Robert Antropius se narodil v roce 1979 v Příbrami. Vystudoval sociální práci a teologii. Pracuje v Praze jako knihkupec. Své básnické texty publikoval například v Tvaru nebo v Logosu.
Robert Antropius se narodil v roce 1979 v Příbrami. Vystudoval sociální práci a teologii. Pracuje v Praze jako knihkupec. Své básnické texty publikoval například v Tvaru nebo v Logosu.
Poetové, básníci a příznivci poezie dlouho netrpělivě čekali, jaké téma vyhlásí Společnost poezie pro tento rok a konečně se v létě dozvěděli -18. ročník festivalu Den poezie s tématem Žádný člověk není ostrov byl inspirován verši anglického renesančního básníka Johna Donnea, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu…”.
A tak spousta „psavců“ v celé republice se jala přemýšlet a psala básně na uvedené téma, aby je v listopadu ve dnech 13. – 27. listopadu 2016 představila veřejnosti na různých literárních večerech, setkáních v knihovnách, divadlech, muzeích, výstavách atd.
I Literární klub Petra Bezruče Frýdek-Místek se připojil, členové nezaháleli a svými verši přispěli k sestavení literárního pásma, které bylo uvedeno ve čtvrtek 24. listopadu 2016 v hudebním oddělení místecké knihovny a v pátek 25. 11. 2016 v Knihovně a Muzeu v Šenově. Obě tyto akce měly něco do sebe. V Místku proběhla za moderování členky literárního klubu Nely Chamrádové, kdy spolu se třemi literárními kolegy představili básně své na dané téma a dalších členů klubu. Kouzlo poetičnosti bylo podtrženo jemnou hrou na kytaru a zpěvem interpretky Markéty Žvakové.
V Šenově si vzala na starost průběh večera ředitelka knihovny a literátka Simona Slavíková, která ke spolupráci přizvala nejen členy literárního klubu, ale i žákyně místní ZUŠ. Básně na dané téma četli opět členové literárního klubu, neobvykle byly též prezentovány verše Petra Bezruče v podání Slavíkové a podbarvovány hudbou v interpretaci žákyň ZUŠ. Tento zajímavý scénář se hostům v sále šenovského muzea moc líbil.
Den poezie byl spojen s křtem dvou knih a s výstavou zajímavých obrazů Milana Pastrňáka.
„Den poezie je jistě příležitostí, jak se literáti našeho klubu mohou prezentovat na veřejnosti. Letošní zajímavé téma jistě přimělo mnohé zúčastněné přemýšlet o své existenci na této zemi, mohli si uvědomit, že nikdy v žádné situaci nejsme sami, máme kolem sebe blízké a známé, nejsme na pustém ostrově,“ zapřemýšlela o smysluplnosti letošního Dne poezie literátka Taťána Prokešová.
18. ročník Dne poezie je za námi, skončil, ale jaksi pomyslně otevřel bránu adventního času, který jaksi rychle po roce přispěchal. Asi proto, abychom všichni trochu zvolnili své pracovní tempo, rychlost žití a uvědomili si blízkost svých bližních a přátel. Prožijme jej tedy v pohodě, za znění koled a vnitřního štěstí.
Dajana Zápalková
V pondělí 14. listopadu 2016 se v Polanově síni Knihovny m. Plzně uskutečnila beseda s herci Divadla J. K. Tyla v Plzni – Pavlem Pavlovským a Monikou Švábovou, kteří za svůj život ztvárnili celou řadu shakespearovských rolí. Poslechnout si v jejich podání úryvky z Hamleta, Othella či Shakespearovy Sonety byl skutečný zážitek. Besedy se zúčastnili studenti 5. a 6. ročníku Církevního gymnázia Plzeň. Jedním z témat povídání byly také překlady Shakespearova díla a jejich porovnání, které je bezesporu velmi zajímavé. Zmíněna byla rovněž nová řada knih označených Shakespeare 400, v níž vycházejí romány předních světových autorů, kteří adaptují Shakespearovy hry do současnosti, tedy do 3. tisíciletí.
Petra Pekárková
Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p.o.
B. Smetany 13
V úterý 22. listopadu proběhlo v Polanově síni Knihovny m. Plzně autorské čtení s básnířkou Ester Fischerovou, která přijela do Plzně představit svou sbírku básní Ale co kdyby. Podvečerní čtení a povídání s mladou básnířkou bylo komorní a uvolněné, mělo příjemnou atmosféru „čaje o páté“.
Petra Pekárková
Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p.o.
B. Smetany 13
Místo konání: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, Fr. Hajdy 34 – Ostrava
Žádný člověk není ostrov aneb Na prknech Heligonky
Video a další fotografie jsou na stránkách, odkud byl článek převzat: http://www.ghrabuvka.cz/zadny-clovek-neni-ostrov-aneb-na-prknech-heligonky
Den poezie – celorepubliková akce, do níž se již třetím rokem zapojuje i naše gymnázium. Vymyslet pestrá vystoupení na jednotné téma – letos jím byl citát ze slavné básně Johna Donna Žádný člověk není ostrov – oslovit studenty, vytvořit básně, písně, divadelní představení, vše nacvičit a následně předvést veřejnosti. Letos se nám dostalo té cti předvést svůj program v Nohavicově Heligonce. Výzva to byla veliká, ostudu jsme si trhnout nechtěli, a tak se psalo, rýmovalo, co nám síly stačily. Navíc vstupenky zmizely skoro dříve, než se objevily a na spoustu zájemců se ani nedostalo. Další důvod předvést to nejlepší, co v nás je.
A pak to přišlo. Poslední odpolední zkouška přímo na pódiu Heligonky, boj s mikrofony, dráty, příchody na scénu, rekvizitami i s vlastní nervozitou. Když ale odbila pátá hodina, sál byl naplněn do posledního místečka a kapitán našeho pomyslného letadla oznámil, že právě vzlétáme směr ostrov zvaný Člověk, všechny nedostatky jako by mávnutím kouzelného proutku zmizely a jedna povedená scénka střídala druhou. A nebylo toho málo.
Průvodkyně naším pořadem, letušky Ivona Szturcová a Leona Sabolová, dělaly vše pro to, aby v letadle panoval klid a dobrá nálada, staraly se o bezpečnost a pohodlí letu.
K tomu přispěly samozřejmě také jednotlivá vystoupení. Vše odstartovala píseň kapely Kryštof, následovala procítěná recitace dialogu Lišky s Malým princem o tom, zda je dobré být sám, nebo je veselejší někoho si ochočit. O střetu básníků z ostrova poezie s těmi prokletými, na ostrov nevpuštěnými, a lidmi nespokojenými se svým údělem nám odehrál hru ve verších dramatický kroužek.
O tom, že k našim akcím nezavírají dveře ani naši absolventi, svědčí recitace Katky Špundové, která ač již úspěšně odmaturovala, na naše kulturní vystoupení se ráda vrací. A protože jsme Ostraváci, nemohla chybět ani píseň ostravského písničkáře Mendoše, která nás zavedla do Muzikantského nebe. A z Muzikantského nebe do ostrého souboje dvou sourozenců, naštěstí jen virtuálního. I o tom totiž dokážou napsat krásný příběh naši studenti.
A přestože říct o někom, že je jako stín, nezní moc pozitivně, v případě našeho stínového divadla to neplatilo. Sondou do studentského života i života na Madeiře se bavili se všichni v sále.
Pestrobarevnými kostýmy pak stíny vystřídaly naše dvě letušky, které zpestřily let dynamickou pantomimou. A atmosféra a nálady se rychle střídaly. Do smutečního tónu nás dostaly Charlieho vzpomínky z knihy Ten, kdo stojí v koutě. Tak jako poezie má tisíc tváří, měl totiž tisíc tváří i náš večer.
Přispělo k tomu mimo jiné i pásmo básní a písní na téma Ostrov v podání studentů kvarty. A nic nemohlo být víc překvapivé než pozvat na poetický večer Nádražní hajzlbábu, i ta zde však sehrála nepostradatelnou roli a se svým úkolem se poprala znamenitě. Sál se opět bavil. A do rozjásaného davu je nejlepší vpustit tóny trubky a dát si nějaké to blues, nejlépe na počest V. Majakovského.
A protože závěr nesmí být hořký, dali jsme si karamelku. Vlastně Karamelku, neb se jednalo o závěrečnou píseň našeho večera.
Letušky nás sice nedopravily na ostrov jménem Člověk, neb žádný člověk není ostrov, ale byly nám celým večerem příjemnými průvodkyněmi a nejeden divák jistě vyslyšel jejich výzvu k neuzavírání se do sebe ani před poezií a být spolu s dalšími lidmi velkou pevninou.
Poděkování za toto vše pak patří všem účinkujícím, kterých bylo tolik, že jejich jména by ztrojnásobila rozsah tohoto článku. Najdete je ale všechny na fotkách z akce buď zde, nebo na fb školy. A pak také členům předmětové komise českého jazyka, kteří se studenty vystoupení připravili, Jarkovi Nohavicovi, který nám tuhle možnost dal, a všem divákům za atmosféru a nadšení ze všech vystoupení. Děkujeme a těšíme se na další ročník Dne poezie.
autorka článku: Mgr. Michaela Böhmová
Kde: Zasedací síň CČSH, Vítkova 13, Praha 8, Praha 180 00
(článek jsme převzali se svolením: http://www.dialognaceste.cz/1735-den-poezie-v-karline-19-11-2016.html)
Bez dialogu jsem jen sám se sebou, upadlý v trudný monolog
Celostátní festival české a mezinárodní poezie Den poezie je pořádán od roku 1999 na památku narození Karla Hynka Máchy (16.11.1810). Téma 18. ročníku Žádný člověk není ostrov bylo inspirováno verši anglického renesančního básníka Johna Donna, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu…”. Literární matiné, které pod názvem „Bez dialogu jsem jen sám se sebou, upadlý v trudný monolog“ připravily členky literárního klubu Dialog na cestě v zasedací síni Církve československé husitské v Karlíně v sobotu 19. 11.2016, bylo příspěvkem k celostátnímu festivalu. Prostor pro prezentaci autorské tvorby byl dán členům i příznivcům Pražského klubu spisovatelů. První částí programu provázely RNDr. Markéta Hlasivcová a Květa Salmonová, které také průběžně přijímaly registraci k vystupování v pořadu. Ve druhém bloku převzaly moderátorské žezlo PhDr. Olga Nytrová a PhDr. Františka Vrbenská.
Matiné zahájil hudební úvod dvojice Violy Jíchové a jejího otce, kteří zazpívali a na kytary zahráli písničku o přátelství z Violiny autorské dílny.
Ke vzpomínce na Johna Donna byla přečtena ústřední báseň nejprve v anglickém originále Ivanem Čumíčkem a Mgr. Milan Špale, který přečetl českou verzi veršů, připomněl i přímou souvislost s názvem románu Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana.
„Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“
Na někdejší členku literárního klubu Dialog na cestě Jindřišku Kubáčovou zavzpomínala několika autorčinými básněmi Květa Salmonová. Poetickou pochodeň po ní převzal Jaroslav Schnerch, který vybral k poctě Karla Hynka Máchy svoji báseň Muž v hořící plástvi ze stejnojmenné sbírky. K nejstarším účastnicím matiné patřila čtyřiadevadesátiletá Helena Pechlátová-Novotná. S vitalitou sobě vlastní, kterou by jí mohl leckdo z mladých závidět, zarecitovala básně ze své sbírky Výběr z poezie, například Duše v rajské zahradě, Cestou k soutoku, Úvaha o dnešku, Vyznání a další.
Na památku narození Karla Hynka Máchy se i letos sešli 16. listopadu básníci a spisovatelé u pomníku na Petříně ke vzpomínce na velikána českého romantismu. Antonína Šíchu okouzlila recitace sonetů v podání jedné z účastnic oslavy natolik, že nemohl odolat a v Karlíně přednesl Máchův sonet Lovecká. Před krátkou přestávkou podtrhl komorní atmosféru Mgr. Milan Špale hrou na klavír.
Matiné pokračovalo recitací básnířky, která také ráda fotografuje a kreslí, Ivany Hänslové. Ze své sbírky Kalibrace podzimu zarecitovala například básně Autodafé…, Den pro dvě černý kočky, Kalibrace podzimu nebo Anatomie jara. Poté dostala slovo Viola Jíchová. Viola píše básně a také texty k písním, které skládá s otcem a společně je v pořadu se svými kytarami zahráli a zazpívali. Přečetla básně Struny, Začátek, Dejte jim srdce, Domov, Zhojené rány, Protiproud, Tisíckrát láska, Nekončím, Tunel bez tmy. Na její vystoupení navázal Ing. Čestmír Holeček básněmi ze sbírky Markéty Hlasivcové Rubín v plášti noci, například básní Rychlejší než světlo. Zita Malaníková má cit pro jazyky, zejména slovanské. V první části Dne poezie přečetla své zatím nevydané básně z připravované sbírky Uprostřed duhy, které byly vybrány pro Mezinárodní literární česko-ruský kongres Slovanské tradice, pořádaný v Klementinu 9. listopadu 2016 a koncipovány ke vzpomínce na pronásledované básníky a básnířky. Verše recitovala nejprve v ruštině a poté přidala přednes jejich českého překladu. Obojí z vlastní autorské dílny. Své básně četla také v druhé části programu, takže se k její tvorbě ještě vrátíme. Ing. Marek Šlechta je muzikant, známý svými spirituály a působením v souboru Geshem, jehož byl vedoucím, básník, pedagog, pedagogický teoretik a také lektor na téma lidských práv, antisemitismu a holocaustu. Je koordinátorem Mezinárodního dne míru, organizátorem pietních happeningů Pamatuj. Básně Ing. Marka Šlechty Nesmělost, My o sebe doma brkáme (obě z nevydané sbírky Zasuté vzpomínky), Samba Pa Ti (z nevydané sbírky Živo běží, utíká), Giordano z Brna, Nikdo neumí kouřit tak krásně jako Jane Fondová (obě z nevydané sbírky To není fér, Holofauste) přečetl Mgr. Milan Špale. Svoji tvorbu pak přišla představit Martina Koubová. Zarecitovala například básně Oni, Město ve městě…, Jsi výletní loď…, Píšu ti dopis, … Pravda je divadlo. Paní Olga Schmidtová je známou herečkou i recitátorkou a kromě toho se sama věnovala psaní. Z básní, které si pro Den poezie v Karlíně připravila, zarecitovala básně Jaroslava Seiferta. Také ona je ve svých devadesáti letech plná vitality a stále rozdává radost ze života, takže její vystoupení sklidilo velký ohlas. Výtvarnice, scénografka a básnířka Eliška Peroutková napsala mimo jiné scénář k literárně-hudebnímu pořadu Je libo hašlerku s písněmi Karla Hašlera. Její půvabné ilustrace zdobí knížky autorů Markéty Hlasivcové, Věry Ludíkové, Mileny Hercíkové, Zdeňka Peroutky. Spolupracovala jako výtvarnice s Dialogem na cestě, především v letech 2004-7 a vznikla tu i kresba Náš úžasný literární klub, inspirovaná čtveřicí tehdejších členů. Na poetický den do Karlína přišla s kolegyní výtvarnicí Vlastou Polívkovou, která rovněž v Dialogu na cestě dlouhá léta působí a spolupracuje, např. je autorkou obálek knih, které tu autorsky nebo redakčně vznikaly. Eliška Peroutková přečetla básničky pro děti z pohádky Zlatý vlásek – Honza, Jako sova moudrá být a Kejklíř a samostatnou básničku Beruška sedmitečná. RNDr. Markéta Hlasivcová je dlouholetou členkou literárního klubu Dialog na cestě, navíc zde působí také jako zástupkyně PhDr. Olgy Nytrové, která klub vede. Na matiné si připravila výběr ze své básnické sbírky Otevři poutníkům: např. básně Rytířské klání, Zimní království, ze sbírky Rubín v plášti noci přečetla Divoké sny za úplňku a ze své nejnovější, letos vydané knížky Jeho láska stačí, recitovala báseň Stranou od zástupu. Květa Salmonová, rovněž dlouholetá členka klubu Dialog na cestě, zakončila první část karlínského matiné přednesem svých básní ze sbírky Hledání tváře Dary, Loupežník, Růže a Souboj.
Druhý blok poetického programu moderovaly PhDr. Olga Nytrová a PhDr. Františka Vrbenská. PhDr. Olga Nytrová je předsedkyní pražské pobočky Obce spisovatelů a vedoucí literárního klubu Dialog na cestě. Pokračování matiné otevřela úvahou o poslání a působení poezie. „Slavný výtvarník arménského původu Marc Chagall prohlásil, že malířství, tak jako poezie, se podílí na božském. Toto tvrzení jsem si uvědomovala před časem ve Švýcarsku, když jsem vnímala Chagallovy nádherné vznášející se postavy na vitrážích jednoho z curyšských kostelů. Ponořila jsem se do výtvarného poselství a cítila meditační náboj, jakousi zvláštní „vznosnost“. Obdobný dojem ve mně odjakživa vyvolává poezie. Ona se podílí na tom, že se moje duše náhle vznáší. Při jejím čtení prožívám přesah, cítím záblesky síly slova. Uvědomuji si, že je tu přítomen potenciál katarze, metafory ve verších obsahují tajemství. Úžasná umělecká disciplína poezie slovo zvláštním až magickým způsobem očišťuje, prosvěcuje. Ctí totiž jeho vertikálu, směřování vzhůru“.
PhDr. Františka Vrbenská se zaměřila na osobnost, která inspirovala letošní ročník festivalu, na postavu Johna Donna (asi 1571 – 1631), a na jeho tvorbě dokládala, že silné a pravdivé poselství je aktuální a oslovuje čtenáře i po staletích. John Donne výrazně ovlivnil Ernesta Hemingwaye a román Komu zvoní hrana se k jeho odkazu přímo hlásí. Jako katolík konvertoval Donne k protestantismu, na jezuitské vzdělání navázal studiem v Oxfordu a Cambridge. Zamiloval se do mladičké Anne Morové, se kterou se proti vůli jejího otce oženil. Byl za to krátce vězněn ve Fleetské věznici, ale později se s tchánem usmířil a dokonce získal manželčino věno. Stal se poslancem, stýkal se s králem Jakubem I., později byl kaplanem krále Karla I. Působil jako anglikánský kněz, získal doktorát teologie, měl pověst vynikajícího kazatele. Jeho spisy byly zavrhovány katolickou církví (psal i protikatolické polemiky) a oblíbeny veřejností, získaly si uznání na královském dvoře i u krále. PhDr. Olga Nytrová připomněla etický rozměr poezie a přesah v osudu Jana Zahradníčka. Jeho rod byl rodem sedláků. V dětství spadl ze seníku a těžce si poškodil páteř. Z tělocviku byl osvobozen pro tělesnou vadu. Na jednom místě ve svých dopisech píše J. Zahradníček o odpykání devíti let ve vězení toto „ – Byl to život svého druhu a patří ke mně, k mému osudu, jako tolik jiných zkušeností, známostí a vztahů.“ Soudce, který ho nespravedlivě odsoudil, spáchal v roce 1968 sebevraždu.
Matiné pak pokračovalo autorskou četbou přítomných poetů. Ivan Fontana (Ing. Mojmír Soukup, CSc.) přečetl báseň Čtverák pod Petřínem z letos vydané stejnojmenné sbírky. Po něm opět dostala slovo Zita Malaníková. Recitovala básně ze sbírek Hledání modrého květu, Putování za oázou a z nové tvorby Naděje je úhelný kámen, Kousek cesty s Tebou, Zlaté tajemství. K výrazným osobnostem současné střední básnické generace patří Mgr. Radana Šatánková, DiS. Pro matiné v Karlíně si vybrala básně ze své sbírky Medúza (například báseň Vyznání, kterou věnovala poezii). Z rukopisu Dedikace recitovala biblický akrostich, jenž je zvoláním jména krále: Davide, dále báseň Mysli na moře. A protože se v poslední době věnuje básničkám a říkánkám pro děti, nezaváhala podstoupit zkoušku ohebnosti svého jazyka vlastní říkánkou Pře. Práci s dětmi se věnuje stále více a logopedická cvičení ji inspirují k hravým říkánkám, které se snadno zapamatují, ale těžko interpretují. A o to jde, protože se tak děti mohou zbavit vrozených vad řeči i špatných návyků výslovnosti. Další recitovaná báseň Žeň žen má hlubší historii, byla totiž napsaná ke stejnojmennému literárnímu pořadu, který se konal již podruhé, den před karlínským matiné dne 18.11.2016 pod názvem Žeň žen podruhé. Svoji tvorbu tu představily PhDr. Olga Nytrová, RNDr. Markéta Hlasivcová, Květa Salmonová, Mgr. Radana Šatánková, DiS. Básně PhDr. Františky Vrbenské byly přítomny v přednesu PhDr. Olgy Nytrové, hudební doprovod Ing. Jiřího Šámala na hang drum a hra na klarinet Jiřího Pešauta vytvořily neopakovatelné variace podtrhující intelektuální charakter večera. Vzácným hostem karlínského poetického matiné byl prof. PhDr. Jozef Leikert, PhD. Litt. D., básník, autor literatury faktu, vysokoškolský pedagog, děkan fakulty masmédií Paneurópské vysoké školy, někdejší tiskový mluvčí prezidenta Schustera, předseda Asociace organizací spisovatelů Slovenska a předseda Klubu spisovatelů literatury faktu na Slovensku. Je autorem sbírek Potichu, Odstrihnuté zvony, Pokosená hlina, Šepot krokov, Nahá tvár, Pominuteľnosť, Dotyky duše, Večnosť koreňov, Naboso, Dojdlaň, Zláskavenie I. Zláskavenie II. Poslední vydaná sbírka Pavučina bytia / The Cobweb of Being vyšla ve Slovenském centru PEN a autor v ní ve verších vede dialog se sebou, se světem, s Bohem. V Karlíně přečetl Jozef Leikert své básně ze sbírek Dotyky duše, Šepot krokov a Pominuteľnosť, v češtině vyšla tato sbírka v překladu Jany Štroblové. Jeho knihy byly vydány ve čtrnácti zemích. Matiné autorských recitací zakončil Antonín Šícha (František Lomec) četbou svých básní ze sbírek Magnetická rezonance, Inkoustový mrak a Rámy a obrazy. Tečku za poetickým pořadem udělala Františka Vrbenská, která vybrala a přečetla úryvky básní Johna Donna Hymnus Bohu Otci a Kanonizace.
„Těm, kterým zítra bude zvonit hrana,
lékařské spisy zanechám; buď dána
všem bláznům sbírka úloh z mravnosti;
bronzové medaile ať pohostí
hladové; všem, co do ciziny jdou,
odkážu angličtinu svou.
