Archiv rubriky: Účinkující 2017

Yanna Ram

Básnířka i prozaička, členka literárních skupin Druhá múza a Otevření (www.otevreni.com). Pravidelně se zúčastňuje autorských čtení, poslední dva roky i v rámci festivalu Den poezie. Ke psaní ji dovedla její dlouholetá spolupráce s výtvarníky a fotografy, kterým neúnavně již patnáct let organizuje a kurátorsky zaštiťuje výstavy v malém pražském výstavním prostoru Viniční altán. V roce 2015 jí vyšla básnická sbírka Vzhůru nohama (Alfa-Omega), ve které se autorka vyrovnává s přibližně desetiletým vývojem ve směřování vlastní osobnosti těsně po přelomu milénia. Tato léta byla v jejím životě divoká, nespoutaná a zlomová. Autorka ve sbírce nešetří erotickými strofami, chvílemi pocitů zklamání se zpětnou reakcí na prožité události a zhnusení nad sebou i světem. Především ale nešetří sama sebe v lehce humorném a ironickém tónu, kterým jsou mnohé z veršů opatřeny. Přes tyto negativní aspekty je z její sbírky cítit naděje až obnažená člověčina. Kromě této sbírky publikuje v almanaších skupiny Otevření a povídkových knihách skupiny Druhá múza a v příštím roce chystá vydat další sbírku poezie.

Foto zdroj otevreni.com

Jitka N. Srbová

Vlastním jménem Jitka Bret Srbová. Básnířka, redaktorka. Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. V letech 2006-2011 byla šéfredaktorkou literárního on-line almanachu Wagon. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně byly mj. zařazeny do antologie Nejlepší české básně (2012, 2015 a 2017) a přeloženy do němčiny, polštiny, lužické srbštiny a angličtiny. Žije v Hořovicích.

Darrell Jónsson

Multiinstrumentalista a básník Darrell Jónsson působil v řadě hudebních projektů včetně Jazz Ensemble Bena Donatella (Aljaška), Bazik Organizim (Španělsko), Perpetual Entropy & Ron George (Los Angeles), Urban Space Epics (Severní Kalifornie / Česká republika), Extraterrestris (ČR), a BBNO (ČR). Jeho nástroji jsou kalimby, slide kytara, akustická kytara, loutna, bull roarer, klávesy a syntezátory. Byl zakládajícím členem kalifornské Outside Music Association, mezi jehož členy patřili Ron George, Horace Tapscott, PFS, Carl Stone a Bonnie Barnett. Jónssonův přístup k improvizaci odráží jeho intenzivní studium domorodého i imigrantského folkloru Severní Ameriky a Afriky. Je rezident MeetFactory v Praze.

Stephan Delbos

Americký spisovatel žijící v Praze, kde vyučuje na Anglo-American University a na Univerzitě Karlově. Jeho básně, eseje a překlady byly publikovány v Česku i v zahraničí. Je editorem From a Terrace in Prague: A Prague Poetry Anthology (Litteraria Pragensia, 2011). Sbírka vizuálních básní Bagatelles for Typewriter byla vystavena v pražské ArtSpace Gallery v květnu 2012. Jeho první divadelní hra Chetty’s Lullaby o životě trumpetové legendy Cheta Bakera byla uvedena v New Yorku a v San Franciscu. Jeho překlad Nezvalovy sbírky Absolutní hrobař (The Absolute Gravedigger) obdržel v roce 2015 grant PEN / Heim Translation a vydalo ho nakladatelství Twisted Spoon Press. Deaf Empire, jeho hru o českém skladateli Bedřichu Smetanovi, uvedla Prague Shakespeare Company v roce 2017. Je autorem básnické sbírky In Memory of Fire (Cape Cod Poetry Review, 2016), a Light Reading (BlazeVOX Books, 2019), a zakládajícím redaktorem literárního časopisu B O D Y.

