Archiv autora: Martin Zbornik

Anna Kaczmarska

KACZMAR AnkaAnna Kaczmarska je polská básnířka, kolážistka, malířka a kreslířka žijící v Praze. Účastnila se mnoha autorských čtení, píše polsky a česky. Její texty vyšly ve almanaších: Albumy Poetyckie, (Červenec, 2006), Łany szumią łagodnie, a Pożegnania, (Listopad, 2006), v dvojjazyčné sbírce básní Chwile – Okamžiky, (Praha, 2006), ve sborníku polských básníků v Čechách, Píšu protože jsem / Pisze bo jestem (Polski klub v Praze, 2014) a ve společné dvojjazyčné knize s Davidem Pillowem, Hořící mrholení – Kłujący puch (Kampe, 2015).

Yanna Ram

RAM YannaYanna Ram, básnířka i prozaička, členka literárních skupin Druhá múza a Otevření (www.otevreni.com). Pravidelně se zúčastňuje autorských čtení, poslední dva roky i v rámci festivalu Den poezie. Ke psaní ji dovedla její dlouholetá spolupráce s výtvarníky a fotografy, kterým neúnavně již patnáct let organizuje a kurátorsky zaštiťuje výstavy v malém pražském výstavním prostoru Viniční altán. V roce 2015 jí vyšla básnická sbírka Vzhůru nohama (Alfa-Omega), ve které se autorka vyrovnává s přibližně desetiletým vývojem ve směřování vlastní osobnosti těsně po přelomu milénia. Tato léta byla v jejím životě divoká, nespoutaná a zlomová. Autorka ve sbírce nešetří erotickými strofami, chvílemi pocitů zklamání se zpětnou reakcí na prožité události a zhnusení nad sebou i světem. Především ale nešetří sama sebe v lehce humorném a ironickém tónu, kterým jsou mnohé z veršů opatřeny. Přes tyto negativní aspekty je z její sbírky cítit naděje až obnažená člověčina. Kromě této sbírky publikuje v almanaších skupiny Otevření a povídkových knihách skupiny Druhá múza a v příštím roce chystá vydat další sbírku poezie.

20.11.2017 Praha: Yanna Ram a Anna Kaczmar čtou ze svých sbírek poezie

Kavárna Liberál, Heřmanova 6, Praha 7

Dvě básnířky. Dvě sbírky. Přesto podobné pohledy. Pohledy na svět plný prázdnoty. Bez zájmu, bez vzájemného porozumění, s narušenými vztahy. S touhou po vlastním obrození. VZHŮRU NOHAMA/HOŘÍCÍ MRHOLENÍ Autorky představily své sbírky poezie. A zařadily i novější, dosud nepublikované básně. Pořad hudebními improvizacemi doprovodila houslistka Agnes Kutas.

 

foto: Yanna Ram

Kamenice nad Lipou: Labyrintem od říkadel k Ladovým obrázkům

Dny poezie byly v Kamenici nad Lipou věnovány dílu Josefa Lady u příležitosti 130. výročí narození a 60. výročí úmrtí.

S říkadly, které Josef Lada ilustroval, se přišlo do dětského oddělení knihovny seznámit na sto dětí z MŠ a ZŠ Kamenice nad Lipou a MŠ Častrov.

Besedy věnované poezii pro nejmenší byly doplněny DVD s Lidovými říkadly podle Josefa Lady.

Z Kamenice nad Lipou zdraví

Marie Zbudilová
Městská knihovna, dětské oddělení
Kamenice nad Lipou

Praha – Valdštejnský palác 14. listopadu 2017

Praha – Valdštejnský palác 14. listopadu 2017
Den poezie: Labyrint světa

Poprvé v historii Dne poezie přívítaly účastníky festivalu slavnostní prostory Valdštejnského paláce v Praze. Večer výstižně zahájil a účastníky přivítal pan senátor Zdeněk Papoušek, předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pod jehož záštitou se celá akce letos konala. Ředitelku festivalu paní Bernie Higgins na místě zastoupil pan Mircea Dan Duta, který svým slovem pěkně připomněl význam i půvab poezie. Na večeru vystoupila Běla Janoštíková, autorka zajímavé, tématicky laděné poezie, a jako pozvaný host renomovaná česká básnířka Jarmila Hannah Čermáková. V závěru se s v&yacute ;mi verši připojily i přítomné spisovatelky paní Bronislava Volková a paní Irena Silecká. Večer proběhl ve velmi milé atmosféře za účasti cca 30 osob.

Bela Janoštíková

foto: Irina Silecká

14.11.2017 Den poezie – Labyrint světa

Pořad v rámci celorepublikového festivalu poezie pod záštitou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR při příležitosti letošního výročí narození J. A. Komenského. Vystoupily spisovatelky Běla Janoštíková, Irina Silecká a Jarmila Hannah Čermáková.

foto: Irina Silecká

Plzeň: 20. 11. 2017 – Beseda s básnířkou a spisovatelkou Sylvou Fischerovou

20. 11. 2017 – Beseda s básnířkou a spisovatelkou Sylvou Fischerovou

Beseda proběhla v pondělí 20. 11. v Polanově síni Knihovny m. Plzně a zúčastnili se jí studenti 2. ročníku Střední průmyslové školy stavební v Plzni. Ti měli možnost poslechnout si ukázky z básnické i prozaické tvorby Sylvy Fischerové přímo v autorčině podání, ale dostali také příležitost nahlédnout do tvůrčího života skutečné, „živé“ spisovatelky. Beseda měla velmi příjemnou atmosféru, odpovědi paní Fischerové byly pro studenty inspirující a motivující. Účastníci besedy se stali také jedněmi z prvních posluchačů básní z nejnovější sbírky Sylvy Fischerové s názvem Světový orloj.

Petra Pekárková
Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p. o.
B. Smetany 13

Den poezie – V korunách opadaných stromů

V pondělí 20.11. se DS Chodov připojil k celorepublikovému festivalu Den poezie. Tématem letošního ročníku byl Labyrint světa, my jsme téma lehce poupravili na Labyrint světa podzimu – V korunách opadaných stromů. Náš program zahrnoval především básně seniorů, které píší pro radost, anebo v rámci trénování paměti či literárních programů s důrazem na jazyk český. Verše klientů se skvěly v zrcadle básní o podzimu velkých básníků, jako jsou Toman, Seifert, Vrchlický, Suchý či Sládek. Mluvené slovo doplňovala hra na struny a zpěv lidových písní. Zpěvák Petr Horák zařadil i ukázku z díla B. Martinů z Otvírání studánek. K potěšení interpretů (Slávka Slivoňová, Hana Strejčková, Petr Horák) a přítomných autorů byla divácká účast bohatá. Domov pro seniory Chodov navštívili jak rodinní příslušníci, tak zájemci zdaleka. Příští poetické setkání nás tedy čeká s příchodem jara.

a zde je fotogalerie na stránkách domova: http://www.seniordomov.cz/fotogalerie/aktualni-fotografie/listopad-2017/den-poezie-v-korunach-opadanych-stromu

Hana Strejčková
DS Chodov a FysioART
www.seniordomov.cz

Beroun – Den poezie ve školní družině i klubu

Letošní ročník Den poezie je festival, kterého se mohou zúčastnit všichni, kteří chtějí po dobu dvou týdnů (12. 11. – 26. 11. 2017), oslavovat poezii způsobem, který si zvolí. Každým rokem se koná v mnoha městech celé České republiky. Tento den si již tradičně několik let připomíná i školní družina a školní klub na naší škole. Letošní 19. ročník nese název Labyrint světa a je inspirací významného českého učitele Jana Amose Komenského, od jehož narození uplynulo 425 let. Právě při této příležitosti si připomínáme narození Karla Hynka Máchy – 16. 11. 1810.

Naše školní družina i klub si tento den připomněly právě dnes, 27. 11. 2017. Po krátkém úvodním slově si připomínáme básníka Karla Hynka Máchu. Poté mají možnost dobrovolníci vystoupit a zarecitovat nám verše, které znají. Ovšem potom se již vrháme do soutěže skupin. Každá skupina dostává soutěžní arch, kde v první části doplňují slova do veršů, která chybí. Výběr slov je v závorce. Druhý úkol, který nás čeká, nám částečně dává prostor pro vlastní fantazii. Opět doplňujeme vynechaná slova, aby verše měly smysl a rýmovaly se. Třetím naším úkolem je složit básničku o zvířátku. Některé básničky byly opravdu krásné. Poslední úkol nám dal hodně práce. Obdrželi jsme rozstříhanou báseň, kterou jsme měli dát dohromady a alespoň 5 dětí se jí mělo naučit. Všechny úkoly se bodovaly a nakonec se vyhlásily výsledky. A jak to všechno dopadlo?

1. místo – 3. skupina – 34 bodů
2. místo – 1. skupina – 33 bodů
3. místo – 4. skupina – 26 bodů
4. místo – 2. skupina – 23 bodů

Vítězové obdrželi malou odměnu. 

Nejlepší báseň složila 3. skupina. 

Ježčí život

Na podzim si ježci hrají,
do listí se schovávají.
Na zimu se ukládají,
celou zimu prospinkají.
Až se vyspí do růžova,
máma řekne: „Hurá škola“.
Ve škole se ježci učí,
chytat hady a zlé myši.
Ke snídani snídají,
zlé hady a žížaly.

 

Dětské odpoledne k 25. výročí zapsaní Prahy na seznam světového dědictví UNESCO v Kinského zahradě

Dětské odpoledne k 25. výročí zapsání Prahy na seznam světového dědictví UNESCO v Kinského zahradě

V Kinského zahradě začalo dětské odpoledne ve 14 hodin. Zpočátku svítilo mladým návštěvníkům sluníčko, později se obloha zatáhla a venku bylo cítit prví mrazík. Každý účastník dětského odpoledne dostal do ruky bobkovník z Kinského zahrady. Jednou z verzí původu jména Smíchov je složenina smí-chovat (zvířátka) a tak dostal každý za splněný úkol na bobkovník barevný bobek. Za všechny bobky pak každý úspěšný soutěžící dostal pravou nádražáckou píšťalku.

Jednotlivá stanoviště se rozprostírala dole – před Letohrádkem Kinských a pak směrem do vrchu – kolem jezírka.

Spodní stanoviště:
Smíchovské nádraží
Přivezli jsme vlastnoručně udělaný vláček, do kterého si děti sedly. Od pana průvodčího (Martin Zborník) dostaly lístek a ten musely dojít pomyslně zaplatit k panu výpravčímu, Františkovi Zborníkovi, který měl kleštičky. Pokud si jdete pro lístek, co s sebou nesete? Přeci hromadu zavazadel! A tak každý dostal pět zavazadel (kluzkých pet lahví), se kterými musel spěchat k pokladně a pak zase zpět do vlaku.

