Category Archives: Někteří účinkující

Angelo Repilado

Angelo RapiladoAngelo Repilado – rodák z Havany, v jehož tanečním projevu se snoubí afrokubánský cit pro rytmus a latinský temperament je v současné době zřejmě jediným mužem – Kubáncem, který vede v Čechách taneční kurzy zaměřené výhradně na kubánské rytmy. V jeho kurzech mají zájemci šanci vyzkoušet, jak se tančí salsa přímo na Kubě. Angelo je potomkem jednoho z velikánů kubánské hudby – hudebníka Francisca Repilado, známého Compay Segundo, který dokázal takovými hity jako například Chan Chan (Buena Vista Social Club) roztančit celý svět. Angelo vede kurzy více než deset let a nyní nově ve vlastní taneční škole Angelo-salsa, kterou provozuje na Praze 7 v Casa Angelo.

Irina Silecká

silecka

Pořadatelka a členka poroty festivalu ” slovanské tradice”

 

Básnířka, spisovatelka , předsedkyně představenstva Evropského kongresu literátů , členka Svazu spisovatelů Ruska ,  zpěvačka, zasloužilá umělkyně Ruské federace,  skladatelka, šéfredaktorka almanachu LitEra, organizátorka festivalu Slovanské tradice, ředitelka literárních studíí Evropského kongresu literátů.

Autorka básnických sbírek: „Chci lásku“, „Střiháš zlatou nit“, „Tvoje Iriša“, Klíče od města lásky“

Sbírky povídek:  „Rozvzpomeň se na jména svých dětí“

Tří zvukových nahrávek: „Noc – přítelkyně“, „Tvoje Iriša“,  „Další láska“

Čtyř videoklipů: „Noc – přítelkyně“, „Noc novoroční“, „Ženy oficírů“, „Kdo jsi“

Nositelka literárních ocenění  A.S.Gribojedova, V. Majakovského, M. Matusovského, J.G.Kaplana, V.Dalja.

Vystudovala Chabarovskou státní zdravotní fakultu, aspirovala na Akademii humanitních studií – fakultě současného umění a literatury (seminář Vladimíra Kostrova).
Nositelka doktorátu  v oboru sociologie, lékařství.

Petr Pazdera Payne

Petr Pazdera Payne (1960, Praha) vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze a v letech 1989–92 působil jako farář v Kadani a Chomutově. Prošel četná zaměstnání (sanitář, topič, vychovatel, pečovatel, odborný asistent na ČVUT aj.). V roce 1997 založil nakladatelství Medard. Píše prózu, poezii, dramatické texty (tzv. dramolety). Je autorem souboru kázání. Věnuje se též grafice. Jeho psaní má charakter autoanalýzy ukryté v alegoriích a podobenstvích, vrtkavého putování napříč literární fikcí i skutečným světem cestou k vlastní identitě, která je rozepjata mezi tělesnost a ducha. Sám říká: „V hloubce jsem asi smutný a ještě ve větší hloubce se schovává radost. Anebo naopak? Fakt je, že v psaní se mi leccos ukázalo, leccos dostalo tvar – a přitom se vyjasnilo.“ Je autorem řady knih.

Jana Koubková

mjana_koubkovaJana Koubková už léta patří k předním osobnostem českého jazzu. Zpívá už od svých šesti let ve sborech, vokálních skupinách i sólově. Jako jazzová sólistka se prosadila v r.1975 v JAZZ SANATORIU LUĎKA HULANA. Od té doby si prošla mnoha stylovými seskupeními. Od blues, swingu, mainstreamu přes bebop, latin, free až po world-ethno a fusion. Založila každoroční festival VOKALÍZA /1981- 2000/ pro jazzové, bluesové a rockové zpěváky.

Šest let působila na Pražské státní konzervatoři v oboru interpretace. Zúčastnila se mnoha festivalů nejen v Evropě, ale i na Kubě, Alžíru, Senegalu, Pobřeží Slonoviny, Libanonu, Izraeli, Maroku…. Daří se jí i jako skladatelce písní a filmové hudby. Má své pořady v rozhlase, publikuje, píše fejetony, sloupky a poezii, věnuje se však i výuce na seminářích. Vydala dvě knížky- RECEPTY PROTI SAMOTĚ a ZUTÍ PROVÁDÍM S CHUTÍ. Jejím životním heslem je BÝT PŘIPRAVEN, TOŤ VŠE.

