9.11.2012 Tanec je poezie beze slov, Sedlčany

V rámci poetického občasníku proběhl v knihovně pořad s názvem Tanec je poezie beze slov. Vystoupily zde děti ze ZUŠ Sedlčany pod vedením Mirky Vavříkové a předvedly, že poezie může být i o poslechu hudby, o pohybech.. . Diváky si podmanily svou přirozeností a splynutím s hudbou.  Po vystoupení následovala „taneční dílna“ , do které se zapojily i děti z řad diváků. Mirka nejdříve pustila hudbu a pak se ptala, jak ji kdo vnímá, co v ní kdo slyší, co mu připomíná, co si při jejím poslechu představuje. Na danou hudbu pak děti vytvářely variace se stuhami – víření stuh, které vypadalo, jako když padá listí ze stromů při prudkém větru, v rytmu hudby pak tišení větru na pouhý vánek. .. S hudbou si také děti zkusily kolébání listů (stuh) v náručí, připomínalo to strom, který své listy hýčká a naposledy je pohoupe v náruči než je s vánkem nebo větrem spustí dolů do barevné záplavy. Tancem se dá vyjádřit také padání dešťových kapek, jejich chytání na ruce, ramena, záda – vše lze vyjádřit plavně a plynule,  spolu s hudbou pohyb tvoří dokonalou harmonii, ať „školených“ tanečnic a tanečníků nebo dětí, kteří si vše zkoušely poprvé.  Po taneční dílně následovala dílna výtvarná, kde děti právě prožité zážitky zkusily vyjádřit obrazem. Většina volila abstraktní ztvárnění, vír listí, stuh, kapek a vloček, ale někteří se pokusily zachytit i tanečníky jako postavy. Odpoledne bylo vydařené a poetické, všem návštěvníkům a účastníkům děkujeme.

Alena Budková, Městská knihovna Sedlčany