Příroda
Anežka a Dana Zborníkovi s budkami na zádech hrály stromy. Daně koukal z ptačího otvoru budky drozd, Anežce lesní skřítek. Každý soutěžící přišel k poznávačce, kde byla semínka a pod každým semínkem malá dvířka s listem stromu, ze kterého spadla. Našli se šikulové, kteří nejen poznali kaštan, žalud atp., ale i akát, jehnědy břízy a jiná těžší semínka!

Sochařství François Auguste René Rodina
Od smrti slavného francouzského sochaře François Auguste René Rodine uplynulo letos 17. listopadu přesně 100 let. A tento slavný sochař měl  v roce 1902 svou pražskou výstavu v dřevěném pavilónu, který navrhl architekt Jan Kotěra pro Spolek výtvarných umělců Mánes. Zastávka měla dvě části. Lojzík Heinriche společně s tátou, Petulou Heinriche s příchozími dětmi velmi pečlivě navrhoval sochy jako skici na papír. Dále měly děti za úkol s paní spisovatelkou, Jarmilou Hannah Čermákovou inscenovat sochy – některé se na jedné nožce udržely, jiní zaujmuli jinou figuru. Zastávka byla umístěna před romantickým Letohrádkem Kinských a tak není divu, že zde bylo živo.

Horní stanoviště

Spisovatelé
Ke spisovatelům ze Smíchova vedla cestička vzhůru k jezírku. Na tomto pohádkovém stanovišti s dědem Vševědem a dalšími bytostmi, které mistrně zahráli Katarína a Jan Zbořilovi, hádali děti název pohádky, o kterou právě jde.  Bylo tu živo a děti se sem pak i vracely. Řada soutěžících uhodla některé pohádky ihned, někteří trošku váhali.  Za odměnu pak dostali omalovánky.

Kostel Svatého Václava
Obzvláště kluci si oblíbili toto stanoviště věnované kostelu Svatého Václava. Podle legendy sv. Ludmila dostala od sv. Metoděje při svém křtu společně s dalšími předměty potřebnými ke konání křesťanských bohoslužeb kovový obrázek, na kterém je vyobrazena Panna Maria s Ježíškem v náručí – později pojmenovaný Palladium země české.  Po zavraždění Sv.Václava 28. září  929 jeho pobočník Podiven s tímto obrázkem utíkal a než-li byl dopaden a zabit, zakopal jej do země. Objeven byl oráčen až za 250 let. V roce 1945 byl obrázek vystaven v kostele Sv. Václava. S Radanou Šatánkovou hledaly děti tento obrázek a hodně se při jeho hledání nasmály.

Smíchovské hraní
Posledním venkovním zastavením bylo Smíchovské hraní.  Jedna z pověstí říká, že Smíchov se jmenuje podle povolení smět chovat ovce a jiná domácí zvířátka na jeho stráních. Plyšový čuník, kozička, králík, slepice a jiná domácí zvířátka se na této zastávce vesele pásla, pasáčci Michal Loffer hrál na píšťalku a Michal Čagánek si s dětmi povídal o tom, co jedí a jak se chovají.

Divadlo Creatio a pohádka Červená Karkulka a detektivové
Po 16. hodině se místní kavárna Café v parku zaplnila dětmi. Sedělo se na židličkách i na dekách, poslouchalo a dívalo. Hru napsal Luboš Pavel podle pohádky O Karkulce a s ním ji velmi hezky hrála dcera, Natálie Pavlová. Dva detektivové Mydlík a Pidlík vyšetřovali, jak to vlastně doopravdy bylo s Červenou Karkulkou? Kam se poděl vlk a babička? Po hlasitém potlesku si mohly děti prohlédnout a případně i s sebou odnést  i další pohádkové knížky Luboše Pavla. Hra je k poslechu na youtube i tady www.lubospavel.cz

Z venku

 

Z divadla

Plakátek

Plakatek Kinskeho zahrada

foto: Petula Heinriche, Martin Zborník

22.11.2017 Poezie mezi vraty (Prachatice)

Srdečně zdravím z prachatické knihovny. Posílám pár fotografií ze včerejší akce Den poezie. Tuto akci pořádala Městská knihovna Prachatice ve spolupráci se Střední pedagogickou školou v Prachaticích. Studentky si pod vedením paní Mgr. Petry Sovové připravily krásné pásmo z poezie K.H. Máchy, K.J. Erbena, Jiřího Žáčka, Ivana Skály a mnohých dalších. Poezie byla zpestřena hudbou na kytarou a zpěvem. Čtení poezie přilákalo širokou veřejnost.

Ludmila Bicanová
Městská knihovna Prachatice

14.11.2017 Richard Kliment – výstava obrazů a grafik SPECULARE (Praha)

Richard Kliment – výstava obrazů a grafik SPECULARE

14.11. od 19.00. večer k výstavě:  – úvod na téma festivalu Den poezie  „Labyrint světa a ráj srdce J.A. Komenského“ Ladislav Čumba,  hudební překvapení Michal Hrubý,  v rámci večera vystoupila s koláží textů z díla J. A Komenského Eva Přibylová (rádio Classic)
Kavárna U Božího mlýna, Salmovská 2036/15, Praha 2

 

foto: Jitka Bařinová, Martin Fryč, Richard Kliment

Lidice: Křest knihy

Křest knihy

V sobotu odpoledne 25.11.2017, ožila Lidická galerie Památníku Lidice štěbetáním dětí z Masarykovy jubilejní základní školy Hřebeč. Přišly v doprovodu rodičů a dalších rodinných příslušníků, aby pokřtily knihu rýmovaček a básní, kterou napsaly a ilustrovaly.

Někteří malí autoři přednesli v hodinovém programu ukázky ze své tvorby. Písničkami podpořil jejich recitaci dětský soubor Hříbátka. Celý pořad sledovala také řada pedagogů a významných osobností kulturního i společenského života.

Jedinečný křest knihy proběhl v závěru pořadu, kdy zazněla optimistická skladba pro kytaru v podání Ing. Jana Paulíka (jednoho ze zakladatelů hudební skupiny KNEZAPLACENÍ). Citlivý hudební podkres  pak zvýraznil recitaci básně od J. Nohavici – Vlaštovky, v podání Ing. Františka Paulíka CSc., předsedy Smíšeného pěveckého sboru města Buštěhradu. Byl to právě on, kdo dětem pokřtil jejich originální  knihu s názvem „RÁJ  SRDCE“ a popřál splnění mnohých přání i hodně úspěchů v další literární tvorbě.

Pak už se děti mohly věnovat společně se svými rodiči edukačním programům, které pro ně byly připraveny v prostorách Mezinárodní dětské výtvarné výstavy.

Velké poděkování patří vedení Památníku Lidice v čele s paní ředitelkou Mgr. Martinou Lehmannovou, za poskytnutí reprezentativních prostor a za bezplatnou nabídku edukačních programů, které si děti mohly užít po slavnostním křtu. Děkujeme za vstřícné a vlídné přijetí v Lidické galerii.

Akce se účastnilo 120 osob.

foto, text: Anna Holeyšovská

Autorské čtení poezie pod věží kostela Sv. Jana Nepomuckého

V Nepomucké ulici v Praze stojí velmi hezký funkcionalistický kostel, dostavený v době 2. světové války. Díky pozvání pana faráře Zdeňka Loheliuse Klindery jsme se sešli ve farním sále na básnickém večeru. Se svými verši vystoupili básníci Jarmila Hannah Čermáková, Petula Heinriche, Aaen Jan Kratochvíl, Irina Silecká, Jaroslav Vokál, Martin Zborník, hrou na kytaru a vlastními texty proloží jednotlivá čtení spisovatel a písničkář, Michal Čagánek. Dále se přidal se svými verši dva další básníci – mimojiné pořadatel májové poezie na Petříně Ondřej Linhart a s dalšími velmi pěknými verši básník Dominik Eben.

Ve druhé půlce večera jsme nesmírně vděčni panu Plíškovi a jeho synovi za komentovanou prohlídku celého kostela, hru na varhany a na zvonkohru z dílny pana Plíška, která rozezněla vánočně celý prostor lodě. Pan Plíšek nás vzal i do 55 metrů vysoké věže kostela, odkud byl nádherný výhled do noční krajiny.

 

« 1 z 2 »

 

foto Martin Zborník, video Petula Heinriche

Autorské čtení povídek a čínské verše v Jindřišské věži

Autorské čtení povídek z Totem.cz, Pismak.cz, Literra.cz a dalších autorů
a čínské verše v Jindřišské věži, hudba: Jiří Šámal

Autorská čtení v podkroví pražské Jindřišské věže organizujeme každý měsíc, vyjma léta, od roku 2006. Večery uváděné Petulou Heinriche jsou kombinací autorské četby povídek a cestovatelské besedy se zajímavými cestovateli. Své povídky čtou autoři z kulturních magazínů Totem.cz, Pismak.cz, Literra.cz a další. Jsou otevřena četbě povídek z řad příchozí veřejnosti v rozsahu 1-2 stran A4 textu. Každý listopad se zapojujeme do festivalu Den poezie a zařazujeme mezi povídky i poezii.

V pondělí 20. listopadu celý pořad četby povídek příjemně proložil hudbou na hangdrum Jiří Šámal. Kdo tento unikátní nástroj ještě neznáte,můžete si Jirku poslechnout na http://bandzone.cz/jirkasamal Jirka vydal i pěkný CD, která u sebe mívá při svých vystoupeních.

Jako první četl svoji poezii básník Aaen Jan Kratochvíl. Po hudební vložce pak vystoupila se svou povídkou o muži se dvěma tvářemi a vztazích mimo jiné organizátorka festivalu Slovanské tradice, Irina Silecká. Paní Renata Novotná, která čte ve věži rovněž pravidelně,  s sebou přinesla veselou povídku o stravěJ Na to Petula Henriche uvedla čtoucího, Martin Zborníka s povídkou o jednom tajemném běžci, Stopař. Na závěr první části večera jsme se zasmáli díky povídce Pavla Skalického, O smolíkovi Pacholíkovi a jeho jelenu metrosexuálovi se zlatými parohyJ

Následovala krátká přestávka a poté cestování. Tentokrát mezi nás přišli díky pozvání agentury Educan.cz studenti z Číny – dozvěděli jsme se něco o jejich rodném Hainanu i o Číně jako takové. Studenti recitovali i své verše a mistrně i verše čínských básníků. Děkujeme za přípravu celé přednášky i jejich lektorce, Gábině Kořenské a dále pak též za organizaci druhé půky večera Lence Pacovské a Petře Vydrové-Pavlasové, kterým Educan.cz leží na bedrech.