Mnoháček Zgublačenko

mpavelMnoháček Zgublačenko, vlastním jménem Pavel Hlušička, se narodil 12. 12. 1969 v Litoměřicích. Patří k respektovaným autorům s tzv. Aspergerovým syndromem (lehčí forma autismu).

Je zastoupen v antologiích Jít pevně za svým imbecilem (Clinamen, Praha 2003),Antologie nové české literatury 1995–2004 (Fra, Praha 2004), Kámen do voda. Malá antologie české naivní poezie 20. století (Clinamen, Praha 2005), V zrcadle (výběr textů z časopisuZrcadlo; Grafobal Pres, Ústí nad Labem 2005), Kalné vody. Marginální autoři Ústeckého kraje (Grafobal Pres/Concordia, Ústí nad Labem/Praha 2005). V již zaniklém vlastním nakladatelství Pampeliška (Keblice) vydal básnické sbírky Věnováno Unkosance (2000), Hlubší pohled na život(2001), Kuffnerské nářečí (2001), knihu próz a poezie Vyprávění člověka Kuffnerského (2001) a prózy Tři léta ústawním činitelem a přesto nikdy nebyl politikem (2000) a další poetickoprozaický soubor Modré hravo (Balt-East, Praha 2008).

Jeho díla byla přeložena do ruského jazyka.

Českosibírskaja nostalgičnaja
http://www.youtube.com/watch?v=xTJIte58skY

Električnaja
http://www.youtube.com/watch?v=EHk1-8dnh6I

Многачек ЗГУБЛАЧЕНКО
http://www.czechlit.cz/ru/autori-r/zgublacenko-mnohacek/

ukázky básní v ruštině
http://www.czechlit.cz/ru/autori-r/zgublacenko-mnohacek/author.ukazky/?sampleId=1928

http://www.czechlit.cz/ru/autori-r/zgublacenko-mnohacek/author.ukazky/?sampleId=1929

Miloslav Topinka

Miloslav Topinka, (1945, Nový Etynk), vystudoval psychologii na filosofické fakultě University Karlovy. Byl členem redakční rady a později i redaktorem Sešitů pro literaturu a diskusi, až do zastavení časopisu v roce 1969. Zúčastnil se expedice Lambaréné po čtrnácti zemích Afriky, vystoupil na Kilimandžáro a projel celou Saharu. Náklad jeho básnické sbírky Krysí hnízdo skončil v roce 1970 celý ve stoupě a kniha znovu vyšla až v roce 1991. Po dvou letech mu ji také vydalo polské nakladatelství Przedswit ve Varšavě. Trvalo více než třicet let než – v roce 2002 – vydal soubor textů s názvem Trhlina, za nějž získal Cenu Jaroslava Seiferta.

Jiří Dědeček

Jiří Dědeček (1953, Karlovy Vary) je básník, písničkář, textař, překladatel a předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Svou dráhu spisovatele začal roku 1974, jeho tvorba zahrnuje poezii, písně, eseje, dětské knížky, hry i muzikály. Své hlavní poslání vidí ve skládání textů k písním. Napsal přes dvacet knih, např.: Snídaně se psem, Bát se a krást, Uleželé želé a Blues pro slušný lidi.

Jan Štolba

Jan Štolba (1957, Praha) je básník, prozaik, literární a filmový kritik a hudebník. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů (Krásné nové stroje, Jazzfonický orchestr, Polydor Jazz Quartet ad.) V letech 1988–1990 žil s vystěhovaleckým pasem v New Yorku. Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii. Publikuje literární kritiky a recenze v kulturních a literárních časopisech a denících (A2 kulturní týdeník, Tvar, Host, Lidové noviny ad. ). V roce 2007 získal za soubor esejů Nedopadající džbán a za soustavné kritické sledování české soudobé poezie Cenu F. X. Šaldy.