Vždyť jsi mne, lásko, naučila,
když často jsi svou přízeň uštědřila
mým mladším sokům, že mi štědrost není milá.“
(z tvorby Johna Donna přeložil Zdeněk Hron).
Zaznamenala: Mgr. Zuzana Havelková
Ve středu 23. listopadu se ve vinném sklípku kavárny Bílej Kocouř na Pernštýnském náměstí v Pardubicích uskutečnila akce NA ČEPU DNES: Poezie. Večer byl realizován v rámci celorepublikového programu Den poezie 2016.
Poetický večer zahájili Aleš Misař z Nymburka a Jakub Šťastný. Po krátké přestávce následovali redaktoři časopisu Partonyma: Lukáš Vavrečka, Aneta Plšková a Přemysl Krejčík. Ladislav Slezák, Vojta Weisbauer a Vilém Kubáč pak program uzavřeli.
Tématem letošního festivalu se stalo motto Žádný člověk není ostrov. Co to znamená: otevřenost, provázanost, propojenost, solidarita, vzájemnost, mezilidské vztahy – antagonicky ale i samota, izolovanost, opuštění.
Ale jak už to tak bývá, jakékoli vymezení je zároveň omezením. My jsme se rozhodli na společné téma reagovat velice volně. Každý vystupující autor přednesl v úvodu svého výstupu jednu tematickou báseň – ať už svou, nebo od oblíbeného autora. Poté již prezentoval svou tvorbu dle vlastního výběru.
Asi nejosobitěji na zadané téma reagoval Jakub Šťastný originální básní:
Tak člověk není prý ostrov
asi nejsem tu teď sám
všichni prokrastinujem večerem
vaše oči mě vidí
vaše uši mě slyší
a já si nepředstavuji
že říkám slova do zdi
Já nejsem jen nová tvář z davu
člověk vedle vás neprdí
nárazový šukačce u tebe v posteli
se nezdaj sny
a já nevidím jen řadu těl
jež se nějak tváří
ale nic necítí
a vztahy prý existují
a přece
Zuzi
témata jsou na hovno.
Jakub Šťastný
Autor článku: (za organizátory) Zuzana Martínková
V pondělí 14. listopadu 2016 se u nás v Základní škole profesora Josefa Brože ve Vlachově Březí uskutečnilo tradiční setkání básníků v galerii BOMBA.
Každoročně, a je to již 14 let, se v období první třídní schůzky pořádá u nás Den poezie, což je nesoutěžní představení básníků, žáků současných i minulých, ale i přizvaných hostů, kteří jsou s poezií úzce spjati. Ač je toto setkání nesoutěžní, tak vítězi jsou všichni, kteří jsou natolik odvážní, že předstoupí před všechny své spolužáky a hosty a přednesou svou vlastnoručně napsanou nebo od jiných autorů vybranou báseň.
V letošním ročníku, tak jako v ročnících předešlých byly přednášeny především básně vlastní tvorby a celkem se na pódiu objevilo kolem 40 básníků! Patronem celé akce jsou Mgr. Jan Horák, její zakladatel a dlouholetý „tahoun“ a Mgr. Jindřiška Koubová, která od pana ředitele přebrala pomyslnou štafetu nad jejím pořadatelstvím. Letošní ročník měl jedno společné téma “žádný člověk není ostrov“. Pořádání Dne poezie není v České republice zcela obvyklá věc, nezapojuje se do ní mnoho škol, měst a kulturních středisek a již proto jsme na naše pořadatelství právem hrdi a již nyní můžeme říct: “Těšíme se na Den poezie 2017“.
Autor: Mgr. Michal Novotný , ředitel školy
Anna Brikciusová: Nocí prošel den
Johann Sebastian Bach (1685 – 1750): 5. Suita c-moll pro violoncello sólo, BWV 1011
Irena Kosíková: Vidět hvězdy pro sólové violoncello (2016) – premiéra
MARIE JIRÁSKOVÁ – úvod
ANNA BRIKCIUSOVÁ – violoncello, recitace
Básnické čtení DEN POEZIE & NOCÍ PROŠEL DEN, z nové sbírky básní Anny Brikciusové, za violoncellového doprovodu autorky, se konalo ve středu 16. listopadu 2016, od 16:00 hodin, ve Štefánikově hvězdárně Petřín (Strahovská 205, Praha 1) o Festivalu Brikcius, v rámci 18. ročníku festivalu Den poezie a 206. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy (1810 – 1836).
Během večera, který zahájila Marie Jirásková, byla uvedena premiéra skladby Vidět hvězdy pro sólové violoncello (2016) skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové.
více na http://festival.brikcius.com
foto: Alina Bogdana Mihai
Je krásný podzimní den. Míříme z Prahy k Františkovým Lázním na obnovený 19. ročník Literárního festivalu Františkovy Lázně, který připravil i řadu pořadů pro festival Den poezie. Cesta z Prahy trvá necelé tři hodiny a již večerní město nás vítá doslova lázeňsky – prameny vod tryskají z nebe, rychle se ubytujeme a běžíme do Divadla Boženy Němcové na slavnostní zakončení 19.ročníku LFL (dále www.literarnifrantiskovylazne.cz), kde nás již vítá objetím hlavní organizátorka festivalu, Alenka Vávrová. Českoněmecké čtení spisovatelů Rainera Königa a Josefa Formánka doprovází německo-česká multižánrová kapela z Mnichova TITUS. Čestnými hosty večera jsou hosté Vladimír Páral a s kytarou jako obvykle spjat, básník Jiří Dědeček. Pořadem velmi pěkně provází spoluorganizátorka LFL, Olga Kupec a moderátor Petr Jančařík.
Po tomto velmi vydařeném večeru nás čeká naprosto nevídaná literární událost – o den později vyráží Happeningový vlak literátů a muzikantů z Chebu ku Františkovým Lázním. Na zdejším nádraží Alenka Vávrová vesele moderuje přednes poezie, na který přichází mezi mnohými i spisovatel Vladimír Páral, patron celé výpravy. Nechybí ani symbol festivalu Dne poezie, Karel Hynek Mácha se svou chotí. Sotva přijede vlak z Chebu, vystupuje mezi z něj i letitá organizátorka chebských kulturních akcí, Marie Mudrová. Vlakem míříme až do německého městečka Hof, kde se společně se starostou Františkových Lázní Janem Kuchařem a s vedoucím odboru kultury knihovny v Hofu panem Peterem Nurmbergerem účastníme prohlídky zdejší knihovny v Hofu. Lázeňský déšť neustává, ale nevadí. Vlak se opět rozjíždí a vesele uhání nazpátek. Ve vlaku zpívá Jiří Dědeček s kytarou, Zbyňka Šolcová s harfou, DUO Many + Honza alias SAXOFON + VALCHA, v neposlední řadě kytarové Duo Good Time přidává na pohodové atmosféře. Lidé si připravili pro ostatní drobné dárečky, Alenka Vávrová moderuje různá literární vystoupení.
Klobouk dolů před takovým organizátorským výkonem, děkujeme a těšíme se za rok zas!
(Martin Zborník)
Realizace celonárodního projektu Den poezie 2016 s podtitulem Básníci dětem proběhla v týdnu od 21.11.2016 v 5 mateřských školách v Prachaticích, v základní škole a v městské knihovně pro speciální školu. Cílem bylo přiblížit kreativní formou současnou dětskou poezii našim nejmenším. Tohoto úkolu se výborně zhostily žákyně 2. a 3. ročníků oborů předškolní a mimoškolní pedagogika i pedagogické lyceum. Ty se tak v rámci své pedagogické praxe za vydatné podpory svých vyučující věnovaly v pásmu poezie, pohybových, hudebních i pracovních činností dětem od 2,5 do 6,5 let a aktivně je také do každé z činností zapojily. Originálním způsobem ztvárnily např. básně autorů Daniely Fischerové a Radka Malého, ale i celé řady dalších. Dramaticky zpracované básně byly doprovázeny hrou na kytaru, klavír, případně doplněny netradičními rekvizitami.
Radost žákyň z dobře odvedené „práce“ byla patrná na první pohled a odměnou za velkou snahu při přípravě celého pásma jim bylo nejen pozitivní hodnocení všech dětí, ale také zkušených učitelek navštívených škol.
„Většina lidí považuje podzim za pochmurné období, proto jsme se my – žáci 2.B – rozhodli, že ukážeme dětem ze speciální školy kladnou stránku tohoto ročního období. Byli jsme nadšení, když se nám naskytla možnost zúčastnit se 22. listopadu Dnu poezie v městské knihovně. Připravili jsme pro žáky krátké pásmo plné různorodých aktivit, které podle úsměvů na tvářích všechny nadchly. A když říkáme všechny, tak nemyslíme jen žáky ze speciální školy, ale také nás…“ vyjádřila své pocity Lucie Poláková.
Letošní, trochu odlišné pojetí Dne poezie bylo snad organizačně poněkud náročnější, ale jak mnohokrát zaznělo, přineslo radost a potěšení.
Za realizační tým Mgr. Jana Pavlíčková
Kdy a kde: 20.11.2016 Café Lajka, U Akademie 11, 170 00 Praha 7
Čtení arabské mírové poezie uspořádalo 20.listopadu Multikulturní centrum
Praha v rámci Dne poezie 2016. V rámci komponovaného večera zazněly básně
iráckých, syrských a palestinských autorů (Abd az-Zahra Zakí, Fu´ád
Muhammad Fu´ad, Júsuf Bú Jahjá, Ašraf Fajjád, Mahmúd Darwíš), které ve
většině případů dosud nebyly přeloženy do češtiny. Na překladech se
podíleli studenti magisterského studia arabistiky na FF UK a básně samotné
byly předneseny profesionálním hercem a zároveň rodilými mluvčími. Po
přednesu básní následovala přednáška syrského uprchlíka Georgese Yaku na
téma: „Žena v současné moderní syrské poezii.“ Akce, kterou navštívilo
zhruba 35 diváků, byla zároveň beneficí, výtěžek z dobrovolného vstupného
byl věnován na podporu projektů Lékařů bez hranic.
Zuzana Schreiberová
MULTIKULTURNÍ CENTRUM PRAHA, o.s.
Ve středu 16.11.2016 v podvečerních hodinách, zahájila paní starostka města Buštěhradu, Ing. Arch. Daniela Javorčeková ve společenských prostorách buštěhradského zámku, slavnostní večer. Přišly na něj děti ze školní družiny při ZŠ Oty Pavla, rodiče, hosté a další veřejnost. V jeho rámci proběhl hodinový programu s hudbou, verši, písničkami a především výbornou náladou. Na jevišti se uskutečnil v pořadí již šestý křest knihy básní, kterou si děti samy napsaly. Knihu dětem pokřtil ředitel ZUŠ Buštěhrad, pan Bohumír Bednář.
Malým a nadějným tvůrcům (tentokrát 27 žáků) přišli zahrát jejich vrstevníci i starší žáci z hudebních oborů ZUŠ Buštěhrad v doprovodu svých pedagogů.
Recitaci autorských básní proložil svým zpěvem soubor Duha. Na kytaru děti doprovázel učitel ZUŠ Buštěhrad, pan Petr Štěpán.
Festival české a mezinárodní poezie se koná v těchto dnech po celé republice. Naše děti jsou jediné, které se s touto aktivitou zapojují do umělecké činnosti, která tříbí vkus, přináší emoce, krásu mateřského jazyka, rozšiřuje obzory. Úžasnou atmosféru vytvořili malým poetům všichni pedagogové ZUŠ Buštěhrad a taktéž rodiče, co své děti doprovodili. V průběhu šesti let se autorské tvorby zúčastnilo 198 dětí a jejich snažení podpořilo 55 rodičů, 28 seniorů a dalších osob. Nezbývá, než vyjádřit poděkování paní starostce za propůjčení sálu a vyjádřit naději, že poezie z dětských hlaviček nevymizí.
Anna Holeyšovská, vedoucí vychovatelka
Autorské fotografie: Monika Žitníková
V letošním roce v termínu 13. – 27. 11. 2016 se koná již 18. ročník Mezinárodního festivalu poezie. Již po šesté se k tomuto festivalu připojují i děti naší školní družiny a klubu. Nejinak tomu bylo právě i dnes 16. 11. 2016. Tématem letošního ročníku festivalu Den poezie je heslo: „Žádný člověk není ostrov“. Inspirace vzešla z veršů anglického renesančního básníka Johna Donnea, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu…“
Scházíme se po skončení vyučování a po obědě ve druhém oddělení školní družiny, kde na nás čeká další celodružinové akce. Dnes je to festival Dne poezie. Paní vychovatelky si pro nás připravily zábavné soutěžní odpoledne. Po krátkém úvodním slově se dostáváme k samotné soutěži. Ta bude rozdělena na dvě části. Soutěžit budou opět skupiny, tak jak jsou rozděleny v odděleních, abychom do soutěže mohli vtáhnout i naše malé prvňáčky. A tak jako vždy nastane neúprosný boj mezi jednotlivými skupinami. A než opravdu začneme, někteří naši kamarádi nám zarecitovali verše. Pak dostal slovo dramatický kroužek, který pracuje pod vedením paní Jany Novákové. Ta s dětmi nacvičila a zdramatizovala veršovanou pohádku o kůzlátkách. Dětem se pohádka velice povedla a nám divákům se velmi líbila. A nyní již přistupujeme k samotné soutěži. Každá skupina postupně vysílá do soutěže čtyřčlenné družstvo, které formou štafety má co nejrychleji donést zprávu a napsat ji. Tato zpráva byly verše o ufonech. Báseň sčítá 7 slok a tak byla rozstříhaná na jednotlivé sloky. Těchto sedm slok jsme měli co nejdříve formou štafety nadiktovat poslednímu členovi, který zapisoval. Užili jsme si mnoho legrace a velkou zábavu. Víte, jaký je problém si zapamatovat jednu řádečku z básně a poslat ji dál? Tomu byste ani nevěřili. Ale nám se to opravdu zdařilo. A jaké byly výsledky? Na prvním místě se umístila skupina první, na druhém místě skupina druhá, třetí skončila skupina třetí a na posledním čtvrtém místě skupina čtvrtá. Současně při štafetovém závodě ostatní nesoutěžící, než na ně došla řada, měli za úkol společně složit verše. Verše, které by nám říkaly, že člověk není sám na ostrově, že má kolem sebe kamarády, rodinu, rodiče atd. V závěru jsme si verše přečetli a pak opět vyhodnotili. A jaké byly výsledky v této části soutěže? První místo získala čtvrtá skupina, druhé místo třetí skupina, třetí místo obsadila první skupina a na poslední čtvrté příčce skončila druhá skupina. Všichni soutěžící obdrželi sladkou odměnu. A jak se nám dnešní odpoledne líbilo? Všichni svorně tvrdí, že velmi.
Školní družina a klub Beroun – Závodí, Komenského 249 Květa Hrbáčková, vedoucí vychovatelka
autor článku: Martin Zborník
V pondělí 14. 11. 2016 se od knihovny pohnul průvod s rozsvícenými lampiónky směrem k parčíku U chovatelů. Navzdory mrazu se nás sešlo 50 a v parčíku na nás čekali další nadšenci, takže celkem si akce užilo cca 65 lidí. Přes město nám naštěstí dělali doprovod dva příslušníci Městské policie, takže jsme prošli hladce všemi ulicemi i náměstím a nikomu se nic nestalo.
V parčíku U chovatelů už na nás čekala kapela SAM, která hrála rychlejší písničky, takže jsme všichni do rytmu podupávali a zima nám nebyla. Společně jsme recitovali pohybovou „Říkačku“ od Radka Malého ze sbírky Moře slané vody, ale také navštěvovali ostrovy. Na Holubím ostrově se dělaly samé holubičky, na Paňácovém ostrově všichni skákali jako hadrový panák, na Dřepícím ostrově se nedřepělo, ale naopak se cvičilo – samé dřepy. Na Hadím ostrově se všichni vlnili jako hadi a na Mávacím ostrově všichni vesele mávali. Žádný člověk není ostrov, John Donne měl pravdu. Společně jsme tvořili kontinent dobré nálady a příjemné atmosféry. Teploměr sice klesl na -6oC, ale malí i velcí opékali buřtíky, hřáli se u ohýnku, koukali na obrovský měsíc, povídali si a zpívali.
Muzikanti hráli o sto šest a bylo na nich vidět, jak hrají s radostí a nadšením, ačkoliv měli ruce celé zmrzlé a každou chvilku museli ladit nástroje. Díky kluci!
Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany
V útulném Winetikvariátě na Žižkově, kde sídlí antikvariát Kačur, se v nedělní podvečer sešla nejen řada básníků. První polovina večera patřila oslavenci, jemuž je festival Den poezie každoročně věnován, Karlu Hynku Máchovi. Celou řadu zajímavostí o putování Karla Hynka Máchy jsme se dozvěděli od spisovatelky Martiny Bittnerové. Martina nás provedla historií Žižkova a pečlivě seznámila s podrobnostmi, které se vázali k této dnes již pražské čtvrti a k básníkově putování zdejšími místy.
Následovala přestávka, po které se svou poezií vystoupili Radana Šatánková, Aaen Jan Kratochvíl, Jiří Kačur, Petula Heinriche, Jarmila Hannah Čermáková, Martin Zborník a Antonín Šícha. Nechyběla ani ukázka ze slavného románu Davos Jirky Kačura!:-)
Hudební blok patřil cikánské a energické hudbě v podání kapely Gorodky (Jirka Kyncla a Michala Gololobova). Venku byl mráz a před půlnocí teprve večer pozvolna končil.
autor článku: Martin Zborník
Siluety čtenářů poezie a básníků jsou rozmístěné po celé knihovně. Členky klubu Literární prádelna napsaly své oblíbené básně do svých obkreslených postav, domalovaly si obličeje a svá dílka vystavily na sítích na dětském oddělení knihovny. Tak vznikly siluety čtenářů.
Siluety básníků naopak vítají čtenáře už na schodišti před vstupem do knihovny, provázejí je prostorem šatních skříněk a poezii nabízejí i na dveřích do studovny a dále v prostoru knihovny.
Čtenáři mají možnost se zastavit a seznámit se nebo si připomenout verše Václava Hraběte, Karla Kryla, ale také Charlese Baudelaira, Jaroslava Seiferta, Karla Hlaváčka a dalších.
Festivalové dny v naší knihovně opravdu přitahují pozornost k poezii všemi způsoby.
Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany
Uživatelské jménoE | Pořad | Město |
#_CONTACTUSERNAME | #_CONTACTEMAIL | #_EVENTNAME | #_LOCATIONTOWN |
ALAN SPENCE je velmi oceňovaný skotský básník, autor divadelních her, novel a krátkých próz. Je emeritním profesorem Kreativního psaní na Univerzitě v Aberdeenu, kde též založil každoroční WORD Festival, který trval po dobu 12 let, a na kterém četli autoři jako Margaret Atwood nebo Seamus Heaney. Alan Spence je držitelem několika literárních cen, například Cena McVitie pro skotského spisovatele roku, Glenfiddich Spirit Skotské ceny, a TMA Drama Award. Jeho nedávnými publikacemi jsou básnická sbírka Morning Glory, novela Night Boat a divadelní hra No Nothing. Jedna z jeho novel byla přeložena do dvaceti jazyků, včetně češtiny- bylo publikováno jako Čistá země. S českým významným prozaikem Ivanem Klímou četl na Edinburgh International Book Festival. Společně se svou ženou vede Sri Chinmoy Meditation Centre v Edinburgu.
Thomas Möhlmann se narodil v Nizozemí v roce 1975 a studoval Moderní nizozemskou literaturu na Univerzitě v Amsterodamu. Doposud publikoval šest básnických knih, které vyšly v nizozemštině. Učí Kreativní psaní na ArtEZ Akademii umění v Arnhemu, připravil a editoval dvanáct básnických antologií a to v Nizozemí, Makedonii, Argentině, Kolumbii a Velké Británii. Je zaměstnancem Dutch Foundation for Literature a editorem mezinárodních webových stránek zaměřujících se na poezii Lyrikline, Berlín, webových stránek Poetry International Web, Rotterdam, a nizozemského básnického časopisu Awater.
Jeho první básnická kniha De vloeibare jongen byla na seznamu Ceny C. Buddingha pro novou poezii psanou v nizozemštině, 2006, a byla oceněna prestižní Cenou Lucy B. a C.W. van der Hoogt , v roce 2007. Poslední básnickou sbírkou je zatím kniha Waar we wonen, vyšla v roce 2013.
Thomas Möhlmann was born in the Netherlands in 1975 and read Modern Dutch Literature at the University of Amsterdam. He published six books of poetry in Dutch, teaches Creative Writing at the ArtEZ Academy of Arts in Arnhem, and compiled twelve poetry anthologies in the Netherlands, Macedonia, Argentina, Colombia and the UK. He is a staff member of the Dutch Foundation for Literature, and editor of international poetry websites Lyrikline (Berlin) and Poetry International Web (Rotterdam) and Dutch poetry magazine Awater.
His first collection of poems, De vloeibare jongen (The Liquid Boy; 2005) was shortlisted for the C. Buddingh’ Prize for new Dutch language poetry in 2006 and was awarded the prestigious Lucy B. & C.W. van der Hoogt Prize in 2007. His most recent collection is Waar we wonen (Where We Live; 2013).
foto (C) Sterre
Adam Borzič – básník a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía (spolu s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem), s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, a Orfické linie (Malvern, 2015). V tomto roce mu vyjde v nakladatelství Malvern básnicko-esejistická kniha Západo-východní zrcadla. Ukázky z jeho poezie byly přeloženy do řady evropských jazyků. Vedle literatury se zabývá psychoterapií a spiritualitou. Spolu s Olgou Pavlovou a Ondřejem Slačálkem je spoluautorem monografie Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018).
Marko Pogačar – narodil se v roce 1984 ve Splitu. Absolvoval světové dějiny a srovnávací literaturu na Filozofické fakultě v Záhřebu. V současné době je doktorandem stejné vysoké školy v oboru literatury, kultury a filmu. Poezie, eseje a literární kritika pravidelně publikuje v tuzemských i zahraničních periodicích, na internetu a na Třetím (kulturním) programu Chorvatského rozhlasu. Překládá z angličtiny, a to především současné americké poezie. Je redaktorem literárního časopisu Quorum a zástupcem šéfredaktora dvojtýdenníku pro kulturní a společenské akce Zarez. Poezii, překlady a další tituly mu vydává více místních vydavatelů. Hraje na bubny v post-punkovou kapelu Death Disco.
