Kateřina Komorádová

Narodila se roku 1982 v Jindřichově Hradci. Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Karlově univerzitě, rigorózní práci na téma popularizace poezie pod vlivem prostředků elektronické komunikace obhájila u matadora českého jazyka prof. Jiřího Krause. V oboru psané i rozhlasové žurnalistiky pracovala přes 10 let jako redaktorka, šéfredaktorka a překladatelka, poté svůj profesní zájem přesunula do oblasti knižních korektur. V letech 2020-2022 byla ženou v domácnosti a pečující osobou o blízkého člena rodiny.

Poezii publikuje od roku 2004, zprvu časopisecky (Dobrá adresa, Host, Tvar, Psí víno, Wagon, Weles, Britské listy aj.), poté na večerech autorského čtení (Z. Šimůnkové, R. Bulvové) i v městských knihovnách (Praha, Liberec, J. Hradec). Se svými verši se zúčastnila festivalu Dny české a mezinárodní poezie (2008) i literárních soutěží, v některých s umístěním (Literární cena Vladimíra Vokolka, 2007 – 3. místo; Šrámkova Sobotka, 2009 – 2. místo). Její verše jsou zastoupeny v česko-italském sborníku Podej mi ruku, radosti moje/Dammi la mano, gioia mia (nakl. Balt-East, 2010) a v Almanachu české poezie Řezbáři stínů (2016). Své básně také autorka opakovaně uvedla v rozhlasovém pořadu Mirka Kováříka Zelené peří a v roce 2009 byla jako „jedna z výrazných postav soudobé mladé poezie“ zařazena do Zvukového almanachu Zeleného peří.

Publikované básnické sbírky: Milostné desatero (Balt-East, 2009), Den vytažený ze zásuvky (Petr Štengl, 2014), Jak zahradník jablka (AAA, edice Poezie Krušných hor, 2021).

Poslední zmiňované básnické sbírce předcházelo v roce 2016 stejnojmenné CD melodramů, básní přednesených za klavírního doprovodu hudebníka O. Fencla. Básně na tomto CD spolu s autorkou načetl herec a moderátor Jaroslav Mendel.

Nejnovější a zatím poslední sbírka sebraných básní KNIHA JIHU (Dauphin, 2023) představuje  autorčinu niternou konfesi z let 2006 – 2016 věnovanou jejímu rodnému městu, kraji a její mamince, in memoriam.

Michelle Adlerová
patří mezi klíčové členy skupiny Pode Bal. Se skupinou realizovala během
patnácti let přes stovku projektů, výstav, workshopů po celém světě. Přes
dvacet let pracovala jako kreativní ředitelka nadnárodních reklamních
agentur, několikrát řídila globální kreativní kampaně z Prahy. V posledním
desetiletí se věnuje zejména samostatným projektům v oblasti fotografie.
Nejprve se jednalo o fotografii stylizovanou, v posledních pěti letech
fotografii pouliční. Dále se zabývá reportáží z kulturních událostí a
portrétem. Autorka se zároveň věnuje malbě a kurátorovala několik
ročníků mezinárodní přehlídky TransgenderMe v Praze a Berlíně.
https://www.instagram.com/michelle_adlerova/
foto: Michelle Adlerová

Iryna Zahladko (1986). Česko-ukrajinská básnířka, spisovatelka, překladatelka. Autorka dvou poetických knížek v ukrajinštině a sbírky Tváření (Protimluv, 2023) v češtině. Nezávislá kurátorka. Náhodná performerka. Vydává umělecké ziny. Absolvovala teoretickou fyziku. Za svou práci považuje literaturu. Žije v Praze od 2019. 

foto Tereza Škoulová

Nikola Petrov patří mezi mladé talentované básníky současné bulharské literární scény. Díky svému strhujícímu přednesu veršů se již osm let účastní pořadu Herci versus básníci v Divadelní laboratoři Sfumato. Jeho poezie je překládána do angličtiny, španělštiny, ruštiny a běloruštiny.