Irina Silecká

Irina Silecká – básnířka, spisovatelka, překladatelka, členka Svazu ruských spisovatelů. Předsedkyně Rady evropského kongresu literátů, zpěvačka, zasloužilá umělkyně Ruska (2007), skladatelka, organizátorka festivalu spisovatelů a kultury „Slovanské tradice“, šéfredaktorka literárního almanachu „Litera“. Autorka devíti básnických sbírek a prózy: Chci milovat, Závit zlatého řezu, Tvoje Iriša, Klíče od města Lásky, Připomeň svým dětem umění, Co chce žena, Filozofie pocitu, Pocity a osudy, Poezie barvy. Kromě toho je i autorkou tří hudebních CD, čtyř videoklipů. Laureátka literárního ocenění A. S. Gribojedova, dále ocenění V. Majakovského a dalších. Vystudovala lékařskou fakultu, Literární institut A. M. Gorkého, Institut současného umění, aspirovala na Současné humanitní akademii, PhD. v sociologii, lékařka.

Alice Prajzentová

mAlice PrajzentovaAlice Prajzentová (1982, Děčín) je básnířka, knižní a časopisecká redaktorka, pořadatelka kulturních akcí. Je autorkou básnické sbírky Kotrmelína, od roku 2007 je redaktorkou Literárně-kulturního časopisu H_aluze. Jako redaktorka se podílela na řadě básnických knih, například Ptáci vykolejili z brázd Žanety Lichtenbergové či Za nehty rez Vlada Matušky. Společně s Anicí Jenski již druhým rokem pořádá děčínský festival Zarafest.

 

 

Endre Szkárosi

Endre SzrkarosiEndre Szkárosi (Budapesť, 1952) maďarský básník, překladatel, kritik, literární historik, docent budapešťské univerzity ELTE. Patří k uznávaným intermediálním umělcům a interpretům v Maďarsku. Od konce roku se věnuje zvukové poezii a totálnímu koncertnímu divadlu. Mimo jiné je držitelem Ceny Attily Józsefa.

Katalin Ladik

Katalin LadikKatalin Ladik (Novi Sad, 1942) básnířka, performerka, herečka. Za posledních 20 let žije a tvoří střídavě v Novim Sadu, v Budapešti a na chorvatském ostrově Hvar. Souběžne se psanou poezií tvoří zvukové a vizuální básně, je autorkou a interpretkou experimentálně-hudebních a vokálních děl. Je výtvarkyně, věnuje se také žánrům happening a Mail Art. Je držitelkou Ceny Attily Józsefa.

Jonáš Hájek

Jonáš Hájek (narozen 1984 v Praze) vydal sbírky poezie Suť (Agite / Fra, Praha 2007) a Vlastivěda (Agite / Fra, Praha 2010). Za první z nich získal Cenu Jiřího Ortena a byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Novou sbírku Básně 3 připravuje nakladatelství Triáda. Spolupracoval se servery A tempo revue, Respekt.cz a Literární.cz, básně a recenze tiskne nejčastěji v Souvislostech a Tvaru. Překládá z němčiny (Günter Eich, Mascha Kaléko). V uplynulém roce organizoval cyklus literárních setkání Večery u Klimenta, byl porotcem Studentské Thálie, zúčastnil se básnických konferencí v Berlíně a Budapešti a připravil k vydání almanach básní mladých evangelíků Hrst (Biru, Praha 2013). Jeho básně byly přeloženy do francouzštiny, němčiny, polštiny, angličtiny, italštiny a slovinštiny.

Aleš Misař

Aleš Misař - Vánoce 2012Aleš Misař (*1984, Nymburk), věnuje se poezii a jejímu překládání zejména z němčiny. Nejnověji vydal “Sonety Orfeovi” od R.M. Rilka v nakl. Literární salón. Pomáhá organizovat literární život v Nymburce, Praze a na Pardubicku. V současnosti je zástupcem šéfredaktora ve Východočeském lit.čtvrtletníku Partonyma.

Aleš Misař vystoupí společně s básníkem Alešem Kauerem, jehož medailon a fotografii též pošlu, v Domě čtení ve čtvrtek 14.listopadu od šesti hodin.