Jan Nemček se narodil roku 1986 v Ostravě-Vítkovicích. Básně otiskl například v časopisech Host, Tvar a Protimluv, jeho verše zazněly také v rozhlasovém pořadu Liberatura. Je laureátem Literární ceny Vladimíra Vokolka za rok 2010. Žije v Ostravě, kde organizuje autorská čtení pod názvem Literární sprcha. V nakladatelství Perplex se připravuje k vydání jeho debutová sbírka “Proluka”.
BOGDAN TROJAK (1975) Básník, publicista, překladatel z polštiny, vinař. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval obor žurnalistika. V roce 1995 založil s Vojtěchem Kučerou WELES (Wendryňskou literárně-estetickou společnost), která vydávala stejnojmenný poetický magazín vycházející dodnes. Spolupracoval s redakcí nakladatelství Host, krátce působil jako šéfredaktor kulturního magazínu Neon a internetového časopisu Lumír. Básně, eseje a prózy publikoval v mnoha literárních časopisech, např. Host, Weles, Neon, Tvar ad. Vydal sbírky básní Kuním štětcem (1996), Pan Twardowski (1998) a Jezernice (2001), soubor předchozích básní s přidanou básnickou skladbou Otto Lilienthal Kumštkabinet (2005), prózu Brněnské metro (2007) a sbírku pro děti Nok a Knedlíček (2016). Je držitelem Ceny Jiřího Ortena a Magnesie Litery. Žije v Praze.
Seznam pořadů festivalu podle měst
[categories_list hide_empty=0] #_CATEGORYLINK, [/categories_list]
[locations_map width=600 height=400]
Seznam pořadů festivalu podle data
[events_list_grouped mode=”weekly”]#_LOCATIONTOWN #_EVENTDATES at #_EVENTTIMES #_EVENTLINK <br />[/events_list_grouped]
Pondělí 16. 11. 2015 (Praha 1)
16:30 Kolibří úsměv Anny Brikciusové
Petřínská rozhledna, Petřínské sady 1, 11000 Praha 1
Básnické čtení Den poezie – Kolibří úsměv z nové sbírky básní Anny Brikciusové, za violoncellového doprovodu autorky, se konalo v pondělí 16. listopadu 2015, od 16:30 hodin, v Petřínské rozhledně (Petřínské sady, Praha 1), v rámci 17. ročníku festivalu Den poezie a 205. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy (1810 – 1836). Během večera byla Janem Sukem pokřtěna nová kniha Eutanazie (2015) Anny Brikciusové a uvedena premiéra skladby Závrať pro sólové violoncello (2015) skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové. Vstupné dobrovolné. Ve spolupráci s Festivalem Brikcius, Muzeem hlavního města Prahy a Nakladatelstvím H&H. Více informací na http://Festival.Brikcius.com.
Fotografie Alina Bogdana Mihai. http://Festival.Brikcius.com
[tribulant_slideshow gallery_id="53"]
FÚ CČSH,Dvořákova 2070/2, Hodonín
Pořad věnovaný nevidomé autorce prozaické prvotiny “Moje dětství ve tmě” Ireně Kratochvílové s úryvky z její knihy, ukázkami pomůcek a následnou besedou jako poděkování za pozvání do světa, který neznáme.
Jarmila Moosová
[tribulant_slideshow gallery_id=”52″]
Galerie FR – Dům česko-německého porozumění, Československé armády 24, 466 01 Jablonec nad Nisou – Rýnovice
„Hovory pod proudem“
… aneb letošní třetí, tedy listopadové (26.11.15′) pokračování „Hovorů, ovšem“, konaný opět v rýnovické Kavárně-galerii FR. Ten večer byl opravdu mimořádný, to hned z několika hledisek.
Paní Markéto, pane Jeffe, alias manželé Zikovi z Chomutova,
přijměte nejen poděkování mé, ale všech účastníků toho večera, že jste vážili cestu až k nám do Jablonce. Večer s Vámi, Vaše povídání čerpající ze skušenností Vašich profesí doplněné „tantrickými“ verši, ukázky Vašich obrazů, prostě … moc jste nás potěšili a zároveň obohatili novými pohledy na Člověka, život v páru, Život vůbec. Vždyť dokladem toho byla i ta skutečnost, že velmi spokojená společnost se rozcházela až před třiadvacátou hodinou.
Slečno Kate,
dík za večer patří i Vám, Vaše hudební představení, kytara a zpěv autorských písní, nás všechny opravdu získaly. Děkuji, že jste mé pozvání přijala, neboť … jak jistě i sama cítíte, celého večera jste nebyla jenom hudebním doplněním, ale naopak spolutvůrcem a pachatelem těch mnoha hezkých hodin, které jsme mohli společně trávit. Věřím, že jsme se na mých večerech nesetkali naposledy.
Společnosti poezie,
Tobě také děkuji…za to, že jsi nás vzala v ochranu svých křídel, že jsme se tímto večerem stali součástí celorepublikového Festivalu poezie, jenž jsme dle Tvého letošního zadání „Poezie pod proudem“ nazvali „Hovory pod proudem“. A protože festival konán jest i jako uctění tvorby Karla Hynka Máchy, a jak všichni víme, synonymem „KHM“ jest „Máj“ a synonymem „Máje“ je „Láska“, tento večer jsme zasvětili právě Lásce, Vztahu dvou lidí a jejich intimity, toho daru, který prožívat jde právě jenom „ve dvou“!
Večer se nám jaksi sám od sebe rozdělil na několik částí. V té první jsem ho uvedl jako takový, doplnil několika svými autorskými básněmi věnovanými podzimu a hlavně tomu tajemnu lidských vztahů a lidské lásky (uveřejním je na tomto blogu během několika dnů), trochu zafilosofoval nad daným tématem … a pak jsem již představil naše hosty.
První jablíčko – a to je také novinka, od tohoto večera každý z hostů dostane „jablíčko“ jako dar a poděkování od našeho „jablečného“ města – to „vůbec“ první tedy dostala Kate, a že si ho zasloužila, o tom jsem psal již výše. Tím se odstartovala druhá část večera, kde kormidla dění se spolu se zpěvačkou chopili manželé Zikovi. Oba též obdrželi po jablíčku (viz fotografie) a „jejich“ večer mohl začít … během jejich vyprávění a recitací osazenstvo kavárny ani nedutalo a učinkujícím hostům se podařilo vykouzlit opravdu krásnou a lidsky teplou atmosféru. Po hodině a půl … a to už se večer nad jiné protahoval, nastala vlastně jeho další fáze. Nikdo neodcházel a účinkujícími se stali doslova „Všichni“.
A to byla ta závěrečná fáze večera, nakonec se ukázalo, že ta nejdelší, kdy paní Markéta vedla několikahodinovou diskusi o „lásce“, intimitě a vzájemných dotecích takovým způsobem, že když jsme se nakonec po pěti hodinách toho úžasného večera rozcházeli, měli jsme všichni potřebu se na rozloučení obejmout, dotknout, pohladit.
Poděkovat musím také paní Petře Laurin, s jejíž spoluprací večery připravuji a která nám poskytnutím prstoru v Kavárně-galerii FR a zajištěním obsluhy až do těch pozdních hodin, ten večer také pomohla připravit.
A pane Jardo Franto Švásto, díky i Tobě, žes přišel a svým uměním fotografickým pomohl večer zdokumentovat a fotografie mi poskytl k užití. Můžeš se s nimi skutečně “švástat” *)
Milan Brož
http://interesse-jablonec.blogspot.cz/
PS.
Omlouvám se tímto všem, které jsem tím svý dlouhým děkovaním otrávil. Já vím, mohlo to připomínat někoho…někde…a tak. Ale věřte, oni si to všichni opravdu moc zasloužili.
PS II.
Pane Ziko, Jeffe! … Tobě díky, že i na přímluvu tvé paní Markéty jsi mi věnoval svůj obraz IKAROVÉ, který jsi namaloval jako reakci na změkčilost a nespolehlivost současných mladých mužů, což ze své praxe víš nejlépe. Oslovil mne již před časem, kdy jsi ho byl zveřejnil na tuším facebooku. Máš u mě za to knížku “Pojďte si nezapálit”, která mi snad už počátkem roku vyjde. MB
[tribulant_slideshow gallery_id=”51″]
foto: I. F. Švásta
V příjemném prostředí Výběrového knihkupectví – Café Exil u stanice metra Hradčanská vystoupila v pondělí 23. listopadu 2015 Běla Janoštíková. Pod názvem “Pro poezii jako stvořené” byly představeny verše autorky věnované rostlinám a květinám. Řeč přišla také například na květiny v místech, která pamatují Karla Hynka Máchu, na záhadu malé macešky na portrétu od Tiziana, na vitalitu lučních trav nebo třeba výmluvnost květomluvy. Připomínka patřila i slovům Jaroslava Seiferta. Listopadový večer 23. sám byl “pro poezii jako stvořený”.
Běla Janoštíková
[tribulant_slideshow gallery_id=”50″]
V rámci festivalu Den poezie 2015 proběhla 18. listopadu v Polanově síni Knihovny m. Plzně beseda s překladateli knihy Shela Silversteina „Jen jestli si nevymejšlíš“ – s Lukášem Novákem, Stanislavem Rubášem a Zuzanou Šťastnou, kteří za svůj překlad z angličtiny získali letos prestižní literární cenu Magnesia Litera v kategorii Litera pro překladovou knihu. Besedy se zúčastnili studenti 6. A a 6. B Církevního gymnázia Plzeň. Překladatelé je seznámili s náročnou prací překladu poezie, zvláště tak originálních básní S. Silversteina založených na jazykových hříčkách a doplněných výstižnými autorovými ilustracemi. Studenti dostali příležitost si překlad anglického čtyřverší z další připravované Silversteinovy sbírky sami vyzkoušet. Jejich pokusy byly velmi zdařilé, ukázalo se, že studenti mají cit pro jazykovou komiku a poezie samotná jim není tak vzdálená, jak si zpočátku mysleli.
Petra Pekárková
Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p.o.
B. Smetany 13
[tribulant_slideshow gallery_id=”49″]
Dne 18. 11. proběhl ke Dni poezie 2015 program Mladý západ – v Polanově síni Knihovny města Plzně.
Uváděl Vladimír Novotný, účinkovali David Brabec, Vladimíra Brčáková, Jakub Fišer a hosté: Tomáš Čada z Prahy a rumunský publicista Masecaru Ciprian (překlady Ludmila Valentová) + hudební doprovod. Jan Brabec a Stanislav Krejčiřík
Účast: 20 diváků
Jana Horáková
[tribulant_slideshow gallery_id=”48″]
V pondělí 9. listopadu se v útulné vinárně Klubu Barrande v Praze 3 uskutečnilo uvedení nového CD Radany Šatánkové (realizován výběr z posledních 2 básnických sbírek). Atmosféru scénického čtení autorky zdárně podpořil kouzelník Paul Merild. Za kmotru CD přišla výtvarniceVeronika Vašková – autorka bookletu. Jak vidno na snímcích, víno se na CD skutečně lilo trychtýřem… Autor hudby – Jan Pokorný. Milá akce měla pohodový ráz.
Páteční podvečer 20. listopadu patřil v knihovně ve Frýdlantě nad Ostravicí příznivcům lašského nářečí. V pořadu složeném z básní a písní se představili někteří členové lašské družiny krále Zdeňka Viléma Krulikovského.
Akce se konala pod záštitou celorepublikového festivalu Den poezie, jak na začátku uvedla Radana Šatánková. Tento festival má několik cílů, jedním z nich je upozornit na krásu naší řeči, dále také podpořit básníky a různé spolky, které se poezií zabývají.
Publikum si hned poté mohlo zazpívat lašskou hymnu o třech slokách, jejímž autorem je lašský král. Následovala vzpomínka na Óndru Łysohorského (vlastně Ervína Goje), lašského básníka, překladatele a pedagoga, který se narodil před 110 lety. Báseň i úvod o jeho tvorbě a životě na pozadí doby představil také lašský král.
Kabinet lašských básní a písní pak nabídl výběr z tvorby Františky Pituchové (1928-2012), představil Olgu Tlučkovou (*1921), R. Šatánkovou (*1980) a Františka Směju (1904-1986). Na kytaru hrál a zpíval Milan Zbořil, spolu s ním zpívala a recitovala Jana Zbořilová.
[tribulant_slideshow gallery_id=”45″]
Možná vám pátek třináctého připomíná smolný den, ale nám ve škole to tak rozhodně nepřišlo. Žádná smůla, ale velmi kreativní pátek, který jsme si opravdu užili. Dne 13. listopadu 2015 jsme se s menší skupinkou studentů zúčastnili již sedmnáctého ročníku celostátního festivalu české a mezinárodní poezie. Letošní téma „Pod proudem“ se nám hodilo jak k tvůrčímu psaní, tak k našim kreativním činnostem.
V tento den si pro nás paní učitelky Mgr. Eva Plocková a Mgr. Věra Marečková připravily program propojující literaturu s výtvarným uměním. Představovali jsme si různé básníky, zařazovali je do směrů a u impresionismu jsme se pozastavili a odbočili k malířství. Zazněla jména jako například Jaroslav Seifert, Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben, ale také Claude Monet a další. V další části byl prostor pro recitaci. Krátkou ukázku z nonsensové poezie (ze sbírky „99 dědečků a 1 babička“) nám přednesl náš host, paní Hana Skleničková, zaměstnankyně znojemské městské knihovny a zároveň organizátorka mnoha kulturních akcí, s níž spolupracujeme v řadě projektů.
Další úkol vyžadoval spolupráci. Byli jsme rozděleni do tří větších skupin a vytvářeli jsme originální myšlenkou mapu o poezii. Jako inspiraci jsme si mohli půjčit sbírky básnických děl autorů současných i klasických. Později jsme vytvořili i impresionisticky laděný plakát. K tomuto úkolu jsme potřebovali pouze čtyři věci – velký papír, štětec, tempery a vlastní ruku.
Následovalo samotné tvůrčí psaní. Samostatně, nebo ve dvojicích (skupinkách) jsme psali básničky na letošní téma. Většina účastníků svými příspěvky vzdala hold Prokopu Divišovi. Našli se ale mezi námi i tací, kteří proud nespojovali pouze s elektrikou (a Divišovým bleskosvodem), a pracovali s proudem času či života.
Na závěr tohoto krásného tvůrčího dne jsme si za doprovodu kytary zazpívali píseň „Cesta“. Nezbývá než dodat, že cesta pátkem třináctého za doprovodu poezie byla opravdu příjemná.
Lenka Řezáčová CR4.A
SOU a SOŠ SČMSD, Znojmo, s. r. o., Přímětická 1812/50, 669 41 Znojmo
[tribulant_slideshow gallery_id=”44″]
neděle 15. 11. 2015 (Praha 1 – Staré Město)
18: 00 Poetické otvírání 2015
Literární kavárna Řetězová, Řetězová 244/10, 110 00 Praha 1 – Staré Město
Poetický večer básníků a básnířek píšících na stránky www.otevreni.com. Vyhlášení ohlasů na básně Poetického otvírání 2015 dle odezvy našich čtenářů.
[tribulant_slideshow gallery_id=”43″]
´foto: Petula Heinriche
Festival Den poezie se každoročně již sedmnáct let odehrává v desítkách měst celé české republiky a je nejrozsáhlejším festivalem poezie u nás. Při založení akce šlo o pouhý jeden den (16. listopadu v den narození básníka K.H.Máchy), letos proběhl ve dnech od 8. listopadu do 23. listopadu s podtitulem „Poezie pod proudem“.
V rámci toho festivalu po republice probíhá spousta akcí, ať už ve školách, klubech, divadlech či se připravují různé literární večery, výstavy, divadelní představení.
Ani Literární klub Petra Bezruče Frýdek-Místek nezůstal stranou. Jeho členové na dané téma psali básně, jen co se o tématu dověděli. Výsledkem jejich snažení pak bylo sestavení téměř hodinového pásma s hudebním doprovodem kytaristy Pavla Býmy.
A kde se literáti prezentovali? 12. listopadu v knihovně ve Frýdlantě nad Ostravicí a ještě 19. listopadu v místecké knihovně. Obě dvě setkání s veřejností s uvedeným programem se nesla v poklidném duchu, i když to možná někdy „proudem probíjelo“. Vždyť téma letošního Dne poezie k tomu doslova vybízelo.
„Poezii pod proudem“ byla představena recitátory od devíti literátů. Každý z nich pojal tento podtitul po svém. Veršovalo se o lásce, napětí drátů, vesmírné energii, ale i uvědomění si, jak jsme hnáni proudem a děním současné doby, z čehož nás mnohdy až mrazí,“ podotkla Nela Chamrádová, členka Literárního klubu P.Bezruče, která scénář ke Dni poezie literátům připravila.
A tak oba večery v knihovnách, doplňované energickou hudbou Pavla Býmy, byly jistě dobrým příspěvkem k celostátní akci Den poezie. Členové literárního klubu, kteří byli jejich předsedkyní Dajanou Zápalkovou vždy při čtení jejich básní blíže hostům představeni, ale i celková práce klubu, se tak snad více dostali do povědomí veřejnosti.
A jaké téma společnost Den poezie vyhlásí na příští rok? Budeme se těšit, že bude neméně zajímavé a napsané básně opět pro posluchače přitažlivé!
Dajana Zápalková
[tribulant_slideshow gallery_id=”42″]
Autorská čtení v podkroví pražské Jindřišské věže pořádáme každý měsíc. V první polovině večera čteme povídky, druhá část večera patří zajímavému cestovateli. Jen jednou za měsíc je prostor otevřen i přednesu poezie – každý listopad v rámci festivalu Den poezie. Pořad uvádí Petula Heinriche, čtena jsou díla příchozích autorů z Totemu, Písmáka, Literry a dalších autorů – rozsah povídky by měl splňovat rozsah do dvou stran strojopisu.
Dnes bohužel onemocněla paní cestovatelka a tak proběhlo pouze čtení. Přišla mezi nás však řada nových autorů s velmi kvalitní prózou i poezií. Četli autoři Bixley (z Totemu, paní Novotná) – povídku Janufa o Leoši Janáčkovi, přišla i trojice autorek ze skupiny Druhá můza publikujících na serveru Otevreni.com (Ivana Henclová a Ivana Beranová se svou poezií, dále pak Nataša Diatková s prózou i s básněmi). Hudebně večer příjemně prokládal autor řady povídek, zpěvák i písničkář Jan Jícha (honzajicha.cz). Honza četl svoji povídku Síťka. Nechyběla ani poezie Aaena Jana Kratochvíla, Báry Novákové či veselé povídky Lenky Hábltové a Pavla Skalického.
[tribulant_slideshow gallery_id=”41″]
foto, text: Martin Zborník
Kavárna Liberál, Heřmanova 6, 170 00 Praha – Holešovice
Autorské čtení redaktorů literárně kulturního časopisu H_aluze – básnířek Alice Prajzentové a Jitky Hanušové a básníka Tomáše Čady a dvou „spřízněných“ autorů občasně v časopisu publikujících: rumunského básníka a překladatele z češtiny Dana Duty a českého básníka a překladatele z angličtiny Tomáše Míky.
[tribulant_slideshow gallery_id=”40″]
Jitka Hanušová
Litvínov/Litvínovská knihovna se zapojila do celonárodní akce Den poezie.
Téměř po celý listopad tak v Městské knihovně Litvínov probíhaly akce spojené s básníky a básněmi. V dospělém oddělení měli čtenáři možnost napsat báseň o knihovně. Vítězem soutěže se stal pan Josef Martínek. V dětském oddělení si malí čtenáři také mohli v rámci poeziomatu vymyslet vlastní báseň – ale v tomto případě nekonečnou. „Každý, kdo chtěl, mohl připsat k básni svůj verš,“ prozradil nám princip poeziomatu knihovník dětského oddělení Ondřej Hogen. Projekt Libris Now si připravil výstavku o trojici prokletých básníků. Před půjčovnou dospělého oddělení jim byla věnována nástěnka a také výstavka knih. Přímo v půjčovně dospělého oddělení pak viselo několik plakátů s básněmi Verlaina, Baudelaira či Rimbauda, všechny laděné do tématu „Poezie pod proudem“, které bylo klíčové pro letošní ročník.
Alena Herzánová
[tribulant_slideshow gallery_id=”39″]
Schlattauerova kavárna, Husova 364/4, 757 01 Valašské Meziříčí
Setkání s dílem Františka Palackého a jeho současníků. Program studentů valašskomeziříčského gymnázia ke 145. výročí založení školy.
Akci Poezie pod proudem/Palacký pod čepicí odstartovala guerilla artovou akcí (guerilla knitting): umělecké dílo instaloval na sochu Palackého před gymnáziem ještě za noční temnoty správce školy (převzal také odpovědnost za to, že busta bude nepoškozena – Děkujeme!). V podvečer se pak ctitelé poezie a příznivci školy sešli v útulné umělecké Schlattauerově kavárně při místní gobelinové manufaktuře, kde je přišel osobně pozdravit František Palacký a přednesl několik svých časoměrných básní. Jeho vystoupení obohatily půvabné texty Jungmanna a dalších obrozenců. Návštěvníci se pak věnovali tvorbě vlastních textů koncipovaných jako pocta našemu velikánovi. Celou akci zakončilo následujícího dne slavnostní snímání čepice z hlavy Palackého (pod heslem Čepice – do krabice).
Marie Dufková
[tribulant_slideshow gallery_id=”38″]
Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí
V úterý 10. listopadu jsme na našem gymnáziu poprvé pořádali literárně-hudební setkání v rámci festivalu Den poezie. Spolu se studenty 3. B jsme připravili zhruba hodinový program věnovaný převážně osobnosti a tvorbě Václava Hraběte. V den konání jsme vyzdobili učebnu hudební výchovy světelnými řetězy, aby studentské básnické texty vystavené pod nimi byly patřičně „pod proudem“ a pak už jsme netrpělivě očekávali návštěvníky naší improvizované školní literární kavárny, kteří by si rádi poslechli básně Václava Hraběte nebo písně, které vznikly zhudebněním jeho veršů.
Na začátku bylo obecenstvo vybídnuto k malému zamyšlení nad tím, co dnešnímu (nejen mladému) člověku může přinášet poezie, následovala prezentace nazvaná Václav Hrabě mýma očima a poté se diváci mohli zaposlouchat do Hrabětových veršů proložených tóny flétny a kytary. V osobitém (a velmi zdařilém) provedení zazněla píseň Variace na renesanční téma. V závěrečné části programu dostali možnost ti ze studentů, kteří měli zájem (i odvahu) přečíst nebo zarecitovat své verše, případně o svých pokusech psát poezii či o svém vztahu k ní něco povědět.
Ohlasy na první Den poezie byly velmi příznivé, snad se jeho pořádání u nás stane tradicí.