Sylva Fischerová

Narozena v Praze, až do osmnácti let však žila v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Působí v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní (1986), následovaly básnické knihy Velká zrcadla (1990), V podsvětním městě (1994), Šance (1999), Krvavý koleno (2005), Anděl na okně (2007), Tady za rohem to všechno je (2011), Mare (2013), Sestra duše (2015) a Světový orloj (2017). Je autorkou povídkových souborů Zázrak (2005) a Pasáž (2011), poté vydala prózy Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012) a Bizom aneb Služba a mise (2016). Její verše byly přeloženy do řady jazyků, dva knižní básnické výbory vyšly ve Velké Británii, výbor Stomach of the Soul v USA (2014). Píše také knihy pro děti (Júla a Hmýza, 2006; Egbérie a Olténie, 2011). Za knihu rozhovorů s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (2011) obdržela cenu Nadace ČLF. Dvě alba z jejích básnických textů vydala Monika Načeva (Milostný slabiky, 2013; Průvan v hlavě, 2017).

foto (c) Božena Správcová

Marie Šťastná

Narozena 6. dubna 1981 ve Valašském Meziříčí. Vystudovala dějiny umění a kulturní dějiny na Ostravské univerzitě. V současné době žije v Praze a živí se výrobou šperků.
Knižně vydala sbírky básní: Jarním pokrytcům (Unarclub, 1999), Krajina s Ofélií (Knižnice Ortenovy Kutné Hory, 2003, Cena Jiřího Ortena 2004), Akty (Protis, 2006), Interiéry (Host, 2010) a Štěstí jistě přijde (Host, 2019). Vítězka Drážďanské ceny lyriky 2010. Publikuje též časopisecky.

© foto Radek Radúz Dětinský

Petr Borkovec

Narodil se v roce 1970 v Louňovicích pod Blaníkem. Pracoval jako redaktor revue Souvislosti, Nakladatelství Lidové noviny, Lidových novin, Literárních novin. V současnosti pracuje jako dramaturg café Fra a redaktor nakladatelství Fra. Od roku 1990 vydal patnáct knih básní, próz a textů pro děti. Zatím posledními knihami jsou sbírka povídek Lido di Dante (2017), básnícká sbírka Herbář k čemusi horšímu (2018) a básně pro děti O čem sní (2016) a Věci našeho života (2017). Jeho sbírky a knižní soubory vyšly v Německu, Rakousku, Anglii, Rumunsku a Itálii. Překládal poezii Vladislava Chodaseviče, Vladimira Nabokova, Jevgenije Rejna, Josifa Brodského, Jurije Odarčenka aj. S Matyášem Havrdou přeložil Sofoklova Krále Oidipa a Aischylovu Oresteiu.
Stipendia: Ottensheim, Krems (2000, 2016), Saint-Nazaire, Graz, Brusel, Vollezelle, Černivci, Bratislava, Lipsko. 2004/5 roční stipendium DAAD v Berlíně („Writer in Rezidence“).
Ceny: Cena Jiřího Ortena (1994, za sb. Ochoz), Norbert-C.- Kaser-Preis (2001, za  sb. Polní práce), Hubert-Burda-Preis (2001, za sb. Polní práce), Prémie Tomáše Hrácha (s M. Havrdou) (2004, za překlad Oresteie), mimořádná tvůrčí odměna v rámci Ceny Josefa Jungmanna (2005, za překlad vybraných básní Vl. Chodaseviče); výroční cena Literárního fondu za cyklus čtení v kavárně Fra (2009), Fedrigoni Card Couture Award (2017, za knihu O čem sní /s. A Tachezy/).

Anna Brikciusová

Narodila se v Praze, v rodině s bohatým kulturním zázemím. Na violoncello začala hrát již v raném dětství. Je absolventkou Konzervatoře v Praze, vystupuje jak v České republice, tak i v zahraničí (Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Turecko, Velká Británie).
Anna Brikciusová hraje na violoncello, zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Spolu se svým bratrem Františkem Brikciem je zakládající členkou violoncellového Dua Brikcius.
V současné době se také věnuje spisovatelské činnosti. Viz nominace na Drážďanskou cenu lyriky a každoroční literární pořad, který se koná v rámci festivalu Den Poezie. Její básně byly publikovány v revue Souvislosti a v Revolver Revue. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .

Tomáš Míka

Narodil se roku 1959 v Praze. Básník, prozaik a překladatel. Absolvoval obor angličtina – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutoval sbírkou básní Nucený výsek (Argo, 2003). Publikuje časopisecky (Tvar, Orientace (LN), Salón Práva, Intelektuál, Souvislosti, H_aluze, Weles, Psí víno, Dobrá adresa). Překládá z angličtiny (James Hogg – Vyznání ospravedlněného hříšníka, John Bunyan – Poutníkova cesta, Samuel Beckett – Tso, Jack Black – Nemáte šanci a další). V září 2005 mu vyšla kniha povídek Und (Argo). V prosinci 2007 vydal básnickou sbírku Deník rychlého člověka (Argo), v říjnu 2016 sbírku Textové zprávy (Novela bohemica). Žije v Praze.