Zofia Bałdyga (nar. 1987, Varšava) je básnířka a překladatelka. Vydala čtyři básnické sbírky v polštině: Passe-partout (2006), Współgłoski (2010),  Kto kupi tak małe kraje (2017) a Klimat kontynentalny (2021). Letos jí v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy. Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Studuje sociální a pastorační práci na ETF UK. Překládá současnou českou a slovenskou poezii do polštiny (mj. Obcházení ostrova Milana Děžinského, Inventura Kamila Boušky, Z periférií Jany Bodnárové, antologie Sousedky – 10 českých básnířek a Sousedky – 10 slovenských básnířek.). V roce 2021 získala cenu časopisu Literatura na Świecie v kategorii pro začínající překladatele. Působí také jako interkulturní pracovnice. Žije v Praze.

Viktor Špaček (nar. 1976), básník, prozaik, výtvarník. Vystudoval sochařství na VŠUP. V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky v nakladatelství Literární salon, v roce 2010 sbírku básní Co drží Nizozemí v nakladatelství Fra. Je zastoupený v antologiích Nejlepší české básně 2011, 2012, 2013 (Host). Roku 2015 mu vyšla sbírka povídek Něco cirkusového (Dybbuk) a sbírka básní Nejasný rozměr (Perplex). Roku 2022 mu vyšla sbírka povídek Čistý, skromný život (Host), za kterou obdržel cenu Magnesia litera 2023 za prózu. Pracuje jako externí redaktor, knihovník, lektor tvůrčího psaní.

Tatev Chakhian (nar. 1992) je arménská básnířka, výtvarnice, editorka a překladatelka žijící v Polsku. Její básnická prvotina Dowód (nie)osobisty ((Ne)osobní průkaz totožnosti) vyšla v roce 2016 v arménštině a v roce 2018 v polštině. Výběr z její poezie byl přeložen do angličtiny, němčiny, polštiny, češtiny, perštiny, makedonštiny, holandštiny, španělštiny, italštiny, bengálštiny, turečtiny a jiných jazyků a objevil se v antologiích a literárních časopisech po celém světě.

Tatev Chakhian překládá a propaguje polskou poezii, současnou íránskou poezii a také poezii a prózu z ruštiny a angličtiny.

Chakhian kombinuje poezii s výtvarným uměním, mimo jiné papírovými kolážemi, a spolupracuje s výtvarníky, filmaři a hudebníky.

Tatev Chakhian (born 1992) is a Poland-based Armenian poet, artist, editor and translator.

Her debut collection of poetry, Dowód (nie)osobisty ((Non)-Identity Card), got published in 2016 in Armenian and in 2018 in Polish. Selections of her poetry have been translated into English, German, Polish, Czech, Persian, Macedonian, Dutch, Spanish, Italian, Bengali, Turkish, etc. and have been published in anthologies and literary magazines worldwide.

Tatev Chakhian translates and promotes Polish poetry, Iranian contemporary poetry, as well as poetry and prose from Russian and English.

Chakhian combines poetry with visual arts, such as paper collages and collaborates with artists, filmmakers and musicians.

Suso González. Profesor klasické kytary na Real Conservatorio Superior de Música de Madrid. Bývalý kytarista, skladatel a aranžér keltské rockové skupiny CELTAS CORTOS. Kytarista a skladatel skupiny TELONCILLO TEATRO, držitel Národní ceny za divadlo pro děti a mládež. Spolupracuje jako kytarista s OSCYL, Orquesta Sinfónica de Castilla y León. Tvůrce a ředitel MÚSICA INMEDATA, programu hudební tvorby pro mládež v rámci sociálně-vzdělávací oblasti Kulturního centra Miguela Delibese a Fundación Siglo para el Turismo y las Artes de Castilla y León. Tvůrce a ředitel RURARTE, programu hudební a kulturní tvorby pro venkovské oblasti Kastilie a Leónu, financovaného z fondů EU pro příští generace (2023).

Seth Rogoff je autorem románů First, the Raven: (2017), Thin Rising Vapors (2018) a The Kirschbaum Lectures (2023) a odborné literatury The Politics of the Dreamscape (Palgrave 2021). Je spoluautorem knihy The Education of**f Kendrick Perkins* (2023). Žije v Praze a je vedoucí Katedry žurnalistiky a mediálních studií na Anglo-americké vysoké škole.