Jana Myslikovjanová
[tribulant_slideshow gallery_id=”37″]
Křest knihy dětské poezie V páteční podvečer 20.11.2015 byl prostor Lidické galerie Památníku Lidice nasycen dětskou poezií.
Děti ze všech oddělení školní družiny při ZŠ a MŠ Oty Pavla Buštěhrad, pěveckého souboru Duha a dětského dramatického souboru PidiLidi, který pracuje při Památníku Lidice, se sešly, aby za podpory rodičů, přátel i významných hostů, pokřtily v pořadí již pátou knihu vlastní dětské poezie.
Událost se výrazně vymykala běžným akcím, které děti v rámci zájmových aktivit pořádají. V duchu letošního podtextu poetického festivalu, je dětská kniha plná drobných říkanek, rýmovaček, volných veršů a originálních ilustrací a v tiráži má napsáno: “Vznikla pod proudem krásných iluzí, tužeb, snů a přání.”
Program byl zcela v režii žáků ve věku od šesti do dvanácti let a to i díky vynikajícímu dětskému souboru PidiLidi, který celý společenský večer nápaditě, vtipně moderoval a přispěl k úsměvné, příjemné pohodě v hledišti i na jevišti. Tam zazněla řada ukázek v podání dětských autorů. Pro udržení dobré nálady nechyběly malé školní anekdoty. Pěvecký soubor Duha, za hudebního doprovodu na akordeon, kterého se ujal Mgr. E. Červený, proložil mluvené slovo originálními zpívanými texty a neznámými i známými písněmi.
Pod proudem bylo vzpomínání na ročník první, kdy úvodní báseň dívek, byla věnována lidickým dětem. Letošní věnování patřilo jubilujícímu Růžovému sadu v Památníku Lidice, který byl vysazen před šedesáti lety v roce 1955. Trojice dívek mu darovala první a závěrečnou báseň.
Knihu pokřtil pan loutkoherec Richard Maška a v zastoupení ji v závěru večera předala dětem jeho dcera Christianne s maminkou, redaktorkou Českého rozhlasu, paní Denisou Žižkovou.
Nálada v sále byla neopakovatelná, plná úsměvů, radostí, předvádění, ale také vážnosti a důstojnosti. Tento večer, který podpořil dětské snažení v oblasti, která nebývá středobodem společenského zájmu, se mohl uskutečnit díky výrazné podpoře sponzorské, organizační, odborné i lidské. Za tu děkujeme řediteli Památníku Lidice, JUDr. M. Červenclovi, dále paní Mgr. K. Oplatkové Rezkové, vedoucí dramatického souboru PidiLidi z Památníku Lidice, panu M. Zborníkovi ze Společnosti Den poezie, paní E.Růžičkové, také hlavním protagonistům večera a dále všem, kteří s námi byli v sále a vytvořili krásnou, neopakovatelnou atmosféru. Akce se účastnilo 47 účinkujících dětí, 110 dospělých diváků a posluchačů.
Anna Holeyšovská
[tribulant_slideshow gallery_id=”36″]
Jako obvykle ke konci Dne poezie pořádáme akci o poslední neděli v prostorách Českých center Praha v Rytířské ulici. Tentokrát jsme měli tu čest na večeru přivítat hned několik milých hostů. Jako první naprosto obdivuhodně přednesly verše studentky Taneční konzervatoře hl.m. Prahy Adéla Gajdošová s básní od Jana Vodňanského Králík pokusný, Vanessa Kollerová s básní od Francoise Villona Balada o jazycích klevetníků a Sofie Šimková. Dalším milým hostem programu byla paní profesorka Bronislava Volková, která přednášela verše ze svých mnoha vlastních sbírek. Vzhledem k tomu, že tento večer patřil 110. výročí narození Vladimíra Holana, byl zakončen také holanovsky. Přišly mezi nás básníci a naprosto jedineční interpretátoři poezie, Mirek Kovářík a Radek Bláha. Celý večer se proměnil v koncert – z paměti přednášeli nejen verše Vladimíra Holana, ale také současných básníků píšících s nádechem jeho sbírek. Radek Bláha přednesl například báseň Orpheus od básnířky Alice Hekrdlové, která byla na večeru přítomna.
[tribulant_slideshow gallery_id="35"]
foto: Martin Zborník
Ve 13 hodin jsme měli sraz na stanici tramvaje Pohořelec. Sešla se zde poměrně velká skupinka zájemců, kterým v následujících dvou hodinách cesty mohla paní Kateřina Pařízková ze sdružení Poutní cesta Hájek (poutnicestahajek.cz) poutavě vyprávět o historii této poutní cesty a o jednotlivých zastaveních. Některá dodnes stojí, jiná nikoli – na znovupostavení jedné z kaplí v současné době sdružení Hájek organizuje sbírku. Hned po startu začal padat první letošní sníh, který naštěstí brzy ustal.
Na zastavení na Vypichu popovídal o osudu mistra Jana Husa Martin Zborník. Následně četla své verše trojice básníků – Jiří Kačur, Josef Straka a Jan Zbořil. Krátce vystoupil i příchozí básník Zdeněk. Po této příjemné poetické přestávce jsme se s paní Pařízkovou vydali po dalších zastavením poutní cesty spojené s prohlídkou a přednáškou o dalších faktech spjatých s cestou.
Do kláštera Benediktinek na Bílé hoře dorazila naše výprava asi ve tři hodiny. Sestra Francezka nás provedla po místním kostele a ochotně povyprávěla jak o zdejších místech, tak i o zajímavostech k bitvě na Bílé hoře.
Sestra Petra, které patří veliký dík za spoluorganizaci celé akce pomohla mne a Jirkovi Kačurovi poránu vysunout pod ambity prastarou kazetelnu pro básníky. Tuto do večera stačila osvětlit a tak vzniklo pro některé básníky vynikající místo ke čtení. První přednesla své nejnovější vlastní verše Petula Heinriche, poté se přidali další básníci – rumunský básník Mircea Dan Duta, Aaen Jan Kratochvíl, Tomáš Míka a na kataru zahrál francouzský chanson slovenský básník Gaco Novomesský. Básník Mircea Dan Duta se nám přiznal, že včera pokřtil svoji další sbírku Plechové citáty, mindráky a lidská práva.
Byl již večer a nastala zima. Sestry nám uvařily v klášteře čaj – na tomto teplém místě mohl dále pokračovat program. Spisovatelka románů o životech spisovatelů Martin Bittnerová si připravila velmi zajímavou besedu o životě Karla Hynka Máchy. Poté následoval blok Jiřího Kačura, majitele antikvariátu Kacur,.cz o osudech některých knížek, které se k němu do antikvariátu dostaly. Dnešní večer zakončili přednesem svých nejnovějších veršů básníci Michal Čagánek. Vít Janota a Irina Silecká (Rusko). Nakonec jsme měli tu příležitost uslyšet slovenské písně i francouzský chanson od slovenského básníka Gaca Novomesského.
[tribulant_slideshow gallery_id="34"]
Martin Zborník
Klub cestovatelů, Masarykovo nábřeží 22, 110 OO Praha 1
Venku intenzivně pršelo a klub cestovatelů se postupně zaplňoval. Hostem večera byl básník a zpěvák Marwan AlSolaiman, který nejen že četl své básně a hrál příjemné melodie na kytaru a na flétnu, ale zároveň všem představil zajímavosti syrské kultury a kultury arabského světa. Podával se čaj s kardamonem a jiné k večeru příznačné vonné věci.
[tribulant_slideshow gallery_id="32"]
foto: Martin Zborník
STOP – TIME – literárně – hudební workshop na motivy stejnojmenné sbírky Václava Hraběte se uskutečnil ve středu 18. listopadu 2015 v knihovně na Vietnamské v Ostravě – Porubě. Program byl rozdělen na dva bloky. Do první části se zapojili studenti Obchodní akademie v Ostravě – Porubě s Mgr. Bronislavou Grebíkovou.
V druhém bloku přijali pozvání na setkání s poezií senioři.
Název STOP – TIME měl evokovat zastavení v uspěchané době. Skrze verše a poezii jen tak spolu být a vnímat něco krásného… Současnou vlastní poezii studentům OA představil mladý básník z Opavy, Ondřej Hložek s psychedelickým podbarvením kytary Martina Dytka.
Další část programu pro seniory se nesla v duchu poezie Václava Hraběte. Básně Václava Hraběte četli a hudebně doprovodili Irena a Milan Šťastní, autoři básnických a povídkových sbírek.
Na závěr workshopu se senioři aktivně na vlastní přání zapojili do čtení a psaní veršů na chodník…
S pozdravem a přáním příjemných podzimních dnů
Eva Chudejová a Lada Bodláková
KNIHOVNA MĚSTA OSTRAVY,
příspěvková organizace
pobočka Vietnamská 1541
708 00 Ostrava – Poruba
[tribulant_slideshow gallery_id=”31″]
Již poněkolikáté se Městská knihovna Chodov připojila k celostátnímu festivalu Den poezie. Tato akce se každoročně koná u příležitosti narození Karla Hynka Máchy. Téma letošního ročníku je Poezie pod proudem a koná se od 8. do 23. listopadu 2015. Návštěvníci chodovské knihovny měli možnost navštívit pořad nazvaný Poezie a jazz, kdy si poslechli verše Jaroslava Seiferta v podání poetické skupiny Drahomíra. Abychom dostáli tématu letošního ročníku festivalu, doplnila přednes veršů svým vystoupením hudební skupina Jazz Apetite.
[tribulant_slideshow gallery_id=”30″]
Pořad Pod proudem času, který se uskutečnil ve středu 18. 11., dopadl i podle odezvy návštěvníků výborně.
Úspěch měly jak texty bývalých žáků školy, které četli žáci současní, tak i autorská čtení a hudební vystoupení.
foto: Jana Pavlíčková
[tribulant_slideshow gallery_id=”29″]
Hudební kavárna Dadap, K Žižkovu 8, 19000 Praha 9
Součástí každé účtenky v Hudební kavárně Dadap je báseň, která zvítězila v pravidelně vyhlašované soutěži.Už proběhlo několik kol, a tak bylo načase jejich autory poznat naživo. Takto vznikl večer plný poezie a hudby. Návštěvníci se mohli setkat s Jarmilou Hannah Čermákovou, Peterem Petro, Ondřejem Veselým, Marwanem a nechyběla ani dobrá muzika.
[tribulant_slideshow gallery_id=”28″]
foto: Klokan
Kavárna Liberál, Heřmanova 6, 170 00 Praha 7
Organizátorem a hlavním mluvčím večera „Ivan Blatný: básník, který nebyl ztracen, vždycky nalezen“ v kavárně Liberál 11. 11. 2015 byl David Vaughan – Brit, který žije dlouho v Čechách, skvěle píše, mluví a publikuje česky a kromě mnoha jiných činností spoluvytváří anglické „Radio Prague“ Českého rozhlasu. V Čechách až magický fenomén Ivan Blatný získal ve Vaughanově podání a v podání jeho hostů poněkud jinou dimenzi, než má v románovém obrazu Básník Martina Reinera. Vaughan, podobně jako jeden z překladatelů Blatného do angličtiny, přítomný Martin Tharp, jsou zaujati ambivalencí prostupujících se poloh Blatného poezie, ironií i sebeironií a jazykově promyšlenou a zároveň hravou poetikou její mnohojazyčnosti. Vaughan je ale také člověk a autor uvažující přesně historicky (připomeňme jeho texty Slyšte můj hlas a Bitva o vlny), a proto byl schopen – dnes velmi podnětně – nahlédnout Blatného jako (básníkovými vlastními slovy) „poněkud lehkomyslného“ uprchlíka, který by dnes nejspíš patřil k takovým, jež by britské úřady okamžitě odmítly.
Vaughanovu cennou fotodokumentaci, audionahrávky a videonahrávky doplnil čechobritsky pamětník a návštěvník Blatného v psychiatrické nemocnici, Jerry Turner. Další britskou perspektivu pohledu nabídla čtená esej „Ivanův pokoj“ (v českém překladu studentů Evy Kalivodové z FF UK) z pera dramatičky Julie Garton, která získala cenu v literární soutěži „The British Czech and Slovak Association“. Nedocenitelné bylo vystoupení Antonína Petruželky, zakladatele jedinečné samizdatové edice „Kde domov můj“ (1978–1995), který byl spolueditorem českého samizdatového vydání Blatného Pomocné školy Bixley (1982). Českou historickou linii sbírky s tímto názvem Reinerův Básník překvapivě opomíjí a vykládá pouze tu torontskou v „Sixty-Eight Publishers“. Petruželkův obří ediční počin, Pomocná škola Bixley z roku 2012, naštěstí souvislosti i nesouvislosti vyjasňuje a přináší velmi obsáhlý, textologicky přesný a komentovaný soubor Blatného poezie ze 70. a 80. let.
Eva Kalivodová
[tribulant_slideshow gallery_id=”27″]
foto: Bernie Higgins
[tribulant_slideshow gallery_id=”26″]
foto: MZ
Během večera zazněla poezie psaná původně ve španělštině, francouzštině a angličtině v různých koloniálních zemích. Představené básně přinesly přibližně 25 posluchačům podnětný vhled do toho, jakým způsobem byly evropské hodnoty a západní civilizace prosazovány ve vzdálené minulosti i v současném světě. Velký úspěch sklidily zejména básně hnutí négritude (např. Leopold Senghor a Aimé Césaire) či zapatistického hnutí. Básně recitovali Martina Malinová, Jan Škrob, František Kostlán a Desiré Gonzalo. Večerem provázeli Martina Malinová a Jan Škrob.
Pavel Baloun
Multikulturní centrum Praha
účinkují : Hana Müllerová a Kamil Marcel Hodáček
hudební doprovod: Agnes Kutas
Výstavu obrazů Richarda Klimenta a doprovodnou literární koláž uvádí citát z dopisu básníka Františka Ladislava Čelakovského, poslaný v květnu roku 1836 jeho příteli, literárnímu kritikovi Josefu Krasoslavu Chmelenskému:
„Nejmilejší příteli! Tentokráte Vám nezávidím dnů májových. Jaký to nestydatý máj! U nás musíme topiti jako o vánocích a v outerý po Vašem odjezdu probudiv se vidím všechny střechy sněhem pobílené. Mně se všecko zdá, že máj letošní mstí se na nás, že tak šibenicky bylo o něm zpíváno. Nešťastný básník i s celou svou romantikou! Kozla nám po ní, ježto ovoce a tedy i víno – blaho básníků – jak slyším na všecky strany, pomrzlo. A také okurky – jsou všecky tytam! To jsou ty plody hrozného byronismu!“
foto: Richard Kliment
[tribulant_slideshow gallery_id=”25″]
John Lennon Wall, Velkopřevorské náměstí 1, 100 00 Praha 1
Studenti Anglo-americké vysoké školy v Praze z kurzu Subkultury předvádí performance textů Johna Lennona. Pochopitelně pod proudem.
[tribulant_slideshow gallery_id=”24″]
foto: Klokan
Paní učitelka a choreografka Mirka Vavříková ze Základní umělecké školy Sedlčany nastudovala s jednou svou skupinou dívek tanec inspirovaný tématem Dne poezie. Název tanečního vystoupení byl „Pod proudem emocí“. Dívky vyjádřily pohybem a tancem nenávist, nevraživost a šikanu v kolektivu, ale i následek – dvě smutné a zničené dívky… Vystoupení bylo působivé, hudba podtrhla dramatičnost dění a diváci vše velmi citlivě vnímali. Proud emocí jsme pak ještě rozebírali s diváky, na všechny choreografie silně zapůsobila.
Na vystoupení pak navázala výtvarná dílna, při které jsme se věnovali tvorbě papírových modelů pod dohledem zkušeného modeláře Oty Skořepy. Jeho model televizní věže Kamzík, který je nasvícený, takže je také pod proudem, je vystaven v knihovně na viditelném místě. Děti i dospělí se do vystřihování a skládání papírových modelů s vervou vrhli a Ota Skořepa radil, pomáhal a tvořil se všemi.
Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany
[tribulant_slideshow gallery_id=”23″]
Městská knihovna v Praze, pobočka Hradčany, Pohořelec 25/111, 110 00 Praha 1
Pouliční lampy padaly do kočičích hlav, tolik typických pro romantická zákoutí jednoho z nejstarších pražských zákoutí. V podvečerních hodinách v pobočce na Hradčanech Městské knihovny v Praze proběhl literární večer Aleny Vávrové, Lindy Polákové a Martina Zborníka. Autoři četli ze svých veršů za půvabného hudebního doprovodu přední české harfenistky a hudební skladatelky Zbyňky Šolcové. Večer, který mezi mnohými navštívili i studenti Ježkovy konzervatoře, byl pojmenován podle nejnovější sbírky básnířky Aleny Vávrové, která kromě svých veršů přednášela i básně ze svých mnoha dalších sbírek. Studentka Keplerova gymnázia Linda Poláková se pochlubila paletou svých nejnovějších veršů, které by si jistě zasloužily brzkého knižního vydání.
Dalšími hosty večera byli básníci – Lojza Marhoul a Vít Ryšánek, jako básnířku nezapomněla představit Alena Vávrová ani Zbyňku Šolcovou, která chystá svou druhotinu. Na večeru zazněly její dvě skladby: Milování v dešti a Harlekýn na římse…
Zazněly i vzpomínky na malířku ALICI VEGROVOU, nositelku ceny France Kafky za přínos evropské kultuře za malbu na hedvábí. Bohužel nás opustila letrošní léto. Jistě se dívala z nebe, už proto, že jedna z mnohých výstav spojených s poezií Aleny Vávrové se konalas právě v pohořelecké knihovně.
Svět jakoby celý stál na římse… Harlekýni se houfují….
[tribulant_slideshow gallery_id=”22″]
Zasedací místnost Církve čs. husitské, Vítkova 13 243, 180 00 Praha 8 – Karlín
Poezie se dotýká hlubin bytí a zároveň má lehkost zpěvu slavíka, hravost motýla, novost prožitku, neotřelost metafory. Básník vzdoruje chaosu, intuitivně hledá řád. Dar poezie je zvláštním druhem poznání a skrytého rytmu. Poukazuje k hodnotám, které nám nejsou lhostejné. Pořádají Obec spisovatelů, Pražský klub spisovatelů a Dialog na cestě (www.obecspisovatelu.cz, www.dialognaceste.cz).
[tribulant_slideshow gallery_id=”21″]
foto: Petula Heinriche
Jiný kafe, Táboritská 9, 13000 Praha 3
Tradiční pořad (od r.2003). Autorské čtení, živá hudba, milá překvapení. Šance pro autory a muzikanty. Připravuje a uvádí Zora Šimůnková.Vystoupili: Olga Fikrlová-Matzenauerová, Milan Brož ad. Hudba: Will Eiffel.
[tribulant_slideshow gallery_id=”20″]
foto: Petula Heinriche
Po železničním mostě projížděly vlaky a na blízké lodi (A)void se scházeli básníci. Celý večer uváděl Josef Straka, který celoročně podobné večery na této známé pražské literární lodi pořádá. Mohli jsem si vyslechout velmi vydařené autorské čtení dvou rumunských básníků Cipriana Macesaru a Mircea Dan Duty, srbské básnířky žijící v Praze Jeleny Čirič, a českých básníků Marie Šťastné, Jana Zbořila a Jonáše Zbořila. Celý večer byl zakončen písněmi a hrou na kytaru Sklada by Waldy.
[tribulant_slideshow gallery_id=”19″]
foto: Martin Zborník
Celé dopoledne pršelo a sotva měla začít vycházka s Mirkem Kováříkem po stopách Václava Hraběte, Praha se rozjasnila. Před Violou na Národní třídě se sešlo asi 70 lidí, aby si mohlo vyslechnout vyprávění nejen od Václavu Hraběti od tohoto jeho vynikajícího celoživotního interpreta. Cesta vedla po trase Střelecký ostrov, Kampa, Velkopřevorské náměstí, Lennonova zeď, dále pak Malou Stranou až do Jánské uličky, kde Václav Hrabě bydlel až do své tragické smrti otravou plynem. Poutavé vyprávění Mirka Kováříka skončilo až za světel pouličních lamp.
[tribulant_slideshow gallery_id=”18″]
foto: Martin Zborník
Každoročně se před sochou Karla Hynka Máchy na pražském Petříně scházíme s básněmi i s vínem, abychom oslavili narozeniny tohoto romantického básníka ku jehož poctě se letos již 17. rokem festival Den poezie pořádá. Po slunném dni nastal chladnější večer, při pohledu vzhůru skrze mlází a větvoví bylo vidět na hvězdy, vzduch voněl zahnívajícím listím. Setkali jsme se a všichni z nás, kteří jsme cestou do vrchu mačkali v kapse verše, jsme je nechali rozprchnout v této oslavné noci.
[tribulant_slideshow gallery_id=”17″]
Galerie Bomba – Základní škola, Komenského 356, 38422 Vlachovo Březí
V pondělí 9. listopadu 2015 se u nás v Základní škole profesora Josefa Brože uskutečnilo tradiční setkání básníků v galerii BOMBA. Každoročně, a je to již 13 let, se v období první třídní schůzky pořádá u nás Den poezie, což je nesoutěžní představení básníků, žáků současných i minulých, ale i přizvaných hostů, kteří jsou s poezií úzce spjati. Ač je toto setkání nesoutěžní, tak vítězi jsou všichni, kteří jsou natolik odvážní, že předstoupí před všechny své spolužáky a hosty a přednesou svou vlastnoručně napsanou nebo od jiných autorů vybranou báseň. V letošním ročníku, tak jako v ročnících předešlých byly přednášeny především básně vlastní tvorby a celkem se na pódiu objevilo kolem 30 básníků! Patronem celé akce jsou Mgr. Jan Horák, její zakladatel a dlouholetý „tahoun“ a Mgr. Jindřiška Koubová, která od pana ředitele přebrala pomyslnou štafetu nad jejím pořadatelstvím. Letošní ročník měl jedno společné téma “Pod proudem“. Pořádání Dne poezie není v České republice zcela obvyklá věc, nezapojuje se do ní mnoho škol, měst a kulturních středisek a již proto jsme na naše pořadatelství právem hrdi a již nyní můžeme říct: “Těšíme se na Den poezie 2016“.