Po tomto zajímavém a velmi příjemném večeru jsme se jako každý měsíc odebrali do restaurace Sharewood posedět.

« 2 z 2 »

(Martin Zborník)

16.11.2017 Oslava narozenin Karla Hynka Máchy na Petříně

Letošní oslava narozenin Karla Hynka Máchy na Petříně začala sehráním nejrůznějších osudů bez účasti některých každoročních básníků, se kterými se u památníků společně scházíváme. Počasí se utišilo a mezi prvními sem přišli náhodně studenti architektury, kteří nám s nástroji příjemně zahráli básně. Pak následoval přednes poezie příchozích básníků a básnířek. Zapili jsme Máchu vínem, rozsvítili mu svíčky u nohou a pak se dozvěděli, že dnes zemřel náš oblíbený písničkář, Wabi Daněk. Wabimu jsme podrželi minutku ticha, zatímco svičky a lampy pozlatily chodníky…

 

foto: MZ

Oľga Gluštíková

Oľga GlutikováOľga Gluštíková (1987) pochádza zo severného Slovenska. Pôsobila ako novinárka v regionálnych novinách a neskôr pracovala v denníku. Publikuje recenzie v mesačníku Knižná revue. Je jednou zo zakladateľov Bratislavského literárneho klubu BRAK, ktorý združuje mladých autorov poézie i prózy. V roku 2014 debutovala zbierkou poézie s názvom Uložená do stromov. Jej druhá básnická zbierka s názvom Atlas biologických žien bude publikovaná v decembri 2017.

Tam za vodou v rákosí

Kroužek mladých šikulů Mladý kutil se rozhodl pro tento den vyrobit sérii lodiček, které společně za tmy vypustil po vodní hladině. Původním plánovaným místem k vypuštění loďstva byl Motolský rybník. Vzhledem k tomu, že potemněl a sotva natekl po svém vypuštění, přivezli jsme obrovskou vanu k potoku na louce pod křižovatkou ulic Zahradníčkova a Brdlíkova a tu jsme vodou z potoka naplnili.

Prvním úkolem byla výroba majáčku, kterým si mladí kutílové a příchozí jejich kamarádi svítili. “Žába leze do bezu, já tam za ní polezu” – nám ale žáby naskákaly do vody. Proto je museli mladí žaborybáři nejdříve vylovit. Poté mohly být naše motorové čluny spuštěny na hladinu. Nejdříve jsme natáhli málo, ale sotva Vašík vyzkoušel natáhnout gumu pořádně, ostatní se přidali a lodě přejely vanu natotata. Výherce směl otevřít první poklad – želéčervy od rybáře a ty rozdat kamarádům. Foukalo a byla zima, přesto se mladí kutilové rozhodli posbírat z potoka vyskákané rybičky. V té tmě však zmizela i skříňka s druhým pokladem a tak dalo všem pořádnou práci tuto skříňku opět objevit. Hledali jsme v javorovém listí, v trávě, po břehu potoka – nakonec byla skříňka šťastně nalezena a na závěr v ní chycené želéryby snědeny.

foto: Dana Zborníková

Zahajovací večer festivalu Den poezie

Zahajovací večer mezinárodního básnického festivalu Den poezie se konal od 19 hodin – autorské čtení Miroslava Huptycha a přednáška profesora Jana Kumpery o Janu Amosu Komenském.

Součástí pořadu byla vernisáž grafických koláží Miroslava Huptycha v dolních prostorách Literární kavárny Řetězová, Řetězová 10, Praha 1.

foto: Lenka Hábltová

13.11.2017 Literární čtení účastníků festivalu Slovanské tradice, přednes veršů ze sbírek Iriny Silecké a J. H. Čermákové

V pondělí 13.11. 2017 proběhl v Dobré trafice na Újezdě ojedinělý pořad. Díky pozvání organizátorky mezinárodního festivalu Slovanské tradice, Iriny Silecké, jsme se totiž mohli setkat s jeho finalisty.  Díky Ljudmila Saltykové z Rjazani, Olze Borisové ze Samary a Irině Silecké byly verše mnohých českých básníků přeloženy do ruštiny a také zde zazněly.

Jak bylo v pozvánce uvedeno, večer patřil rovněž dvěma významným básnířkám – Jarmile Hannah Čermákové, která se pochlubila svou připravovanou sbírkou “Bosé je sólo” a Irině Silecké, které právě vyšla básnická sbírka “Pocity a osudy”.

Na večeru své verše dále přednesli Běla Janoštíková, Zita Malaníková, svými verši se také pochlubil a hrou na kytaru příjemně proložil večer Aaen Jan Kratochvíl a několik veršů pro děti přednesl Martin Zborník.

Jakub Čermák

Jakub Čermák (*1986) – básník, písničkář, režisér. Knižně vydal 3 básnické sbírky (Resumé 17; cermak_jakubPadavčata; Stroboskopy) a jednu veršovanou dětskou knížku (Do vesmíru!), pod přízviskem Cermaque mu vyšlo 8 autorských hudebních alb (Krajiny bez rytíře; Dům Slzí; Přítel holubů; Divozemí; Démon v Paříži; Rodinné album; Gravitace / nominace Anděl 2016; Neboj). Režíroval mj. cestovní dokument Skok do vody nebo rozhlasový dokument Zrní cesta tmou. Autor asi 40 převážně animovaných videoklipů pro tuzemské i zahraniční interprety (za klip Loďky skupiny Zrní nominace na cenu Anděl 2014). Má dceru Agátu, momentálně pracuje jako copywriter.

autor fotky: Petr Zewlakk Vrabec

Karel Škrabal

Karel Škrabalskrabal_karel

Karel Škrabal dosud vydal pět básnických sbírek: Zapalte Prahu (1998), Šlehačka, Druhá verze pravdy, Strašpytel a Rádio Vítrholc (2014). Je zakládajícím členem sdružení Vítrholc, které mimo jiné ve formě elektronindustriální kapely prezentuje texty převážně svých členů. Karel Škrabal v současnosti pracuje v České televizi jako zástupce šéfredaktora regionálního zpravodajství. Předtím byl zástupcem šéfredaktora MF DNES. Spravuje blog pro současnou poezii Nedělní chvilka poezie.

Foto: Mikuláš Rittstein, Tvar

Marie Feryna

Marie Feryna (1993) je básnířka, performerka, publicistka a aktivistka především v oblastiferyna_marie transgender práv.

Pod pseudonymem vydala sbírku Před setřením (Dauphin, 2016), na rok 2018 připravuje k vydání sbírku Osa (Adolescent). Publikala v řadě literárních časopisů – Tvar, Psí víno, Weles aj. Její texty byly přeloženo do rumunštiny, němčiny a polštiny.

Vystupovala s hudebně improvizačním projektem Krajní levice. S noise poetry uskupením Yöllä (Dominik Zezula, Jan Těsnohlídek ml.) vydala album Čtyři tváře města. Na rok 2018 připravuje kolaborativní queer hudební projekt A X I S.

Bernardeta Babáková

Bernardeta BabákováBernardeta Babáková, (*1994, Brno), studentka vysokých škol. Snaha o tvorbu poezie, povídek, scénářů, dokumentů, divadelních skečů v hospodách  pochybných pověstí, občaského aktivismu, kulturních událostí. pět let v nejpodřadnějších zaměstnáních, dočasně v krakovském exilu

Aleš Kauer

kauer_alesAleš Kauer, výtvarník a básník, zakladatel bibliofilského nakladatelství Adolescent, avantgardního hudebního projektu Iglau ungenau a organizátor řady kulturních akcí. Graficky a výtvarně doprovodil několik knih a časopisů. Básně publikoval v mnoha časopisech doma i v zahraničí. Občasnými hudebními recenzemi přispívá do Deníku Referendum. Poslední textově-výtvarná knížka Giotto & xerox je úvodním dílem zamýšleného triptychu. Druhý díl Monet & money, vyšel v září. V současné době žije v Jihlavě. Více informací na www.kauer.cz

ŽižkOFFnaEX – Radana Šatánková, Eda Veselý

Název sbírky: ŽižkOFFnaEXZizkOFFnaEX
Autorka: Radana Šatánková, Eda Veselý
Vydavatel: Nakladatelství Kampe

O sbírce
…vyšla v nakladatelství KAMPE v dubnu 2016 a uvedena byla na Žižkově. Jejími autory jsou spisovatelé žijící v Praze 3 – Radana Šatánková a Eda Veselý; ilustrace jsou dílem italsko-francouzského karikaturisty, který se přezdívá Luis Tichá Tužka.
“Jak napovídá samotný název knihy, jde o básně veselé, dále z restauračního prostředí, ale pozor, nenechte se mýlit… Objevíte díky duši básníků také krásná a romantická zákoutí, portréty Žižkovanů, příběhy, které se v Praze 3 udály. Autoři své scény věrně zasazují do žižkovských reálií. A je vidět, že místa důvěrně znají a přirostli k nim i svým srdcem.”
Žižkovské listy, duben 2016

KNIHA JE K DOSTÁNÍ U AUTORŮ, V ŽIŽKOVSKÝCH PUTYKÁCH A U DOBRÝCH KNIHKUPCŮ

Ukázky:

…vyšla v nakladatelství KAMPE v dubnu 2016 a uvedena byla na Žižkově. Jejími autory jsou spisovatelé žijící v Praze 3 – Radana Šatánková a Eda Veselý; ilustrace jsou dílem italsko-francouzského karikaturisty, který se přezdívá Luis Tichá Tužka.

“Jak napovídá samotný název knihy, jde o básně veselé, dále z restauračního prostředí, ale pozor, nenechte se mýlit… Objevíte díky duši básníků také krásná a romantická zákoutí, portréty Žižkovanů, příběhy, které se v Praze 3 udály. Autoři své scény věrně zasazují do žižkovských reálií. A je vidět, že místa důvěrně znají a přirostli k nim i svým srdcem.”