Vít Janota

Narozen v roce 1970 v Praze, kde žije dodnes. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Živil se jako návrhář webových stránek, pracoval jako odborný asistent na MFF UK, programátor a internetový grafik. Nyní je programátorem na volné noze.
Vydal básnické sbírky K ránu proti nebi, 2002, Fasování košťat, 2004, Praha zničená deštěm, 2006, Miniová pole, 2008, Jen třídit odpad nestačí, 2011, Noc a déšť, 2013, Víkend v jakémsi Švýcarsku, 2016 a Uličnice, 2016 (všechny Dauphin, Praha) a je též zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích.

Zora Šimůnková

Vlastním jménem Zora Šimůnková – Janáčková. Dcera, sestra, matka, manželka, teta a švagrová. Pro radost si píše zhruba od 12 let, vydala (zatím) tři knihy, má jednoho bratra, dvě děti, (postupně) dva manžely, kočky, jednu rybičku (v akvariu) a padesát trpaslíků. Pořádá a spolupořádá různé akce, například festival Literární Vysočina www.literarnivysocina.com  a skoro patnáct let Večer přiměřených depresí, což je taková šance pro autory zavedené i nezavedené.Podrobnosti na www.primerenedeprese.cz. Pikantérie na www.zorasimunkova.cz.

Josef Straka

Narozen roku 1972 v Jablonci nad Nisou, autor dvou básnických sbírek z devadesátých let a…jiné časy ( G Tisk, Liberec) a Proč. ( edice Tvary, TVAR, Praha ) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008), Malé exily (2014) a Cizí země (2018) (všechny nakladatelství Cherm). Publikoval v literárních a kulturních, domácích i zahraničních, časopisech a antologiích, a jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyků, například do angličtiny, němčiny, španělštiny nebo arabštiny. Vystoupil na mnoha domácích a několika zahraničních básnických festivalech (Německo, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Mexiko aj.). V srpnu tohoto roku byl hostem mezinárodního básnického festivalu Struga Poetry Evenings v Makedonii. V Rumunsku vyjde antologie jeho textů pod názvem Hotel Bristol v překladu Mircea Dana Duty. Redakčně spolupracuje s literární revue Weles, s literárně-kulturním časopisem H_aluze a jako dramaturg, organizátor a moderátor večerů poezie pak s Domem čtení Městské knihovny v Praze, AVOID Floating Gallery a kavárnou Liberál, též v Praze, dále Knihkupectvím a antikvariátem Fryč v Liberci, Světem knihy Praha ad. Žije v Praze.

Radana Šatánková

Novinářka, básnířka, narozená r. 1980 ve Frýdku-Místku, od r. 1999 žijící v Praze. Vydala 6 básnických knih – dosud poslední sb. z roku 2014 s názvem Domovní schůze. Vyšel jí i prozaický debut Babi, ukaž zuby – autorka se přiznává, že na prózu bohužel nemá čas, poněvadž se „musí vysedět“. Za poezii sklidila i řadu ocenění. Publikovala v almanaších, časopisech i na internetu; v rozhlasovém archivu ČRo je k poslechu představení její tvorby v rámci pořadu Zelené peří od Miroslava Kováříka (2008). Některé básně jí též byly zhudebněny, spolupracuje s muzikanty. V létě 2015 jí vyšlo CD scénického čtení Trychtýřem do hlavy. Radana mapuje současnou literární scénu, organizuje autorská čtení zejména v Praze, Ostravě a rodném Frýdku-Místku. Miluje retrívry a bernardýny…, krade lžičky a je hrdá na svůj lašský původ. O svém údělu říká: „Býti básnířkou je permanentní stav!“

Jarmila Hannah Čermáková

Vstoupila do předrevoluční literatury výhradně jako autorka pro děti. Až po politickém  převratu roku 1989 vycházejí její básnické sbírky pro dospělého čtenáře. Do dnešních dnů je to více než deset titulů, nepočítaje účast ve společných sbornících poezie. Zároveň pokračuje v tvorbě dramatické, která je rovněž určena dospělým i dětem. Např. pohádka na romské motivy Jablka mládí navštívila řadu divadel doma i v zahraničí. Roku 2006 uvedla scéna ND / Stavovské divadlo v rámci projektu Bušení do železné opony i operu BENG!, kde autorka ztvárnila základní libreto. Básnířka žije a tvoří v Praze, nebo v rodinném útočišti jižního cípu Českomoravské vysočiny.
V současné knižní nabídce jsou autorčiny sbírky Toulky po rtech (Dauphin) a Drsné tresti (Kampe).