Mgr. Michal Novotný, ředitel školy
[tribulant_slideshow gallery_id=”16″]
Vítr vál kolem řeky zastoupen studeným deštěm a přesto se na startu dnešního putování po Svatojakubské cestě sešlo deset poutníků. Paní Olga Janková popovídala na startu o této prastaré pouti. Došli jsme k památníku Vítězslava Hálka, o kterém si přednášku pečlivě připravila spisovatelka románů o životech literárních osobností Martina Bittnerová. Od Hálka jsme se vypravili přes most Závodu míru do kostela Svatého Jakuba ve Zbraslavi. Tam již na celou výpravu čekal pan Martin Šámal, který si připravil velmi zajímavou hodinovou přednášku o zdejším místě posledního odpočinku Přemyslovců. Po čtvrté hodině jsme se vydali k dalšímu zastavení, kterým byla kavárna U Stromečku. Ve zdejší naplněné kavárně již čekali muzikanti a taneční soubor La Fiamma s paní Eliškou Trojanovou. Mohli jsme zhlédnout dobové tance za půvabného poslechu písní z doby Přemyslovců. Program byl završen přednáškou a poezii z doby Přemyslovců v podání Radany Šatánkové, Jiřího Kačura a Martina Zborníka.
[tribulant_slideshow gallery_id=”15″]
Školní družina ZŠ Oty Pavla Buštěhrad , Tyršova 77, 273 43 Buštěhrad
V odpoledních hodinách 12. 11. 2015 a neplánovaně i 13.11.2015 se uskutečnila tvůrčí poetická dílna. Děti ve věku 6 – 7 let se pokusily o zhudebňování krátkých říkanek, četly písničkové texty a vzpomínaly, zda k nim umí zazpívat správnou melodii. Zkoušely k některým textům použít i melodie jiných písní, a tak se stalo, že z některých lidových skladeb se po chvilce snažení staly přímo operní árie. Bylo s tím spojeno hodně zábavy, smíchu i ponaučení.
Dále krátkými dramatizacemi vyjadřovaly obsah písně. (Šla Nanynka do zelí, Jede, jede, poštovský panáček, Až já budu velká, atd.)
Děti velmi zaujala činnost, při které přepisovaly na velké plakáty básně, vytvořené na konci června s rodiči. Nejpoutavější však byla možnost prezentovat vlastní tvorbu, co vznikala postupně od září tohoto školního roku a spontánně i dnes.
Anna Holeyšovská
[tribulant_slideshow gallery_id="14"]
V pražské Dobré trafice na Újezdě probíhá v těchto dnech velmi pěkná výstava obrazů Iriny Silecké, která mimo jiné organizuje i mezinárodní festival Slovanské tradice.
Již několikátým rokem jsme se měli tu čest setkat na Dnu poezie s finalisty toho festivalu, který probíhá každoročně v srpnu na Krymu. Ve čtvrtek 12.11.2015 proběhlo autorské čtení finalistů Slovenských tradic v Dobré trafice. Zazněly verše v českém, ruském, ukrajinském i finském jazyce.
[tribulant_slideshow gallery_id="13"]
Setkali jsme se před kavárnou hruška v pražském Motole ve 14 hodin. Odtud se děti s rodiči vepředu se žabákem odebrali k rybníkum, kde na ně čekala řada postav, které k vodě náleží. U každého ze zastavení byla pro naše nejmenší připravena lidová říkanka. Děti navlékaly s vílou korálky, se skřítkem stavěly domečky pro skřítky a dělaly jim peřinku z listí, u pradlenky vypraly básničky a společně si zazpívaly. Čápovi utekly žabičky a tak je děti pomáhaly vládci rybníka pochytat. U vodníka byla připravena celá řada veršů a děti s rodiči hádali, které duši básníka patří. Pan rybář učil příchozí poznávat naše rybičky. U českého námořníka děti chodily po laně a u blízké bludičky hledaly se zavázanýma očima v trávě broučky. Posledním zastavením byli Křemílek s Vochomůrkou, se kterými mladí piráti skládali parníčky. Po celé trase byla dětem rozdávána z tlapek žabáka strava pro místní vodní ptactvo.
Na závěr jsme se všichni sešli v kavárně U hrušky, kde jsme shlédli divadélko Jarmily Hannah Čermákové Mořská panna.
Hráli:
Víla: Laura Weinlichová
Skřítek: Patrik Lexa
Pradlenka: Jarmila Hannah Čermáková
Čáp: Petr Šlégl
Vodník: Petula Heinriche
Bludička: Ilona Weilichová
Rybář: Lexa Weinlich
Český námořník: Jiří Kačur
Křemílek: Jana Danišová
Vochomůrka: Dana Zborníková
Žabák: Martin Zborník
[tribulant_slideshow gallery_id="12"]
Na úterý 10. 11. 2015 připravili studenti meziříčského gymnázia ve spolupráci s městskou knihovnou literárně-výtvarnou dílnu pro děti z MŠ Krhová inspirovanou díly autorů – absolventů školy Oldřicha Šuleře a Miloslava Baláše. Většinou klidná a tichá čítárna se změnila v rušné místo plné uměleckých aktivit. Studenti z gymnázia a děti z MŠ Krhová tady společně strávili dopoledne nad knihami plnými veselých i strašidelných příběhů, které spisovatelé zaznamenali na rodném Valašsku. Húkalky, čerti a černokněžníci se svými kouzelnými kohouty se stali dobrou inspirací pro ilustrace, které k nim hned v knihovně předškoláci vedení studenty malovali.
Už téměř tradiční společná dílna měla podtitul Palacký pod čepicí – chtěla připomenout, že valašskomeziříčské gymnázium se na společenském a kulturním životě města podílí už neuvěřitelných sto čtyřicet pět let. Proto se městská knihovna společně s oběma školskými zařízeními rozhodla ukázat vzniklé obrazy na komorní výstavě, na kterou jste v prosinci srdečně zváni do prostor vestibulu MěK – oddělení pro děti a mládež (Valašské Meziříčí, Zašovská ulice, u prodejny Albert).
Marie Dufková
Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí
[tribulant_slideshow gallery_id=”11″]
Divadelní klub Horáckého divadla, Komenského 1359/22, 58601 Jihlava
Tomáš Čada
[tribulant_slideshow gallery_id=”10″]
Městská knihovna Sedlčany, příspěvková organizace, Kapitána Jaroše 482, 264 01 Sedlčany
Básnické proudy a směry proudí vodopádem, ale také bouřkovými mraky s křižujícími se blesky, které jsou elektrickým proudem nabité. K jednotlivým básnickým proudům jsou připevněny básně, které danému směru odpovídají a které budeme během festivalu obměňovat. Čtenáři se na schodišti opravdu zastavují, poezii čtou a dávají nám tipy na jejich oblíbené básníky… Knihovna je tedy díky festivalu Den poezie celá pod proudem – proudem pozitivní energie, dobré nálady a úsměvů.
Alena Budková
[tribulant_slideshow gallery_id=”8″]
Městská knihovna Sedlčany, příspěvková organizace, Kapitána Jaroše 482, 264 01 Sedlčany
Během festivalových dní jsou v knihovně improvizované dráty, které nejsou „pod proudem“. Dráty se totiž báječně hodí na dadaistické hraní si se slovy. Slova jsou na drátech připevněna žabičkou a kdokoliv je může přendat podle vlastní vůle, případně k nim dopsat jiná a pozměnit smysl vět a veršů visících na drátech… Většina čtenářů se u proudu slov zastaví a se zájmem si jejich skladbu pročte, málokdo zatím něco přidal. Ale festival ještě nekončí…
Alena Budková
[tribulant_slideshow gallery_id=”7″]
Městská knihovna Sedlčany, příspěvková organizace, Kapitána Jaroše 482, 264 01 Sedlčany
V pondělí v 18.00 jsme se sešli před knihovnou s lampióny, abychom průvodem vyrazili do areálu U chovatelů. Doprovázeli nás strážníci Městské policie, protože jsme přece jen tvořili dlouhý barevný a svítící štrůdl a především na přechodech jsme jejich „stop“ pro řidiče ocenili. U chovatelů už na nás čekali kamarádi z Klubu nezávislé kultury, kteří nám už šest let pomáhají tuto akci zajistit. Instalují reflektory na pódium, které musí nejdříve vyklidit, udržují oheň v ohništi, abychom měli kde si opéct buřtíky, a jsou k ruce při karambolech. S kytarou vystoupil Martin Pešek, který už loni dokázal všechny návštěvníky rozpohybovat a rozezpívat. Letos došlo i na procítěnou recitaci, protože zapomněl noty k některým písničkám… Martin hrál pro dospělé i pro děti, všichni si přišli na své. Během koncertu jsme skládali vlaštovky a nechali je unášet větrnými proudy. Vítr pomohl rozházet také listí, které děti vyhazovaly do vzduchu a radostně se v něm povalovaly. Buřtíky jsme opékali průběžně, jak na koho vyšlo místo u ohně a bodák na opékání. Atmosféra byla příjemná, veselá a hodně tomu napomohlo i na listopad nezvykle teplé počasí. Mastné proudy symbolizovala voda z potoka, který areálem protéká a ve kterém jsme mohli spláchnout pusu a ruce mastné od špekáčků…
Alena Budková
[tribulant_slideshow gallery_id=”6″]
Slovenský večer Totemu v kavárně Fra v pražské Šafaříkově ulici byl prvním slovenským večerem, který jsme organizovali a po této milé zkušenosti, nebyl jistě posledním. Celým programem provázel Jan Zbořil, šéfredaktor Totemu, který nejenže pečlivě vybral řadu veršů slovenských autorů na Totem publikujících, ale dokonce promluvil i o životě jednotlivých básníků. Z mnohými se osobně znal a potkal.
Hosty večera byly dva slovenští autoři – básník i skladatel řady písňových textů, Gaco Novomesský a dále pak prozaik Matěj Thomka. Večer probíhal velmi příjemně, Gaco hrál na kytaru a oba autoři četli ze svých textů.
[tribulant_slideshow gallery_id="5"]
Představení Michal Šanda & spol: Circus Poeticus se uskutečnilo v Literární kavárně Řetězová 10.11.2015
Básnickými kejkly a přemety na visuté hrazdě diváky ohromili Štefan Švec, Alžběta Stančáková, Vít Janota, Renata Bulvová, Petr Štengl, Václav Dvořák, Petr Stančík a Michal Šanda.
[tribulant_slideshow gallery_id=”4″]
Letošní ročník Dne poezie nese téma Poezie pod proudem a proto byl zahájem právě v historické vodárně v pražském Podolí. Přivítání hostů proběhlo v tanečních scénografiích site specific přímo v prostorách muzea pražského vodárenství. Tanec, jehož choreografii na téma voda zatančili tanečnice Laura Weinlichová a spolutačnice a tanečník, příjemně doprovázel uvítací tichou prohlídku zdejších prostor. Tanečníci představovali sochy, které postupně nabývaly na pohybu a představovaly zrychlující se vodní toky.
Literární část večera uvedl básník Josef Straka. Patřilo třem předním českým básnířkám – Sylvě Fischerové, Kateřině Rudčenkové a Simoně Rackové, s hudebním doprovodem písničkáře Jana Jíchy. Přednes poezie se odehrával v naplněném sále diváky.
Po přednesu poezie se návštěvníci večera zúčastnili přednášky o muzeu od pana Beneše.
[tribulant_slideshow gallery_id=”3″]
Martin Zborník
Honzíkova cesta
neděle 8.11. 2015
od 14:00 hodin: sraz na pražském Petříně
od 15:30, 16:15 hodin: představení pro děti Honzíkova cesta od divadla Marky Míkové, autogramiáda, kreslení
Počasí nám dnes přálo. Barevný podzim si pohrával na Petříně se všemi barvami a skoro letním sluncem. Po trase naše nejmladší dětské účastníky čekala zastavení věnovaná knížkám paní ilustrátorky Heleny Zmatlíkové.
Hned u startu mohly básnit a míchat s myškami kašičku. O kousek dál čekal strom vyzdobený jablíčky u knížky O jabloňce, kde děti skládaly vlaštovky, na jejichž křídla psaly verše a pak je po větru posílaly dál, do teplejších krajin. Na paloučku čekala víla a Alenka – u knížky Čarovný prsten. Víla poztrácela prstýnky v trávě a děti je pomáhaly hledat. Prstýnky, ve skutečnosti slepičí kroužky, si děti posléze mohly odnést v kapsičce a do prudkého svahu pokračovat až ke kocouru Modroočku. Kocourek četl z knížky a děti mu měly za úkol pomoci naházet poztrácená klubíčka do košíku. Na následující zastávce Fotbal s Fandou se mohly mladí básníci setkat přímo s autorkou stejnojmenné knížky, paní spisovatelkou Ivonou Březinovou. Děti dostaly po skleněné kuličce a s tou měly za úkol se strefit do branky nakreslené křídou na chodníku. Fotbalová hřiště byla mírně nakloněná, ale nutno dodat, že si nejmladší návštěvníci výpravy poradili zdárně. Na posledním zastavení se pak mohli tváří v tvář setkat s panem Krakonošem (knížka Pohádky o Krakonošovi). U Krakonoše měly děti za úkol poznat nejen sojku, ale i složitější ptactvo našich lesů a vod. Sotva si zapřemýšleli u pařezu s ptactvem, dostali lístek od paní průvodčí od Honzíkova vláčku vedeného mašinkou a pak došly až do poslední stanice, kterou byla Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně.
S ohledem na vysoký počet dětí (podle lístků 192 ) a na kapacitu sálu jsme museli poprosit divadlo Marky Míkové, aby zahrálo své představení Honzíkova cesta dvakrát. Během čekání si mohly děti s Jakubem Rozehnalem, ředitelem hvězdárny, projít hvězdárnu, dále pak navštívit autogramiádu knížek Ivony Březinové a Michala Čagánka. Zájemci o ilustrace malovali obrázky s paní spisovatelkou Jarmilou Hannah Čermákovou. Pro rodiče byly přichystány pro ukrácení chvíle Literární noviny, pro mladší Kouzelná školka od nakladatelství Fragment.
Představení se dětem moc líbilo. Divadlo Marky Míkové napsalo hru Honzíkova cesta přímo na míru tomuto pořadu! Po každém divadelním představení udělala paní průvodčí s Honzíkem losování, výherci si odnesli knížku Honzíkova cesta (které darovalo nakladatelství Axioma).
Skončili jsme a světla lamp prozrazovala, že na hvězdy uvidíme lépe. Proto se někteří chopili příležitosti si prohlédnout oblohu přímo dalekohledem z hvězdárny.
Hráli:
Honzík a děda: František Zborník a Josef Drlík
Myšky (knížka Vařila myšce kašičku): Jarmila Hannah Čermáková a Radana Šatánková
Alenka a víla (knížka Čarovný prsten): Lenka Hábltová a Jan Zbořil
Knížka O jablůňce – zahradník: Michal Čagánek
Knížka Kocourek Modroočko: Petula Heinriche
Knížka Fotbal s Fandou: Ivona Březinová a Adam Panáček
Krakonoš (knížka Krakonošovy pohádky): Pavel Skalický
Průvodčí: Dana Zborníková
Mašinka: Martin Zborník
Divadlo Marky Míkové – http://www.damm.snadno.eu/
[tribulant_slideshow gallery_id=”2″]
Je bývalý učiteľ slovenského jazyka, prozaik, lektor tvorivých literárnych dielní na Slovensku i v Čechách, šéfredaktor viacerých časopisov (Mädokýš, Mlha, Letavský Nočník…). Publikuje v literárnych časopisoch na Slovensku, v Čechách i na internete.
Získal mnoho ocenení na literárnych súťažiach – Literárny Zvolen, Literárna Senica, Jašíkove Kysuce, Gorazdov Prešov, Literární Vysočina…
Je autorom projektu a zbierky poviedok Poviedky na želanie.
V roku 2013 debutoval zbierkou Poviedok Pod orechom tma.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
Ludmila Svirskaja se narodila v Alma-Atě. Od roku 1999 žije v Čechách. Tří země: Kazachstán, Rusko a Česká republika – to je její život. Její první básnická sbírka se objevila v roce 1995 v Barnaulu (na Sibiři). V roce 2015 v Praze byla vydaná další v řadě. Mezí tím uplynulo přesně 20 let. Do této doby se vešli různé publikace v Čechách, Rusku, Bělorusku, Kazachstáně, Finsku, Rakousku a Belgii, mnoho vystoupení na festivalech a literárních večerech a 7 básnických sbírek. Její krédo je „Špatně je tehdy, když nemůžeš psát básně“.
Natalja Volkova. Ruská básnířka, literární vědkyně, pedagožka, překladatelka a novinářka žije v Praze už více než 20 let. Je členkou Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR, Syndikátu novinářů ČR a čestnou členkou Svazu ruských spisovatelů v Bulharsku. V Praze vyšli čtyři její básnické sbírky v ruštině. Její básně a články se publikuji v kulturních a literárních časopisech a novinách nejen v Čechách a v Rusku, ale také v ruskojazyčných mediích ve Spojených Státech, Bulharsku nebo Rakousku. Kromě výuky jazyků, překladatelství a novinařiny se ráda věnuje tancování, herectví a různým sportům, takže i v její poezii najdeme básně inspirované tancem, filmovými roli (ztvárnila roli např. jedné z hlavních hrdinek filmu Alice Nellis Mamas & Papas) nebo cyklistikou. Ale samozřejmě tam najdeme i témata lásky, samoty, hledaní vlastní cesty a mnoho dalších…
Leyla Begim (Jafarova), Narodila se v Baku, v Ázerbájdžánu.
Vystudovala Ázerbájdžánskou státní naftovou akademii. Vzděláním je chemik. Je zakladatelkou Německé šperkařské značky ,,Jafarov”. Řídí podnik a vytváří design šperků. Moderuje poetickou rubriku pražského online radia ,,Radio Vmeste”. Autor čtyř poetických sborníků a mnohočetných publikaci v poetických almanaších, časopisech a novinách. Její věnce sonetů přeložil do češtiny Milan Dvořák. Překlad řetěze sonetů “Roční doby lásky ” vyšel v literárním časopisu „Tvar“ (květen 2012). Básnířka se umístila na druhém místě na Pražském mezinárodním literárním festivalu v nominaci ,,Poezie”. Je členkou Svazu spisovatelů Ázerbájdžánu a členkou Svazu ruskojazyčných spisovatelů v ČR.
Ing. Radek Bláha (*1970) – ekonom-finanční analytik. Stálý externí spolupracovník Českého rozhlasu (1993 – 2011) jako interpret prózy a poezie v pořadech Zelené peří a Poetické nokturno. Herecký partner PhDr. Miroslava Kováříka v literárních pořadech umělecké agentury “RB”, jejímž je jednatelem. Spoluautor klubových inscenací z české a světové poezie
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Narodila se 12. května 1964 v Ústí nad Labem. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity J.E. Purkyně (obor český jazyk – dějepis), kde získala doktorát pedagogických věd. Po absolvování školy pracovala na katedře bohemistiky jako odborná asistentka. Šest let vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii, soukromé vysoké škole J. Škvoreckého. Od roku 1996 se živí jako spisovatelka. Píše knihy pro děti všech věkových kategorií. Získala různá literární ocenění, například Zápis na čestnou listinu IBBY, Zlatou stuhu, Výroční cenu nakladatelství Albatros, Cenu učitelů, Cenu knihovníků i Cenu dětí v soutěži Suk – čteme všichni. Byla také nominovaná na Magnesii Literu a pasovaná na rytířku Řádu krásného slova. Často jezdí za svými čtenáři na besedy po celé České republice.
Více informací na www.brezinova.cz
foto (c) Monika Váňová
Prozaik, literární kritik, reportér, překladatel a publicista Jiří Weil se narodil 6. srpna 1900, v Praskolesích u Hořovic. Po maturitě r. 1919 studoval na FF UK slovanskou filologii a srovnávací literaturu. Studia zakončil doktorátem r. 1928. Od r. 1922 několikrát navštívil SSSR, v letech 1933-1935 působil v SSSR jako překladatel a publicista, později po vyloučení z KSČ pobýval půl roku ve Střední Asii (v Kyrgyzstánu, Kazachstánu aj.). Během 2. světové války odmítl nastoupit do transportu židů, skrýval se, byl zatčen, pět měsíců žil nehlášen v nemocnici, fingoval sebevraždu a až do konce války žil v ilegalitě. V letech 1946-1949 byl redaktorem nakladatelství ELK, v letech 1950-1958 pak vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze.
V jeho díle se zrcadlí nejen pobyt v SSSR, ale i návštěvy Německa, Švýcarska, Francie a Polska. Byl členem Devětsilu, Bloku, Syndikátu českých spisovatelů, SČS (vyloučen r. 1951, znovu přijat r. 1956). Publikoval v Časopise českého muzea, v listech Kmen, Avantgarda, Literární noviny (třicátá léta a druhá polovina let čtyřicátých), LN, Nový život, Host do domu, Věstník Židovské obce náboženské aj. Je zastoupen v Židovských ročenkách. Překládal díla ruských autorů. Spoluredigoval edici “Dětské kresby na zastávce smrti. Terezín 1942-1944” (1959). Napsal celou řadu povídek a románů, např. Moskva-hranice (1937, 2. vyd. v r. 1969 bylo zakázáno), Dřevěná lžíce (1938), Makanna, otec divů (1946), Barvy (1946), Život s hvězdou (1949), Harfeník (1958), Žalozpěv za 77 297 obětí (1958) a Na střeše je Mendelssohn (1960). Zemřel 13. prosince 1959 v Praze.
U příležitosti 115. výročí narození spisovatele Jiřího Weila (1900 – 1959) bude uvedena filmová premiéra hudebního dokumentu MAKANNA, na motivy jeho románu Makanna – Otec divů, který vypravuje o vzestupu a pádu historické osoby lžiproroka ze VII. století. …….. “Vytěžen z dávné minulosti cizího orientálního světa je román živým, barvitým obrazem historickým, jímž pronikají zážitky nedávné tyranie. Román s dvěma básnickými vsuvkami byl napsán roku 1940, zadán nakladatelství roku 1941 pod krycím jménem, jehož nositel byl umučen v Mauthausenu.” Viz http://Festival.Brikcius.com .
Narodila se v Praze, v rodině s bohatým kulturním zázemím. Na violoncello začala hrát již v raném dětství. Je absolventkou Konzervatoře v Praze, vystupuje jak v České republice, tak i v zahraničí (Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Francie, Německo, Polsko, Švédsko, Turecko, Velká Británie).
Anna Brikciusová hraje na violoncello, zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Spolu se svým bratrem Františkem Brikciem je zakládající členkou violoncellového Dua Brikcius.
V současné době se také věnuje spisovatelské činnosti. Viz nominace na Drážďanskou cenu lyriky a každoroční literární pořad, který se koná v rámci festivalu Den Poezie. Její básně byly publikovány v revue Souvislosti a v Revolver Revue. Více informací je k dispozici na webových stránkách http://Festival.Brikcius.com .
