Poezie divoká a panenská

nahrávám mapu....

Datum konání akce: 19/11/2016
Začátek konání: 19.00 - 21.00
Místo konání: Náplavka (Avoid Floating Gallery), Rašínovo nábřeží, Praha 2, 128 00, Náplavka, loď kotvící pod železničním mostem, Praha 2

V daném místě probíhají následující akce: Náplavka (Avoid Floating Gallery)



Popis pořadu:

Hosté: Claudine Bertrand (Kanada), Dimana Ivanova (Bulharsko)

Moderátor: Mircea Dan Duta

Zazní úryvky z tvorby obou autorek ve francouzštině, slovenštině a češtině. (Překladatelkou tvorby Claudine Bertrandové do slovenštiny je Dimana Ivanova.) Nasleduje krátká debáta o současné kanadské, slovenské a bulharské poezii.

Vstup volný

Srdečné poděkování Ivu Slavíkovi a Josefu Strakovi.

Claudine Bertrand (* 1948, Montreal, Kanada) je jednou z nejznámějších současných kanadských básnířek a zároveň profesorka francouzské literatury. Magisterské studium francouzské literatury absolvovala na Univerzitě v Quebecu. Na téže univerzitě vystudovala žurnalistiku a kinematografii. V letech 1973 až 2010 vyučovala francouzskou literaturu a kreativní psaní na Vysoké škole v Rosemond. Své básně zveřejňovala v různých literárních časopisech a novinách v Kanadě a Francii (Montreal now!, La Nouvelle Barre du jour, Les Écrits, possibles, Rampike, Moebius, Estuaire, Écritures, Tessera, Bacchanales a Acte Sud et Le Jardin d’Essai, Travers and Pourtours). V roce 1981 založila literární časopis Arcade, vydávaný ve francouzštině a zaměřený na ženskou tvorbu v Severní Americe, který vedla do roku 2005. V roce 1996 byla finalistkou Velké Ceny Conseil des Arts v Montrealu za dosavadní literární a kulturní činnost. V roce 1998 získala Cenu Svazu kanadských spisovatelů za svou sbírku Vnitřní milenka. Za sbírku Tělo ve výkladu získala Velkou mezinárodní cenu poezie Tristana Tzary. Od roku 1997 je držitelkou čestného uznání Zasloužilá dáma kultury a získala i Zlatou medaili od ministerstva kultury Kanady. Je autorkou několika desítek sbírek, například: toulajícím se idol (1983), Paměť (1985), Tělo ve výkladu (2001), Panenské kameny (2005) a Poslední žena (2008). V roce 2011 byla vydána antologie její poezie z let 1983 až 2010 pod názvem Žíznivá červeň (Rouge assoiffée). Sbírka Poslední žena byla přeložena do angličtiny a češtiny.

Dimana Ivanová sa narodila sa vo Varne (Bulharsko) v roku 1979. Vyštudovala slovanské filológie na Sofijskej univerzite, ako vedľajší odbor francúzsku filológiu. V roku 2006 nastúpila na doktorandské štúdium komparatívnej literatúry na Karlovej univerzite v Prahe. V dizertačnej práci, ktorú úspešne obhájila v roku 2011 sa zaoberala komparatívnymi aspektmi českej dekadentnej poézie. Vyšla jej kniha básni Pokana za bašta (Pozvanie pre otca, vyd. Ergo, 2012). Básne jej preložili do angličtiny, francúzštiny, češtiny, španielčiny, slovenčiny, ruštiny, rumunčiny a macedónčiny. Má uverejnené básne v literárnych periodikách v Bulharsku (Literaturen vestnik, Stranica, More a i.) a v cudzine (v americkom časopise Tower journal, v španielskych Purple wordsHambre, v rumunsko-kanadskom Destine literare a i.). Zúčastnila sa niekoľko medzinárodnych poetických festivalov. Preklady jej uverejnili v Literárnom časopise, Panoráme, Homo Bohemicus a v Antológii mladých českých autorov, ktorú preložili mladí bulharskí prekladatelia (2008) a i. České centrum v Sofii jej dva razy udelilo cenu Grigora Lenkova. Preložila niekoľko kníh z češtiny a slovenčiny. Od roku 2008 pravidelne spolupracuje s portálom www.iliteratura.cz. V tom istom roku vyhrala konkurz na zahraničný doktorandský vedecký projekt na Slovenskej akadémii vied. Je autorkou veľa literárne-vedeckých článkov a je editorkou (spolu s básnikom Robertom Maxom z Kolumbie) antológie slovanských a latinsko-amerických autorov Antología para la mariposa (2016, Kolumbia). Vyučuje francúzštinu a umenie a kultúra na strednej škole na Slovensku, je členka českej asociácie novinárov, českej Obce prekladateľov, Česko-slovenskej asociacie porovnávacej literatury a poetického hnutia Poetas del mundo. V októbri 2016 jej vyšla druhá básnická zbierka „Abeceda túžob“ vo vydavateľstve Scalino v Sofii.