuel Beckett – Tso, Jack Black – Nemáte šanci a další). V září 2005 mu vyšla kniha povídek Und (Argo). V prosinci 2007 vydal básnickou sbírku Deník rychlého člověka (Argo), v říjnu 2016 sbírku Textové zprávy (Novela bohemica). Žije v Praze.

Vít Janota

Vít Janota (* 1970) vystudoval v rodné Praze Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (obor fyzika molekulárních struktur), kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Vystřídal různá zaměstnání, nyní pracuje jako programátor. Vydal tyto básnické sbírky (všechny v nakladatelství Dauphin): K ránu proti nebi (2002), Fasování košťat (2004), Praha zničená deštěm (2006), Miniová pole (2008), Jen třídit odpad nestačí (2011), Noc a déšť (2013) a Víkend v jakémsi Švýcarsku (2016, nominace na Magnesii Literu), Uličnice (rovněž 2016), Poslední zpráva z obleženého města (2021). Je zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích. Občas překládá a příležitostně hraje na saxofony a klarinet. Žije v Praze.

Josef Straka

Narozen roku 1972 v Jablonci nad Nisou, autor dvou básnických sbírek z devadesátých let a…jiné časy ( G Tisk, Liberec) a Proč. ( edice Tvary, TVAR, Praha ) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008), Malé exily (2014) a Cizí země (2018) (všechny nakladatelství Cherm). Publikoval v literárních a kulturních, domácích i zahraničních, časopisech a antologiích, a jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyků, například do angličtiny, němčiny, španělštiny nebo arabštiny. Vystoupil na mnoha domácích a několika zahraničních básnických festivalech (Německo, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Mexiko aj.). V srpnu tohoto roku byl hostem mezinárodního básnického festivalu Struga Poetry Evenings v Makedonii. V Rumunsku vyjde antologie jeho textů pod názvem Hotel Bristol v překladu Mircea Dana Duty. Redakčně spolupracuje s literární revue Weles, s literárně-kulturním časopisem H_aluze a jako dramaturg, organizátor a moderátor večerů poezie pak s Domem čtení Městské knihovny v Praze, AVOID Floating Gallery a kavárnou Liberál, též v Praze, dále Knihkupectvím a antikvariátem Fryč v Liberci, Světem knihy Praha ad. Žije v Praze.

Radana Šatánková

Novinářka, básnířka, narozená r. 1980 ve Frýdku-Místku, od r. 1999 žijící v Praze. Vydala 6 básnických knih – dosud poslední sb. z roku 2014 s názvem Domovní schůze. Vyšel jí i prozaický debut Babi, ukaž zuby – autorka se přiznává, že na prózu bohužel nemá čas, poněvadž se „musí vysedět“. Za poezii sklidila i řadu ocenění. Publikovala v almanaších, časopisech i na internetu; v rozhlasovém archivu ČRo je k poslechu představení její tvorby v rámci pořadu Zelené peří od Miroslava Kováříka (2008). Některé básně jí též byly zhudebněny, spolupracuje s muzikanty. V létě 2015 jí vyšlo CD scénického čtení Trychtýřem do hlavy. Radana mapuje současnou literární scénu, organizuje autorská čtení zejména v Praze, Ostravě a rodném Frýdku-Místku. Miluje retrívry a bernardýny…, krade lžičky a je hrdá na svůj lašský původ. O svém údělu říká: „Býti básnířkou je permanentní stav!“

Jarmila Hannah Čermáková

Vstoupila do předrevoluční literatury výhradně jako autorka pro děti. Až po politickém  převratu roku 1989 vycházejí její básnické sbírky pro dospělého čtenáře. Do dnešních dnů je to více než deset titulů, nepočítaje účast ve společných sbornících poezie. Zároveň pokračuje v tvorbě dramatické, která je rovněž určena dospělým i dětem. Např. pohádka na romské motivy Jablka mládí navštívila řadu divadel doma i v zahraničí. Roku 2006 uvedla scéna ND / Stavovské divadlo v rámci projektu Bušení do železné opony i operu BENG!, kde autorka ztvárnila základní libreto. Básnířka žije a tvoří v Praze, nebo v rodinném útočišti jižního cípu Českomoravské vysočiny.
V současné knižní nabídce jsou autorčiny sbírky Toulky po rtech (Dauphin) a Drsné tresti (Kampe).