Narodil se roku 1959 v Praze. Básník, prozaik a překladatel. Absolvoval obor angličtina – čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Debutoval sbírkou básní Nucený výsek (Argo, 2003). Publikuje časopisecky (Tvar, Orientace (LN), Salón Práva, Intelektuál, Souvislosti, H_aluze, Weles, Psí víno, Dobrá adresa). Překládá z angličtiny (James Hogg – Vyznání ospravedlněného hříšníka, John Bunyan – Poutníkova cesta, Samuel Beckett – Tso, Jack Black – Nemáte šanci a další). V září 2005 mu vyšla kniha povídek Und (Argo). V prosinci 2007 vydal básnickou sbírku Deník rychlého člověka (Argo), v říjnu 2016 sbírku Textové zprávy (Novela bohemica). Žije v Praze.
Marka Míková
na volné noze poskakuje
užívá si života
a přitom píše a hraje a zpívá a režíruje v divadle
Napsala už 5 knížek pro děti (Roches a Bžunda, Knihafoss, JO537, Mrakodrapy, Škvíry)
Letos jí vyjde u nakladatelství Baobab knížka básniček ŽVEJKAČKY, také převyprávěla knížku Radka Valeše Jonáš spěchá domů (nakladatelství Argo) a dokončuje příběh o velrybě Varvara (kniha o velrybím putování založená na skutečné události) u nakladatelství Fantasos, hraje v kapele Zuby nehty, navštěvuje děti se skupinou Loutky v nemocnici a příležitostně hraje divadlo pro děti.
Róža Domašcyna
(nar. 11. 8. 1951 v Sernjanech – Sasko, SRN)
Jedna z nejznámějších současných lužickosrbských spisovatelek. Literárně činná je již od školních let – v roce 1966 založila s bratrancem Janem Chěžkou kroužek píšících školáků. Dálkově vystudovala obor inženýr – ekonom hornictví, později Literární institut J. J. Bechera v Lipsku. Samostatnou knižní prvotinu (Wróćo ja doprědka du) vydala až v roce 1990, od té doby – již ve svobodném povolání – vydala mj. pět sbírek v lužické srbštině (nejnovější je Štož ći wětřik z ruki wěje z roku 2012) a několik knih v němčině (mj. ort der erdung a Der Hase im Ärmel, obě z roku 2011). V lužické srbštině i němčině píše poezii, krátké prózy, divadelní hry a eseje. Náměty pro svou tvorbu čerpá z dětství, z lužickosrbských reálií – historických i současných, a často také přímo ze svého mateřského jazyka. Zejména její básnické sbírky a eseje přinášejí důkazy o plnohodnotné slovní zásobě lužickosrbského jazyka a kladou vysoké nároky na čtenáře a především překladatele. Své lužickosrbsky psané básně transformuje do němčiny tak, že často vznikají značně odlišné verze.
Za svou tvorbu získala několik ocenění – např. cenu Ćišinského (1995), cenu Anny Seghersové (1998), cenu exilového PEN klubu (2001). Významná je také její překladatelská činnost. Jejím zásadním dílem v této oblasti je překlad Máchova Máje do hornolužické srbštiny (Máj-Meja, 2010).
V českých překladech byly publikovány ukázky její poezie i prózy v několika časopisech (mj. Literární noviny) a sbornících (Kalmanach). Jako samostatná publikace vyšel výbor z povídek nazvaný Kočičí stříbro (Společnost přátel Lužice, česko-polsko-lužickosrbsky, české překlady Vladimíra Šatavová), výbor z její poezie nazvaný Obrazy ze slov (překlady Milan Hrabal) vyšel v antologii Jazyk, jímž porozumíš větru (PROTIS 2007). V roce 2015 vydává Městská knihovna Varnsdorf výbor z jejích esejů a krátkých próz Druhé světy.
Čtení ve Varnsdorfu 19. listopadu 2015 zahajuje autorčino malé turné, které pokračuje 5. prosince 2015 v Lužickém semináři v Praze a v Sasku pak v Seifhennersdorfu (ls Wodowe Hendrichecy) a Budyšíně.
Vít Janota (* 1970) vystudoval v rodné Praze Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy (obor fyzika molekulárních struktur), kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Vystřídal různá zaměstnání, nyní pracuje jako programátor. Vydal tyto básnické sbírky (všechny v nakladatelství Dauphin): K ránu proti nebi (2002), Fasování košťat (2004), Praha zničená deštěm (2006), Miniová pole (2008), Jen třídit odpad nestačí (2011), Noc a déšť (2013) a Víkend v jakémsi Švýcarsku (2016, nominace na Magnesii Literu), Uličnice (rovněž 2016), Poslední zpráva z obleženého města (2021). Je zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích. Občas překládá a příležitostně hraje na saxofony a klarinet. Žije v Praze.
GACO NOVOMESSKÝ AKO TAKÝ (ONÝ)
Nie je dôležité, ako sa spisovateľ volá. Nie je dôležité, čo robí, a už vôbec nie ako vyzerá. (Aj keď, našťastie, Gaco Novomesský vyzerá veľmi dobre.) Dôležité je, ako spisovateľ píše. Gaco Novomesský píše podľa prísneho etického kódexu bušido. Ten velí, aby spisovateľ napísal každú svoju novú knihu pod iným menom. Aby sa nestalo, že staré meno bude takpovediac písať zaň. Jeho osobné vnímanie literárneho bušida je ešte prísnejšie. Prikazuje mu písať každú novú knihu nielen pod iným menom, ale aj pod iným pohlavím!
Gaco Novomesský vydal prvú knihu ako Gaco Novomesský a niesla názov Plné gace (2002, www.martinus.sk). Druhú knihu Krivolaká prť je ku šťastiu (…ku nešťastiu taktiež veľmo krivolaká) (Slovenský literárny klub v ČR, 2007, www.martinus.sk) napísal pod menom Viola Vyholená-Šípivá. V poradí tretiu knihu, o slovenskom spolkovom a milostnom živote v Prahe, s pracovným názvom Minorita (sita-rita sitcom) píše pod menom Spiro Bombel – smutné opíča. Štvrtou, do tlače pripravenou knihou (2015) je jeho zobraný spis ( prvý bezpohlavný!) Malotow koktejl (brkem z tatrče – brkom z trtáča).
Gaco Novomesský je tak dôsledne etický, že aj do anonymných literárnych súťaží vstupuje vždy pod iným menom. Vo finále Bagalovej Slovenskej Poviedky 2004 napríklad zabodoval s poviedkou Mimoriadne zvláštny prípad v Coconounou pod menom Berco Flusák. (uverejnené v RAK-u 8/2004).
Ako scenárista pôsobí Gaco Novomesský pod krycím menom D. M. Je tak podpísaný napríklad pod scenáre Peťo prichádza (Zborník dramatických textov pre súbory malých javiskových foriem, Osvetový ústav Bratislava 1989), Náš cudzinec ( Cyklus Pesničkári slovenskí, Slovenská televízia 1994), Ach, tango slovenské! – pódiový fíčer o vynálezcovi slovenského tanga Dr. Dušanovi Pálkovi s hudbou a svetlami, slovo nevynímajúc (Premiéra k storočnici skladateľa pod názvom Prečo sa máme rozísť… v pražskom Slovenskom inštitúte 2009, v Slovenskom rozhlase odvysielané 2010), Čo je v piesni, nech sa kliesni! (Český rozhlas 2010), Dežov beh na sever (Rádio Ethno 2011) či paraliterárno-pesničkárske pásmo výbušnej povahy Slovom aj piesňou odkundes (úryvky v pražskom Kabarete Bardov leopardov 2012) atď…
Celosvetová internetová pospolitosť pozná Gaca Novomesského pod menami Slobododrotár, suspenzor major, citovo konstipovaná, Ignorantis, samoľúbe inteleguáno, Minela z Inzinu, Dušposesor Dedalus, vyholená, jebo ze sedlackej dubovej, pišta humorišta… a mnohými ďalšími… Do novín a časopisov sa podpisuje pod svoje fejtóny ako Ďurko Pražiak. Prezývku Báthory slovenskej kritiky si, naopak, vyslúžil od mäkších slovenských kolegov kritikov a recenzentov.
Aj na paraliterárnych a paravedeckých konferenciách vystupuje Gaco Novomesský prísne eticky – pod menom docent Smrallavý, pražský nadslovakista a forenzný parahistorik ( viď napr. referát z Druhej pražskej medzinárodnej paraliterárnej konferencie 2009 Protoglas – uhlový kameň poézie veľkomoravského protonároda Starých Slovákov nasvietený z celkom iného uhla – pripravené do tlače v paravedeckej prílohe magazínu Mlha) alebo ako Robo Rotorides, protokandidát paravied (viď referát z Prvej pražskej medzinárodnej paraliterárnej konferencie 2008 Párátko – falický symbol paraliteratury aneb horizontální život a smrt Nadsamce A. J. (vyšlo v revue Slovenského literárneho klubu v ČR Zrkadlenie/Zrcadlení 4/2008), prípadne ako profesor Prusserl, docent Fešner, akademik Mudrle…
Pod svojím skutočným menom Gaco Novomesský skladá piesne, prekladá piesňové texty a vystupuje ako pesničkár a otec zakladateľ slovenského melta blues. V Čechách pôsobí príležitostne s kapelou Pražské ťavy a ako duo Nobles a Oblíž. Francúzske šansóny spieva tiež pod menom Žorž Martel (Hommage a Georges Moustaki, premiéra s triom Les Trois cactus 2012 v Neratoviciach). Americké piesne zase ako “Blind” Joe Bicarbonic (kavárna Maňána 2014) S kapelou Besné krpce pripravuje (jeseň-zima 2014) svoj prierezový pesničkársky album s pracovným názvom Tóny šedej zóny ( Piesne z Plných gací – do tanca aj na odpočúvanie, odŕhanie nevynímajúc).
Píše aj poéziu a v tomto smere sa prirovnáva k lordovi Byronovi. Podobne ako lord Byron staval nad svoju básnickú slávu pästiarske výkony v ringu a preplávanie Dardanel, aj Gaco Novomesský si viac než svoje básne cení úspechy, ktoré dosiahol v triatlone, ako prvoligový volejbalista, tenista, jachtár, basketbalista, autostopár, bežec na lyžiach… Sám seba Gaco Novomesský charakterizuje slovami: Uvzatý kakografik a citlivý kakofonik.
Životopis:
Gaco Novomesský sa narodil v Tepliciach v Čechách. Ako trojtýždňový sa presťahoval do Nového mesta nad Váhom aj so svojimi slovenskými rodičmi. Po zmaturovaní na miestnom Gymnáziu M.R.Štefánika odišiel študovať do Prahy. S diplomom promovaného tlmočníka a prekladateľa v zadnom vrecku potom pracoval ako nočný strážnik, tlmočník, prekladateľ, nakladateľ, lektor cudzích jazykov, výkonný práporčík-staršina, redaktor, manažér, spisovateľ na voľnej nohe (č. 15), dramaturg, predseda, podpredseda, zástavník, zapisovateľ, pozorovateľ…
Žije, tvorí a troví v Prahe.
Jeho životné krédo: Aj keby ako bolo, nejako už len bude!
Ciprian Măceșaru (nar. 7. 9. 1976) debutoval v r. 2007 sbírkou básní Cântecul greierilor de sub calea ferată (Zpěv cvrčků pod železniční tratí) a knihou rozhovorů Dialoguri în oglindă (Dialogy v zrcadle), které vydalo nakl. Curtea Veche. Následoval „kulturní deník“ Focul din tâmplă (Výstřel v skráni), řada dalších sbírek veršů i dva mikroromány Superhero (Superhrdina, nakladatelství Cartea Românească, 2012) a Portbagaj (Zavazadlový prostor, nakladatelství Trei, 2014), za který získal Cenu mladého spisovatele roku 2013 za román v rukopise, udělovaný bukurešťskou pobočkou Svazu rumunských spisovatelů). Koncem roku 2014 publikoval spolu s literárním kritikem a historikem Danem C. Mihăilescem dialog v dopisech nazvaný Despre nerăbdarea de a fi răbdător (O netrpělivosti být trpělivý), kterou velice dobře přijali kritici i čtenáři a stala se jedním z bestselerů nakladatelství Humanitas. V řadě antologií je zastoupen prózou i poezií. Jeho básně byly přeloženy do angličtiny a bulharštiny. Je zakladatelem časopisu Accente a nakladatelství Next Page sídlících v Bukurešti. Získal Diplom excelence za evropskou žurnalistiku, který uděluje EUROLINK – House of Europe, 2010.
Ciprian Măceșaru (n. 7.09.1976) a debutat în 2007 cu volumele Cântecul greierilor de sub calea ferată (poeme) și Dialoguri în oglindă (interviuri), apărute la Editura Curtea Veche. Au urmat: Focul din tâmplă (jurnal cultural) și mai multe volume de versuri, precum și două microromane înrudite, Superhero (Cartea Românească, 2012) și Portbagaj (Editura Trei, 2014; Premiul ”Tânărul scriitor al anului 2013” pentru roman în manuscris, acordat de Filiala București Proză a Uniunii Scriitorilor din România). La sfârșitul lui 2014 a publicat împreună cu criticul și istoricul literar Dan C. Mihăilescu un dialog epistolar intitulat Despre nerăbdarea de a fi răbdător, cartea, foarte bine primită de critici și de cititori, numărându-se printre bestsellerurile editurii Humanitas. A fost inclus cu proză și poezie în mai multe antologii. I-au fost traduse poeme în engleză și bulgară. Este fondatorul revistei Accente și al editurii Next Page, ambele din București. A primit Diploma de Excelență pentru Jurnalism European, acordată de EUROLINK – House of Europe, 2010.
Ciprian Măceşaru (b. 7/9/1976) made his debut in 2007 with collection of poetry Cricket songs beneath railways and book of interviews Dialogues in the mirror, published by Curtea Veche. He followed with cultural diary The fire in the temple, several volumes of poetry and two micro novels Superhero (Cartea Românească publishing house, 2012) and Trunk (Trei publishing house 2014) which received the prize “Young Writer of 2013” for the novel in manuscript, awarded by Bucharest branch of Prose Writers’ Union of Romania). At the end of 2014, he published, along with literary critic Dan C. Mihailescu, an epistolary dialogue with the title: On impatience of being patient. The book, very well received by both critics and readers, belongs among the best-selling works of Humanitas publishing house. His prose as well as poetry has been included in several anthologies. Also, his poems have been translated into English and Bulgarian. Măceşaru is the founder of Accents magazine and Next Page publishing house, both with the seat in Bucharest. He received the Diploma of Excellence for European Journalism, awarded by EUROLINK – House of Europe, 2010.
Jedna ze zakladatelských osobností hnutí malých divadel 60.let. Jeho Docela malé divadlo /1962-1969/ stačilo během sedmiletí existence inscenovat kolem dvaceti titulů a vytvořilo i zvláštní interpretační styl. Kromě pořadů americké beatnické poezie, byli první, kdo po létech uvedli do nejen na divadelně-poetické jeviště básně Jiřího Ortena /Na pomoc slova!/ Jana Zábrany /Mlčet je horší/, Jiřího Koláře /Učte se čarovat/, Ivana Blatného /Miluji tě, krásná Te…/ Ivana Diviše /Povíme si to!/ a Ivana Slavíka /Snímání s kříže/. Byl vůbec první, kdo scénicky představil poezii Václava Hraběte /Stoptime, 1966/ a básnický manifest Znamení moci Jana Zahradníčka /1968/. Po rozpuštění DMD působí jako konferenciér folkových pořadů a festivalu Porta /1968-1992/, autor a interpret poetických montáží a klubových představení, v nichž se jeho charakteristický přednes básní „ve stavu zrodu“ stal novou kvalitou české interpretační kultury. Od roku 1990 působí i jako rozhlasový autor, moderátor a přednašeč v pořadech Dobré jitro, Zelené peří a Poetická nokturna Českého rozhlasu, stanice Praha. Jeho repertoár zahrnuje široké spektrum autorů, od klasické poezie Máchovy po nejmladší básnickou generaci. Osobně se setkal s beatnickými básníky A. Ginsbergem a L. Ferlinghettim při jejich návštěvě Prahy. Pravidelně od roku 1980 reprízuje s kytarovým duem J.Pertl-V.Prejzek v klubech a komorních divadlech pořady z poezie J.Kainara, J.Ortena, V. Hraběte a J. Zahradníčka.
http://mirek-kovarik.kama.cz
Michal Čagánek – básník, spisovatel a písničkách, šiřitel pozitivních vibrací.
Na svém kontě má desítku knih poezie i prózy a několik hudebních CD.
V nejbližší době mu v nakladatelství Synergie vyjde nejnovější román Plyšový Buddha.
Mircea Dan Duta (27. 5. 1967, Bukurešť)
Vystudoval Matematickou fakultu Bukurešťské Univerzity, Filmovou fakultu Divadelní a filmové Univerzity Iona Luky Caragialeho v Bukurešti, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, Ústav románských studií, získal Doktorát na FAMU v oboru Filmová věda se zaměřením na českou a slovenskou kinematografii 60. let 20. století. Pracoval jako redaktor / producent ve Veřejnoprávní rumunské televizi, pravidelně spolupracoval s Filmovým archivem v Bukurešti, Českým centrem a velvyslanectvím v Bukurešti, Finským velvyslanectvím, Brazilským velvyslanectvím a jinými diplomatickými zastoupeními v Bukurešti, pravidelně spolupracoval s různými rumunskými filmo-vými a kulturními časopisy, novinami a jinými periodiky, spolupracuje s různými českými a slovenskými kulturními časopisy, novinami a jinými periodiky, od roku 2000 pořádá rumunské a mezinárodní kulturní události v Praze, od roku 2001pořádá přednášky a semináře
v češtině a v angličtině na FF UK v Praze, přednášky a semináře na Filmové fakultě Akademie múzických umění, v roce 2006 se stal vyslancem-radou a ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze, dále pořádá přednášky a semináře na Fakultě sociálních věd UK v Praze, byl lektorem rumunského jazyka na Rumunském oddělení FF UK, předsedou spolku EUNIC v České republice, působil jako řádný pedagog na Katedře jiho-slovanských a balkanistických studií FF UK. Krom publikační činnosti v Rumunsku publikoval i v ČR řadu odborných publikací, časopisecky A2, Film a doba, Babylon, Iluminace, Porta Balkanica, Paměť a dějiny. Z češtiny do rumunštiny přeložil řadu knižních titulů a divadelních her, letos mu též vyšla Antologie současné české poezie a příští rok mu vyjde Antologie současného českého divadla v rumunštině. Na příští rok připravuje také anotologii současné slovenské poezie. Vlastní
poetickou tvorbu píše výloženě v češtině, loní vydal u Petra Štengla sbírku Krajiny, Lety a Diktáty a na konci listopadu mu v stejném nakladatelství vyjde druhá sbírka Citáty bez uvozovek aneb Deník a nočníky bývalého diplomata. Některé jeho básně vyšly také v časopisech Uni, Protimluv a H_aluze nebo v internetových literárních časopisech Dobrá adresa, Polipet a iLeGaLit (na Slovensku).
Dirk Hülstrunk (nar. 1964 ve Frankfurtu/M.) je básník a performer pohybující se v oblasti fónické poezie na rozhraní jazyka, zvuku a performance. Charakteristickým znakem jeho tvorby je rytmický, minimalistický styl, k jeho inspiracím se řadí Kurt Schwitters, Gertrude Steinová, konkrétní poezie či dada. Hülstrunk patří k průkopníkům slam poetry v Německu, od r. 1998 organizuje renomovaný poetry slam ve Frankfurtu. Často spolupracuje s dalšími umělci a hudebníky, v poslední době např. s osobnostmi jako jsou „Brandstifter“ (Mohuč), finský performer Juha Valkeapää (Helsinki) nebo audio umělkyně Gabi Schaffner (Berlín). Hülstrunk též působí jako docent na Vyšší odborné škole ve Frankfurtu.
Dirk Hülstrunk (born 1964 in Frankfurt/Main) is a spoken word poet, writer,
minimalist, creative writing teacher and curator of art/poetry events in Germany.
Influences range from Kurt Schwitters, Gertrude Stein, Concrete Poetry, Dada, Fluxus, Beatpoetry to Pop and modern electronic sound-poetry. He is also one of the pioneers of the Poetry Slam Movement in Germany, organizing the renowned Frankfurt Poetry Slam since 1998. He frequently collaborates with artists & musicians, recently e.g. with the German Fluxus artist “Brandstifter”(Mainz), performance artist Juha Valkeapää (Helsinki), audio artist Gabi Schaffner (Berlin). Hülstrunk is also active as a lecturer at the University of Applied Sciences in Frankfurt.
Mojmír Vrba (1962) pracuje jako štukatér. Vydal sbírky básní Výlet (1993) a Zatloukat hřebíky do vody (2008, neprodejná příloha časopisu Psí víno). I když se to neví, patří k našim předním minimalistům.
Tomáš Tichý (1960) pracuje jako patolog. Básně poprvé publikoval v roce 2014 v časopise Host. Ve své poezii snoubí humor a zkratku, paradox a nadsázku, jednoduchost a rozhled po světové literatuře.
Narozen roku 1972 v Jablonci nad Nisou, autor dvou básnických sbírek z devadesátých let a…jiné časy ( G Tisk, Liberec) a Proč. ( edice Tvary, TVAR, Praha ) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008), Malé exily (2014) a Cizí země (2018) (všechny nakladatelství Cherm). Publikoval v literárních a kulturních, domácích i zahraničních, časopisech a antologiích, a jeho texty byly přeloženy do šestnácti jazyků, například do angličtiny, němčiny, španělštiny nebo arabštiny. Vystoupil na mnoha domácích a několika zahraničních básnických festivalech (Německo, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Mexiko aj.). V srpnu tohoto roku byl hostem mezinárodního básnického festivalu Struga Poetry Evenings v Makedonii. V Rumunsku vyjde antologie jeho textů pod názvem Hotel Bristol v překladu Mircea Dana Duty. Redakčně spolupracuje s literární revue Weles, s literárně-kulturním časopisem H_aluze a jako dramaturg, organizátor a moderátor večerů poezie pak s Domem čtení Městské knihovny v Praze, AVOID Floating Gallery a kavárnou Liberál, též v Praze, dále Knihkupectvím a antikvariátem Fryč v Liberci, Světem knihy Praha ad. Žije v Praze.