Seth Rogoff is the author of the novels First, the Raven: A Preface (2017), Thin Rising Vapors (2018), and The Kirschbaum Lectures (2023) as well as the nonfiction book The Politics of the Dreamscape (Palgrave 2021). He is the co-author of The Education of Kendrick Perkins (2023). He lives in Prague and is the chair of Journalism and Media Studies at Anglo-American University.

Přední australský basista, skladatel, pedagog a improvizátor. V současnosti dlouhodobě pobývá v Praze. Hrál snad se všemi výraznými australskými osobnostmi (Don Burrows, Bernie McGann, James Morrison, Andrea Keller…) i významnými americkými jazzovými hráči (Kenny Kirkland, Nat Adderley, Petra Haden). Studoval mimo jiné v New Yorku u Gary Peacocka a Rufuse Reida, nahrál bezpočet CD, s nimiž vyhrál mnohá ocenění, např. cenu Aria za nejlepší jazzové album roku 2021.

Over the past forty years Nick Haywood has become one of the most in demand bassists and educators on the Australian music scene. He has impressive performance and recording credits with both Australian and international artists. Nick has performed at major festivals and concerts in Australia, New Zealand, New Caledonia, Europe, China and the USA.

Nick has been a featured artist on over 100 albums and has been nominated for numerous ARIA awards. He is the 2012 recipient of the Australian Jazz “Bell Award” for Best Australian Contemporary Jazz Album and the 2016 Australian Jazz “Bell Award” for Best Australian Small Ensemble. He is also the recipient of the 2012 APRA Art Music State Award, the award being for Excellence in Jazz. He has performed at many major jazz festivals, both in Australia and internationally.

Nick was commissioned to present a series of concerts at the 2018 MONAFOMA festival in Hobart, featuring the music of Charlie Haden’s Liberation Music Orchestra. The concerts featured Haden’s daughter, Petra Haden, alongside 11 of Australia’s finest improvising musicians. Nick was also an Artist in Residence at MONA for the festival.

Nick was invited to present 2 concerts at the 2019 Melbourne International Jazz Festival with Petra Haden. The theme of these concerts was “Songs from my Father” and featured songs written by and/or inspired by Petra’s father Charlie Haden. The concerts received outstanding reviews with some critics calling it the highlight of the festival. A recording of the Melbourne International Jazz Festival performances was released by ABC Jazz in 2020 and was shortlisted for a prestigious ARIA award for “Jazz Album of the Year” in 2021.

The Nick Haywood Trio with Petra Haden also released the album “Back to the Garden’ in 2021 to critical acclaim.

Some of the artists Nick has performed and/or recorded with are:

Australian

Tony Gould, Allan Browne, Don Burrows, James Morrison, Joe Camilleri, The Black Sorrows, Deborah Conway, John Sangster, Paul Grabowsky, Mark Isaacs,  Tiddas , Vince Jones, Bernie McGann, Bennett’s Lane Big Band, Eugene Ball, Andrea Keller, The Freeboppers, Ted Vining, Dale Barlow.

International

Mark Murphy, Billy Harper, Malcolm Pinsen, Nat Adderley, Louie Bellson, Joe Williams, Buddy de Franco,George Chisholm, Brian Ritchie, Kenny Kirkland, Gerry Bergonzi, Junior Cook, Andrew Sterman, Buddy Greco, Claire Martin, Bobby Shew, Pete Christlieb, Valeri Ponamarev, Bob Gullotti,Salvatore Bonafede, Jack Parnell, Mickey Tucker, Olavi Olouhvira, Kelavi Olouhvira, Jari Perkiomaki.

Nick has presented master classes at universities and music colleges around the world and was formerly the Head of Jazz and a Senior Lecturer in Contemporary Music at the University of Tasmania. He currently lectures in jazz performance studies at University of Melbourne (VCA).