Žižkovské listy, duben 2016

KNIHA JE K DOSTÁNÍ U AUTORŮ, V ŽIŽKOVSKÝCH PUTYKÁCH A U DOBRÝCH KNIHKUPCŮ

 

 

Ukázky – Radana Šatánková:

ŽIŽKOVU

Seifertko, co se
vilně vineš
jak rozparek dámské sukně
směle a odvážně nahoru,
toužím Tě vidět
v letním oparu…
…jak sáláš
i hýčkáš si svůj stín,
jsi žena, jež zakrývá si klín
a jen když ulice Tvá ú s t í

– ž á d a n ě –

tam básník se krásně

s p u s t í

 

 

Ukázky – Eda Veselý

 

Žižkovská Kleopatra

Házela oči z věže
oblaka držela za otěže
Když sjela dolů výtahem
Vítkov byl jejím Luxorem
Zcuchaná žíznivou korunou
líbala kočku skleněnou
Sfoukla z ní bílou čepici
sevřela ji jak hadici

Drsné tresti – Jarmila Hannah Čermáková

Název sbírky: Drsné trestidrsnetresti
Autorka: Jarmila Hannah Čermáková
Vydavatel: Nakladatelství Kampe

Anotace 
Otevřít sbírku poezie Jarmily Hannah Čermákové (*1945) znamená setkat se s autorkou zralou a zkušenou, básnířkou, která již ve vodách poezie zakotvila dobrou desítkou vydaných knižních titulů. Zmiňme jich alespoň pár – Pouť za černou lunou (2000), Skazočky (2009), Rosa na ostří (2011), Dlaň pro Marinu (2014) a Toulky po rtech (2015).

Její smysl vnímání jazyka s důrazem na zvukomalbu, nadto s citlivostí pro jazykové hříčky, dokáže přidat originální pointu… Náhle překvapuje též reportážním přístupem. Žádná oblast není tabu, vše co je lidské, patří k životu. Jarmila s účastí pozoruje osudy lidí, ptá se, co se stalo s morálními hodnotami ve společnosti, v níž žijeme, a ukazuje, že daru slova umí užívat.

V zářijově počaté sbírce roku 2016 DRSNÉ TRESTI, z níž také přinášíme výběr básní, nás básnířka, dále však také žurnalistka, dramatička a loutkoherečka jako dříve zve opět do svého rozmanitého světa. Světa dramatu, biblických motivů, ghett, uklízejících Ukrajinek, ale i básnického mejdanu či všednodenních scén v metru či supermarketu. Dále reflektuje Ortena, rozjímá nad místy nejen naší země a prochází se s lyrickou nostalgií v ročních dobách.

Připravila Radana Šatánková

Kde můžete sbírku dostat:
https://www.kosmas.cz/knihy/220975/drsne-tresti/

Stromy – Eva Matylda Jiřičková

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Název sbírky: Stromy
Autorka: Eva Matylda Jiřičková

 

O kníze:
Knížka má 190 stran, 94 barevných fotografií stromů seřazených od předjaří po zimu. Fotografie s popisky jsou doplněny poetickými texty autorky.

O výstavě: https://www.facebook.com/events/636491643189890/?active_tab=discussion

Knihu plnou poezie si můžete prohlédnout a koupit  ve Střední uměleckoprůmyslové škole Turnov, Skálova 373, 51101 Turnov  za 200 Kč – během Dnů poezie v listopadu 2017.

poezie v parku

Být stromem, který zpívá – Bronislava Volková

Název sbírky: Být stromem, který zpíváByt stromem_obalka
Autorka: Bronislava Volková
Vydavatel: Pavel Mervart

 

Anotace

Nová, v pořadí jedenáctá, knížka metafyzicko-existenciální poezie česko-americké exilové básnířky, žijící v současné době mezi Prahou a Bloomingtonem, IN. Na svém kontě má dnes již kolem třiceti knih poezie, překladů i vědeckých rozborů a její poezie byla přeložena do jedenácti jazyků. Je držitelkou významných mezinárodních literárně-kulturních cen, členkou českého a amerického PEN klubu, emeritní profesorkou Indiana University a zároveň i úspěšnou kolážistkou, která vystavuje svá díla na obou březích oceánu. Volková je básnířkou citovou a duchovní, jež strhuje čtenáře k hlubšímu procítění životních souvislostí. Jedním z témat  současné knížky je i jedinečnost zvířecího světa. Výjimečným rysem její poezie je její důsledně dvojjazyčné podání a originální metaforizace. Knížka je vybavena pěti barevnými kolážemi autorky. Více na www.bronislavavolkova.com.

Kde knihu dostanete:

Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2016, 140 pp. Kniha je k dostání od nakladatele nebo přes Kosmas. Recenze vyšly nedávno ve Tvaru a Wellesu.

Koperníkové hvězdy – Elena Buixaderas

Název sbírky: Koperníkové hvězdyelena
Autorka: Elena Buixaderas
Vydavatel:  Literární salon

Anotace

Sbírka Estrellas de Copérnico/ Koperníkovy hvězdy od španělské autorky Eleny Buixaderas, která žije od roku 1996 v Praze, je prvním vydáním této básnířky v českém překladu (od Terezy Riedlbauchové za spolupráce Denisy Škodové). Poprvé zároveň vychází i španělský originál jakožto autorčin třetí knižní titul (první dvě sbírky vyšly ve Španělsku). Sbírka představuje autorčinu výpověď o prožívání těhotenství a mateřství, které je nahlíženo z pohledu ženy jako takové, ale zejména z perspektivy ženy-vědkyně (obor fyziky), jakož i ženy-cizinky v novém bydlišti, na niž ani vlastní děti nemluví jejím mateřským jazykem. Prostor a čas sbírky jsou velmi intimní – vnímání změn těhotného těla, úžas nad přicházejícím novým životem, představy o životě vyvíjejícího se plodu, výčitky, že se žena dítěti nemůže věnovat na sto procent, poznání pramenící z dětského objevování světa. A také obavy, že dítě někdy v budoucnu odmítne dar života, jímž se dostalo na tento nehostinný svět, který je pro dospělého stejnou záhadou jako pro novorozence.

Kde knihu seženete: https://www.kosmas.cz/knihy/236898/kopernikovy-hvezdy-estrellas-de-copernico/

Pocity a osudy – Irena Silecká

Název sbírky: Pocity a osudyPocityaOsudy
Autorka: Irena Silecká

O sbírce:
Ve své nové knize poezie jsem se snažila spojit pocity lidí s jejich osudy. Způsob, jakým cítíme svou rodinu a přátele, se odráží v našich osudech. Naše pocity, pochopení světa se mění – a celý náš život se mění. V tomto složitém a mnohostranném světě je všechno úzce propojeno, zejména pokud jde o lidské vztahy. A co by mohlo být zajímavější než toto? Čtěte, přemýšlejte, milujte a podporujte se!
Vaše Irina Silecká.

Jan Škrob

skrobBásník, překladatel. Narozen v Praze na podzim 1988.
Debutoval sbírkou Pod dlažbou (Eman 2016).
Zařazen do ročenky Nejlepší české básně 2015.
V roce 2017 nominován na cenu DILIA Litera pro objev roku.
Člen Asociace spisovatelů.
Žije v pražských Vršovicích.

Jitka N. Srbová

jitusJitka N. Srbová (1976) Vystudovala Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy. Na internetu publikovala pod nickem Natasha; básněmi je zastoupena v literárních sbornících 7edm (2010) a Místa nevhodná k odstranění (2010) a v ročenkách Nejlepší české básně (2012 a 2015). Publikovala rovněž hojně časopisecky. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013) a Les (Dauphin, 2016). Žije v Hořovicích.

Tomáš T. Kůs

kusTomáš T. Kůs (*1978)

Vydal sbírky Teplo zima milovat (Perseus, Plzeň 2002), Příbytky (Weles, Brno 2005), Spižírna (Dauphin, Praha 2009) a Nevinní (Hnízdo, Praha 2013). Sbírka Spižírna získala v roce 2010 Cenu Bohumila Polana. V roce 2018 vyjde u nakladatelství Weles jeho pátá sbírka Mělké jámy.  Živí se psaním grantů a jako externí publicista. Od roku 2003 produkuje v ČR slam poetry a organizuje její scénu.

Gerður Kristný

gero

Gerður Kristný je jednou z nejaktivnějších autorek islandské literární scény. Narodila se 10. června 1970 a vyrostla v Reykjavíku. Vystudovala francouzštinu a literární komparatistiku na Islandské univerzitě. V současnosti se živí na plný úvazek psaním. V roce 2010 obdržela Islandskou literární cenu za básnickou sbírku Blóðhófnir, která je založena na starobylém severském mýtu. Kniha byla také nominována na Cenu Severské rady za literaturu a vydána ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Velké Británii a Finsku. Gerður Kristný dosud publikovala sbírky básní a povídek, romány, knihy pro děti i biografii, za niž získala v roce 2005 Islandskou novinářskou cenu. Žije v Reykjavíku, ale pravidelně cestuje po celém světě. Svou tvorbu už představovala i na místech jako Kampala, Cox’s Bazar, Maastricht, Jáva nebo Kalkata.

Fotografie: Gerdur Krisný. Autorka fotografie: Árni Þór Árnason

Darrell Jónsson

18. JONSSONMultiinstrumentalista a básník Darrell Jónsson působil v řadě hudebních projektů včetně Jazz Ensemble Bena Donatella (Aljaška), Bazik Organizim (Španělsko), Perpetual Entropy & Ron George (Los Angeles), Urban Space Epics (Severní Kalifornie / Česká republika), Extraterrestris (ČR), a BBNO (ČR). Jeho nástroji jsou kalimby, slide kytara, akustická kytara, loutna, bull roarer, klávesy a syntezátory. Byl zakládajícím členem kalifornské Outside Music Association, mezi jehož členy patřili Ron George, Horace Tapscott, PFS, Carl Stone a Bonnie Barnett. Jónssonův přístup k improvizaci odráží jeho intenzivní studium domorodého i imigrantského folkloru Severní Ameriky a Afriky. Je rezident MeetFactory v Praze.

Iveta Kokyová

18. KOKYOVAProzaička žijící v Hradci Kralové. V roce 1989 se vyučila strojní mechaničkou, tuto profesi pak několik let vykonávala, později pracovala jako uklízečka nebo balička. V současné době je terénní pracovnicí MMHK, při zaměstnání dálkově studuje sociální práci na Evangelické akademii v Praze. Externě pracuje v romské internetové televizi Romea TV jako moderátorka a reportérka, dále jako lektorka romského jazyka. V letošním roce prošla literární dílnou s interetnickým přesahem pořádanou Novou scénou Národního divadla. K povídkové tvorbě v dvoujazyčné verzi ji přivedla až romistka Hana Syslová. Ve své tvorbě čerpá především ze svého dětství, z příběhů o rodině a autentických zážitků. Její povídky Šukar rat / Krásná noc a Imaginární pes vyšly v časopise Romano voďi.

Marie Iljašenko (1983)

mi_foto o_liparMarie Iljašenko (1983) 
Narodila se v Kyjevěv rodině s českými a polskými kořeny, ale vyrůstala v Polici nad Metují. Její debutová sbírka básní Osip míří na jih (2015) byla nominovaná na cenu Magnesia litera v kategorii Objev roku. Kromě poezie píše povídky a eseje. Pracuje jako překladatelka, redaktorka a je editorkou Revue Labyrint. Žije v Praze.

foto (c): Ondřej Lipár

Nicolae Spătaru

????????????????????????????????????