Novinářka, básnířka, narozená r. 1980 ve Frýdku-Místku, od r. 1999 žijící v Praze. Vydala 6 básnických knih – dosud poslední sb. z roku 2014 s názvem Domovní schůze. Vyšel jí i prozaický debut Babi, ukaž zuby – autorka se přiznává, že na prózu bohužel nemá čas, poněvadž se „musí vysedět“. Za poezii sklidila i řadu ocenění. Publikovala v almanaších, časopisech i na internetu; v rozhlasovém archivu ČRo je k poslechu představení její tvorby v rámci pořadu Zelené peří od Miroslava Kováříka (2008). Některé básně jí též byly zhudebněny, spolupracuje s muzikanty. V létě 2015 jí vyšlo CD scénického čtení Trychtýřem do hlavy. Radana mapuje současnou literární scénu, organizuje autorská čtení zejména v Praze, Ostravě a rodném Frýdku-Místku. Miluje retrívry a bernardýny…, krade lžičky a je hrdá na svůj lašský původ. O svém údělu říká: „Býti básnířkou je permanentní stav!“
Martina Bittnerová (nar. 1975 v Novém Městě na Moravě) je autorkou šesti knih a řady popularizačních článků o významných českých osobnostech minulosti. Publikovala v mnoha časopisech a e-zinech. V říjnu 2011 debutovala první samostatnou knihou Spisovatelky a Erós. Od té doby jí vyšlo dalších pět knih – Utajené životy slavných Čechů, Na nevěru se neumírá, V průšvihu, Utajené životy slavných Češek a Lásky Boženy Němcové. V současnosti se věnuje literární tvorbě, přednáškové činnosti a volnočasové pedagogice.
Aaen Jan Kratochvíl (* 27. 1. 1980)
Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor český jazyk, literatura a společenské vědy. Píše poezii a prózu; hraje na kytaru, baskytaru, didgeridoo a další hudební nástroje. V roce 2002 založil hudební skupinu Aaen Anima. Fotografuje, na film i digitál.
Tiskem vydal dvě básnické sbírky: Začátek bez konce a Konec bez začátku (2011) a Zapomenuté ticho (2012). Obě vyšly také v elektronické podobě a jsou volně ke stažení na autorově internetové stránce http://www.aaen.sweb.cz
Bronislava Volková (nar. 1946) je básnířka, překladatelka, kolážistka, lingvistka a emeritní profesorka slavistiky, komparativní literatury a židovských studií na Indiana University, Bloomington, USA, kde na katedře slavistiky vedla třicet let český program. Odešla do exilu v r. 1974 a od roku 1982 žije v Bloomingtonu. Opublikovala deset knih existenční a metafyzické poezie v češtině (viz vybrané básně Roztříštěné světy ve Votobii 1995 a sebrané básně Vzpomínky moře u Pavla Mervarta 2011). Dále řadu dvojjazyčných knih své poezie v česko-anglických vydáních s vlastními kolážemi a vybrané básně v angličtině The Courage of the Rainbow v Sheep Meadow Press v New Yorku 1993. Je rovněž spoluautorkou (s Clarice Cloutier) rozsáhlé dvojjazyčné, česko-anglické antologie české poezie Up The Devil’s Back: A Bilingual Anthology of 20th Century Czech Poetry ve Slavica Publishers 2008. Její poezie byla často komentována a recenzována a rovněž přeložena do deseti jazyků. Publikovala také rozsáhle v oboru sémantiky emotivního jazyka (Emotive Signs in Language v John Benjamis, 1987) a v oboru české literatury v oblasti implikovaných hodnot a genderu (A Feministst’s Semiotic Odyssey through Czech Literature v Edwin Mellen Press, 1997). Od roku 2000 je rovněž aktivní jako kolážistka a režisérka multimediálních představení poezie. V r. 2009 obdržela cenu SVU Praha za mimořádné přispění vědě a kultuře. V r. 2012 dostala cenu za celoživotní básnické dílo a dlouhodobou práci v oblasti kulturní výměny mezi Slovany od Syndikátu bulharských učitelů ve Varně.
Více informací o Volkové je možno nalézt na http://www.bronislavavolkova.com
Vstoupila do předrevoluční literatury výhradně jako autorka pro děti. Až po politickém převratu roku 1989 vycházejí její básnické sbírky pro dospělého čtenáře. Do dnešních dnů je to více než deset titulů, nepočítaje účast ve společných sbornících poezie. Zároveň pokračuje v tvorbě dramatické, která je rovněž určena dospělým i dětem. Např. pohádka na romské motivy Jablka mládí navštívila řadu divadel doma i v zahraničí. Roku 2006 uvedla scéna ND / Stavovské divadlo v rámci projektu Bušení do železné opony i operu BENG!, kde autorka ztvárnila základní libreto. Básnířka žije a tvoří v Praze, nebo v rodinném útočišti jižního cípu Českomoravské vysočiny.
V současné knižní nabídce jsou autorčiny sbírky Toulky po rtech (Dauphin) a Drsné tresti (Kampe).
Kornélia Deres (1987, Miskolc) je básnířka, divadelní kritička, redaktorka a vysokoškolská pedagožka. Žije v Budapešti, kde studovala na univerzitě ELTE maďarštinu, angličtinu a divadelní vědu. Za vynikající první sbírku básní s názvem Szőrapa („chlupatýtáta“, 2011) získala uznání kritiky a více literárních ocenění. Na podzim 2014 strávila několik měsíců i v Praze v rámci třetího ročníku Visegrádského programu rezidenčních pobytů pro spisovatele.
Petr Hruška – český básník, narozený v Ostravě, kde žije dosud, pracuje však v Praze v Akademii věd jako odborník na českou literaturu 20. století, zejména poezii. Toto téma také vyučuje na českých univerzitách. Je autorem řady sbírek poezie (Obývací nepokoje, Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí), za předposlední sbírku Darmata obdržel Státní cenu za literaturu. Podílel se na řadě literárněhistorických prací, napsal monografii o básníku Karlu Šiktancovi, jako editor připravil dílo např. souborné dílo Jana Balabána nebo některé sbírky Ivana Martina Jirouse. Píše též krátké prózy (Jedna věta), eseje, časopisecké sloupky pro Respekt či Revolver Revue. Jeho verše bývají čas od času zhudebňovány a knižní výbory poezie vyšly v Německu, Itálii, Polsku, Maďarsku či Slovinsku.
Narozen 13. února 1953 v Karlových Varech. Český písničkář, básník, textař, překladatel, spisovatel a autor četných rozhlasových a televizních pořadů. V letech 1973–1985 tvořil a vystupoval ve dvojici s Janem Burianem.
Od roku 2001 externě vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Dne 25. dubna 2006 byl zvolen předsedou Českého centra Mezinárodního PEN klubu, druhé funkční mu začalo roku 2009.
Diskografie: Ozvěny malých scén, 1982 – LP sampler, Jan Burian, Jiří Dědeček, 1984 – EP, Drobné skladby mistrů, EP sampler, 1988 – píseň Adélka, Špatná pověst, 1989 – EP, 5 písniček Georgese Brassense v Dědečkově překladu, Zabili trafikantku, 1990 – LP + MC, živá nahrávka z března 1989,Už jde rudoch od válu, 1990 – SP, Vraťte nám nepřítele, 1990 – SP, Večírek rozpadlých dvojic, 1990 – LP + MC, dvojalbum: Jan Vodňanský + Petr Skoumal, Jan Burian + Jiří Dědeček, Reprezentant lůzy, 1992 – MC jako příloha ke stejnojmenné knížce poezie, Reprezentant lůzy, 1995 – CD + MC, Nebylo by špatné, 1995 – videokazeta se 13 klipy, Kouzlo noční samoty, 1996 – CD + MC, Žalozpěv pro lehký holky, 1998 – CD, písně Georgese Brassense, Romance postmoderní, 2001 – CD, Kdyby smrtka měla mladý, 2003 – CD, Musíme vidět dál, 2004 – CD, písně Jacquese Brela, Řekněte to mýmu psovi, 2006 – CD, Prší nám do Campari, 2010 – CD s kapelou Úterý, Kočky z Letný, 2014 – CD
Bibliografie: Texty – s Janem Burianem (Český fonoklub Jonáš, 1983), Co se stalo v ZOO (Albatros, 1987) – omalovánky s ilustracemi Miroslava Bartáka, Měsíc nad sídlištěm (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1987), Oběžník (PmD, Mnichov 1989; Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1990), Znělky (Čs. spisovatel, Praha 1990), Defilé (Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1991), Tři hry, vydáno Pantonem roku 1991, jedna z her má SF motivy, Reprezentant lůzy (Sixty-Eight Publishers, Toronto 1992; Orbis, Praha 1994), poezie, Projevy, stati a jiné kydy (Aurum, 1993), Tři hry – s Janem Burianem (Panton, 1993), jedna z her na motivy SF, Jiří Dědeček — Písničky (nakl. Konvoj, Brno 1994), zpěvník, Můj vůz (Maťa, Praha 1999), Věci po mrtvých (Torst, 2001), Šli červotoči do houslí (Albatros, 2001), Český jazyk pro 9. ročník (Alter, 2001) – učební texty, Blues pro slušný lidi (Academia, Praha 2002), Veselé diktáty (Albatros, 2002), Uže tridcať let dělaju gadosti (Už třicet let škodím, nakladatelství O. Krylova, 2005), Uleželé želé (Albatros, 2005), Bát se a krást (Galén, 2005) – fejetony, Snídaně se psem (Torst, 2008) – roman, Poklony a pošklebky (Rispetti e dispetti) (Galén, 2009) – básnická sbírka vydaná pod jménem skutečného renesančního básníka Angiola Poliziana (Jiří Dědeček uveden jako překladatel), Pohádky o Malé tlusté víle, 2012, Život a cesta hrocha Obludvíka, 2013
Překlady: Georges Brassens: Klejme píseň dokola (Panton, 1988) – písňové texty, Jean-Claude Carrière: Vyprávět příběh (Národní filmový archiv 1993), spolu s Terezou Brdečkovou, Bernard Émond: Ulice Darling ve 20.17 (Garamond, 2006)
Jonáš Zbořil (*1988) debutoval básnickou sbírkou Podolí (Host 2014), která byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Magnesii Literu. Publikoval v časopisech Host, Tvar, Psí víno a další. Pracuje jako redaktor a moderátor Radia Wave, hraje v kapelách Steakhouse Orchestra a Sundays on Clarendon Road.
Bohemistka a lingvistka. Působí jako nakladatelská i časopisecká redaktorka a editorka a literární kritička, zaměřující se především na současnou českou poezii a prózu. Připravila desítky knih poezie a prózy pro nakladatelství dybbuk, Dauphin, Torst, Runa, Host. Na Filosofické fakultě University Karlovy se zabývá neurolingvistikou. Své recenze a kritiky publikovala po r. 2000 v českých denících (Mladá fronta Dnes, Deník, Lidové noviny) a elektronických časopisech (Literární, Wagon, iliteratura, Knihožrout), nyní převážně v obtýdeníku Tvar. Byla editorkou literární revue Pandora (www.revuepandora.cz) a redaktorkou literárního časopisu on-line Wagon (www.almanachwagon.cz). Podílela se jako jedna z editorek na dvoudílné antologii české poezie (Antologie české poezie I. díl, 1986-2006 (dybbuk, 2007) a spolu s arbitrem Petrem Hruškou byla redaktorkou ročenky Nejlepší české básně (Host, 2014).
Básně publikovala např. v literárním almanachu on-line Wagon, na serveru Literární a Nedělní chvilka poezie, v revue Pandora, časopisech Host, Tvar, H_aluze, Weles, Listy, Psí víno, Dobrá adresa ad. Vydala sbírky Týdny (Dauphin, 2014), vejce/eggs (Dauphin, 2017), Za lyrický subjekt (společně s Milanem Ohniskem pod pseudonymem Jaroslava Oválská / Druhé město, 2018) a Vykřičník jako stožár (Perplex, 2018).
Za knihu Týdny získal cenu Magnesia Litera za poezii 2014.
Alžběta Stančáková (*1992, Praha) debutovala v roce 2014 sbírkou Co s tím (Cena Jiřího Ortena 2015). Její texty byly přeloženy do německého, rumunského a polského jazyka. V letech 2014–2017 byla redaktorkou časopisu Psí víno.
Spisovatelka, publicistka, nakladatelka a mecenáška uměleckých projektů patří bezpochyby mezi pozoruhodné osobnosti české literární scény. Vedle kurátorství výstav se věnuje experimentální poezii a je autorkou několika románů, mezi něž patří exotické Jumaroro, mystický Tichošlap, ale i erotický bestseller Hračka.
Pravidelně publikuje v českých periodikách a vzhledem k tomu, že se nevyhýbá kontroverzním tématům i tématům úzce souvisícím s lidskou intimitou je vnímána jako enfant terrible české literatury.
neco
Vladimír Stibor, U Rybníka 39, 264 01 Nechvalice u Sedlčan
Již třetí setkání básníků v Nechvalicích u Sedlčan. Výměna sbírek, četba z nových rukopisů, popíjení nápojů, na jejichž dně leží pravda.
Zhodnocení 16. ročníku festivalu Den poezie
Festival Den poezie se jako každoročně odehrál v desítkách měst celé České republiky. V rámci festivalu Dne poezie si koordinátor festivalu, Občanské sdružení Společnost poezie i desítky regionálních aktérů z řad škol, knihoven, literárních spolků, klubů, divadel, muzeí i jednotlivců pro Vás připravili literární večery, výstavy, divadelní představení a jiné zajímavé akce.
Den poezie se odehrál v následujících městech:
Batňovice, Brno, Buštěhrad, České Budějovice, Děčín, Doubravice nad Svitavou, Františkovy Lázně, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hluboká nad Vltavou, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chodov, Ivančice, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Kadaň, Kamenice nad Lipou, Karlovy Vary, Krnov, Kroměříž, Kutná Hora, Ledeč nad Sázavou, Lhota Rapotina, Liberec, Lipůvka, Litoměřice, Litvínov, Louny, Mečov, Mimoň, Náchod, Nechvalice u Sedlčan, Neratovice, Nová Včelnice, Olomouc, Ostrava, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Polná u Jihlavy, Praha, Prachatice, Prštice, Příbram, Rtyně v Podkrkonoší, Sedlčany, Stříbro, Třebíč, Třeboň, Turnov, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Valašské Meziříčí, Veletiny, Vlachovo Březí, Vrané nad Vltavou, Vyškov, Znojmo, Žatec
Díky spolupráci koordinátora festivalu s významnými zahraničními organizacemi se mohli lidé během festivalu setkat s celou řadou významných českých i zahraničních básníků a kulturních osobností. Festival Den poezie je stal opět ukázkou vzájemné propojenosti lidí, kteří mají rádi kulturu a poezii především.
Tisková konference se se uskutečnila ve čtvrtek 6. 11. 2014 od 11 hodin v prostorách e-zóny Městské knihovny v Praze.
Mezinárodní programy festivalu se konaly zejména v Praze pod souborným názvem „Dny české a mezinárodní poezie v Praze“ – v Domě čtení, kavárně Liberál a na lodi (A)void. Mezi známými jmény vystoupili například.: Ewald Murrer, Radko Pytlík, Jiří Dědeček, Mirek Kovářík, Kateřina Rudčenková, Jonáš Hájek, Tomáš Míka, Tibor Babiczky (Maďarsko), Sylva Fischerová, Irina Silecká (Rusko), Kateřina Bolechová, Vít Janota, Josef Straka, Franciszek Nastulczyk (Polsko), Krista Szöcz (Rumunsko), Renáta Berkyová (Slovensko) a další.
Seznam všech pořadů je na www stránkách festivalu www.DENPOEZIE.cz
Společnost poezie vytiskla seznam všech pořadů, plakáty a záložky do knížek s upoutávkou na festival a ty následně zdarma rozeslala jednotlivým aktérům, šířila je po kulturních místech vlastními silami, byly distribuovány prostřednictvím sítě Kosmas a Obálka Praha.
Součástí programu letošního festivalu je připomínka řady výročí významných básníků. V rámci této připomínky organizátoři mimo jiné připravili plakáty s básněmi do pražských tramvají, na nichž putovaly hlavním městem básně Jiřího Koláře, Irmy Geisslové, Antonína Sovy a Zbyňka Hejdy.
V letošním roce bylo potištěno 20 000 cukrů s upoutávkou na festival, úryvkem z básně Jiřího Koláře a www stránkami festivalu – ty byly distribuovány prostřednictvím Společnosti poezie a aktérů do literárních kaváren a tam nabízeny hostům ke kávě.
Festivalu Den poezie věnovala pozornost řada předních i regionálních médií.
Partnery letošního projektu byli: Městská knihovna v Praze, Dům čtení, Maďarský kulturní institut, PEN klub, Multikulturní centrum, Rumunský kulturní institut v Praze, Občanské sdružení Okamžik, Kulturní centrum Poruba, p.o., Strahovský klášter, Památník národního písemnictví, Praha město literatury, Správa českých center v Praze, Avoid, Café a knihkupectví FRA, Gymnázium Na Vítězné pláni, Festival Slovanské tradice, Svaz ruskojazyčných spisovatelů, Fragment, Jindřišská věž, Kavárna Liberál, Salsa Angelo, Skandinávský dům, Tiskárna Dvořák, SimpleSample
V médiích věnovali pozornost například například: Česká televize (ČT1, ČT24,ČT art), Český rozhlas – stanice Vltava, Totem.cz, Portál české literatury, Citarny.cz, Literárně-kulturní časopis H_aluze, Časopis AK-29, CoKdyVPraze.cz, Metropolis, MistniKultura.cz, Obálka Praha,
Piste-povidky.cz, Revue pro kulturu Protimluv, Kosmas.cz, Zakulturou.cz, Blesk, rádio Beat, Metro
Letošní 16. ročník festivalu Den poezie byl realizován za finanční podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Kristin Olson Literary Agency
Na závěr uveďme několik internetových linků, které věnovaly svoji pozornost festivalu:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/291570-hynku-vileme-jarmilo-den-poezie-vas-vola/
http://www.zakulturou.cz/tag/den-poezie
http://www.blesk.cz/clanek/live-kultura/284513/festival-den-poezie-chce-nabidnou-verse-ktere-maji-riz.html
http://citarny.cz/index.php/knihy-lide/ctenarstvi/knihy-a-udalosti/2100-den-poezie-2014
http://www.inflow.cz/den-poezie-2014-aneb-rezana-poezie
http://www.cokdyvpraze.cz/novinka/festival-den-poezie-vypukne-uz-8-listopadu-2014
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3251829
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3245550
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3247064
http://www.czechlit.cz/zpravy/den-poezie-2014/
http://www.gymtrebon.cz/a-1470-den-poezie-aneb-rezana-poezie.html
http://www.gymnaslo.cz/ze-zivota-skoly/den-poezie-2014-rezana-poezie
http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktuality/249-festival-den-poezie/
http://www.slavoj.cz/akce-knihovny/56-den-poezie-8-24-11.html?den=2014-11-17
http://www.knihovnafrydlant.cz/news/den-rezane-poezie/
http://www.hotelovkajes.cz/novinky/items/festival-den-poezie.html
http://www.gvp.cz/intranet/art/?art=2538
http://www.gymnazium-kadan.cz/2014/12/02/dny-poezie-na-gymnaziu-kadan/
http://www.gymnaziumdc.cz/novinky/detail/348_rizni-rizni
http://kultura.hradeckralove.cz/rezana-poezie-je-jako-rezane-pivo-17490/
http://www.wigym.cz/nv/?p=18167
http://www.ghrabuvka.cz/den-s-rezanou-poezii-aneb-nasi-studenti-umi-dat-ten-spravny-riz-snad-vsemu
http://www.gfp.cz/info/archiv-novinek/39-pozvanky/463-ezana-poezie-na-gfp
http://malickostivsednichdni.blogspot.cz/2014/11/den-poezie-basnik-karel-kryl.html
http://www.knihovna.plzen.eu/listy/listy200_14.pdf
http://www.lkpb.cz/aktuality/stalo_se.htm
http://blog.h-aluze.cz/listopadove-akce-v-dome-cteni-3/
http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=2648
http://www.kkdvyskov.cz/2014/10/23/kalendar-akci-a-vystav-listopad-2014/
http://zs-pujmanove-havirov.cz/obsah/akce-skoly/akce-2014-2015/
http://www.ostravainfo.cz/festival-den-poezie-hlavni-okno-evropy
http://www.skolabn.cz/sites/default/files/dokumenty/rocenka_2014.pdf
http://mesto-sedlcany.cz/sites/default/files/aktualita/10064/kultura.pdf
http://www.mulitvinov.cz/mestska-knihovna-program-na-listopad/a-1290
http://www.gymcv.cz/index.php/nabidky-pro-studenty/139-literarni-soutez-tyden-poezie-2014
http://www.vaseliteratura.cz/aktuality/zpravy11/1025-aktuality.html
http://www.kapsar.eu/clanky/program-2014/listopad/
http://www.frengp.cz/content/prom%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD-film%C5%AF-ke-dni-poezie
http://www.vyskov.cz/aggregator/categories/7
http://www.brikcius.com/festival/2014.Concert.November.BrikciusovaNaPradle.html
http://www.totem.cz/enda.php?a=3175
http://www.knihovnaivancice.cz/
Zhodnocení pražské části 16. ročníku festivalu Den poezie
„Dny české a mezinárodní poezie v Praze“
Festival Den poezie se jako každoročně odehrál v desítkách měst celé České republiky. V rámci festivalu Dne poezie si koordinátor festivalu, Občanské sdružení Společnost poezie i desítky regionálních aktérů z řad škol, knihoven, literárních spolků, klubů, divadel, muzeí i jednotlivců pro Vás připravili literární večery, výstavy, divadelní představení a jiné zajímavé akce.
Den poezie se odehrál v následujících městech:
Batňovice, Brno, Buštěhrad, České Budějovice, Děčín, Doubravice nad Svitavou, Františkovy Lázně, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Fulnek, Havířov, Hluboká nad Vltavou, Hodonín, Hradec Králové, Cheb, Chodov, Ivančice, Jeseník, Jičín, Jindřichův Hradec, Kadaň, Kamenice nad Lipou, Karlovy Vary, Krnov, Kroměříž, Kutná Hora, Ledeč nad Sázavou, Lhota Rapotina, Liberec, Lipůvka, Litoměřice, Litvínov, Louny, Mečov, Mimoň, Náchod, Nechvalice u Sedlčan, Neratovice, Nová Včelnice, Olomouc, Ostrava, Otrokovice, Pardubice, Plzeň, Polná u Jihlavy, Praha, Prachatice, Prštice, Příbram, Rtyně v Podkrkonoší, Sedlčany, Stříbro, Třebíč, Třeboň, Turnov, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Valašské Meziříčí, Veletiny, Vlachovo Březí, Vrané nad Vltavou, Vyškov, Znojmo,Žatec
Díky spolupráci koordinátora festivalu s významnými zahraničními organizacemi se mohli lidé během festivalu setkat s celou řadou významných českých i zahraničních básníků a kulturních osobností. Festival Den poezie je stal opět ukázkou vzájemné propojenosti lidí, kteří mají rádi kulturu a poezii především.
