Závěrečný večer letošní edice festivalu: Žijeme tu s Vámi – a píšeme česky

nahrávám mapu....

Datum / čas
27/11/2016
18.30 - 21.00

Místo konání
České centrum Praha

Město


Jestli Milan Kundera, Petr Král a Patrik Ouředník píšou francouzsky, za to Srbka Jelena Ćirićová, Slovinka Alena Jensterle-Doležalová, Chilan Jorge Zuňiga Pavlov a Rumun Mircea Dan Duta píšou česky a rádi by nám vysvětlili proč.

Čestní hosté večera: Vít Janota, jeho poezie a jeho saxofon.

Hosté: Jelena Ćirićová (Srbsko), Alena Jensterle-Doležalová (Slovinsko), Jorge Zuňiga Pavlov (Chile), Mircea Dan Duta (Rumunsko), Vít Janota (Česká repubika)

Moderátor: Mircea Dan Duta

Alenka Jensterle Doležalová je poetka a literárna vedkyňa. Pochádza zo Slovinska a žije v Českej republike takmer 15 rokov. Pôsobí ako docentka na Filozofickej fakulte UK v Prahe. Na Katedre juhoslovanských a balkanistických štúdií prednáša slovinskú literatúru a zároveň je aj vedúcou katedry. Napísala tri vedecké monografie: Mit o Antigoni v zahodno in južnoslovanskih dramatikah sredi 20. stoletja (2004), V krogu mitov: O ženski in smrti v slovenski književnosti (2008), Tekst, kontekst, komuníkacija. Poglavja iz slovenske moderne (2014). Taktiež publikovala mnoho vedeckých článkov a štúdií. Vydala päť básnických zbierok a dve zbierky prózy: Juditin most (1991), Temno mesto (1993), Pokrajine začetka (1993), Přeludy (1996), Zapisi za S. G. (2006), Pesmi v snegu (2013), Pomen hiše (2014). Jej básne boli preložené do češtiny, chorvátčiny, srbčiny, angličtiny, poľštiny a slovenčiny. Vyšli časopisecky a taktiež v rôznych antológiách. V súčasnej dobe pripravuje zbierku prekladov svojich básní do češtiny (Jezdec a kámen) a čaká na vydavateľa. Jej poetika je lyrická a reflexívna, v štýle vychádza z avantgardy. Autorský lyrický subjekt spája literárne dobrodružstvo v poetickom priestore, kde prevládajú tmavé, fantastické tóny a určitá skepsa k svetu. Jeden z dôležitých rysov jej výrazu je symbolika archetypálnych obrazov. Poézia je pre ňu aj otázkou jazyka a pokus znovu objavenia mýtov vo fragmentoch a epických okamihoch.

Jelena M. Ćirić (*1973, Smederevo, Srbsko) vyštudovala Právnickú fakultu v Belehrade. Doterajšiu spisovateľskú prácu prezentovala prostredníctvom internetových stránok a literárnych portálov, taktiež má zastúpenie v mnohých časopisoch, zborníkoch a antológiách poézie. Píše v srbčine a jej básne boli preložené do češtiny, angličtiny,  nemčiny, slovinčiny, macedónčiny, chorvátčiny, arabčiny. Zastúpená je v Biografickom lexikóne srbských spisovateľov žijúcich v zahraničí od roku 1914 do 2014. Získala niekoľko národných a medzinárodných ocenení, pochvál a uznaní. Je autorkou dvoch nezávislých zväzkov poézie ŽÁR (2011) a Do poslední kapky (2013), spoluautorkou knihy poézie JÁ, TY, ON A ONA (2012). Píše erotickú poéziu a taktiež poéziu lásky, ktorá je väčšinou zastúpená v jej predchádzajúcich zbierkach, takisto píše aj iné formy poézie a krátkych poviedok. Je členkou umeleckej skupiny ARTE z Belehradu. Aktívne sa podieľa na organizovaní kultúrnych a humanitárnych akcií a aktivít Srbov a národov z bývalej Juhoslávie žijúcich v Prahe. Od roku 2013 je členkou Zväzu spisovateľov Srbska a nositeľkou Zlatého odznaku Kultúrneho a vzdelávacieho spoločenstva Srbska za rok 2014. S manželom a dvomi dcérami žije v Prahe.