Nicolae Spătaru pochází ze severní Bukoviny, která patřila k meziválečnému Velkému Rumunsku, ale po druhé světové válce se stala součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Brežněvova éra na bukovinském venkově se stala inspirací pro řadu povídek vydaných ve svazku Îngerașul purta fusta mini (2015, Andělíček nosil minisukni), které jsou na jedné straně prodchnuty bukolickým bezčasím a na druhé straně atmosférou Studené války. Například v povídce „Za úplňku“ vesničané doslova umírají strachy, když zjistí, že zemřel soudruh Brežněv, a tudíž je jaderná válka na spadnutí. V „Hadích časech“ vypravěč rafinovaně spojuje ironii, šibalský humor,falešnou naivitu a všeobjímající nostalgii.
Stejným politickým duchem je poznamenána i jeho poezie, která, víc než individuální styl jednoho autora, vyjadřuje atmoféru určitého období z bukovinckých dějin.

Karla Šťastná

karla stastnaKarla Šťastná (1984) pochází z Valašského Meziříčí. Vystudovala výtvarné umění. Žila v Ústí nad Labem a v Brně. V současné době bydlí a pracuje v Praze. Věnuje se malbě, kresbě; navrhuje šperky, naslouchá, pozoruje, píše…

 

 

© foto Radek Radúz Dětinský

Adrian Suciu

Adrian SuciuAdrian Suciu (nar. 21. prosince 1970, Năsăud) je rumunský básník a prozaik.

 Vystudoval bakalářský stupeň na Univerzitě „Babeș-Bolyai“ v Kluži (1995). Roku 1993 absolvoval stáž v tištěných médiích v Praze a Krakově, roku 1996 jako stipendista francouzské vlády stáž ke zdokonalení technik interview a reportáže v Paříži v Radio France Internationale, v roce 2000 pak v Kodani stáž k organizaci a managementu podnikání v tisku. Jeho dílo se objevilo v mnoha domácích i zahraničních literárních antologiích, bylo přeloženo do angličtiny, francouzštiny, němčiny, maďarštiny a okcitánštiny, autor získal četná literární ocenění.

 V různých obdobích byl moderátorem rubrik a pořadů v rumunských médiích – Radio Cluj, TVR Cluj, NCN Cluj, Echinox, Cadran. Pracoval jako komentátor CD Radio, Monitorul de Cluj, Radio Cluj, Ziua de Cluj, příležitostně spolupracuje s literárními periodiky Dilema, Contrapunct, 22, România literară, Steaua, Vatra, Tribuna, Familia, Apostrof, Poesis, Calende, Ramuri, Luceafărul a dalšími.

 Je předsedou Kulturní asociace Direcția 9, kterou roku 2013 založil za účelem edičně a finančně podporovat začínající básníky a zároveň k novému zhodnocení některých básníků prověřených časem a jejich vrácení do oběhu.

 Profesní životopis

 1989–1990, horník, těžba v oblasti Rodna-Făget.

1990–1993, redaktor časopisu Cadran

1993–1995, redaktor a reportér zpravodajství Actualitati TVR Cluj;

1995–1998, šéfredaktor rádia CD Radio Napoca;

1998–2000, šéfredaktor deníku Monitorul de Cluj;

2001 – současnost, parlamentní expert Oddělení pro styk s veřejností Poslanecké sněmovny

 Vydal dvanáct sbírek poezie a prózy

 Jeho dílo je součástí antologie Streiflicht – Eine Auswahl zeitgenössischer rumänischer Lyrik (81 rumänische Autoren), – „Rozptýlené světlo“, dvojjazyčná antologie děl 81 rumunských autorů v překladu Christiana W. Schenka, Dionysos Verlag, 1994.

Michal Šanda

michal1Narodil se 10. 12. 1965 v Praze. Od roku 1991 je zaměstnán v Institutu umění – Divadelním ústavu jako archivář. Je autorem řady básnických a prozaických knih, např. Blues 1890-1940 (2000), Sudamerická romance (2003), Dopisy (2009), MUDr. PhDr. Jarmila Beichtenová: Kazuistika pacientů Michala Šandy a Jakuba Šofara – literární anamnéza (2014), Oskarovy rybářské trofeje (2014), Rabování samozvaného generála Rona Zacapy v hostinci U Hrocha (2015), Autorské poznámky k divadelní grotesce Sráči (2015) nebo Masná kuchařka mistra řezníka z Nelahozevsi Antonína Dvořáka (2016). Svou tvorbu poskytuje čtenářům na stránkách www.michal-sanda.cz zdarma ke stažení.

V nakladatelství Milan Hodek | Paper Jam je v současnosti připravena k vydání novela Údolí.

Svatava Antošová

Svatava AntosovaBásnířka, prozaička a publicistka, žije v Teplicích. První básnické pokusy z konce 70. let vydala samizdatem (sbírky Underwood, Encefalické probuzení a Sen o velikém uniknutí). Na počátku 80. let se stala zakládající členkou Patafyzického kolegia Teplice (společně s Petrem Kurandou, Václavem Lukáškem, Eduardem Vackem a Miroslavem Wankem), na jehož aktivitách se podílela do roku 1986, kdy kolegium rozprášila StB. V té době publikovala pouze časopisecky (sborník Pako, časopis Vokno). Inspirována patafyzickým kalendářem Alfreda Jarryho napsala sbírku Kalendář šestého smyslu, která vyšla knižně až v roce 1996 v nakladatelství Clinamen.Byla častým hostem u Mirka Kováříka a Zdeny Hadrbolcové v Zeleném peří, své básně recitovala za doprovodu teplické skupiny Mimo zákon (akce „Teplice v Praze“ na Deltě v roce 1991) a ústeckého dua Martin Bechynský (el. kytara) a Míla Uherčíková (housle). Společně vystupovala s kytaristkou a textařkou Karolinou Steinhauserovou (dnes Kamberskou). Z jejích básní vzniklo počátkem 90. let divadelní představení, které sehráli členové pražského divadla Protoč (režie David Czesany). Od konce 80. let se účastní akcí literární Skupiny XXVI, pravidelných každoročních básnických srazů v Příchovicích a Máchovských putování po českých hradech.

Je zastoupena ve sborníku Zelené peří (Mladá fronta, 1987), v antologiích Od břehů k horám (Votobia, 2000), Hovnajs! (Clinamen, 2004), v Antologii českého rozhlasového fejetonu 2002–2004 (Concordia, 2004), ve sborníku erotických povídek Divoká jízda (Knižni klub, 2006) a v řadě literárních časopisů. Knižně vydala básnické sbírky Říkají mi poezie (Mladá fronta, 1987), Ta ženská musí být opilá (Československý spisovatel, 1990), Tórana (Mladá fronta, 1994), …aniž ťala hlavou (Krásné nakladatelství, 1994), Kalendář šestého smyslu (Clinamen, 1996), Ještě mě nezabíjej! (Protis, 2005), Vlčí slina (Protis, 2008) a Dvojakost (Milan Hodek, 2014), prózy Dáma a švihadlo (Votobia, 2004), Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala (Concordia, 2005) a Skoby/Punkt Memory (Milan Hodek, 2012), antologii Soví let (Protis, 2009) a divadelní hru Neříkej to mámě (Větrné mlýny, 2011). V rukopise má básnické cykly Performance (2012-2014), Hologram (2015), Schellerhau (2015) a Eulenthor (2015). Koncem roku 2017 jí vyjde v revui Pandora básnická skladba Zpětný chod (2016-2017).

Radek Štěpánek

OLYMPUS DIGITAL CAMERARadek Štěpánek (1986) žije v Prachaticích. Vydal sbírky Soudný potok (2010),  Kraj/ky Pagu (2013), Rám pro pavoučí síť (2016) a bibliofilii Přeletět moře nad Bezdreví (2012). S básníkem Vojtěchem Kučerou pořádá v Netolicích a na zámku Kratochvíle setkání básníků Děkujeme za Vaše Básně! Jako redaktor pomáhá v nakladatelství Srdeční výdej.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Miroslav Huptych

Miroslav Huptych je básník, aforista, výtvarník a arteterapeut. Řadu let pracoval jako terapeut huptychna Krizovém centru RIAPS, na Lince důvěry a v komunitě Magdaléna pro léčbu drogově závislých.  Od roku 2003 je ve svobodném povolání. V roce 2005 založil Institut pro vzdělávání v arteterapii a artefiletice. Působí jako lektor a supervizor arteterapeutických kurzů a výcviků.  Sedm let byl místopředsedou výboru České arteterapeutické asociace a šéfredaktorem časopisu Arteterapie. Nyní se věnuje výhradně psaní a výtvarné tvorbě v grafickém programu Photoshop. Vydal 6 básnických sbírek a knížku aforismů Hodinky s ohňostrojem. Jako editor připravil řadu knih, například Kdo pije vlčí mlíko aneb Jak se léčilo za starodávna nebo Černá slepice aneb jak se líhne bazaliček, který štěstí do domu přináší.  Jeho verše byly přeloženy do mnoha evropských jazyků a byly publikovány v několika básnických antologiích, které reprezentují českou poezii v zahraničí.  Kolážemi ilustroval 56 knih, 157 knižních obálek a 29 nástěnných kalendářů. Realizoval přes 40 samostatných výstav doma i v zahraničí. Komenského Labyrint světa a ráj srdce je jeho inspirativní kniha, kterou nejen ilustroval 50 kolážemi, třikrát realizoval v podobě nástěnných kalendářů a již tři roky pracuje na obrázkové knize, kterou by rád vydal v roce 2023 k 400. výročí napsání knihy Labyrint světa a ráj srdce.

Bližší informace o autorovi lze najít na www.huptych.cz

Stephan Delbos

Stephan Delbos je americký spisovatel žijící v Praze, kde vyuDelbos1 (1)čuje na Anglo-American University a na Univerzitě Karlově. Jeho básně, eseje a překlady byly publikovány v Česku i v zahraničí. Je editorem From a Terrace in Prague: A Prague Poetry Anthology (Litteraria Pragensia, 2011). Sbírka vizuálních básní Bagatelles for Typewriter byla vystavena v pražské ArtSpace Gallery v květnu 2012. Jeho první divadelní hra Chetty’s Lullaby o životě trumpetové legendy Cheta Bakera byla uvedena v New Yorku a v San Franciscu. Jeho překlad Nezvalovy sbírky Absolutní hrobař (The Absolute Gravedigger) obdržel v roce 2015 grant PEN / Heim Translation a vydalo ho nakladatelství Twisted Spoon Press. Deaf Empire, jeho hru o českém skladateli Bedřichu Smetanovi, uvedla Prague Shakespeare Company v roce 2017. Je autorem básnické sbírky In Memory of Fire (Cape Cod Poetry Review, 2016) a zakládajícím redaktorem literárního časopisu B O D Y.