Maylen Carolina Sosa-Silva (Venezuela, 1973) získala bakalářský titul z literatury na Universidad del Zulia (1995), magisterský titul z latinskoamerické literatury na Universidad Simón Bolívar (2000) a doktorát ze španělské a latinskoamerické literatury na Universidad de Salamanca (2009). Vydala básnické sbírky Deseos como serpientes, (1998), Transparencia del aire, (2009) a La tentación de lo abierto, (2023) a knihy Líneas para un mapa de lo venezolano: Rajatabla como libro rizomático (2018) a La abundancia de los márgenes:Tres poetas falconianos de los años sesenta: V roce 2017 získala ocenění v esejistické soutěži prvního bienále Eugenia Montejo, které se konalo ve venezuelské Valencii, s textem “Viaje hacia la poesía de Eugenio Montejo”. Působila jako profesorka na Universidad Nacional Experimental Francisco de Miranda v Coro ve Venezuele, kde založila Centro de Estudios Literarios y Lingüísticos Lydda Franco Farías (CELYL), Revista de la Crítica, Maestría en Literatura Hispanoamericana a Cátedra Libre de Literatura Agustín García. Webové stránky: https://smaylen.wixsite.com/my-site, instagram: @catedralibreag, kanál na You Tube: @catedralibre7579. Člen Fundación Editorial El sol de barro (Venezuela) a prezident Asociación Cultural Artnonymous (Španělsko).

Jan Štolba

Narodil se v roce 1957 v Praze. Po maturitě na gymnáziu studoval semestr na PF UK, poté střídal různá zaměstnání (skladník, lapiduch, topič, hlídač). Publikovat začal v samizdatu, v pařížské Edici K Jiřího Koláře vyšla jeho básnická prvotina Čistá vrána (1986). Po listopadu vydal prózu Provazochodcův sen (1995), romány Město za (1997) a Nezastavitelný den (2019) a básnické sbírky Bez hnutí křídel (1996), Nic nemít (2001), Den disk (2002), Hřebeny (2007). Za svazek kritik a esejů nejen o poezii Nedopadající džbán  získal roku 2006 cenu F. X. Šaldy. Jako saxofonista působil s různými jazzovými i alternativními soubory (Originální pražský synkopický orchestr, folkově rockové sdružení Mozart K Oldřicha Janoty, improvizační Alan Vitouš duo, Krásné nové stroje, Vlasta Třešňák Band a další). Kromě čtení vlastních textů doprovodí večer sólovými vstupy saxofonu.

Gareth Evans-Jones pochází z ostrova Anglesey v severním Walesu, přednáší filozofii a náboženství na Bangorské univerzitě a je prozaik, básník a dramatik.

V roce 2018 vydal svůj první román Eira Llwyd (Gwasg y Bwthyn), který sleduje příběhy tří Židů během holocaustu. Později vydal knihu fotografií a poetického psaní Cylchu Cymru (Y Lolfa), jako editor vydal svazek mikropovídek Can Curiad (Gwasg y Bwthyn) a poté svůj druhý román Y Cylch (Gwasg y Bwthyn). V roce 2023 spatřila světlo světa první antologie LGBTQ+ literatury ve velštině, Curiadau (Barddas), již sám redigoval, a v témže nakladatelství má v příštím roce vyjít také jeho první sbírka poezie.

Za své tvůrčí počiny získal řadu ocenění, včetně ocenění National Eisteddfod Drama Medal vv leroce 201letech 2019 a 2021, a v roce 2017 stipendium pro nové spisovatele od fondu Literature Wales.

Gareth Evans-Jones is from the island of Anglesey in north Wales and is a lecturer in Philosophy and Religion at Bangor University, as well as a writer of prose, poetry and drama.

In 2018, he published his first novel, Eira Llwyd (Gwasg y Bwthyn), which follows the stories of three Jews during the Holocaust. Since then, he has published a volume of photographs and poetic literature, Cylchu Cymru  (Y Lolfa), edited a volume of micro fiction, Can Curiad  (Gwasg y Bwthyn), and his second novel, Y Cylch (Gwasg y Bwthyn). 2023 saw the publication of the first anthology of LGBTQ+ literature in the Welsh language, Curiadau (Barddas), which he edited, and in 2024, his first volume of poetry will also be published by the same press.

He has won awards for his creative work including the National Eisteddfod Drama Medal in 2019 and 2021, and the 2017 New Writer Scholarship from Literature Wales.