Jorge Zúñiga Pavlov je príkladom prelínania európskych kultúr na juhoamerickom kontinente. Jedna otcova babička má korene v Nemecku a materský dedko bol Chorvát s pravdepodobnými koreňmi siahajúcimi ešte ďalej. Jorge pochádza z Čile, no už viac než polovicu svojho života pôsobí v Prahe, kam ho zavial osud, náhoda, letmý pohľad na nástenku na chodbe jednej univerzitnej fakulty v Santiagu, kde visel inzerát o možnostiach štipendia vo vtedajšom Československu. V tej dobe, kedy sa už piatym rokom aktívne zapájal do študentských hnutí, bol členom zakázanej organizácie študentského senátu Universidad de Chile a čerstvo vylúčený zo štúdií, prišla na žiadosť o štipendium kladná odpoveď. Písal sa rok 1988, odchod z krajiny zmietanej represiami Pinochetovej vlády sa zdal ako skvelé riešenie situácie, v ktorej sa nachádzal, a tak sa v novembri roku 1988 ocitol v Československu, kde nastúpil na FF UK, ktorú začiatkom 90. rokov opustil. Živil sa ako pouličný predavač a neskôr podnikal v textilnom priemysle. V roku 1996 založil spolu s kubánskym exilovým priateľom Pepem dnes už legendárny podnik La Casa Blů na Josefově a ten vedie dodnes. V roku 2000 sa vrátil do školy a v roku 2007 dokončil magisterské štúdium na FF UK. V Čile písal básne, o ktoré prišiel útekom, respektíve ich nenájdením po prvom návrate v 1994. Od deväťdesiatych rokov mu sporadicky vychádzali poviedky v Mexiku, Miami a Čile, od roku 2000 tiež v českých prekladoch, napríklad v časopise Labyrint, Babylon alebo Haluze. V roku 2005 mu česky vyšla prvá kniha poviedok Stěhování a jiné po(c)hyby a v roku 2006 druhá pod názvom La Casa Blů, historky z latinskoamerického podsvětí. Potom sa rozhodol, že knižne už nevydá nič, pokým nedopíše aspoň jeden z niekoľkých rozpísaných románov. V roku 2010 a 2011 písal pravidelne fejtóny pre týždenník Respekt. V roku 2014 založil Litera Krumlov – komornú literárnu domácu kaviareň v Českém Krumlově, kam jedenkrát do mesiaca chodia spisovatelia na čítania. V roku 2015, po troch rokoch písania nového rukopisu, sa už zdalo, že konečne dokončí náročnejší román o bláznivosti, ale vplyvom migrantskej krízy dopísal svoju tretiu knihu Babylon (doposiaľ nevydaná), ktorá sa venuje cudzincom a jazykom. Kniha sa rodí vplyvom literárnej mystifikácie okolo jeho „zlej“ básne Spisovatel na útěku. Hlavná postava, okrem rozprávača, je Asýrčan. Jorge v súčastnosti žije striedavo na juhu Čiech a v Prahe a cíti sa byť miestnym spisovateľom, ktorý píše cudzím jazykom. To prežíva, ako s češtinou, tak aj so španielčinou.

Vít Janota (*1970, Praha) vyštudoval fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte UK. Živil sa ako návrhár webových stránok, pracoval ako odborný asistent na MFF UK, programátor a internetový grafik. Momentálne je programátorom na voľnej nohe. Vydal básnické zbierky K ránu proti nebi (2002), Fasování košťat (2004), Praha zničená deštěm (2006), Miniová pole (2008), Jen třídit odpad nestačí (2011) a Noc a déšť (2013) – všetky zbierky vyšli v nakladateľstve Dauphin, Praha. Taktiež je zastúpený v rozličných almanachoch, zborníkoch a antológiách. Žije v Prahe.