Tisková konference se se uskutečnila ve čtvrtek 6. 11. 2014 od 11 hodin v prostorách e-zóny Městské knihovny v Praze.
Mezinárodní programy festivalu se konaly zejména v Praze pod souborným názvem „Dny české a mezinárodní poezie v Praze“ – v Domě čtení, kavárně Liberál a na lodi (A)void. Mezi známými jmény vystoupili například.: Ewald Murrer, Radko Pytlík, Jiří Dědeček, Mirek Kovářík, Kateřina Rudčenková, Jonáš Hájek, Tomáš Míka, Tibor Babiczky (Maďarsko), Sylva Fischerová, Irina Silecká (Rusko), Kateřina Bolechová, Vít Janota, Josef Straka, Franciszek Nastulczyk (Polsko), Krista Szöcz (Rumunsko), Renáta Berkyová (Slovensko) a další.
Společnost poezie vytiskla seznam všech pořadů, plakáty a záložky do knížek s upoutávkou na festival a ty následně zdarma rozeslala jednotlivým aktérům, šířila je po kulturních místech vlastními silami, byly distribuovány prostřednictvím sítě Kosmas a Obálka Praha.
Velkému zájmu více než sta dětí se těšilo Dětské odpoledne pořádané Společností poezie ve spolupráci s památníkem Národního písemnictví a Strahovským klášterem.
V Juditině věži vystoupili básníci s ptačími jmény, aby uctili památku 150. výročí narození Antonína Sovy.
Společnost poezie zorganizovala v Salsa clubu Angelo večer věnovaný české a kubánské poezii s následným latinsko-americkým plesem.
V kavárně Liberál vznikla řada zajímavých básnických večerů věnovaných severské a rumunské poezii.
V kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle proběhlo čtení z nové sbírky básní Anny Brikciusové v podání Jana Židlického a za hudebního doprovodu violoncellistky Anny Brikciusové.
Velmi zajímavým večerem byl večer Potmě konaný potmě ve spolupráci se sdružením Okamžik.
Do našeho hlavního města přijeli finalisté mezinárodního festivalu Slovanské tradice, jejichž vystoupení se konalo v prostorách Františkánského kláštera Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí.
Narozeniny Karla Hynka Máchy oslavila bouřlivě veřejnost tradičně u sochy básníka na pražském Petříně.
Na závěr festivalu zaplnila Dejvickou nádražku veřejnost o pořadu 80. léta v poezii.
Výročí 17. listopadu si připomněla řada známých básníků na pražské lodi (A)void.
Seznam všech pořadů je na www stránkách festivalu www.DENPOEZIE.cz
Součástí programu letošního festivalu je připomínka řady výročí významných básníků. V rámci této připomínky organizátoři mimo jiné připravili plakáty s básněmi do pražských tramvají, na nichž putovaly hlavním městem básně Jiřího Koláře, Irmy Geisslové, Antonína Sovy a Zbyňka Hejdy.
V letošním roce bylo potištěno 20 000 cukrů s upoutávkou na festival, úryvkem z básně Jiřího Koláře a www stránkami festivalu – ty byly distribuovány prostřednictvím Společnosti poezie a aktérů do řady nejen pražských literárních kaváren a tam nabízeny hostům ke kávě.
Festivalu Den poezie věnovala pozornost řada předních i regionálních médií.
Partnery letošního projektu byli: Městská knihovna v Praze, Dům čtení, Maďarský kulturní institut, PEN klub, Multikulturní centrum, Rumunský kulturní institut v Praze, Občanské sdružení Okamžik, Kulturní centrum Poruba, p.o., Strahovský klášter, Památník národního písemnictví, Praha město literatury, Správa českých center v Praze, Avoid, Café a knihkupectví FRA, Gymnázium Na Vítězné pláni, Festival Slovanské tradice, Svaz ruskojazyčných spisovatelů, Fragment, Jindřišská věž, Kavárna Liberál, Salsa Angelo, Skandinávský dům, Tiskárna Dvořák, SimpleSample
V médiích věnovali pozornost například například: Česká televize (ČT1, ČT24,ČT art), Český rozhlas – stanice Vltava, Totem.cz, Portál české literatury, Citarny.cz, Literárně-kulturní časopis H_aluze, Časopis AK-29, CoKdyVPraze.cz, Metropolis, MistniKultura.cz, Obálka Praha,
Piste-povidky.cz, Revue pro kulturu Protimluv, Kosmas.cz, Zakulturou.cz, Blesk, rádio Beat, Metro
Letošní 16. ročník festivalu Den poezie byl realizován za finanční podpory: Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Kristin Olson Literary Agency
Na závěr uveďme několik internetových linků, které věnovaly svoji pozornost festivalu:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/291570-hynku-vileme-jarmilo-den-poezie-vas-vola/
http://www.zakulturou.cz/tag/den-poezie
http://www.blesk.cz/clanek/live-kultura/284513/festival-den-poezie-chce-nabidnou-verse-ktere-maji-riz.html
http://citarny.cz/index.php/knihy-lide/ctenarstvi/knihy-a-udalosti/2100-den-poezie-2014
http://www.inflow.cz/den-poezie-2014-aneb-rezana-poezie
http://www.cokdyvpraze.cz/novinka/festival-den-poezie-vypukne-uz-8-listopadu-2014
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3251829
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3245550
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3247064
http://www.czechlit.cz/zpravy/den-poezie-2014/
http://www.gymtrebon.cz/a-1470-den-poezie-aneb-rezana-poezie.html
http://www.gymnaslo.cz/ze-zivota-skoly/den-poezie-2014-rezana-poezie
http://www.prahamestoliteratury.cz/cz/aktuality/249-festival-den-poezie/
http://www.slavoj.cz/akce-knihovny/56-den-poezie-8-24-11.html?den=2014-11-17
http://www.knihovnafrydlant.cz/news/den-rezane-poezie/
http://www.hotelovkajes.cz/novinky/items/festival-den-poezie.html
http://www.gvp.cz/intranet/art/?art=2538
http://www.gymnazium-kadan.cz/2014/12/02/dny-poezie-na-gymnaziu-kadan/
http://www.gymnaziumdc.cz/novinky/detail/348_rizni-rizni
http://kultura.hradeckralove.cz/rezana-poezie-je-jako-rezane-pivo-17490/
http://www.wigym.cz/nv/?p=18167
http://www.ghrabuvka.cz/den-s-rezanou-poezii-aneb-nasi-studenti-umi-dat-ten-spravny-riz-snad-vsemu
http://www.gfp.cz/info/archiv-novinek/39-pozvanky/463-ezana-poezie-na-gfp
http://malickostivsednichdni.blogspot.cz/2014/11/den-poezie-basnik-karel-kryl.html
http://www.knihovna.plzen.eu/listy/listy200_14.pdf
http://www.lkpb.cz/aktuality/stalo_se.htm
http://blog.h-aluze.cz/listopadove-akce-v-dome-cteni-3/
http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=2648
http://www.kkdvyskov.cz/2014/10/23/kalendar-akci-a-vystav-listopad-2014/
http://zs-pujmanove-havirov.cz/obsah/akce-skoly/akce-2014-2015/
http://www.ostravainfo.cz/festival-den-poezie-hlavni-okno-evropy
http://www.skolabn.cz/sites/default/files/dokumenty/rocenka_2014.pdf
http://mesto-sedlcany.cz/sites/default/files/aktualita/10064/kultura.pdf
http://www.mulitvinov.cz/mestska-knihovna-program-na-listopad/a-1290
http://www.gymcv.cz/index.php/nabidky-pro-studenty/139-literarni-soutez-tyden-poezie-2014
http://www.vaseliteratura.cz/aktuality/zpravy11/1025-aktuality.html
http://www.kapsar.eu/clanky/program-2014/listopad/
http://www.frengp.cz/content/prom%C3%ADt%C3%A1n%C3%AD-film%C5%AF-ke-dni-poezie
http://www.vyskov.cz/aggregator/categories/7
http://www.brikcius.com/festival/2014.Concert.November.BrikciusovaNaPradle.html
http://www.totem.cz/enda.php?a=3175
http://www.knihovnaivancice.cz/
K festivalu Den poezie jsme se v třebíčské knihovně připojili autorským čtením a besedou s třebíčskou rodačkou básnířkou Blankou Fišerovou.
Blanka Fišerová je nejen autorkou básní, ale také neúnavnou propagátorkou poezie a autorkou řady projektů podporujících poezii – od poetických setkání v kavárenském prostředí Poezie v barvách, přes scénická čtení Čteme v barvách až k netradičnímu zveřejňování poezie v rámci projektu Guerilla Poetring (básně v ulicích).
K účasti jsme vyzvali i další básníky, přičemž nakonec se přidaly dvě třebíčské autorky.
A nejen s Blankou Fišerovou jsme v tento den básnili i v třebíčských ulicích. Proběhl totiž další Guerilla Poetring, což je akce, kterou Blanka Fišerová založila. Báseň si domů si tak domů mohli odnést nejen návštěvníci knihovny, ale také náhodní kolemjdoucí třeba na třebíčském náměstí, kde básně vylepovali studenti Obchodní akademie a Hotelové školy Třebíč.
Eva Bazalová
Městská knihovna v Třebíči
Dopolední besedy žáků a učitelů literatury a dějepisu proběhly v aule školy 21. 11. pod názvem „Přes Krakovec do Kostnice“. Nešlo v nich ovšem jen o pouhopouhé vylíčení strastiplné životní pouti Jana Husa, ale hlavně o přiblížení konkrétních básní, jež se rozmanitým způsobem zaobírají Osobností Mistra Jana. Prostě příjemně strávené dopoledne pro všechny zúčastněné!
Zdeněk Müller
SOU a SOŠ, SČMSD, Žatec
Den poezie v Městské knihovně Chodov, Staroměstská 55, 357 35 Chodov
Dana Urbanová
Od 18. do 21. listopadu probíhaly v dětském oddělení knihovny interaktivní besedy pro děti z mateřské školy, pro prvňáčky a žáky druhých tříd.
Děti tvořily rýmy, hledaly obrázky k říkankám, doplňovaly rýmy k připraveným soutěžím. Nejmenší děti vybarvovaly obrázky s nejoblíbenější říkankou a učily se lidová říkadla se zvířecí tématikou podle Josefa Lady.
Po dobu dnů poezie probíhala výstavka knih pro děti. Ve výpůjční době si čtenáři v knihovně hráli na rýmy.
V rámci výuky se Dne poezie zúčastnilo téměř 200 dětí.
Marie Zbudilová
knihovnice dětského oddělení
Městská knihovna Kamenice nad Lipou
17.-21.11.2014 Barevný podzim s poezií
ZŠ a MŠ T. G. Masaryka Fulnek + Komenského kavárna, Sborová 81, Fulnek, Masarykova 423, 742 45 Fulnek
Celotýdenní projekt napříč všemi předměty a třídami, zaměřený na hrátky s poezií – skládání básní a doplnění chybějících slov v textu, vlastní tvorba, ilustrovaná poezie, dramatizace básní,…
Projekt vyvrcholí v pondělí 17.11. v Komenského kavárně ve Fulneku poetickým večerem s názvem Řezaná poezie, kde návštěvníky čeká poetický nářez v doprovodu hudby.
Foto z Komenského kavárny: Eva Kapolková
ZŠ Litoměřice, Boženy Němcové 2, 412 01 Litoměřice 4
Všechny nás to moc bavilo, děti skládaly básně vlastní a vytvářely koláže z obrázků nebo koláž z textů, které si vybraly. Potom jsme u čaje a moučníku básně recitovali a hodnotili, vítězové dostali odměnu. Vyhlásili jsme i celoškolní kolo soutěže o nejkrásnější báseň, i to se setkalo se zájmem dětí. Nakonec jsme Dni poezie věnovali celý minulý týden.
Hana Doudová
Přehlídky se zúčastnilo celkem 32 recitátorů. Porota, ve které zasedli režisérka Hana Kofránková, Jana Trojanová a herec Josef Pejchal, hodnotila výkony mladých recitátorů velmi kladně. Po přehlídce následoval rozborový seminář, o který byl značný zájem.
Celé setkání probíhalo v kamarádském duchu.
Hana Cihlová
Krajská knihovna v Pardubicích
odd. regionálních a kulturních služeb
Podle vžitých představ časné ráno umělecké tvorbě příliš nepřeje, Múzy si rády zdřímnou přinejmenším do oběda. Že tomu nemusí být vždycky tak, dokázali studenti meziříčského gymnázia a děti z MŠ Krhová, když se jednoho čtvrtečního dopoledne setkali na společné literárně-výtvarné dílně. Nesešli se jako obvykle ve školních lavicích, ale protože se jednalo o akci v rámci Dne poezie, v útulném prostředí čítárny místní městské knihovny.
Řezaná poezie, téma letošního ročníku, a děti předškolního věku, to zdánlivě nejde dohromady. Řezat… stříhat… skládat do nečekaných souvislostí…bavit se… je přece dadaismus! A tak školkáči pod vedením starších kamarádů nejdřív z gruntu přepsali pohádky a pak ze svých popletených příběhů vytvořili opravdu pořádně zamotané umělecké dílo.
Marie Dufková
Městská knihovna Frýdek-Místek, Jiráskova 506, 738 01 Frýdek-Místek, část Frýdek
Pořad z děl známých lašských autorů v podání Radany Šatánkové a lašského krále Zdeni Viluše I. s jeho družinou – Michaela Krulikovská, Jana Krulikovská, Milan Zbořil a další.
Zazní tradiční básně od Františky Pituchové, Olgy Tlučkové, Františka Směji, ale také nové, rovněž v laštině, od R. Šatánkové.
Pohodovou atmosféru v krásných prostorách frýdecké knihovny navodí i písně, které si můžete s lašskou družinou zazpívat, na kytaru zahraje Milan Zbořil.
Akce je určena široké veřejnosti – též všem těm, kteří se s lašským nářečím chtějí seznámit, anebo si je připomenout…
foto: Radana Šatánková
Jiný kafe, Táboritská 9, 130 00 Praha 3-Žižkov
Pořad, ve kterém vystoupí herečky, básnířky, hudební skladatel a klavírista, též básník v jedné osobě.
Těšit se můžete na Evu Horkou, Hanu Müllerovou, Radanu Šatánkovou a Jakuba Zahradníka.
To vše v příjemném prostředí podniku JINÝ KAFE!
Vystupují:
Eva Horká, Hana Müllerová, Radana Šatánková a Jakub Zahradník
foto: Radana Šatánková
Oslava 15. narozenin vzniku kulturního magazínu Totem.cz se konala tradičně v příjemném prostředí kavárny a knihkupectví FRA. Večer uváděl šéfredaktor Totemu Jan Zbořil (na Totemu publikuje jako Šedé), něco o Totemu krátce řekl Martin Zborník (na Totemu publikuje jako Martin) a uslyšeli verše kromě obou zmíněných vystupujících i Evy Košinské, Jonáše Hájka, Ladislava Zedníka (na Totemu publikuje jako Egil) a Josefa Straky. Po čtení, které skončilo krátce před 9 hodinou večerní jsme se všichni sešli u fotografií, vína a unětického piva.
Během pátečního odpoledne se představil klub Literární prádelna se scénickým čtením na knížku Petry Dvořákové „Julie mezi slovy“ a recitací veršů z knihy Daniela Heviera „Vánoční pošta“. Děti z Klubu pod vedením knihovnice Jany Roškotové zapojily do svých rozcviček k hraní a mluvení i diváky, aby si odpoledne užili se vším všudy. Následně všichni, kteří se na občasníku sešli, psali básně brkem namočeným v inkoustu. Ti menší, kteří ještě psát neumí, kreslili brkem alespoň obrázky. Básničky i obrázky rozdáme seniorům v místním Domově a také pacientům Léčebny dlouhodobě nemocných v sedlčanské nemocnici.
Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany, Kpt. Jaroše 482, 264 01 Sedlčany
Klub Paliárka, U Paliárky 7, 150 00 Praha 5
Tom je obyčejný lužickosrbský pankáč. Má spory s matkou, nikdo mu nerozumí, jeho bejvalka ho nechce, nemůže dělat muziku, jakou chce, má velmi rád starou tetu Lenku. Moderní freska o vztahu mládí a stáří a o hledání ideálu v troskách.
Hraje divadelní spolek Nepřijatelní, režie Petr Smyczek, hudba Silvie Morasten.
Foto: Petula Heinriche
Sraz: Můstek, Na Příkopě 1 (před New Yorker)
Společenský život česko-německé bohémy meziválečné Prahy na místech, kde se odehrával . Komentovaná procházka s historičkou umění Evou Bendovou zakončená v kavárně s básněmi Víta Janoty. Součást projektu Praha sdílená a rozdělená Multikulturního centra Praha.
Foto: Petula Heinriche
Dejvická nádražka, Václavkova 1, 160 00 Praha 6
Dejvická nádražka, za jejíž organizaci je prvně na místě poděkovat Zdeňku Cardovi, byla plná. Pořad po celý večer příjemně uváděl Josef Straka, který pozval a uvedl básníky Ewarda Murrera, Petra Pazderu Payna a Luďka Markse, dále pak básníka a hudebníka Davida Cajthamla a básnířku a prozaičku Svatavu Antošovou.
Po krátké přestávce všechny rozproudila kapela Cumprum, po kapele nastoupil s geneální kytarou Karel Kavlík.
foto: Martin Zborník
20.11. 19,00 Café Jiný kafe, Táboritská 9, Žižkov- Praha 3
Dobrá trafika, Újezd 37, 110 00 Praha 1
Dnešní večer byl zahájen básní Karla Hynka Máchy Máj v mistrovském podání prvního hosta večera, básníka Mirka Kováříka. Mirek Kovářík přednesl v půlce večera básně Jiřího Ortena a na večer zakončil poetickým přednesem básní Václava Hraběte. Se zajímavostmi o životě nejen Karla Hynka Máchy přišla a četla ze své knihy “Utajené životy slavných Čechů” Martina Bittnerová. O večeru jsme mohli slyšet četbu ze sbírek Michala Čagánka, který k nám přijel až z Nezdenic, veselé básně Petuly Heinriche, úryvky ze sbírek a hudbu Aaena Jana Kratochvíla a básně ze sbírky Na zápraží od Martina Zborníka.
foto: Martin Zborník
Krásný ztráty, Náprstkova 10, 110 00 Praha 1
Dnešní program patřil dvěma básnířkám – své sonety četla básnířka Leyla Džafarová, publikující pod poetickým psevdonymem Leyla Begim.
Večer příjemně uváděla a pak četla ze své tvorby Natalija Volková.
Školní družina při ZŠ a MŠ Oty Pavla Buštěhrad a ZUŠ Buštěhrad
V pozdních odpoledních hodinách byl zahájen program s autorskými básněmi, jejich recitací a ukázkami recitace básní od významných básníků. Originalita dětské tvorby, ale i bezprostřední a upřímná doprovodná slovní vyjádření malých tvůrců, mnohokrát rozjasnila tváře všech přítomných. Sál ZUŠ Buštěhrad byl jako vždy zcela zaplněn vděčnými posluchači.
V úvodu zarecitovala svoji vítěznou báseň finalistka Ležáckého veršování, Christianne Mašková, která se v celorebublikové přehlídce umístila zaslouženě na druhém místě. Pak už se střídala autorská poetická část, ve které děti přednesly své básně s hudební částí. V podání žáků ze souboru Duha, zazněly zhudebnělé básně, veselé a optimistické, které podtrhly příjemnou atmosféru. Na housle doprovodil zpěváčky Václav Zelo, žák třetí třídy a na akordeon Mgr. Emil Červený.
Tentokrát v sálu usedli i zcela neznámí hosté a posluchači, což nás všechny velice potěšilo. Je to znamení, že naše čtvrté zapojení do celorepublikového poetického festivalu, mělo dobrou propagaci a zřejmě i programovou nabídku, která dokázala oslovit, přitáhnout a potěšit nejen rodinné příslušníky. Je to velký závazek do let příštích.
Anna Holeyšovská
Autorská čtení povídek z kulturních magazínů Totem.cz, Pismak.cz, Literra.cz a dalších autorů se konají jednou měsíčně v podkroví pražské Jindřišské věže. Jen jednou ročně se ku poctě festivalu Den poezie ve věži čtou o tomto večeru také básně a celý program je věnován poetickým povídkám.
Po úvodním slovu Petuly Heinriche jsme mohli vyslechnout verše Aaena Jana Kratochvíla a Michala Čagánka, poslechli jsme si další z oblíbených poetických rodinných povídek Lenky Hábltové a z paměti povídku o své výpravě po Kanadě řekl Josef Drlík. Hudebním doprovodem nám byli písně a hra na kytaru v podání Michala Čagánka.
Ve druhé půlce večera jsme se vypravili prostřednictvím poutavé besedy a promítání do Kanady společně s cestovatelkou večera, Lenkou Neudertovou.
Po večeru se většina přítomných odebrala do blízké Tlusté koaly.
Foto, text: Martin Zborník
Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace, Keplerova 7, 40 007 Ústí nad Labem
Občanské sdružení Společnost poezie každoročně pořádá na počest narození Karla Hynka Máchy festival Den poezie, který se odehrává v desítkách měst celé České republiky. Naše škola se k festivalu připojila jako jediná v Ústí nad Labem a 13. 11. 2014 uspořádala projektový den s názvem Jen pro ten dnešní den býti básníkem!
Žáci všech ročníků oboru aranžér připravili podle pokynů učitelů českého jazyka a literatury úkoly. Pod vedením paní učitelky Rampouchové krásně napsali básně a nakreslili portréty básníků. Žáci studijních oborů k nim poté doplňovali správné názvy či chybějící slova a přiřazovali správná jména. Samozřejmě nechyběla soutěž v recitaci, ve které zvítězil Petr Barnat ze třídy 2GE, ani poslech zhudebněných básní.
Žákům i učitelům se akce moc líbila a už se těší na příští ročník festivalu.
Na schůzce Literárního klubu Petra Bezruče oslavili Den poezie v pátek 14.11.2014, a to básněmi svých členů, které byly jimi předneseny z právě vydaného almanachu Den poezie 2013, 2014 v Pobeskydí. Dvanáct literátů představilo téma „Řezané poezie“ ve dvaceti dvou básních a devíti aforizmech. Každý „řezané“ téma pojal po svém, originálně, sešla se zde směsice veršů, jež jistě oslovila mnohé z přítomných.
Setkání bylo doplněno informacemi o Bohumilu Hrabalovi i Jiřím Kolářovi, literáti měli radost i ze zaslaných propagačních materiálů od společnosti Den Poezie. Děkujeme organizátorům za pořádání této jistě smysluplné celostátní akce. Už nyní se těšíme na téma pro příští rok.
Dajana Zápalková, předsedkyně LKPB