János Térey

Térey János 02JÁNOS TÉREY (Debrecín, 1970) maďarský básník, spisovatel, dramatik, překladatel.

Studoval maďarštinu a historii na Budapešťské pedagogické univerzitě, následně na Filozofické fakultě budapešťské univerzity ELTE. V letech 1997-1998 byl lektorem časopisu Cosmopolitan. Od roku je spisovatelem na volné noze. Jeho básně vycházejí od roku 1990 v časopisech Élet és Irodalom, Holmi, Jelenkor, Alföld a 2000. Vydal osm básnických sbírek a jednu sbírku povídek. Jeho nejvýznamnějším dílem je veršovaný román Paulus a dramatická tetralogie Nibelung-lakópark (Obytný komplex Nibelung). Inscenaci třetího dílu tohoto cyklu s názvem Hagen představilo kultovní divadlo Krétakör v roce 2004. Tato inscenace byla pozvána na festival „Neue Stücke aus Europa” ve Wiesbadenu. Jeho další hry uvedla divadla Katona József Színház a Radnóti Színház. V roce 2006 byl stipendistou na Akademii Schloss Solitude ve Stuttgartu. V roce 2010 byl hostem Halma Network v lotyšském Ventspilsu

a v irském Tyrone Guthrie Centre v Annaghmakerrigi.

Je držitelem mnoha prestižních maďarských literárních cen (Cena Tibora Déryho, 1995, Cena Józsefa Attily, 2001, cena za nejlepší maďarské drama roku – 2003, 2008, 2009, umělecká cena AEGON – 2008).


EN: János Térey was born in Debrecen in 1970, and graduated in Hungarian Literature and Linguistics from Eötvös Loránd University, Budapest in 1996. In 1997–98 he worked as editor for Cosmopolitan, ever since he has been a freelance writer. He has twelve volumes to date, most of them poetry, with one volume of fiction and, lately, several verse novels and dramatic poems. Térey is arguably the most prolific and dynamic creative artist in Hungarian literature today. His energy and drive have repeatedly proved able to bring up to date and breathe new life into poetic genres that were forgotten and believed dead.

Jane Kirwan

Jane KirwanJane Kirwan žije mezi Prahou a Londýnem. Vydala dvě sbírky básní, novelu a byla spoluautorkou dvou knih obsahující jak prozu tak i básně. Její třetí sbírka básní osciluje mezi vesnicemi ve středních Čechách a jedné v hrabství Mayo v Irsku. Tato sbírka je připravena k publikaci v roce 2018.

Justin Quinn

quinn8Justin Quinn působí na Zapadočeské univerzitě v Plzni a je autorem několik básnických sbírek. Je překladatelem Petra Borkovce, Ivana Blatného a Jana Zábrany, a právě vyšla jeho edice básní Bohuslava Reynka do angličtiny.

Jana Orlová

cfJana Orlová je Lucifer současné české poezie. V elegantní myslivecké kamizolce, bez spodního prádla, v očích výraz dravce. Ulovenou kořist
nezbavuje života a nekonzumuje. Drží ji za ruku, provází svým vizuálně dekadentním světem a cestou mluví o lásce. Újeď je nástraha. V roce 2012
vydala v nakladatelství Pavel Mervart sbírku Čichat oheň s vlastními ilustracemi. Nakladatelství Větrné mlýny vydalo její druhou sbírku Újedě
(2017). Ve svých performancích propojuje intenzivní tělesnou zkušenost se symbolickou rolí jazyka. Organizuje literární a výtvarné akce, svoji tvorbu
prezentuje na www.janaorlova.cz.

Jakub Řehák

Jakub Řehák (1978)

 

rehak

Básník a esejista, který se také často věnuje kritické reflexi prací svých kolegyň a kolegů, vydal nejprve v roce 2008 sbírku Světla mezi prkny, která si vysloužila nominace na cenu Magnesia Litera a Cenu Jiřího Ortena, kniha Past na Brigitu pak o čtyři roky později Literu za poezii získala. V roce 2016 vydal svou třetí sbírku Dny plné usínání. Spolu s Miloslavem Topinkou byl editorem antologie Nejlepší české básně 2010. Žije v Praze.

Milan Ohnisko

foto Veronika KrálikMilan Ohnisko (1965, Brno) je básník, nakladatelský a časopisecký redaktor, editor a kulturní publicista, za normalizace disident a signatář Charty 77. První básně publikoval v osmdesátých letech v samizdatu. Je autorem osmi básnických sbírek; za tu poslední, Světlo v ráně (Druhé město, 2016), obdržel v roce 2017 cenu Magnesia Litera za poezii. Je také spoluautorem Býkárny (Druhé město, 2006), básnické knihy, kterou napsal společně s Michalem Šandou a Ivanem Wernischem. Pod názvem Oh! vyšel obsáhlý výbor z jeho básnické tvorby z let 1985–2012 (editor Ondřej Hanus, Barrister & Principal, 2012). Jeho zatím poslední knihou je rozhovor s Davidem Kollerem, který pod názvem Who The Fuck Is David Koller? vydalo na podzim tohoto roku nakladatelství Druhé město.

Petr Motýl (*1964)

muraPetr Motýl (*1964)

Básník, prozaik. Autor řady knih. V roce 2017 vydal prózy Doktor Pilka si kope hrob a Kosí srdce a básnickou sbírku 2 000 000 piv, která je věnována  zcela v duchu názvu pivu a hospodám. Autorovo dílo charakterizuje dvouverší: celý svět je pivo/ a my jsme jen výčepní.

Meta Kušar

I-meta kusar-pl0005

 

 

 

Meta Kušar

Meta Kušar (1952) je diplomirala na Filozofski fakulteti, delala je v pedagoškem poklicu, v založništvu, bila samostojna delavka v kulturi, pesnica in esejistka. V Sloveniji je izdala naslednje pesniške zbirke: Madeira (izšla v dveh knjigah – slovensko angleškem in slovensko italijanskem jeziku leta 1993), Svila in lan/Silk and Flax (je izšla v slovensko angleškem jeziku leta 1997), La voix dans le corps/The Voice in the Body/Glas v telesu (tri slovenske pesnice: E. Vouk, M. Kušar, M. Vidmar, Ljubljana 2002), Ljubljana (2004), Jaspis (2008), Vrt za katero je prejela Veronikino nagrado (2014). V tujini so izšle kompletne pesniške zbirke: Split everywhere (1997, University of Tennessee, USA), pesniška zbirka Ljubljana je izšla v slovaškem, angleškem, češkem in srbskem prevodu, ta trenutek pa bodo izšla še francoski in italijanski prevod omenjene zbirke ter francoski prevod zbirke Jaspis.  Njene pesmi so v mnogih antologijah slovenske poezije ter bile izdane tudi v ameriških, madžarskih, nizozemskih, izraelskih, črnogorskih, portugalskih, čeških in drugih edicijah, med drugim tudi v prestižni Afterwards, SLOVENIAN WRITING 1945-1995 (Uredil Andrew Zawacki, New York 1999) in Les poètes de la Méditerranée (izšla pri Gallimard, Paris 2010). Napisala je knjigo esejev Kaj je poetično ali ura ilegale (Ljubljana 2011) za katero je prejela Rožančevo nagrada ter knjigi intervjujev Intervju (Ljubljana, 2009) ter O čem govorijo, kadar ne pišejo (Ljubljana 2010). Ustanovila je Prestol poezije, literarno glasbeni performans in z njim gostovala tudi v Kongresni knjižnici v Washingtonu, in drugod v Ameriki, Kanadi in v Londonu. Napisala je več kot sto radijskih oddaj s kulturno-zgodovinskimi temami za nacionalni radio Slovenija in za slovenski program RAI Trst. Napisala je scenarij in režirala dokumentarni film za Televizijo Slovenija Naš Jurij Souček.  Pripravlja metavečere, pogovore o različnih temah in novih knjigah z umetniki, znanstveniki in različnimi drugimi strokovnjaki, objavila je več kot sto intervjujev in promovira delo analitičnega psihologa Carla Gustava Junga.

 

Meta Kušar

Meta Kušar (1952) graduated from the Faculty of Arts, worked in the pedagogical profession, in publishing, was an independent worker in culture, poet and essayist. In Slovenia, she published the following poetry collections: Madeira (published in two books – Slovenian/English and Slovenian/Italian language in 1993), Svila in lan/Silk and Flax (published in Slovene and English language in 1997), La voix dans le corps/The Voice in the Body/Glas v telesu (three Slovene poeteese: E. Vouk, M. Kušar, M. Vidmar, Ljubljana 2002), Ljubljana (2004), Jaspis (2008) and Vrt (The Garden, 2014) for which she received the Veronika Prize. Above all, complete poetry collections were published also abroad: Split everywhere (1997, University of Tennessee, USA), the poetry collection Ljubljana was published in the Slovak, English, Czech and Serbian translations, and this time a French and Italian translation of the collection will be published, as well as a French translation of Jaspis is on the way. Her poems are present in many anthologies of Slovene poetry and were also published in American, Hungarian, Dutch, Israeli, Montenegrin, Portuguese, Czech and other editions, including in the prestigious Afterwards, SLOVENIAN WRITING 1945-1995 (Edited by Andrew Zawacki, New York 1999) and Les poètes de la Méditerranée (published by Gallimard, Paris 2010). She wrote a book of essays Kaj je poetično ali ura ilegale (What is Poetic or Time of Illegal, Ljubljana 2011) for which she received the Rožančeva Prize, and two books of interviews; Intervju (Interview, Ljubljana, 2009) and O čem govorijo, kadar ne pišejo (What they speak about when they do not write, Ljubljana, 2010). She founded the Prestol poezije (The throne of poetry), a literary musical performance which she also presented at the Congress Library in Washington and elsewhere in America, Canada and London. She has written over a hundred radio shows with cultural and historical themes for the national radio Slovenia and for the Slovenian program RAI Trieste. She wrote a script and directed a documentary for Television Slovenia Naš Jurij Souček (Our Jurij Souček). She is preparing metavečere (metaevenings), conversations on various topics and new books with artists, scientists and various other experts, she has published more than a hundred interviews and promotes the work of analyst psychologist Carl Gustav Jung.