Aleš Kauer

mAles KauerAleš Kauer – výtvarník a básník (1974), narozen v Zábřehu na Moravě. Od roku 2002 žil v Šumperku, kde spoluzakládal se Zdeňkem Stejskalem Divadelní studio D 123 a zde se  inscenačně projevil jako herec i výtvarník. Organizačně se podílel na řadě akcí spojených s poezií. Již v roce 2007 založil malé, ve vší skromnosti „samizdatové“ nakladatelství Adolescent. V polovině roku 2010 se stěhuje do Jihlavy. Zde od roku 2011 realizuje v Divadelním klubu tematické večery zaměřené na poezii (Beat-Generation, Václav Havel – básník, Nonsens, Milostná a erotická poezie). Měl několik samostatných výstav  a doposud vydal, mimo jiné z poslední doby:  Dynamika s harmonickou opojností – výbor (Kniha Zlín) 2011, Emo book, 2010 ad.

Veronika ter Harmsel Havlíková

Veroniky TerHarmsel HavlíkovaVeronika ter Harmsel Havlíková (* 1972), nederlandistka, překladatelka nizozemské literatury, propagátorka nizozemské a vlámské kultury u nás. Sestavila rozsáhlou antologii moderní nizozemské poezie V Nizozemsku už nechci žít a editovala dvoujazyčnou Holandskou čítanku.

 

 

 

 

 

 

 

 

Jana Pellarová

mJana PelarovaJana Pellarová (rozená Irmannová) se narodila v roce 1972 v Sokolově.
Vystudovala germanistiku a nederlandistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity V Praze.
V roce 1997 vyšel ještě v nakladatelství Český spisovatel její první překlad knihy Benna Barnarda „Díra do světa“. Od té doby se překladatelství věnuje trvale.
Od studií se zajímá o díla nizozemských a vlámských ženských autorek. Přeložila mimo jiné díla Tessy de Loo, Tonke Dragtové, Kristien Hemmerechtsové či právě Annelies Verbeke. Vedle toho přeložila knihy Maartena ´t Harta nebo Geerta van Istendaela.
Spolupracuje rovněž na překladatelských projektech s dalšími renomovanými překladatelkami z nizozemštiny, jako např.v roce 2007 s Veronikou Havlíkovou a Olgou Krijtovou Antologie nizozemské poezie pro Mladou frontu.

Jana Pellarová je zakládající členkou Společnosti pro šíření vlámské a nizozemské kultury Ne-Be, která se již deset let na české kulturní scéně snaží suplovat úlohu nizozemského a vlámského kulturního institutu a v duchu svého názvu šířit povědomost o kvalitních dílech a počinech nizozemské a vlámské literatury, hudby, tance, malířství a kunsthistorie. Stalo se již tradicí, že Ne-Be zve do ČR nizozemské a vlámské umělce, mnohdy právě autory do češtiny přeložených knih.

Jiří Weinberger

mJiriWeinbergerJiří Weinberger, vystudoval „Pravděpodobnost a statistiku“ na MFF UK a herectví na někdejší Specializované škole pro pracující.

Profesní informace najdete na adrese http://www.timing.cz/reference.php, kulturní aktivity na adrese www.j-w.cz.

Napsal sedm knížek (šest s básničkami a písňovými texty, jednu povídkovou – viz http://www.j-w.cz/index.php?site=knizni) a píše další. A další.

V současné době vystupuje nejčastěji v autorských kabaretech s muzikanty Hanou Tonzarovou a s Milošem Kysilkou.

Michael J. Wewerka

mMichael WewerkaNarozený roku 1936 v Berlíně, v čase olympiády.

Druhá světová válka velmi ovlivnila jeho rodinu a jeho vlastní osobnost. Matka byla sociální demokratka, otec patřil k velkoburžoazii. Jeho život probíhal turbulentně, svoje vzdělání musel vzít sám do svých rukou, noční maturitu dokončil roku 1968, po té následovalo studium publicistiky na berlínské Freie Universität. Během studia píše básně a eseje. Současně však vydělává, v té době o dva syny rozrůstající se rodinu v nejrůznější formě například jako taxikář, nebo jako provozoval jednoho z legendárních berlínských lokálů. Později přichází povolání galeristy, přes pětatřicet let vedl svou mezinárodně uznávanou galerii pro současné umění. V současnosti provozuje každý víkend v Berlíně renomovaný umělecký a antikvářský trh. Zúčastňuje se jako vítaný host literárních čtení, sám dále píše. Doposud byly publikovány v němčině tři lyrické sbírky.