Mircea Dan Duta (nar. 27.5.1967, Bukurešť) Vystudoval Matematickou fakultu Bukurešťské Univerzity, Filmovou fakultu Divadelní a filmové Univerzity Iona Luky Caragialeho v Bukurešti, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (Ústav románských studií), získal doktorát na FAMU v oboru Filmová věda se zaměřením na českou a slovenskou kinematografii 60. let 20. století. Pracoval jako redaktor  /  producent ve  Veřejnoprávní rumunské televizi,  pravidelně  spolupracuje s různými českými, slovenskými a rumunskými literárními, filmovými a dalšími kulturními časopisy, od roku 2000 pořádá rumunské a mezinárodní kulturní události v Česku, na Slovensku a v Rumunsku, od roku 2001pořádá učí přednášky a semináře v češtině a v angličtině na FF UK v Praze, na FAMU a na Fakultě sociálních věd UK, mezi 2006 a 2014 byl vyslancem-radou a ředitelem Rumunského kulturního institutu v Praze (a také předsedou spolku EUNIC v ČR mezi 2008 a 2011). Publikoval v ČR, na Slovensku a v Rumunsku celou řadu odborných publikací, časopisecky A2, Film a doba, Babylon, Iluminace, Porta Balkanica, Literární noviny, Tvar, Paměť a dějiny. Z češtiny do rumunštiny přeložil řadu knižních titulů a divadelních her (mj. z tvorby Václava Havla, Arnošta Lustiga, Jáchyma Topola, Arnošta Goldflama, Petra Zelenky, Petra Kolečka, Markéty Bláhové, Tomáše Zmeškala, Helgy Weissové, Miloše Urbana, Michala Viewegha a básníků a básnířek (v chronologickém pořadí překladů) Violy Fischerové, Petra Hrušky, Petra Borkovce, Radka Fridricha, Víta Janoty, Václava Daňka, Tomáše Míky, Josefa Straky, Olgy Stehlíkové, Petra Štengla, Svatavy Antošové, Lubora Kasala, Alice Prajzentové, Marie Šťastné, Jitky Hanušové, Olgy Pekové, Ondřeje Buddeuse, Ondřeje Hanuse, Alžběty Stančákové, Jany Orlové, Jiřího Feryny, Marcely Pátkové aj. V roce 2015 mu též vyšla první Antologie současné české poezie vydána v Rumunku po pádu železné opony a letos publikoval první Antologie současného českého divadla v rumunštině. Ze slovenštiny překládal básně od Mily Haugové, Milana Richtera, Lucii Bizzaretové, Tomáše Uleje a Martina Chudíka a také pracuje na překladu divadelních her Milana Richtra. Je koordinátorem rozsáhlého česko-rumunského překladatelského projektu časopisu rumunské Bohemistiky Romano-Bohemika RB 4-5-6, spočívající v třech antologiích: jsou to antologie současné české poezie v rumunštině (bohatší než ta loňská, obsahuje totiž 25 autorů), antologie současné české krátké prózy v rumunštině (s jedenácti autory) a antologie rumunské současné poezie a krátké prózy v češtině (obsahuje 20 autorů). Na příští rok zároveň připravuje antologii současné slovenské poezie. Vlastní poetickou tvorbu píše výloženě v češtině, předloní vydal u Petra Štengla sbírku Krajiny, Lety a Diktáty a loní tamtéž sbírku Plechové citáty, mindráky a lidská práva aneb Ženatý s nezavázky prodám narozeně mrtvou milenku (zn.: obnošenou).  Pubikuje také časopisecky (Uni, Protimluv, H_aluze, Dobrá adresa, iLeGaLit (na Slovensku) a Polipet) a některé jeho básně byly překládány do slovenštiny, polštiny, hebrejštiny a rumunštiny a vyšly v periodicích v dotyčných zemích (Literárny týždenník, Dotyky, Accente. Luceafarul atd.)

Nyní je redaktorem slovenského kulturního magazínu Ilegalit, členem organizačního týmu mezinárodního literárního festivalu Den poezie (ČR) a pořadatelem kulturních akcí v ČR, SR a Rumunsku.