Jiří Dědeček

Narozen 13. února 1953 v Karlových Varech. Český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem.
Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009.

Diskografie: Ozvěny malých scén, 1982 – LP sampler, Jan Burian, Jiří Dědeček, 1984 – EP, Drobné skladby mistrů, EP sampler, 1988 – píseň Adélka, Špatná pověst, 1989 – EP, 5 písniček Georgese Brassense v Dědečkově překladu, Zabili trafikantku, 1990 – LP + MC, živá nahrávka z března 1989,Už jde rudoch od válu, 1990 – SP, Vraťte nám nepřítele, 1990 – SP, Večírek rozpadlých dvojic, 1990 – LP + MC, dvojalbum: Jan Vodňanský + Petr Skoumal, Jan Burian + Jiří Dědeček, Reprezentant lůzy, 1992 – MC jako příloha ke stejnojmenné knížce poezie, Reprezentant lůzy, 1995 – CD + MC, Nebylo by špatné, 1995 – videokazeta se 13 klipy, Kouzlo noční samoty, 1996 – CD + MC, Žalozpěv pro lehký holky, 1998 – CD, písně Georgese Brassense, Romance postmoderní, 2001 – CD, Kdyby smrtka měla mladý, 2003 – CD, Musíme vidět dál, 2004 – CD, písně Jacquese Brela, Řekněte to mýmu psovi, 2006 – CD, Prší nám do Campari, 2010 – CD s kapelou Úterý, Kočky z Letný, 2014 – CD

Bibliografie: Texty – s Janem Burianem (Český fonoklub Jonáš, 1983), Co se stalo v ZOO (Albatros, 1987) – omalovánky s ilustracemi Miroslava Bartáka, Měsíc nad sídlištěm (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1987), Oběžník (PmD, Mnichov 1989; Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990), Znělky (Čs. spisovatel, Praha 1990), Defilé (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1991), Tři hry, vydáno Pantonem roku 1991, jedna z her má SF motivy, Reprezentant lůzy (Sixty-Eight Publishers, Toronto 1992; Orbis, Praha 1994), poezie, Projevy, stati a jiné kydy (Aurum, 1993), Tři hry – s Janem Burianem (Panton, 1993), jedna z her na motivy SF, Jiří Dědeček — Písničky (nakl. Konvoj, Brno 1994), zpěvník, Můj vůz (Maťa, Praha 1999), Věci po mrtvých (Torst, 2001), Šli červotoči do houslí (Albatros, 2001), Český jazyk pro 9. ročník (Alter, 2001) – učební texty, Blues pro slušný lidi (Academia, Praha 2002), Veselé diktáty (Albatros, 2002), Uže tridcať let dělaju gadosti (Už třicet let škodím, nakladatelství O. Krylova, 2005), Uleželé želé (Albatros, 2005), Bát se a krást (Galén, 2005) – fejetony, Snídaně se psem (Torst, 2008) – roman, Poklony a pošklebky (Rispetti e dispetti) (Galén, 2009) – básnická sbírka vydaná pod jménem skutečného renesančního básníka Angiola Poliziana (Jiří Dědeček uveden jako překladatel), Pohádky o Malé tlusté víle, 2012, Život a cesta hrocha Obludvíka, 2013

Překlady: Georges Brassens: Klejme píseň dokola (Panton, 1988) – písňové texty, Jean-Claude Carrière: Vyprávět příběh (Národní filmový archiv 1993), spolu s Terezou Brdečkovou, Bernard Émond: Ulice Darling ve 20.17 (Garamond, 2006)

http://www.dedecek.cz

Tomáš Čada

Narozen roku 1985 v Jihlavě. Redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze a knižní edice H_aluze, občasný žurnalista, glosátor, recenzent, moderátor a (spolu)pořadatel kulturních akcí. Po tři roky se společně s básníkem Josefem Strakou podílel na programu Domu čtení v Praze. Od roku 2011 spolupracuje s mezinárodním festivalem Den poezie.
Vydal sbírky Spodní patra (Perplex, 2013, ilustrace Antonín Handl) a Vše o lásce (JT’s nakladatelství, 2019).