Daniel Vojtíšek

Daniel Vojtíšek – počat v lednu 1972 a narozen v září téhož roku ve Znojmě, kde strávil prvních 11 let života.
Po přestěhování do Prahy se během posledních let přesunul směrem ke Kladnu do malé vesničky, kde dodnes žije obklopen nedotčenou Kladenskou přírodou a místními divadelníky.
K hudbě, zvlášť ke zpěvu má kladný vztah odmalička a neodradili jej ani některé učitelky hudební výchovy na ZŠ. K jazzu se dostal poměrně pozdě zato však velmi intenzivně. Po folkrockové pubertě s kapelou Rubikon zakládá bluesové trio Livingstone a potom blues-jazzovou-rockovou kapelu Dáma balí kufry.
Další z hudebních projektů byla spolupráce s DJ.Goofim, což byla symbióza gramofonů s dechy, baskytarou, perkusemi a zpěvem. Hrál na kontrabas v kapele Pivoňka a Pánové a Ragamala. Účastnil se jazzových dílem ve Frýdlantu.
Spolupracoval s Českým Rozhlasem, skládá a nahrává hudbu pro divadelní představení, fotografuje koncerty, divadlo, dokumenty…
Převážně na kontrabas doprovází čtenou a promítanou poezii Tomáše Míky.
Aktuálně se hudebně realizuje ve skupině Jarrah.
Provozuje Intimní nahrávací studio V Háji.
Snaží se nezanedbávat své bafany…

 

 

 

 

 

 

 

Janele z Liků

mJanele z LikuJanele z Liků – vlastním jménem Jana Hradilová. Narozena 1984 v Přerově. V současnosti žije v Praze. Její básně vyšly v několika almanaších knihoven, na literárních serverech, ale i časopisecky v Psím víně, H_aluzi, Tvaru, Dnu, Lžičce v šuplíku. Je zastoupena v antologii Nejlepší české básně 2010 (Host). V dubnu 2011 vydala svůj knižní debut Ze starých mýdel v edici H_aluze (Nominována na Cenu Jiřího Ortena 2012). Získala několik literárních cen, včetně Literární ceny rektora Univerzity Palackého, zaujala i na Slam poetry v rámci festivalu Colours of Ostrava nebo na Noci básníků v proslulé olomoucké UG osvěžovně – Ponorce. Prošla několika alternativními a metalovými kapelami. Zformovala poetickou hudební společnost Janele z Liků (www.bandzone.cz/janelezliku), která se umístila mezi prvními pěti finalisty v hudební soutěži občanského sdružení Unijazz – Malá alternativa 2010. Na podzim roku 2012 nahrála s kytaristou Rudolfem Kalašem již druhou desku, na níž hostovali hudebníci ze smíchovského dua Sousedi, hlasem přispěla zpěvačka Pavla Baráková. V září 2013 vydala Janele bilanční 2CD, na kterém shrnuje svou dosavadní hudební tvorbu. Kontakt zestarychmydel@gmail.com.

Anca Mizumschi

mAnca Mizumschi portret in atelier MurivaleVýznamná rumunská básnířka generace 90. let, se narodila v Konstanci 24. listopadu 1964. Absolvovala lékařskou školu a psychologii v Bukurešti.
Po studiích medicíny a psychologie se zaměřila na literaturu, neboť v ní spatřovala své poslání. Anca Mizumschi je autorkou řady básnických sbírek, které jsou příznivě přijímány jak literárními kritiky, tak čtenáři. Patří mezi nejvýznamnější rumunské autorky. Její prvotina je svázána s rodným městem Konstanca a s časopisem Tomis.