 

 

 

Meta Kušar

Meta Kušar (1952) vystudovala na Filozofické fakultě, pracovala v pedagogické profesi, v nakladatelství, byla samostatnou pracovnicí samosprávy pro kulturu, básnířkou a esejistkou. Ve Slovinsku vydala následující sbírky poezie: Madeira (publikována v dvou knihách – slovinsko-anglické a slovinsko-italské v roce 1993), Svila in lan/Silk and Flax (Hedvábí a len, publikována ve slovinštině a angličtině v roce 1997), La voix dans le corps/The Voice in the Body/Glas v telesu (Hlas v těle; tři slovinské basnířky: E. Vouk, M. Kuhar, M. Vidmar, Lublaň 2002), Ljubljana (Lublaň, 2004), Jaspis (2008) a Vrt (Zahrádka, 2014), za kterou získala Veronikinou cenu. V zahraničí byly publikovány kompletní sbírky poezie: Split everywhere (Rozdělené všude; 1997, University of Tennessee, USA), sbírka Lublaň byla vydána v překladech do slovenštiny, angličtiny, češtiny a srbštiny a zanedlouho budou vydány i francouzský a italský překlad Lublaně, jakož i francouzský překlad sbírky Jaspis. Její básně jsou publikovány nejen v mnoha antologiích slovinské poezie, ale i v amerických, maďarských, holandských, izraelských, černohorských, portugalských, českých a dalších edicích, včetně prestižního Afterwards, SLOVINSKÉ TVOŘENÍ 1945-1995 (editoval Andrew Zawacki, New York 1999) a Les poètes de la Méditerranée (vydána u Gallimard, Paříž 2010). Napsala také knihu esejů Kaj je poetično ali ura ilegale (Co je poetické nebo hodina ilegality), za kterou získala Rožančevu cenu, a dvě knihy rozhovorů Intervju (Rozhovor, Lublaň, 2009) a O čem govorijo, kadar ne pišejo (O čem mluví, když nepíší, Lublaň, 2010). Založila Prestol poezije (Trůn poezie), literárně-hudební představení, s níž také hostovala v Knihovně Kongresu ve Washingtonu a jinde v Americe, Kanadě a Londýně. Napsala přes sto rozhlasových pořadů s kulturními a historickými tématy pro Slovinský národní rozhlas a pro slovinský program RAI Terst. Napsala scénář a režírovala dokumentární film pro Televizi Slovinsko Naš Jurij Souček (Náš Jurij Souček). Organizuje metavečere, rozhovory o různých tématech a nových knihách s umělci, vědci a dalšími odborníky. Publikovala více než sto rozhovorů a propaguje dílo analytického psychologa Gustava Junga.

Miriam Drev

miriam-drevMiriam Drev pesnica, pisateljica, književna prevajalka iz angleščine in nemščine ter v angleščino, kot tudi književna kritičarka in publicistka, se je rodila v Ljubljani, del njenih korenin pa sega čez mejo, v Nabrežino. Diplomirala je iz primerjalne književnosti in angleščine na Filozofski fakulteti v Ljubljani. Štiri leta je bila zaposlena na Oddelku za publikacije v Mednarodnem centru za podjetja v državni lasti v deželah v razvoju. S študijsko kolegico Sonjo Tomažič je leta 1983 napisala prvo vegetarijansko kuharico v Sloveniji, 101 zelenjavni jedilnik, ki je bila leta 2011 ponatisnjena v prenovljeni izdaji. Sedem let je z družino preživela na Dunaju, kjer sta nastali otroška knjižica Šviga gre lužat (1995) in njena prva pesniška zbirka Časovni kvadrat (2002). Njena druga zbirka poezije Rojstva je izšla pet let pozneje, zatem pa v Poetikonovih lirah tudi tretja, Vodna črta (2008). Leta 2012 je izšel njen roman V Pozlačenem mestu, ki ga je kulturni štirinajstdnevnik Pogledi uvrstil med 10 najboljših leposlovnih del leta. Jeseni 2012 je izšla tudi njena četrta knjiga pesmi Sredi kuhinje bi rasla češnja.  Leta 2014 je objavila svoj drugi roman, naslovljen Nemir. V pripravi je njena peta pesniška zbirka Tirso.. Njen prevodni opus iz angleščine in nemščine ter v angleščino šteje več kot devetdeset izdaj. Prevaja dela sodobnih in klasičnih avtorjev; dobršen delež prevodov zajema knjige za otroke in mladino. Poleg književnih kritik za različne publikacije in za slovensko sekcijo Radia Trst, enoletne književne kolumne za Književne liste, Delo, spremnih besed k svojim prevodom ter literarnih večerov in drugih oddaj za Radio Slovenija, program Ars, je napisala šest literarnih portretov Slovenk za antologijo Pozabljena polovica (2007) in bila po bivanju v Cambridgeu (2003) na pobudo British Councila sourednica antologije Nove britanske pisave: Začetek nečesa velikega (2004). Njene pesmi so prevedene v angleščino v knjigi Voices of Slovene Poetry 3, uvrščene v poljsko antologijo Szesnaście poetek słoweńskich in v češko antologijo Padesati hlasy hovořím ter prevedene v beloruščino, hrvaščino in latvijščino v antologiji Bela knjiga metafor; izbrane pesmi so prevedene v nemščino in objavljene v revijah keine delikatessen in Reibeisen; prevedene so v italijanščino in objavljene v spletni obliki; uvrščene so v ameriško antologijo slovenskih pesnikov, ki naj bi predvidoma izšla 2016/17. Leta 2014 in 2016 je bila med nominirankami za nagrado Mira slovenskega društva PEN. Miriam Drev je članica Društva slovenskih pisateljev, P.E.N.a in Društva slovenskih književnih prevajalcev. Od januarja 2014 sodeluje v strokovni komisiji za knjigo na Ministrstvu za kulturo. Dejavna je tudi v ženskem odboru Slovenskega centra PEN, Mira. Živi kot svobodna kulturna ustvarjalka v Ljubljani.

Miriam Drev a poet, writer, literary translator from English and German and in English, literary critic and publicist, was born in Ljubljana, but part of her roots crosses the border into Nabrežina (Italy). She graduated from Comparative Literature and English at the Faculty of Arts. She has been working for four years at the Publications Department at the International Center for State-Owned Enterprises in developing countries. In 1983, she wrote together with Sonja Tomažič the first vegetarian cookbook in Slovenia, 101 zelenjavni jedilnik (Vegetable Menu 101), which was reprinted in 2011 in a renewed edition. She spent seven years with her family in Vienna, where she created the children’s book Šviga gre lužat (1995) and her first poetry collection Časovni kvadrat (Time Square, 2002). Her second poetry collection Rojstva (Birth) was published five years later, and then in Poetikon’s lyres, the third Vodna črta (Water Line) in 2008. In 2012, her first novel V Pozlačenem mestu (In the Gilded City) was published, which was ranked among the 10 best literary works of the year by the cultural magazine Pogledi. In autumn 2012, her fourth book of poetry Sredi kuhinje bi rasla češnja (The Cherry Tree That Would Grow In the Middle Of the Kitchen) was released. In 2014 she published her second novel, entitled Nemir (Anxiety). Her fifth poetry collection Tirso is being prepared. Her translation work from English and German and in English counts over ninety editions, she translates works by contemporary and classic authors; a good proportion of translations cover books for children and young people. In addition to literary criticism for various publications and for the Slovene section of Radio Trieste, the one-year literary columns for the Književne liste, Delo, forewords to her translations, and literary evenings and other broadcasts for Radio Slovenia, she wrote six literary portraits of Slovene women writers for anthology Pozabljena polovica (The Forgotten Half, 2007) and after living in Cambridge (2003) at the initiative of the British Council she co-authored the anthology Nove britanske pisave: Začetek nečesa velikega (The New British Script: The Beginning of Something Great, 2004). Her poems are translated into English in the book Voices of Slovene Poetry 3, included in the Polish anthology Szesnaście poetek słoweńskich and in the Czech anthology Padesati hlasy hovořím and translated into Belarusian, Croatian and Latvian in the anthology Bela knjiga metafor (White Book Of Metaphors); selected poems have been translated into German and published in magazines keine delikatessen and Reibeisen; translated into Italian and published online; are included in the American anthology of Slovenian poets, which is expected to be published in 2016/17. In 2014 and 2016 she was among the nominees for the Mira Prize of the Slovenian PEN. Miriam Drev is a member of the Slovenian Writers’ Association, P.E.N. and the Association of Slovenian Literary Translators. Since January 2014 she has been participating in the professional committee for the book at the Ministry of Culture. She is also active in the Women’s Committee of the Slovenian Center PEN, Mira. She lives as a free cultural artist in Ljubljana.

Miriam Drev, básnířka, spisovatelka, literární překladatelka z angličtiny a němčiny a v angličtinu, literární kritička a publicistka, se narodila v Lublani, zatímco část jejích kořenů překračuje hranici, do města Nabrežina (Itálie). Vystudovala komparatistiku a anglistiku na Filozofické fakultě. Čtyři roky pracovala na Oddělení publikací v Mezinárodním centru státních podniků v rozvojových zemích. V roce 1983 s kolegyní Sonjou Tomažičovou napsaly první vegetariánskou kuchařku ve Slovinsku, 101 zelenjavni jedilnik (101 zeleninové menu), která byla v roce 2011 přetištěna v obnoveném vydání. Se svou rodinou strávila sedm let ve Vídni, kde také napsala dětskou knihu Šviga gre lužat (1995) a její první básnickou sbírku Časovni kvadrat (Časovi čtverec, 2002). Její druhá sbírka poezie Rojstva (Narození) byla vydána pět let později a poté v Poetikonových lyrech i třetí, Vodna črta (Vodní čára), která byla publikována v roce 2008. V roce 2012 vydala svůj její první román V Pozlačenem mestu (V pozlaceném městě), který kulturní časopis Pogledi zařazil mezi 10 nejlepších literárních děl roka. Na podzim roku 2012 byla vydána její čtvrtá kniha poezie Sredi kuhinje bi rasla češnja (Uprostřed kuchyně by rostla třešeň). V roce 2014 vydala svůj druhý román, nazvaný Nemir (Neklid). Její nastavající pátá sbírka poezie bude nazvána Tirso. Její překladatelská práce z angličtiny a němčiny, a v angličtině počítá více než devadesát edic, překládá díla současných a klasických autorů; značná část překladů zahrnuje knihy pro děti a mládež. Kromě literárních kritik pro různé publikace a pro slovinskou sekci Rádia Terst, jednoročního literárního fejetonu pro Književne liste, Delo, předmluv k svým překladům i literárních večerů a dalších vysílání pro Radio Slovinsko, napsala šest literárních portrétů slovinských spisovatelů pro antologii Pozabljena polovica (Zapomenutá půlka) a se potom, co bydlela v Cambridgi (2003), na podnět British councilu, stála spolueditorkou antologii Nove britanske pisave: Začetek nečesa velikega (Nové britské psaní: Začátek něčeho velkého, 2004). Její básně jsou přeloženy do angličtiny v knize Hlasy slovenské poezie 3, zařazeny do polské antologie Szesnaście poetek słoweńskich a české antologie Padesati hlasy hovořím, a přeloženy do běloruštiny, chorvatštiny a lotyštiny v antologii Bela knjiga metafor (Bílá kniha metafor); vybrané básně jsou přeloženy do němčiny a publikovány v časopisech keine delikatessen a Reibeisen; přeloženy jsou do italštiny a publikovány ve webové formě; také jsou zahrnuty v americké antologii slovinských básníků, která se očekává v roce 2016/17. V letech 2014 a 2016 byla mezi kandidátkami za cenu Mira slovinského PEN. Miriam Drev je členkou Asociace slovinských spisovatelů, P.E.N. a Asociace slovinských literárních překladatelů. Od ledna 2014 se je součastí odborné komise pro knihu na Ministerstvu kultury. Také aktivně pracuje ve Výboru žen Slovinského centra PEN, Mira. Žije jako svobodná kulturní umělkyně v Lublani.