Jiří Dědeček

Narozen 13. února 1953 v Karlových Varech. Český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem.
Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009.


Diskografie: Ozvěny malých scén, 1982 – LP sampler, Jan Burian, Jiří Dědeček, 1984 – EP, Drobné skladby mistrů, EP sampler, 1988 – píseň Adélka, Špatná pověst, 1989 – EP, 5 písniček Georgese Brassense v Dědečkově překladu, Zabili trafikantku, 1990 – LP + MC, živá nahrávka z března 1989,Už jde rudoch od válu, 1990 – SP, Vraťte nám nepřítele, 1990 – SP, Večírek rozpadlých dvojic, 1990 – LP + MC, dvojalbum: Jan Vodňanský + Petr Skoumal, Jan Burian + Jiří Dědeček, Reprezentant lůzy, 1992 – MC jako příloha ke stejnojmenné knížce poezie, Reprezentant lůzy, 1995 – CD + MC, Nebylo by špatné, 1995 – videokazeta se 13 klipy, Kouzlo noční samoty, 1996 – CD + MC, Žalozpěv pro lehký holky, 1998 – CD, písně Georgese Brassense, Romance postmoderní, 2001 – CD, Kdyby smrtka měla mladý, 2003 – CD, Musíme vidět dál, 2004 – CD, písně Jacquese Brela, Řekněte to mýmu psovi, 2006 – CD, Prší nám do Campari, 2010 – CD s kapelou Úterý, Kočky z Letný, 2014 – CD


Bibliografie: Texty – s Janem Burianem (Český fonoklub Jonáš, 1983), Co se stalo v ZOO (Albatros, 1987) – omalovánky s ilustracemi Miroslava Bartáka, Měsíc nad sídlištěm (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1987), Oběžník (PmD, Mnichov 1989; Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990), Znělky (Čs. spisovatel, Praha 1990), Defilé (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1991), Tři hry, vydáno Pantonem roku 1991, jedna z her má SF motivy, Reprezentant lůzy (Sixty-Eight Publishers, Toronto 1992; Orbis, Praha 1994), poezie, Projevy, stati a jiné kydy (Aurum, 1993), Tři hry – s Janem Burianem (Panton, 1993), jedna z her na motivy SF, Jiří Dědeček — Písničky (nakl. Konvoj, Brno 1994), zpěvník, Můj vůz (Maťa, Praha 1999), Věci po mrtvých (Torst, 2001), Šli červotoči do houslí (Albatros, 2001), Český jazyk pro 9. ročník (Alter, 2001) – učební texty, Blues pro slušný lidi (Academia, Praha 2002), Veselé diktáty (Albatros, 2002), Uže tridcať let dělaju gadosti (Už třicet let škodím, nakladatelství O. Krylova, 2005), Uleželé želé (Albatros, 2005), Bát se a krást (Galén, 2005) – fejetony, Snídaně se psem (Torst, 2008) – roman, Poklony a pošklebky (Rispetti e dispetti) (Galén, 2009) – básnická sbírka vydaná pod jménem skutečného renesančního básníka Angiola Poliziana (Jiří Dědeček uveden jako překladatel), Pohádky o Malé tlusté víle, 2012, Život a cesta hrocha Obludvíka, 2013


Překlady: Georges Brassens: Klejme píseň dokola (Panton, 1988) – písňové texty, Jean-Claude Carrière: Vyprávět příběh (Národní filmový archiv 1993), spolu s Terezou Brdečkovou, Bernard Émond: Ulice Darling ve 20.17 (Garamond, 2006)

http://www.dedecek.cz

Tomáš Čada

Narozen roku 1985 v Jihlavě. Redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze a knižní edice H_aluze, občasný žurnalista, glosátor, recenzent, moderátor a (spolu)pořadatel kulturních akcí. Po tři roky se společně s básníkem Josefem Strakou podílel na programu Domu čtení v Praze. Od roku 2011 spolupracuje s mezinárodním festivalem Den poezie.
Vydal sbírky Spodní patra (Perplex, 2013, ilustrace Antonín Handl) a Vše o lásce (JT’s nakladatelství, 2019).