Je autorkou následujících knih (ponecháváme rumunské a anglické názvy):

She had her following volumes published:
– „Departe de Hemingway” (1988) ; Far from Hemingway
– „Est”, (1993) ; East
– „Opera Capitală” (1995) ; Capital Work
– „Poze cu zimţi” (2008) ; Jagged Photos (poze zimtate)
– „Anca lui Noe” (2009) ; Noah’s Anca
– „Versouri” (2010). Overleafs
In 2012 she also had her following volumes published :
– „În moalele cerului” ; In the center of the sky
– „Carte de citire” – antologie. Reading book – anthology

Jarmila Hannah Čermáková

JarmilaCermakovaJarmila Hannah Čermáková je  matka 4 dětí, – prvorozená dcera i syn rovněž umělecky zaměřeni.

Absolventka DAMU, členka černého divadla LATERNY MAGIKY, literátka, dramatička a básnířka. Ocenění se jí dostalo např.v nadaci Františka Langera, ve výzvě Obce spisovatelů a Penklubu CESTA 2000, ( scénář PÍSNIČKA BOŽÍ byl v r. 2006 uveden jako libreto opery NÁRODNÍHO DIV. pod titulem BENG! ), v poezii např. cena Jaroslava Seiferta, diplom Ministerstva pro lidská práva, cena Literární Vysočiny 2012.

Z posledních vydaných sbírek jmenujme SKAZOČKY / 2009 a ROSA na OSTŘÍ – DVOŘÁK / 2011

Vít Janota

mVit JanotaVít Janota se narodil v roce 1970 v Praze, kde žije dodnes. Vystudoval fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Živil se jako návrhář webových stránek, pracoval jako odborný asistent na MFF UK, programátor a internetový grafik. Nyní je programátorem na volné noze.

Vydal básnické sbírky K ránu proti nebi, 2002, Fasování košťat, 2004, Praha zničená deštěm, 2006, Miniová pole, 2008 a Jen třídit odpad nestačí, 2011 (všechny Dauphin, Praha) a je též zastoupen v rozličných almanaších, sbornících a antologiích.

 

 

 

 

 

 

 

Tomáš Čada

mTomas CAdaTomáš Čada (1985, Jihlava) je redaktor Literárně-kulturního časopisu H_aluze, spoluvydavatel knižní edice H_aluze, občasný recenzent, moderátor a (spolu)pořadatel kulturních akcí (Antropotyátr, Zarafest, Večery H_aluze ad.). Podílí se na organizování celorepublikového literárního festivalu Den poezie. Od roku 2012 vystupuje také společně s hudebním projektem SEW! (bývalí členové undergroundové skupiny Proletáři všech zemí + šicí stroj). Své texty publikoval časopisecky (Psí víno, Salón, při deníku Právo, UNI či TVAR). V rukopisu má připravenou sbírku Spodní patra. Společně s Josefem Strakou se podílí na dramaturgii Domu čtení v Praze.

 

 

 

Jan Zbořil

mJan ZbořilJan Zbořil se narodil v roce 1979 v Praze, kde stále žije. Živí se grafikou. Vydal sbírku básní Skříň (Psí víno, 2010). Publikoval v literárních periodicích Host, Tvar, Weles, Psí víno, Wagon, Atempo revue a několika sbornících. Jeho texty byly přeloženy do polštiny. Zbořilovy básně jsou psány volným veršem, bývají často popisné se sociálním podtextem. Je šéfredaktorem internetového kulturního magazínu Totem, kde také publikuje své texty pod nickem Šedé.

Josef Straka

mJosef StrakaJosef Straka se narodil 1. prosince 1972 v Jablonci nad Nisou a je autor dvou básnických sbírek a…jiné časy a Proč., které vydal v devadesátých letech, a tří knih básnicko-prozaických textů: Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005) a Kostel v mlze (2008). Nyní dopsal další knihu s názvem Malé exily. Publikoval v mnoha literárních a kulturních, domácích i zahraničních časopisech, a jeho texty byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, srbštiny a nizozemštiny. Zúčastnil se několika mezinárodních básnických festivalů doma i v zahraničí. V letech 2000-2008 pracoval v redakci časopisu Weles, od léta roku 2009 spolupracuje s literárně-kulturním časopisem H_aluze. Od roku 2008 organizuje a moderuje literární večery a diskuze v rámci mezinárodní festivalu Den poezie. Organizuje literární a vzdělávací večery v Domě čtení Městské knihovny v Praze. Původní profesí je psycholog se zaměřením na kritickou ekonomickou psychologii.