Alenka Jensterle-Doležalová

ALENKA_JENSTERLE_DOLEZAL_2017_03Alenka Jensterle-Doležal

Alenka Jensterle Doležal se je rodila leta 1959 na Jesenicah, zdaj pa že vrsto let živi v tujini. V zadnjih letih se je ustalila v Pragi, kjer predava slovensko književnost in je predstojnica Katedre za južnoslovanske in balkanistične študije na Filozofski fakulteti Karlove univerze. Diplomirala je iz slovenščine, primerjalne književnosti in filozofije ter doktorirala z disertacijo o Antigoni v slovanskih dramatikah. Izdala je več pesniških in proznih del, v zadnjih letih zbirko Pesmi v snegu (2012) in roman Pomen hiše (2015), prav tako je avtorica več monografij: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (2008), Avtor, tekst, kontekst, komunikacija: poglavja iz slovenske moderne (2014) in Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (2017) Redno objavlja znanstvene članke in razprave. Nekatere njene pesmi in deli proze so bili prevedeni v angleščino, češčino, hrvaščino, slovaščino, poljščino in srbščino in izšli v  antologijah. V Pragi organizira vsako leto pesniški festival slovenskih pesnic Mladi mesec. Trenutno je v tisku njena slovenska zbirka Nostalgične pesmi.

 

Alenka Jensterle-Doležal

Alenka Jensterle Doležal was born in 1959 in Slovenia, and has been living abroad for several years now. In the last few years, she has settled in Prague, where she lectures on Slovene literature and is the head of the Department of South Slavonic and Balkan Studies at the Faculty of Arts at Charles University. She graduated from Slovene studies, comparative literature, and philosophy, and then obtained a PhD with a dissertation on Antigone in Slavic playwriting. She has published a number of poetry and prose works, the latest one being Pesmi v snegu (Poems in the Snow, 2012), the novel Pomen hiše (The Meaning of a House, 2015), and she is also the author of several monographs: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (In the Circle of Myths: On the Woman and Death in Slovene Literature, 2008), Poglavja iz slovenske moderne (Chapters from Slovene Moderna, 2014) and Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (The Keys to the Labyrinth: On Slovene poetry 2017). She regularly publishes academic articles. Some of her poems and excerpts of prose have been translated into English, Czech, Croatian, Slovak, Polish and Serbian, and published in anthologies. In Prague, she organizes the yearly festival of Slovene poetesses Mladi mesec (Young Moon). Her Slovene collection Nostalgične pesmi (Nostalgic poems) is currently in print.

  

 

Alenka Jensterle-Doležalová

Alenka Jensterle Doležal se narodila v roce 1959 ve Slovinsku a už několika let žije v zahraničí. V posledních letech se usadila v Praze, kde přednáší slovinskou literaturu a je vedoucí Katedry jihoslovanských a balkánských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudovala slovinštinu, literární komparatistiku a filozofii a poté získala doktorát s disertační práci o Antigoně v slovanské dramaturgii. Publikovala řadu poezie a prózy, v posledních letech jsou to byly sbírka Pesmi v snegu (Básně ve sněhu, 2012) a román Pomen hiše (Důležitost domu, 2015). Kromě toho je také autorka monografií: V krogu mitov: o ženski in smrti v slovenski književnosti (V kruhu mýtů: O ženě a smrti ve slovinské literatuře, 2008), Poglavja iz slovenske moderne (Kapitoly ze slovinské Moderny, 2014) a Ključi od labirinta: o slovenski poeziji (Klíčy labyrintu: o slovinské poezii, 2017), pravidelně publikuje i akademické články. Některé z jejích básní a úryvky prózy byly přeloženy do angličtiny, češtiny, chorvatštiny, slovenštiny, polštiny a srbštiny, a publikovány v antologiích. V Praze organizuje každoroční festival Mladi mesec. Její slovinská sbírka Nostalgične pesmi (Nostalgické básně) má zanedlouho vyjít tiskem.

Marcela Pátková Linhartová

MLPMarcela Pátková Linhartová (1980)

prožila dětství ve Velké Losenici u Žďáru nad Sázavou a dospívání nejvíce v Litomyšli, kde studovala Střední pedagogickou školu. Poté absolvovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, učitelství pro druhý stupeň základní školy, obor český jazyk a literatura a výtvarná výchova. Učila na základní škole v Českých Budějovicích, v současné době vyučuje češtinu pro cizince na jazykové škole tamtéž. Žije v přilehlé vsi Mokré se svým mužem a jejich dvěma dětmi, Beátou a Jonášem.

Své básně publikovala například v Hostu, Welesu, Psím víně, Tvaru, Pandoře, Salonu (kulturní příloze deníku Právo) a v deníku MF Dnes. Byla kmenovou autorkou Dobré adresy (www.dobraadresa.cz) a patřila ke skupině Literaturisté (www.literaturiste.wz.cz).

Ocenění získala v literárních soutěžích: Hořovice Václava Hraběte 2004, Literární květen 2005, Literární Varnsdorf 2006, Cena Františka Lazeckého 2007 a byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky 2006.

Její básně byly zveřejněny ve sbornících a antologiích: Hořovice Václava Hraběte 2004, Signum 2006 (česko-německy), Jizvy na svých místech 2007, Zpřítomnění 2008, Královny slz a ostružin 2010, Dammi la mano, gioia mia – Podej mi ruku, radosti moje 2010 (česko-italsky), Über den Dächern das Licht – Nad střechami světlo 2014 (česko-německy), Tma v dětském pokoji 2015 (rumunská antologie současné české poezie), ve slovenském časopise Glosolália 2016 a ve sborníku Kouzelný klíč 2017.

Debutovala básnickou sbírkou Bylas u toho… (Host, Brno 2006). Druhá sbírka básní nese název Zpívat bláznům (Pulchra, Praha 2009). V současnosti pracuje na novém rukopisu.

 

Mustafa Stitou

Mustafa Stitou sStitou_1e narodil roku 1974 v marockém Tetouanu. S rodiči se přestěhoval do Nizozemska. Vyrůstal v Lelystadu, městě vybudovaném na odvodněné ploše poldru Flevoland, jež bylo tehdy osídlováno mimo jiné gastarbeitery. V osmnácti letech získává své první literární ocenění, cenu El Hizjra vypisovanou pro Nizozemce arabského a berberského původu, za básně „Dvě básně pro málem mrtvé“. Na Univerzitě v Amsterdamu studuje historii a filozofii. Roku 1994 vydává svou první básnickou sbírku Mé formy, kterou nestor nizozemské poezie Remco Campert přivítá s neskrývaným nadšením: „Konečně nějaký básník!“ zvolá všemi uctívaný mistr a připraví tak nadanému mladíkovi cestu k úspěchu. Na ten naváže Stitou již o čtyři roky později sbírkou Mé básně. Jeho třetí sbírka Vepřově růžové pohledy z roku 2003 se dočká prestižního ocenění VSB Poëzieprijs, ceny, kterou před ním získali jen renomova
né osob
nosti. V roce 2009 byl Stitou tzv. městským básníkem Amsterdamu. Jeho zatím poslední sbírkou je Chrám z roku 2013.

Sylva Fischerová

OLYMPUS DIGITAL CAMERASylva Fischerová (1963)
Narozena v Praze, až do osmnácti let však žila v Olomouci. Původně studovala filosofii a fyziku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, nakonec absolvovala v oboru klasické filologie. Působí v Ústavu řeckých a latinských studií na FF UK. Debutovala v roce 1986 sbírkou Chvění závodních koní (1986), následovaly básnické knihy Velká zrcadla (1990), V podsvětním městě (1994), Šance (1999), Krvavý koleno (2005), Anděl na okně (2007), Tady za rohem to všechno je (2011), Mare (2013) a Sestra duše (2015). Je autorkou povídkových souborů Zázrak (2005) a Pasáž (2011), poté vydala prózy Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012) a Bizom aneb Služba a mise (2016). Její verše byly přeloženy do řady jazyků, dva knižní básnické výbory vyšly ve Velké Británii, výbor Stomach of the Soul v USA (2014). Píše také knihy pro děti (Júla a Hmýza, 2006; Egbérie a Olténie, 2011). Za knihu rozhovorů s filosofem Karlem Flossem Bůh vždycky zatřese stavbou (2011) obdržela cenu Nadace ČLF. Dvě alba z jejích básnických textů vydala Monika Načeva (Milostný slabiky, 2013; Průvan v hlavě, 2017).

foto (c) Božena Správcová

Ivan Šamija

Version 2

Ivan Šamija was born in 1976 in Zagreb, Croatia. He has published two books of poetry: Kupolenebo (AGM, Zagreb, 2003.) and Projekt Poljska (Meandarmedia, Zagreb, 2014.), which was awarded by the Croatian Ministry of Culture as one of the best Croatian fiction books published that year. His poetry was translated into English, Italian, Ukrainian, Bulgarian, Slovene, Catalan and Rumanian and featured in a bilingual anthology of contemporary Croatian poetry (Croatian/Ukrainian) Kada se slova presele na tvoje lice (Lviv, 2008.) and also an anthology of contemporary Croatian poetry published in Rumanian Ritualul omului fericit – 18 poeţi croaţi tineri (Tracus Arte: Bukurešt, 2016.). He is a member of the Croatian Writers Society and one of the founders of BRUTAL, an association for the promotion of culture and art. He takes part in organizing the International Festival of Contemporary Poetry in Zagreb since 2006. He was selected to participate in Versopolis project, a Europe-wide platform for promotion of emergent poets. As part of Versopolis project his poems were translated into Slovene and English and published in a book Prerazporejanje hrepenjenja (Beletrina, Ljubljana, 2015.). Currently he works as a molecular biologist in Zagreb.