Anthony Marais se narodil v roce 1966 v Hollywoodu v Kalifornii. Studoval Francouzký jazyk na Sorboně, Antropologii na univerzitě v Berkeley a Archeologii na Simon Fraser University než se začal věnovat beletrii. Je autorem dvou románů a různých esejů a také spolupracuje jako scenárista s polským režisérem Jarkem Marszewskim. Před příchodem do Prahy žil v německém Wiesbadenu, kde se odehrává děj jeho románu The Cure (Léčba), a v současné době vyučuje Tvůrčí psaní, Akademické psaní a Dějiny filmu na Anglo-americké univerzitě.

Anthony Marais was born in Hollywood, California in 1966. He studied French at the Sorbonne, anthropology at UC Berkeley and archaeology at Simon Fraser University in Canada, before turning to

literary fiction. He is the author of two novels and various essays, as well as working as a screenwriter with Polish film director Jarek Marszewski. He lived in Wiesbaden, Germany, the setting of his novel, The Cure, before coming to Prague where he currently teaches creative writing, English composition, and film history at the Anglo-American University.

Aljaž Primožič (2001) je slovinský básník a dramatik, který v současnosti studuje rusistiku a filozofii na Lublaňské univerzitě. Jeho poezie byla přeložena do ruštiny, němčiny a srbštiny.  V loňském roce vyšla v nakladatelství LUD Literatura jeho básnická prvotina Čisto potiho. Kritikou oceňovaná kniha se během několika měsíců rychle vyprodala, čímž se stala jednou z nejžádanějších básnických sbírek v zemi a na podzim 2023 se chystá její dotisk. V roce 2020 se v antologii Tapetka! vydané nakladatelstvím Veřejného fondu Slovinské republiky pro kulturní aktivity (JSKD RS) objevila jeho dramatická prvotina Kamenčki, o rok dříve adaptoval pro divadelní představení básnickou sbírku Kati Gorečanové Trpljenje mlade Hane (Smutky mladé Hany) a spolupracoval na několika projektech se Slovinským národním dramatickým divadlem v Lublani. Od roku 2018 je asistentem uměleckého ředitele literárního festivalu Izrekanja, který se snaží o propojení různých forem performativní poezie. V předchozích letech na festivalu vystupoval také s divadelně-poetickými představeními z vlastní tvorby nebo tvorby jiných básníků.

Aljaž Primožič (2001) is a Slovenian poet and playwright currently pursuing his studies in Russian Studies and Philosophy at the University of Ljubljana. His poetry has been translated into Russian, German, and Serbian.  Last year, his poetry debut Čisto potiho was published by the publishing house LUD Literatura. The critically acclaimed book quickly sold out within months, making it one of the most sought-after collections of poetry in the country, followed by a reprint in the autumn of 2023. In 2020, his dramatic debut, Kamenčki, made its appearance in the anthology Tapetka! published by the publishing house of the Public Fund of the Republic of Slovenia for Cultural Activities (JSKD RS), and a year earlier he adapted the poetry collection Trpljenje mlade Hane (The Sorrows of Young Hana) by Katja Gorečan for a stage production, and has worked on several projects with the Slovenian National Drama Theatre in Ljubljana. Since 2018, he has been assistant artistic director of Izrekanja literary festival which is committed to bringing together different forms of performance poetry. In previous years, he has also performed at the festival with theatre-poetry performances of his own work, as well as the work of other poets.

Alistair Noon vyrostl v Aylesbury. Vystudoval němčinu a ruštinu na Bristolské univerzitě a od počátku devadesátých let žije v Berlíně, kromě několika let strávených v Číně. Jeho překlady ruského básníka Osipa Mandelštama vyšly v denících Guardian a New Statesman a ve třech svazcích nakladatelství Shearsman Books. Paradise Takeaway je třetí celovečerní sbírka jeho vlastní poezie.

Alistair Noon grew up in Aylesbury. He studied German and Russian at Bristol University and has lived in Berlin since the early nineties, bar a couple of years in China. His translations of the Russian poet Osip Mandelstam have appeared in the Guardian and New Statesman as well as three volumes from Shearsman Books. Paradise Takeaway is the third full-length collection of his own poetry.

photo: Clare Jephcott