Michal Čagánek

mMichal CaganekMichal Čagánek, nar. 1978
Básník,spisovatel, písničkář a všestranný umělec. Smyslem veškeré jeho tvorby i celého života je být inspirací. Inspirovat druhé k rozvoji jejich vlastní tvořivosti, k setkání sama se sebou ve své pravé podobě nezkreslené strachem,ke sdílení svých osobních darů na cestě ke stále hlubšímu porozumění a větší spolupráci mezi lidmi.
Těchto témat se dotýkají jeho básně i písně a také jeho prozaická tvorba. Román Zastaveno, příběh mladé ženy, která opustí svůj zaběhnutý městský život a vydá se hledat své pravé určení do pohraničních hor. Stejně tak novela Malá, poeticky laděný příběh přinášející prostřednictvím malého neobyčejného děvčátka z Prahy poselství lásky a naděje. A zejména pak nejnovější román Plyšový Buddha, který se v nejbližší době objeví na pultech knihkupectví. Životní příběh muže, který prošel skutečně vším možným, než spočinul v jediné neměnné Pravdě.
„Je dobré mít cíl, lepší však je v cíli být, nechat ruce pracovat a nohy kráčet.“
Více o autorovi a jeho tvorbě na www.prameninspirace.cz

Anna Brikciusová

Violoncellistka Anna Brikciusová se narodila v Praze v rodině s bohatým kulturním zázemím. Hře na violoncello se začala věnovat již v raném dětství. Po violoncellových studiích na Konzervatoři v Praze u prof. Jaroslava Kulhana a prof. Viktora Moučky absolvovala ve violoncellové třídě pod vedením prof. Vladana Kočího. Konzultace u prof. Stanislava Apolína.
mAnna BrikciusovaAktivně se účastnila mnoha violoncellových interpretačních kurzů. Mezinárodní mistrovské kurzy Francouzsko-Česká Akademie (prof. Jiří Bárta), Mistrovské kurzy v Jihlavě (prof. David Sella, prof. Evžen Rattay), Violoncellové mezinárodní interpretační kurzy (prof. Stanislav Apolín). Vystoupila v České republice, Alžírsku, Bosně a Hercegovině, Francii, Německu, Polsku, Turecku, Švédsku a Velké Británii.

V současné době se také věnuje spisovatelské činnosti. Viz nominace na Drážďanskou cenu lyriky a podzimní pořad “Brikciusová Na Prádle”, který se koná v rámci festivalu Den Poezie.

Anna Brikciusová hraje na violoncello zhotovené mistrem Benjaminem Patočkou roku 1913. Je spolu se svým bratrem Františkem Brikciem zakládajícím členem  violoncellového dua “Duo Brikcius”. Oba společně vystoupili v rámci projektu “Duo Brikcius – 2 Cellos Tour” jak v České republice, tak i v zahraničí (Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Německo, Polsko, Švédsko, Turecko, Velká Británie). Více informací je k dispozici na http://www.Brikcius.com , http://www.FaceBook.com/Brikciusova a http://Twitter.com/Brikciusova .

 

(Foto Marek Malůšek)

 

 

 

 

 

 

 

 

Jonáš Zbořil


mJonas ZborilJonáš Zbořil *(*1988)

živí se jako moderátor na ČRo Radio Wave, kde také spolumoderuje pořad Liberatura. Studuje češtinu a angličtinu na PedF UK. Básně publikoval v časopisech Divoké víno, Psí víno, v almanachu Wagon, Hostu, Souvislostech, Tvaru nebo v antologii Nejlepší české básně 2009. Jeho debutová sbírka “Podolí” by měla vyjít v listopadu v nakladatelství Host. Kromě psaní se
věnuje také svým kapelám Sundays on Clarendon Road a Steakhouse Orchestra.
Básně a jiné texty publikuje na svém blogu fromfargo.tumblr.com